Hodnocení desktopu v sobě zahrnuje nejen KDE samotné, ale tak z poloviny i sestavení distribuce. Prostě některé věci řeší KDE samotné a některé zase distribuce. Takže celkové hodnocení je i z poloviny hodnocením distribuce openSUSE v aktuální verzi, tak jak bylo KDE 4.3 v openSUSE použito.
Samotné KDE ve čtyřkové verzi tu existuje už poměrně dlouho a nyní je tu i finální verze 4.3. Člověk by řekl, že vydáním verze s povýšením čísla – konkrétně na 4.0 – tu budeme mít něco lepšího než předchozí verze 3.5. Vyšla však verze 4.1, pak 4.2 a i podle ohlasů na diskusích všichni víme, jak to s KDE 4.x bylo. Ano, říkám „bylo“, protože situace se změnila.
Už snad rok průběžně zkouším KDE 4.x a čekám, kdy už dospěje do nějaké skutečné finální verze, protože na čísla verze se nedá spolehnout, a na to, že nějaká verze je prohlášena za finální a nemá zásadní funkční chyby, se spolehnout taky nedá. Nyní to podle mých zkušeností vypadá, že KDE 4.3 bude ta skutečně první použitelná verze čtyřkového KDE a bude možné ji prohlásit za finální a použitelnou.
Spuštění live CD a instalace
Pro první kontakt je nejvhodnější spustit live CD a zkusit desktop chvilku používat a provést pár nastavení. To se povedlo a nezaznamenal jsem nejmenší problém. Zvolil jsem instalaci přímo z běžícího desktopu. To sice není záležitost KDE, ale samotné distribuce openSUSE.
Pár slov k tomu ještě přidám. Na live CD většinou nenajdete české lokalizační balíčky a při instalaci jsem byl varován, když jsem si češtinu zvolil jako jazyk instalace. Problém s češtinou se vyřešil zcela automaticky. Stačilo spustit správu softwaru v YaST a distribuce se zaktualizovala stažením asi 300 MB závislostí. Poté je systém včetně všech aplikací počeštěn. Originální anglické popisky jsou v ojedinělém počtu.
Desktop s KDE 4.3
První, co jsem vždy s předchozími verzemi KDE 4.x dělal, byla konfigurace všeho možného k obrazu svému. Až dosud jsem se v této fázi v minulosti vždy „zasekl“ a čekal na další novou verzi. Základní úpravy jsem provedl dle zvyklostí z KDE 3.5 a jsou vidět na následujícím obrázku:
Zásadní změny KDE 4.3 oproti KDE 3.5
Veškeré operace se soubory a jiné časově náročnější akce v systému probíhají na pozadí. To co se zrovna děje, je schováno v malé tray ikoně s písmenem „i“. Veškerá přenosná připojená zařízení (CD, DVD, flash disk…) jsou sjednocena do levé dolní části. Práce s flash diskem je trochu matoucí. Při kopírování dojde k efektu zápisu ve správci souborů (Dolphin) okamžitě, ale zápis se provádí s odstupem několika sekund automaticky na pozadí. Pokud chcete flash disk odpojit, musíte to systému sdělit prostřednictvím ikony pro ovládání přenosných zařízení, aby došlo k ukončení všech zápisových operací a mohl se fyzicky disk vyjmout.
KDE 4.3 na stejném hardware je sice na první pohled svižnější, ale za cenu větších nároků na grafickou kartu a procesor. Při instalaci jsem použil souborový systém ext4 a tato kombinace může být jedním z důvodů, proč jsou reakce systému při porovnání s KDE 3.5 rychlejší. Zejména se to projevuje při spouštění větších aplikací, jako je OpenOffice.org nebo Firefox.
Pro pohodlnější práci je určitě dobré, pokud se v systému zprovozní alespoň DRI (direct rendering interface). Na mém notebooku bohužel všechno běželo v softwarovém módu. KDE 4.3 jsou malinko větší „omalovánky“ a to je možná důvod proč má systém větší nároky – procesor byl v průměru vytížen na 5 – 10 % a při rolování okna se aktivita procesoru vyšplhala až k 50 % (Celeron M 1,5 GHz). To má za následek větší nároky na spotřebu, což se projeví v menší výdrži na baterie. V KDE 3.5 jsem si na stejném stroji takových nároků na hardware nevšiml, dokonce teplota procesoru v novém KDE 4.3 v klidu stoupla o 1 až 2 stupně Celsia.
Hlavní panel KDE 4.3
Konfigurace hlavního panelu už nabízí dostatek možností nastavení podobně jako tomu bylo ve verzi KDE 3.5. Z výchozího nastavení jsem ponechal správu přenosných zařízení. Dále jsem přidal rychlé procházení domovské složky. Zatím trošku nedotažené rozšíření hlavního panelu, je rychlé spouštění aplikací. Aplikace se bohužel nedokáží samy doplňovat podle četnosti použití a je nutné je doplnit ručně. Druhou nevýhodou je maximální šířka, kterou nelze nastavit jinak než je vidět na prvním screenshotu. Vejde se tam jen 12 aplikací v matici 3×4 aplikace.
Prostřední část panelu se seznamem spuštěných aplikací dokáže při zvětšení na výšku seřadit aplikace do třech řad a zároveň se tray ikony řadí do dvou řad. Což je důležité při větším množství těchto ikon, aby zůstalo dostatek místa pro spuštěné aplikace v prostřední části. Je možné, že na displejích 16:9 by byla vhodnější i konfigurace s celkově menší výškou panelu, to ale nemůžu posoudit. Při této konfiguraci již není téměř nutné používat při práci hlavní nabídku, která tak trochu zdržuje při procházení kaskádových nabídek.
Software a stabilita
Veškerý software, který jsem zkoušel a byl součástí instalace, fungoval bez nejmenších problémů. Nevýhodou však může být neexistence rozšiřujících repozitářů s předpřipravenými balíčky pro tuto zatím vývojovou verzi distribuce. První vlaštovkou je již existence repozitáře pro VLC přímo na videolan.org, jiných jsem si zatím nevšiml. V případě doinstalování nějakého specifického softwaru budete odkázáni na oficiální repozitáře pro OSS a NON-OSS nebo instalaci ze zdrojových kódů. Oblíbený Pacman zatím pro tuto verzi openSUSE balíčky nepřipravuje.
V distribuci jsou poslední verze softwaru, které jsou k dispozici. Z uzavřených aplikací bez problému fungují poslední verze Skype a Opera. Z ostatních aplikací jsem zkoušel GIMP, OpenOffice.org, Firefox 3.5, K3B, GFTP a některé další s menší četností a vše fungovalo bez sebemenších problémů včetně spolupráce se samotným desktopem.
Při přechodu ze staré verze KDE je možný bezproblémový přechod v aplikaci KMail, kdy stačí pouze překopírovat adresář mail uvnitř adresářové struktury v KDE. Nový KMail bez problémů převezme stávající adresářovou strukturu. Komfortní nastavení filtrování spamu lze provést stejně jako v předchozí verzi KDE 3.5 – můžete využít můj starší článek zde na Rootu.
Správa bluetooth v KDE je kompletně přepracovaná a nabízí běžný příjem a odesílání souborů. Zatím není hotová vzdálená správa souborů na externím zařízení, což znamená, že si nemůžete např. soubory v mobilu spravovat pomocí správce souborů a pracovat s nimi jako s běžným filesystémem. Novinkou je však možnost vzdáleného ovládání desktopu pomocí navigačních kláves v mobilu. To může být užitečné při prezentaci na velkoplošné obrazovce, kdy můžete stát před publikem a desktop ovládat s mobilem v ruce.
Z oblasti softwaru stojí za zmínku využívání Flash pluginu. Na stejném hardware provozovaný KDE 3.5 mi v prohlížeči (Firefox i Opera) bez problémů fungoval Flash s téměř maximálním využitím výkonu procesoru a přehrávání videa nedělalo problémy. V KDE 4.3 už s mojí konfigurací lze přehrávat video přes Flash plugin jen v některých případech. Není to způsobeno tím, že by na to nestačil 1,5 GHz procesor, ale tím, že grafická karta neběží alespoň s podporou již zmiňovaného DRI. V tomhle směru je Flash v prohlížeči naprostý moloch, protože přehrávání videa například s VLC v MPEG4 funguje s minimální zátěží procesoru a zcela bez problémů i bez DRI a jakékoliv akcelerace ze strany grafické karty.
Z oblasti softwaru ještě stojí za zmínku podpora tiskáren značky HP. Software, který je dostupný pro tuto značku (HP Toolbox), je dobrou ukázkou podpory Linuxu ze strany výrobce hardware. Z počátku nabízel jen základní funkce a nyní je z něj komplexní ovládací centrum pro tiskárny a multifunkční zařízení značky HP. Nabízí např. pro tiskárnu možnost sledovat stav náplní a možnost spouštění třístupňového samočistícího procesu pro tiskové hlavy. Není to sice software, který by byl součástí KDE, ale je nezbytný pro plnohodnotné využití desktopu jako takového a kdo jiný než výrobce by měl tuto část systému poskytovat.
Součástí KDE 4.3 jsou také vylepšené karty, nejoblíbenější aplikace mé manželky – KPatience v3.2. Karty se zvětšují podle velikosti okna, takže na velkém monitoru to je zážitek. Manželka už žádné jiné karty nechce, než ty z KDE 4.3.
Závěr
Se stabilitou prostředí KDE jsem neměl nejmenší problém, když jsem jej intenzivně používal asi týden. Toto se mi za celou dobu postupného zkoušení nově vyšlých verzí KDE 4.x dosud nestalo.
KDE 4.3 je rozhodně ve stádiu, kdy je stabilní a bez problémů použitelné pro běžnou práci. Dosud jsem byl konzervativní zastánce KDE 3.5, ale po zkušenostech s touto verzí můžu aktuální KDE 4.3 bez problémů doporučit jako použitelný desktop pro každodenní práci.
ČLÁNKY DO MAILU