Hm... Pekne! :) KDE jsem pouzival velice dlouho, ale mate pravdu - je to asi trosku preplacane ;) Ted pouzivam bud http://modeemi.cs.tut.fi/~tuomov/ion/ nebo http://www.pekwm.org/ a ke KDE se asi nikdy nevratim. Jinak KDE povazuji za projekt, ktery GNU/Linuxu dost pomaha v sireni, coz mu i dodava jisty smysl... :)
--
Varcomp
Souhlasim :( Zkomercializovani GNU/Linuxu by melo neblahy dopad na celou tu skvelou komunitu. A hlavne: Co pak? Dalsich buhvikolik let temna? :( Brrrr. Radeji na to ani nemyslet! ;)
Lide by si meli uvedomit, ze svoboda je vlastne to jedine, co kdyz chybi, tak zivot nema smysl!
Jen tak na okraj: Nedavno jsem se bavil s nekolika urednicemi ze socialky a ty silene nadavaly na widle, ze nemuzou pracovat, protoze jim to tam pada a je to pomaly a vubec... Bylo mi jich opravdu lito. Mozna, kdyby CZLUG vyvinul konecne nejakou popularizacni cinnost a rozpoutal verejnou debatu, treba by se ledy i hnuly? :) I kdyz, v tomhletom narode se vzdycky hodne nadavalo po hospodach a kdyz melo dojit k cinnosti, tak se slo domu spat ;) Takze fakticky nevim... Podle mne nelze pricitat pomerne male rozsireni GNU/Linuxu pouze monopolni politice jedne nejmenovane nadnarodni koroporace, ale chce se to taky zamyslet nad celkovym naladeni lidi ve spolecnosti a zanalyzovat, co by mohlo byt tim spravnym impulsem, aby "nesli domu", ale zacali se zajimat o neco noveho. Myslim, ze vetsina uzivatelu pocitacu vubec nevi, ze GNU/Linux existuje a uz vubec neceka, ze je to neco velice dobreho a velice zadarmo.
--
Varcomp
> Jen tak na okraj: Nedavno jsem se bavil s
> nekolika urednicemi ze socialky a ty silene
> nadavaly na widle, ze nemuzou pracovat, protoze
> jim to tam pada a je to pomaly a vubec... Bylo mi
> jich opravdu lito. Mozna, kdyby CZLUG vyvinul
> konecne nejakou popularizacni cinnost a rozpoutal
> verejnou debatu, treba by se ledy i hnuly? :)
Klidne se toho muzete v ramci CZLUGu chopit. I nejake penize na to muzete dostat.
Nicmene jejich problem neni ve windows. Ac je nemam rad, tak pocitam ze jsou v tom nevinne. Mam zkusenost s softem pro spravu prestupku na policii, ten pada priserne, pomaly je neskutecne a i kdyz jim tam date linux, tak si nepomuzete. Akorat budou pro zmenu nadavat na linux. Pobezi tam totiz uplne stejne sprasenej software, na uplne stejne zmetkovem HW a support jim budou delat uplne stejne otraveni a neochotni admini.
Linuxu nejvice poslouzite, kdyz jej budete doporucovat tam, kde je silny a kde uspeje. Sekretarce, ktera posila maily a pise dopisy muze linux pomoci uzasne. Poskytne ji prostredi, kde ji nebudou ohrozovat viry, ktere se bude chovat predvidatelne a kazdy den stejne. Prostredi kde ji muzete efektivne a snadno pomoci vzdalene, prostredi kde je mozne konkretni pocitac snadno nahradit za jiny, kdyz se ten prvni poroucha.
Ale kdyz prijdete nekam, kde maji nefunkni a nekvalitni aplikaci a je to jedina aplikace, kterou pouzivaji, tak si budte jisty, ze ten kdo neumel napsat aplikaci pro windows ji na linux naportuje zpusobem, ktery bude jeste 100x horsi a lide budou nadavat 100x vice a nadavat budou samozrejme na linux, protoze nevidi rozdil mezi aplikaci a OS.
Souhlasim :( Zkomercializovani GNU/Linuxu by melo neblahy dopad na celou tu skvelou komunitu. A hlavne: Co pak? Dalsich buhvikolik let temna? :( Brrrr. Radeji na to ani nemyslet! ;)
Lide by si meli uvedomit, ze svoboda je vlastne to jedine, co kdyz chybi, tak zivot nema smysl!
Jen tak na okraj: Nedavno jsem se bavil s nekolika urednicemi ze socialky a ty silene nadavaly na widle, ze nemuzou pracovat, protoze jim to tam pada a je to pomaly a vubec... Bylo mi jich opravdu lito. Mozna, kdyby CZLUG vyvinul konecne nejakou popularizacni cinnost a rozpoutal verejnou debatu, treba by se ledy i hnuly? :) I kdyz, v tomhletom narode se vzdycky hodne nadavalo po hospodach a kdyz melo dojit k cinnosti, tak se slo domu spat ;) Takze fakticky nevim... Podle mne nelze pricitat pomerne male rozsireni GNU/Linuxu pouze monopolni politice jedne nejmenovane nadnarodni koroporace, ale chce se to taky zamyslet nad celkovym naladeni lidi ve spolecnosti a zanalyzovat, co by mohlo byt tim spravnym impulsem, aby "nesli domu", ale zacali se zajimat o neco noveho. Myslim, ze vetsina uzivatelu pocitacu vubec nevi, ze GNU/Linux existuje a uz vubec neceka, ze je to neco velice dobreho a velice zadarmo.
--
Varcomp
V KDE pracuji denně a na 3.2 se opravdu moc těším. Má svoje chyby, ale např. ničeho jiného neznalí XPčkáři jsou většinou dost překvapeni, když to vidí. Ani mně se nelíbí, že konqueror je podobný průzkumníku. Tento styl správy souborů se mi zdá absolutně pochybený. Tak používám Krusader.
Nevěděl by někdo, jestli když se např. Mandrake musel u verze 10 vrátit k XFree 4.3, bude fungovat přepínání rozlišení za chodu?
Take pouzivam kde. Jako filemanager se mi osvedcil midnight commander ;-) Vubec z celeho kde nejvice pouivam konzoli. Btw. v konqueroru si muzete okna rozdelit, vertikalne, horizontalne, jak vas napadne, do takto vzniklych oken muzete umistit seznamy souboru/adresaru, ale i stromove zobrazeni.
Jen ta prace se soubory neni tak primocara.
KDE 3.2 uz asi tyden pouzivam a jsem docela spokojen. Nastaveni jsem si musel sice po 3.1 projet znova, ale prace minimalne.
Taky nejvic pouzivam KDEckovou konsoli, muj nejoblibenejsi terminalovy emulator.
Konquerora pouzivam minimalne, jako spravce souboru nejvic pouzivam bash. Prijde mi to nejrychlejsi na vetsinu operaci. Ale na otevirani asociovanych aplikace je mi dobry :-)
kpdf se mi docela libi, ale mrzelo me na nem, ze neumel fulltextove prohledavani. A mam pocit, ze to tam furt nema. Podivam se...
Quanta uz v kde 3.1 mela problemy s PHP, kdy kod byl delsi cca 60k. Pridat nekam neco doprostred souboru byl docela porod (trvalo to cca 3 minuty). A v 3.2 je jeste pomalejsi, takze jsem od Qunaty upustil a presel jsem na Kate, ktery je brutalne rychla (oproti quante). Nevim jestli to delal ten highliting nebo co, ale v Kate je highligting stejny jako v Quante. Sice Kate nema nektere vymozenosti Quanty, ale i da se ni pracovat oproti quante. Co me jeste mile prekvapilo tak bylo kscd.
A co scite? Nevim co umi vim, jsem teprve zacatecnik, ale pokud chci tvorit www, php ci jine veci, tak mi velmi vyhovuje tento editor, uz jen proto ze je jak pod winy, tak pod linux, plus konfiguracni soubory mohu pouzivat stejne.... Jinak je fakt ze neco tam nakonfigurovat je prace na delsi zimni vecery, hlavne pokud se jedna o definici novych highlightovacich temat, coz zahrnuje zakrok do zdrojoveho kodu, ale jinak nemam vyhrad....
Tak to Vas moc nepotesim, z javy take nejsem zas tak odvaren, jak bych mel byt ;)) a to sem teprve dost krutej newbie ;))) Kazdopadne dekuji za typ, urcite tento editor vyzkousim a teprve podle toho jak se mi bude libit, tak se rozhodnu...
Kazdopadne vim se naucit stejne budu muset, ne kazdej linux ma nainstalovanej scite a ne kazdej linux ma xka :))))
Osobně jsem rád za komplexnost prostředí, přeučoval jsem již pár woknowsáků na Linux, a nedovedete si představit obličeje těch, kterým jsem (na moooc slabých strojích) vysvětlovat jinak sqělý Windowmaker, s tím, že některé věci musí nastavovat textovým editotŕem.
Pro mne sice není velký problém udělat na počítači nemožné, ale osobně mám raději když mám vše pohromadě (teď nemám na mysli /etc), a rychle nastavitelné. Pro ty, kdo na počítači pracují je hledání v cizojazyčné dokumentaci a zkoušení editování /etc zdržováním. Jo když to znáš, je to brnkačka, ale co chudák začátečník, kterého prostě už začal, z nejrůznějších důvodů, Mrchosoft unavovat?? J.
Slusne udrzovana stranka je na:
http://wiki.debian.net/?DebianKDE
zkousel jsem instalovat doporucenym zpusobem (take mam instalaci z Knoppixu) a narazil jsem na spoustu konfliktu. (jak je avizovano na Wiki).
Manualni instalace s --force-overwrite fungovala, prepisovaly se vetsinou ikony, a tak.
KDE is up and running. :-)
Zaprve, prestan chatovat. Je to hloupe, zbytecne, budes mit akorat tak hemeroidy z toho sedeni u pocitace a babu stejne nezbalis.
Zadruhe, mel jsem podobny problem (padani ceskych stranek v KDE). Vyresilo se to clicknutim na Font administrator v Control panelu (potrebovalo si to prechroustat cache fontu nebo co). Mozna ti to pomuze.
- Plastik neni defaultni styl, v KDE3.2, zustava Keramik, Plastik je proste jen pridany do KDE CVS a spousta lidi o tom basni, proto si asi tolik lidi mysli, ze je default.
- Na ruznych profilech pro Konqueror se pracuje (resp. na tom, at v nich jde ruzne nastavit vice veci).
- Preloading Konqueroru je asi jediny optimalizacni hack v 3.2, takze pokud se to opravdu zda rychlejsi, tak to je rychlejsi (clovek to moc nepozna, kdyz zmeny vidi prubezne).
- Ty hlasky v splashscreenu jsou spis jen aby se clovek nenudil ;), jednak se ty faze nedaji moc presne urcit (protoze se obcas prekryvaji atd.), jednak nektere ty hlasky zrovna moc presne nevystihuji, co se deje. Treba to 'inicializuji periferie' znamena zhruba 'spoustim vsechny inicializacni casti ovladacich modulu, nastavuji klavesnici a mys, spoustim zvukovy server, atd atd.', ale to by se tam asi neveslo.
- Na to, aby Krusader byl stabilnejsi, rychlejsi a pouzitelnejsi, by mozna potreboval vic lidi, kteri by s tim pomohli (->http://krusader.sf.net , nemyslim, ze by pomoc odmitli).
- Pokud je nejaky problem v Quante, nebo kdekoliv jinde, postezovat si na Rootovi mozna cloveku ulevi :), ale pro zvyseni sance na spraveni problem je lepsi jit na http://bugs.kde.org .
No, se SCSI je problem.
Uz jsem udelal spoustu teoretickych kroku k tomu, aby slax aspon nabehl z scsi CDROMky, ale nemam nejmensi poneti jestli to ted v nove verzi funguje nebo ne. Nemam zadny feedback a sam to nemam kde otestovat.
(a navic to skoro nikdo nepotrebuje)
Uvitam darem jakykoli scsi hardware, prinejlepsim s celym pocitacem :)
Okamžitě po startu mi Slax 4.0.1 umrtví moji bezdrátovou myšku připojenou k PS/2. Od té chvíle už její kolíbka nedetekuje příchozí signál, ačkoli jinak (tzn. mimo Slax) funguje všechno, jak má. Zkusím ještě starší verzi Slaxu, ale bývalý Slackware-live (myslím že verze 2.8.něco nebo tak) mi tohle nedělala. Nevíte prosím někdo, čím by to mohlo být?
Neměl někdo problémy s češtinou v KDE 3.2 spouštěném přes kdm pod Gentoo? Když spustím kdm a přihlásím se, už úvodní hlášky mají pomršené české znaky, v Konqueroru nemůžu pracovat se soubory, které mají v názvu diakritiku (pokud tam už takové jsou, mají místo českých znaků rozsypaný čaj, pokud se nějaký pokusím přejmenovat, uloží se místo znaků s diakritikou otazníky - kupodivu se tak chová i např. OpenOffice), v Konsoli nefunguje čeština, ovšem pokud z Konzole z promptu spustím její další instanci, už je vše v pořádku. Atd...
Pokud nastartuju X-ka přes gdm, vše funguje jak má. Chtěl jsem porovnat startovací skripty pro kdm a gdm, ovšem ty od kdm se mi vůbec nepodařilo najít, čekal bych je v /etc/X11, ale tam nejsou (nebo jsem slepej). Má s tím někdo zkušenost?
Tiez som riesil otazku preco mi KDE spravne nespracuje /etc/X11/Xmodmap subor (pritom ked miesto KDE session zvolim Xsession, tak ho zoberie na vedomie). Ale kedze som Xmodmap pridal az po nainstalovani KDE 3.2, nevedel som ze to v starsom KDE funguje. Takze o dovod viac vratit sa ku KDE 3.1.5, ktore prave instalujem :).
3.2 som zmazal po tom, co definitivne pretiekol pohar trpezlivosti s Konsole, mojim najpouzivanejsim KDE programom. Fungujuci a odladeny program zmenili v 3.2 na zle vyzerajucu (taby miesto buttonov, ramik okolo scrollviewu, ...) bugovu napodobeninu (blikanie pri prepinani sa do inych tabov, blikanie pri prepnuti sa z ineho desktopu, obcasne nahodne pisanie bielym fontom s bielym pozadim, obcasna nefunkcnost transparentneho pozadia, ...).
A aby som nezabudol, vyraznou mierou k navratu k 3.1.5 prispel aj KWeather applet, ktory usudil ze defaultna velkost fontu nastavena v ControlCenter je pre moje oci moc mala a zdvojnasobil ju, a moje protesty preventivne umlcal aj zrusenim kolonky "Panel font" vo svojich nastaveniach.
emerge =kde-3.1.5
Ano, zrusenie ramiku v nastaveniach je, ale aj tak tam zostane este nejaky dalsi ramik. V 3.1.5 pri zruseni ramika tam naozaj ziadny nebol.
Co sa tyka tabov, uznavam ze na to sa da zvyknut, ale pri prvom pohlade mi to pripadalo horsie riesenie ako s tlacitkami (navyse tlacitko na novu session zostava pri tych taboch malinke, takmer prehliadnutelne, skusal som rozne styly a v ziadnom sa mi to nezdalo "dost pekne" ;) ). Na to vsetko som uz aj tak privykol, problem bol len s extremnou bugovostou v porovnani so starsou Konsolou. Ak Gentoo prinutim mat obe verzie KDE tak si necham staru Konsole a kdm, a zvysok z 3.2.
Este ku KWeather (ked uz mam zas 3.1.5), v dialogovom okne ma uz tu velke fonty, ale nastastie sa este da nastavit "Panel font" co v 3.2 uz nie je mozne.
taky naprosto nechápu, jak někomu může vyhovovat práce se soubory a la Explorer, ale to je jeho věc, já používám Konqueror jen na web, jinak preferuju kombinaci konsole + mc :-)
co mě ale totálně nas*alo byla změna v rozhraní Digikam - opravdu NEchci ukládat "obrázky do fotoalb", ale "soubory do adresářů"! navíc v novém Digikam musím pro práci s foťákem přes nějaké menu otvírat nové (překážející) okno, zatímco dříve stačilo jediné kliknutí na foťák v seznamu připojených zařízení v tomtéž okně...
bohužel, narozdíl od výše uvedeného mc v tomto případě neznám žádnou alternativu k tomuto _dříve_ skvělému programu, takže až budu příště chtít něco vydolovat z foťáku, asi se budu muset poohlédnout po nějaké command-line utilitě na stažení do nějakého tempu a zbytek třídění zajistí mc+kuickshow, ach jo :-(
jinak to je právě to, co mě na KDE začíná štvát - poskytuje spoustu krásných udělátek, pomocí kterých si může systém nastavit i úplná lama (jako já :-) ale v některých případech už dělá z uživatelů příliš velké blbce a kontrolu jim upírá (viz zmíněný digikam (např. nemohu nastavit jako album svůj home - zatím to lze obejít, ale předpokládám, že to někdo za chvilku opraví a udělá "blbuvzdornější"), hláška v tipech k3b ve stylu "nekoukejte na nastavení, vybrali jsme vám optimum", atd. atd.) :-(((
kua, kam ten Linux spěje :-(
teď jsem poměrně líný se systémem něco dělat, ale začínám si být poměrně jistý, že moje příští instalace už nebude Mandrake s KDE :-(
mandrake s gnome to vyresi....
nevim cim to ale mam ke kde nejakej odpor uz od verze dva...(nesmi mi zadnej program ani knihovna kterej by mel cokoliv spolecnyho s kde ci qt na disk), nak mam pocit ze je to hrozne nabobtnaly a liny a tak
ale mam i obdobnej problem s gnomem...
sory neni to flamewar (kde asi neni tak spatny, nevim dlouho sem ho nezkousel), jen projev zoufalstvi..
Nevim, co ti vadi na Qt. Je to nejlepsi framework pro psani aplikaci v Linuxu, jaky znam. Jestli se chces patlal s GTK, je to tvoje volba. Ja volim Qt. Neni to jen otazka politicka, ale prakticka. Qt je objektove, kdezto GTK je ciste C, coz je fakt maso. Docela obdivuju lidi, kteri to vyvijej.
<flame>Neodpustim si jeste jedno odboceni - nechapu proc GNU maji averzi proti prakticky cemukoliv krome "C". A doporuceni, kdyz potrebuji vyssi jazyk, tak si mam napsat pro nej interpret a napsat to v nem mi prijde nemene uchylne. Ale to jen tak bokem.</flame>
Kdybyste napsal, že Gtk+ není cokoli, dalo by se polemizovat... Ale objektové?
Gtk+ je objektové. Máte samozřejmě objekty a třídy, dědičnost, abstrakní třídy, interfacy (think Java), statické prvky tříd, atributy, RTTI a inspekci, ... Že je to v C, nějak nevadí. Skoro jakýkoli OO koncept lze implementovat v skoro jakémkoli jazyce, jen je to holt někdy práce.
Gtk+ je rozhodně více low-level, takže můžete měnit věci, které AFAIK v Qt nezměníte, ale platíte za to samozřejmě tím patláním se...
Já bych nepsal v něčem (Qt), co pak nemohu pořádně portovat třeba na Win32, protože tam ten toolkit není free...
Mandrake a gnome jsem používal někdy před rokem a půl. Po přechodu na KDE 3.1.2 se všechno asi tak 3x zrychlilo a především jsem na linuxu poprvé získal pocit, že mám opravdový konzistentní operační systém a ne slepenec programů, každý pes jiná ves, co se spolu vzájemně moc nekamarádí. navíc Konqueror je bez nadsázky nejlepší WWW brower co znám. K dokonalosti už chyběl jenom přechod MDK -> Gentoo, ve kterém si lebedím přes rok a už nikdy bych neměnil.
Od dob KDE 2.x se hrozně moc věcí změnilo a jestli je tu něco nabobtnalého a nenažraného, není to rozhodně KDE, ale všechny ty Mozilly a jejich deriváty, Evolutiony, Nautilusy a jim podobná verbež ;)
až na to, že mi to nešlo, když jsem to kdysi zkoušel (ok, chyba byla nejspíš mezi klávesnicí a židlí :-) ... každopádně když mám možnost bavit se s foťákem přes Digitu, nevím, proč bych měl nahrávat ještě navíc moduly pro mass storage a někam to mountovat a vůbec se s tím patlat?
v KDE 3.1 to bylo tak krásně jednoduché ... proč to tak zmršili??? :-(((
(ok, asi bych si měl udělat čas a místo toho nadávání projít mailing-listy, jestli se to nějak řešilo, a případně napsat autorovi a zeptat se ho, co ho to napadlo za k*k*tinu...)
já nevím, jestli něco dělám špatně, ale vždycky se mi snaží měnit obsah obou oken najednou ... a je hrozně pomalý při načítání větších adresářů ... a nemám kontakt s příkazovou řádkou (to okýnko je spíš pro srandu) ... a nekopíruje F5 ... a tak vůbec, vůbec to není MC (popř. nc, vc, wc, tc, m602... :-)
je pravda, že ten profil stojí defaultně za prd, ale dá se to změnit. ostatně, je to spíš "profil pohledu" MC, než simulace chování MC
1.) to, že se mění obsah všech oken najednou je způsobeno tím, že jsou ty pohledy "svázané". vpravo dole je taková malá ikonka v rámečku zobrazující články řetězu nebo tak něco, když na ni kliknete pohled svážete/rozvážete s ostatnímy pohledy
2.) kopírování/přesouvání mezi pohledy lze realizovat pomocí drag'n'drop, jinak lze nastavit klávesové zkratky (bohužel pro kopírování a přesun nejsou moc užitečné. asociovat F7 pro vytvoření nové složky je však vpohodě)
3.) příkazová řádka funguje vpohodě... dokonce si v tom pohledu můžete otevřít i váš oblíbený mc ;)
býval nestabilní - to už doufám neplatí ... ale co platí pořád je, že má problémy s ftp, tedy aspoň verze 1.30 balíčku pro mdk (jiné způsoby připojení jsem radši ani nezkoušel, i když by měl teoreticky podporovat vše, na co je v KDE modul - tedy mám pocit že jsem někde něco takového četl :-)
hodně mi vadí, že nemám kontakt s příkazovou řádkou (to je snad ještě horší, než v tom Konqueroru)
chybí mu spousta featur anebo jsou implementovány dosti pochybným způsobem
... ale věřím, že tak zhruba ve verzi 2.15 by to mohl být velmi dobře použitelný nástroj :-)
provozuji 3.2 uz par dni (instaloval jsem hned druhy den po oficialnim vydani) a nemuzu nez souhlasit s nadsenym tonem clanku. funguje to a je to vyborny. windowsoidni vzhled nepovazuji za chybu - zacatecniky to aspon nevyleka a neni problem par kliknutimi promenit vzhled k nepoznani.
a uz proto extremni konfigurovatelnost rozhodne neni na zavadu. defaultni nastaveni neni spatne takze kdo nechce, vrtat se v tom nemusi. v gnome mi tohle moc chybelo.
ted si zrovna zvykam na kopete - doted jsem zustaval u ksirc/licq ale vypada to ze kopete od doby kdy jsem si s nim hral naposled docela dospelo
pokud jde o rychlost - mam PIII600 takze tohle me zajima hodne a je to znat. na odezve aplikaci to tolik znat neni ale start konqueroru uz neni utrpenim. a neni to jen preloadingem - i dalsi instance se mi drive nacitaly nechytne dlouho.
a da se opravdu pouzit i jako manazer souboru. na muj oblibenej DosNavigator to sice nema, ale na to uz jsem si zvykl :-/
Zdravim,
po provedeni upgrade na KDE 3.2 se mi po startu KDM vytvari konfiguracni adresare ".kde" a ".qt" v korenovem adresari. Jednotlivi uzivatele po prihlaseni do KDE maji svoje konfigy ve spravnych adresarich "$HOME/.kde" a "$HOME/.qt".Nicmene ty puvodni "/.kde" a "/.qt" mne dost matou. Nevite o co jde? Diky.
JR
Zdravim vsechny. Jako zacatecnik bych se chtel zeptat, co doporucujete zmenit v nastaveni KDE pro rychlejsi chod na pomalych strojich. Resp. co ma podle vas nejvetsi vliv na rychlost. Linux je fajn, ale preci jen mi prijde, ze jakakoliv operace trva az neprimerene dlouho :-(
Je mi jasne, ze by pomohlo pouzivani nejakeho jednodussiho spravce oken, ale v tomto pripade to neni moc mozne. Diky
provozuji KDE na PIII 600MHz / 256M RAM a je to docela svizne, asi jako win2k na stejnem hw. drive jsem mel celerona na stejnem taktu a bylo to zhruba stejne. hodne pomohl kernel 2.6 resp. preemptivni patche do 2.4 - neni to sice znatelne rychlejsi ale pri vetsi zatezi reaguje mnohem bystreji.
Je možné v KDE 3.2 očekávat rovněž zrychlení startu OOo? Doba otevření souboru v OOo je na mém počítači velmi dlouhá a je jedním z problémů, které bych na Linuxu potřeboval vyřešit. Start jiných programů na mém počítači (Athlon 1,2GHz, 128MB RAM, SuSE 9, KDE 3.1) je rychlý nebo dostatečný.
Dříve bylo okno nastavitelné "vždy na vrchu". Nyní ho lze dát i "vždy do spodu" (mám pocit, že tohle měl Enlightenment už od začátku :-))
Uvítal jsem možnost "No border", která vypne dekoraci od WM. Zpět do menu je možné dostat se ALT-F3.
Fullscreen u každého okna je taky dobrá věc.
Zadarec,
moc to sem napatri ale zeptam se:
Nevite nahodou proc, kdyz jsem nainstaloval novou Mozillu1.6cz na KDE3.1, zmizelo vyhlazeni pisem? Ty pisma jsou strasne kostrbate, vubec se neda cist..
Jsem v linuxu uplny zacatecnik, takze vubec nevim kde to hledat. Nastaveni v Mozille jsem samo zkousel
Suhlasim ze nove KDE je krajsie a asi aj rychlejsie ale na mojom 700MHz,192MB stroji to ide pomalsie nez by som xcel (2.4.22). Najskor som bol nadseny z KDE 3.2, ale odstupom casu hladam riesenie, ako uvolnit viac ram-ky pre pracu, lebo pri pozerani *.pdf, otvorenom openoffice a prehladavani siete (btw, centericq je aj tak the best ;), mi hrozne swapuje.
Vidim tu 2 cesty: prejst na Gnoma a alebo iny wm a pisat diplomovu pracu v niecom inom nez OO (ktory este stale mi neposkytuje tolko pohodlia a taku ryxlost ako M$office).
Co mam teda robit? Ako zoptimlizovat system a povyhadzovat co nepotrebujem?
A tiez mam pocit ako keby si linux obcas nepoupratoval za sebou ale nexaval veci v ramke a v swape ...