Vlákno názorů k článku Kam mizí adresáře /bin, /sbin a /lib a proč už je nepotřebujeme? od Pavel Říha - /bin se nikdy nezbavime #!/bin/sh uz tu bylo zminene,...

/bin se nikdy nezbavime

#!/bin/sh uz tu bylo zminene, to je v kazdem scriptu

nektere scripty dokonce kvuli bezpecnosti pouzivaji absolutni cesty, treba /bin/ls .. to je docela caste

A nejsou to jen cesty k interpreterům. Nedávno jsem si třeba užil spoustu "legrace", když se v openSUSE snažili přestěhovat moduly jádra do /usr/lib/modules. Právě proto mám podezření, že by nakonec možná bylo praktičtější udělat usrmerge naopak. Přeci jen těch míst, kde je natvrdo zadrátovaná cesta do /usr/* bude IMHO pořád mnohem méně.

Některé detaily ale nejsou špatné. Líbí se mi třeba idea, že defaultní konfigurační soubor z distribučního balíčku bude v /usr/etc a v /etc případný override pro konkrétní systém. Jen se to zatím bohužel moc neujalo u upstreamových projektů a tam, kde to funguje, nepanuje moc shoda ohledně toho, jak se ty dvě konfigurace mají skládat dohromady.

To skladani je prave velky problem jak jiste zjisti kazdy, kdo se to pokusi implementovat. A urpimne ani na spravui to neni uplne ono, kdyz nevidite kompletni konfiguraci...

No já pochopil "override" jako přepsání ne jako diff, tj . "když existuje /etc/confsoubor tak ho použij, jnak použij default /usr/etc/confsou­bor" ...

V zásadě ano, ale někdy to takhle funguje na úrovni souboru, někdy na úrovni jednotlivých konfiguračních voleb, ...

třeba idea, že defaultní konfigurační soubor z distribučního balíčku bude v /usr/etc a v /etc případný override pro konkrétní systém
No a zrovna třeba na *BSD to bylo přesně naopak, resp. balíky z portu měly konfiguraci v /usr/local/etc a ty systémové v /etc...

To je ale něco jiného. To, o čem jsem psal, je pokus o trochu chytřejší řešení problému, kdy se při updatu mění konfigurační soubor, který je součástí balíčku, ale na daném systému ho admin upravil. Myšlenka spočívá v tom, že místo kontroly, zda je soubor upravený, a vytváření *.rpmsave nebo *.rpmnew balíčky konfigurační soubory vůbec neinstalují do /etc, ale do /usr/etc, kam pro změnu zase vůbec nesahá uživatel resp. správce systému. Pokud ten chce svou vlastní konfiguraci, vytvoří si svůj soubor v /etc.

V podstate systemd takto funguje: zabalickovana konfiguracia je v /usr/lib/systemd, lokalna konfiguracia a overrides v /etc/systemd a za behu vygenerovana konfiguracia v /run/systemd. (A este existuju aj ~/.config/sytem­d/user a ~/.local/share/sys­temd/user pre pouzivatelske unity).

Coz je prusvih daleko horsi ...

Protoze kdyz (normalni) distro zmeni konfiguracni soubor, tak je admin nejak informovan o tom, ze je treba udelat nejaky ten merge, a v ramci toho si samozrejme i zjisti, co ze se to vlastne meni.

Kdyz se to zmeni "samo a potichu" tak to samozrejme znamena, ze se taky sama a potichu zmeni konfigurace aplikace = prestane to fungovat.