Názory k článku KDE 4.6 přináší vylepšené aktivity a vzhled
-
benzin (neregistrovaný)
Mam stejny poznatek. Prijde mi to spolecne s Nepomukem jedna z veci, ktera by mela dost velky potencial kdyby byla pouzita. Ani jedno se mi nepovedlo rozchodit tak aby to melo jiny prinos nez konzumaci pameti. Napr. napojit na nejaky centralni volne dostupny system (treba google calndar etc.), vsecho se to musi delat dost slozite a vysledky nic moc.
Strasne mne to mrzi, bylo by to super kdyby se to dalo pouzit i v domacim prostredi. Mozna to ma ale uplatneni v nejake obskurni korporatni sfere, kde si skutecne nekdo da tu praci a nainstaluje centralni akonadi server.
-
MichalBBronzový podporovatelMusím říct, že jsem s KDE 4.6.0 velmi spokojen, vývojáři odvedli obrovský kus práce a hlavně optimalizace výkonu jsou znát. Adamovi problémy s efekty KWinu jsem nezaznamenal (nVidia Quadro NVS 140M s proprietárními ovladači) a nové filtry v Dolphinu mi také fungují jak mají (PPA balíčky KDE pro Kubuntu 10.10 64bit). Co mi vyrazilo dech bylo vylepšené řízení spotřeby, když mi PowerDevil zdělil, že moji baterii lze nabít jen na 43% takže je zřejmě poškozená a je třeba ji vyměnit - to pro mě samozřejmě nebyla u mého čtyři roky starého ThinkPadu žádná novinka, ale rozhodně je vidět, že na řízení spotřeby se dost zamakalo i na detailech. Celkově je celé KDE svižnější, stabilita byla solidní už ve verzi 4.5.x. Potěší i celá řada vylepšených detailů a např. možnost zarovnávání Widgetů do mřížky nebo jejich slučování - jen škoda, že to nejede zkombinovat, snad v dalších verzích.
-
MichalBBronzový podporovatel
Narazil jsem pouze na jediný (zanedbatelný) problém, a to, že nemohu změnit tématko vzhledu karet v KPatience, balíčkáři tam zřejmě udělali nějakou chybu.
-
ja som s efektami na proprietarnych driveroch s roznymi nvidia kartami nemal problem prakticky vobec, ale pravda, zas az tak vela ich nepouzivam. obcas sa pri hibernacii s kde 4.2 stalo, ze po zamknuti obrazovky hibernacii a zobudeni ostali na obrazovke namiesto blank screenu artefakty z desktopu. na druhu stranu som skusal efekty na kde 4.5.5, alebo comsi takom s nouveau a sice to slapalo rychlo, ale vsetky textury v oknach boli prevratane okolo oboch osi, takze to pouzitelne nebolo.
co ma celkom sere, je to, ze so system trayom a notifikaciami robia vylomeniny. v kde 4.3 bol tray na moj vkus pomerne optimalny a mal prakticky vsetko, co som po nom chcel. stacilo zapracovat na aplikaciach, aby dokazali vyjadrit svoju neaktivitu a bez nuteneho nastavenia na hidden zaliezt. potom prisli kde 4.4 a tray uplne rozbili... myslim, ze bohate by stacilo, keby v nastaveniach trayu bola moznost, aby si clovek mohol vybrat, ci chce mat tlacidlo expandujuce tray v paneli, alebo vyskakujuce roletove menu a vsetci by boli spokojni...
-
k3b pouzivam s prehladom uz od verzie kde cca 4.2.0 (prva, ktora bola ako defaultna nasadena v slackware-i) a nezaznamenal som ziaden vacsi problem. na jednej masine sice bol problem s vypalovackou takeho razenia, ze ju nebolo vobec vidno, ale to bola vada niekde na ceste medzi kernelom a udevom/halom.
-
qwertz (neregistrovaný)
Tak nevím verze 4.6 je tedy pro mě trochu zklamáním.
Nejdříve mi tam padalo knotify každých pár minut, ale to se ukázalo, že byla chyba gstreamer backend, které se přiřadilo jako výchozí ke zvukům.
Dále mi díky novému powerdevilu přestalo fungovat měnění intenzity podsvícení.
dbus-server + nepomuk mají podivné záseky při kterých žerou 100% výkonu
občas podivné pády dolphinu
A poslední věc co mi přestala jít, je přesouvání ikonek v plasma desktop, můžu je pouze označit, ale ne posunout. Ale to je chyba někde v konfiguraci, protože u jiného uživatele to jde. -
lOl (neregistrovaný)
Clanek je pekny, ale mam k nemu nekolik pripominek:
- Proc je na prvni screenshotu poupraveny vzhled, kdyz by spravne mel byt defaultni (je to preci jakasi rychla recenze ne?)?
- Proc nove KDE SC 4.6 (ostatne tenhle nazev chybi v celem clanku) hodnoti nekdo, kdo uz nekolik let 4-kovou radu KDE nepouziva?
Na nove KDE SC 4.6 si sice pockam az se dostane do debianu testing (coz pocitam bude asi tak pul roku :D a bude to 4.6.1), ale myslim si, ze by si na nove KDE mel "sahnout" nekdo, kdo ho pouziva dlouho a zaroven mu vyhovuje. Ten pak muze objektivne rict co je noveho, co porad nefunguje (osobne bych mel nejvetsi strach z filtrovani a hledani v Dolphinu) nebo co porad chybi (na Konqueror se tak trochu pozapomina co se fci tyce).
Trosku mi chybelo rozepsani se o Aktivitach. Proc se tomu zamerne vsichni vyhybaji? IMO to bude tim, ze autor opravdu uz dlouhou dobu 4-kovou radu KDE nepouziva, takze se to da pochopit. Ale prece jenom, pozmenene Aktivity byly jednou z "main features" v KDE SC 4.6, tak by to vetsi zminku chtelo.
-
Vzhled je poupravený, protože screenshoty dělám vždy až po dopsání článku a při hraní si s nastavením na začátku se mi ho podařilo změnit. Pořád je to Oxygen, který je dostupný hned po instalaci, jen trošku tmavší od výchozího.
Protože se nenašel nikdo, kdo KDE používá a byl by schopen do daného termínu článek napsat.
Opravdu dobrý článek o novinkách v čemkoli dokáže napsat jenom člověk, co sleduje vývoj a ví, proč vývojáři udělali to a to rozhodnutí. Bohužel se takový člověk špatně hledá a když už, tak nebude umět česky. Určitě to je dobrá poznámka. Zkusím na to myslet a za půl roku do článku o další verzi udělat krátký rozhovor s nějakým vývojářem.
Aktivity jsou vlastností, která je pro mnoho lidí zbytečná. Už jsem četl celou řadu blogpostů o aktivitách v různých verzích KDE a téměř všichni nakonec skončili jen u ploch. Pro uživatele to je komplikace. Pokud si někdo opravdu myslí, že dokáže v článku vysvětlit, proč a jak aktivity používat, může takový článek samozřejmě napsat, my ho rádi přijmeme. Více info tady http://www.root.cz/redakce/jak-psat/ .
-
mgi (neregistrovaný)
"Pokud to dobře funguje, nevrtej se v tom"
"Vidíš, já jsem ti to říkal."Nenažraný omalovánky, který se ani po třech (!!) letech nepřiblížily funkcionalitou a konfigurovatelností svému předchůdci. Opustila se i jednoduchost a ukládání veškerých nastavení do prostých textových ručně editovateklných souborů. Navíc je to pomalý i na železe se 4 GiB RAM, nVidia GeForce 240M grafikou a Core Duo 2,2 GHz procesory. Konsole laguje jak prase i v poslední verzi. I kdyby to byl bug v nVidia ovladačích, tak by to aspoň mělo jít přepnout na jednoduchej softwarovej rendering.
Krám, krám, sra*ka ... Sabotáž linuxovýho desktopu.Naštěstí aktuální GNOME i Xfce běhá parádně, ale jako uživatel 10 let pracující a zvyklý na KDE (8 let na trojkové řadě) to přeučování na jiný desktop nesu dost nelibě.
Sorry
-
MichalBBronzový podporovatel
Ale jen nepovídej, v KDE 4.6.0 už jde nakonfigurovat snad úplně vše na co si vzpomeneš i nevzpomeneš, v tomto směru je KDE 3.5.10 už dohnané, spíš předehnané. Jasně, KDE 3.5.10 je pěkně svižné, proto jej mám stále na starém kompu, ale zrovna na 4.6.0 odvedli programátoři u optimalizací kus práce, i když stále je hodně co zlepšovat, ale hlavně možnosti které má nový desktop od starého KDE jsou úplně na jiném levelu. Ostatně ani KDE 3.5.10 není bez chybky, ale je fakt, že bych přivítal udržovaný fork pro starší stroje, přece jen KDE 4 patří jen na pořádnou mašinu.
-
ivan (neregistrovaný)
som dlhorocny pouzivatel KDE az do verize 4.5 ked som sa nastval a ta pomalost celeho systemu ma prinutio prejist na gnome, teeraz vidim ze gnome je skutocne rychle ako blesk oproti KDE 4.5.x. Je 4.6 ozaj o tolko rychlejsie aby mohlo superit s gnome ? Je tu niekto kto to moze na rovnakej masinke porovnat ?
-
Zrovna minulý týden jsem zkoumal proč je KDE 4.5 tak neskutečně pomalé i na mobilní nVidia NVS 3100M s proprietárním driverem. kwin využívalo běžně kolem 90% cpu. Zkoušel jsem všechno možné až nakonec zabralo vypnutí efektu Blur. Z nějakých 8-9FPS se najednou stalo 100FPS, kwin zabere kolem 3% a systém je mnohem svižnější.
-
mat (neregistrovaný)
Když jsem poprvé začal používat linux (Redhat 6, tak před 10 lety) bylo KDE jednoznačně nejdále a odstup mezi KDE a tehdejším Windows NT4/98 byl opravdu minimální. Bylo to svižné, praktické a docela příjemné na práci. V té době by mě ani nenapadlo používat "starodávně" vyhlížející Gnome.
Dnes jsem ale na rozpacích. KDE mi přijde jako systém pro mimozemšťany. Odporné a velké ikony, implicitně odporný vzhled, pomalé, přeplácané.. Jako by se to snažilo okopírovat ze všeho něco ale výsledek je jako když pejsek a kočička vařiloi dort...
Když se dnes podívám na svůj desktop s Win (práce), Ubuntu s Gnome (Notebook) a Mac OS-X (Domácí desktop) tak se jedná víceméně o svižné, srovnatelné a ergonomické prostředí. Když ale zkusmo nahodím KDE mám pocit, že se někdo musel zbláznit ...
-
Z komentářů okolo začínám mám pocit, že používám jiné KDE :) A je mi to i trochu líto, protože KDE mám fakt rád a beru si to (skoro) osobně :)
Rozhodně nerozumím té "lenosti". Přijde mi celkem přirozené, že stroj, na kterém 3.5 šlapala jako hodinky, už čtyřkovou verzi nezvládá. Mám necelé 2 roky starý stroj, Core 2 Duo, 4GB RAM (což se dnes montuje i do low-endů pomalu) a KDE funguje perfektně rychle, žádné prodlevy, žádné čekání na nabídky, na přepnutí plochy... A to se jedná o pomalý notebookový disk. Vytížení procesoru, které má na svědomí především Plasma a Kwin, se pohybuje kolem 2%, což je v podstatě zanedbatelné. Jestli v něčem KDE oproti např. Gnome v Ubuntu ztrácí, tak je to rychlost spuštění. Tam se, uznávám, KDE trochu loudá. Na druhou stranu, kdo v dnešní době vypíná/zapíná počítač. Normální je zaklapnout notebook a po vybalení probudit z paměti, KDE je nastartované do 2 sekund a běží jako drak.
Vnímání vzhledu je značně subjektivní záležitost, ale rozhodně bych KDE nenazval omalovánkami. Několik výchozích vzhledů je doopravdy na profesionální úrovni, ale samozřejmě chápu, že onen "skleněný" look nemusí sednout každému. Mě osobně vzhled přitáhl ke KDE 4 už v dobách 4.1. Považuji ho za takový ideální střed mezi OS X a Windows 7/Vista. Ikony v prostředí se můžou zdát zbytečně velké, ale ono dost záleží, na čem KDE zobrazujete. Podle mě se vývojáři tak trochu obrátili zády ke všem, co mají mrňavé notebookové displeje s HD Ready rozlišením (naprostá většina uživatelů), na kterých KDE doopravdy nevypadá moc dobře. Já naopak velké ikony oceňuji, protože se na ně dobře kliká a zároveň i skvěle vypadají díky vysoké úrovni detailů.
I s tou stabilitou mám mnohem lepší zkušenosti. Kwin funguje spolehlivě (jen výkon by mohl být lepší, uvidíme co s tím udělá 4.6) a Plasma padá v podstatě jen v okamžiku, když si člověk hraje s cizími Plasmoidy. Jednou nastavená Plasma jede bez problémů. Jiná věc jsou drobné bugy, kterých je obzvlášť v Plasmě nepočítaně. Jedná se především o různé grafické chybky. Samozřejmě, nejsou to věci, které by nějak výrazně uživatele omezovaly, ale nebudu popírat, že by po téhle stránce zasloužilo KDE víc péče.
-
qpal (neregistrovaný)
Mam cca 4 roky stare C2D, 2GB RAM, obsolete grafiku Ati X1950 (se kterou mi ovsem nefunguji nektere efekty jako treba blur) a lita to jako das. Vytizeni CPU mam vetsi, ale to je diky permanentne spustenym aplikacim (Kmail, Amarok, Ktorrent, Skype, KGet,..).
Rychlost spusteni je s SSD asi 15s BIOS, 10s system i KDE. Desktop nehybernuji, nema to pro me cenu (vypinam cely stul, at zarizeni nezerou ve stand-by).
Deufaultni vzhled se mi celkem libi, ale jako v celem KDE i zde plati: jake si to nastavis, takove to mas! Protoze domaci PC pouzivam preazne noci a dost na fotky, mam nastavene tmave barvy (obsidian coast) i motiv plochy (T-remix-black).
Pokud mate novejsi grafiku s podporou OpenGL 3, melo by se Vam KDE 4.7 libit jeste vice:
http://blog.martin-graesslin.com/blog/2010/07/next-generation-opengl-compositing-in-4-6/
http://www.phoronix.com/scan.php?page=news_item&px=ODgwNQ -
A.S.Pergill (neregistrovaný)
Prostředí KDE 3 bylo v podstatě vychytané a zcela funkční. "Plasma" a samoúčelné animace jen nahrazují systémově podstatně méně náročné způsoby spouštění aplikací a systémových služeb v KDE3, vnucované "aktivity" naprostá většina uživatelů odmítá, což je důkaz skutečnosti, že jsou zcela samoúčelné a bezcenné, jen zabírají systémovou paměť.
Navíc KDE4 nabídlo od samého počátku podstatně horší funkčnost: naprosto nefungovalo vypalování, byly podstatně menší možnosti konfigurace prostředí, nefunkční byla řada programů. Nesmyslný byl i přesun odpojování USB disku (na ikoně na ploše a na liště nabídka odpojení chybí, musí se najít na stromovém zobrazení adresářů na Dolphinovi; než jsem náhodně vychytal, že tyto ikony nejsou rovnocenné, odpojoval jsem USB disky z rootovské konzoly). Nefunkční bylo dlouho (možná dosud) i připojování - odpojování disket (dalo se to zprovoznit s právy roota, ale po restartu počítače se obnovilo implicitní = nefunkční připojování a odpojování; důsledek = návrat k rootovské konzole, protože je jednodušší připojovat - odpojovat z rootovské konzoly, než se po každém zapnutí počítače probírat ve špatně dokumentovaných a neintuitivních klikacích nastaveních). Problémem je zcela jistě i odchod ze zavedeného a kvalitního konqueroru na mnohem méně kvalitní dolphin (stejně na práci s místními soubory je nejlepší mc).
Můžete blábolit o tom, že "nerozumíte lenosti", problém je v tom, že za tuto "lenost" mohou především ty vlastnosti a funkce KDE4, které nikdo z uživatelů nepožadoval (např. zcela samoúčelné animace a bezúčelné poloprůhledné ikony apod.), a které naprostá většina uživatelů v konfiguraci vypíná (je-li to možné), nicméně které dále žerou systémové prostředky. Jedná se tedy o věci, které jsou uživatelům v podstatě násilně vnucovány a které současně výrazně zhoršují funkčnost celého systému, aniž by přinesly cokoli pozitivního navíc (celý koncept plasmy). Tedy přístup, na jaký jsou zvyklí uživatelé windows, ale ne uživatelé linuxu (což je možná také zdrojem konfliktů).
Osobně pro mě znamenal nástup KDE4 přechod na Gnome. Vracet se nehodlám, nanejvýš k trinity, podle toho, jak se bude chovat.
U Xfce a ostatních vylehčených prostředí mi vadí, že neumějí v základním nastavení automountovat USB paměti a disky (alespoň na Ubuntu). -
Jak jsem psal, vnímání vzhledu je značně subjektivní záležitost. Mně osobně všechny ty průhlednosti a odlesky vyhovují. Připadám si, že pracuji v systému, který odpovídá své době i výkonu stroje. A daň 2% procesoru za všechny ty "samoúčelné" věci mi přijde zanedbatelná.
Nebudu se tady zastávat Aktivit, protože je sám nepoužívám. Je ale fakt, že se verze od verze blíží více k použitelnosti. Ale jinak Plasmu považuji za úžasný nástroj. Uvedu příklad. Nedávno jsem hledal Plasmoid, který by integroval Google Tasks (takové ty jednoduché úkoly, co jsou součástí Gmailu) do Plasmy. Plasmoid jsem nenašel, místo toho jsem našel postup. Stačí vzít existující webbrowser plasmoid, přidat ho do panelu, a jako URL napsat adresu Google Tasks (které se i v Gmailu zobrazují skrz iframe). Voila, integrace hotová. A vše je to jen důsledek perfektní koncepce Plasmy. Takže rozhodně bych netvrdil, že je to uživateli nevyžádaná funkce. Jo a plasmoid na odpojování a připojování disků je perfektní. Kliknutím připojím, kliknutím odpojím, kliknutím otevřu v Dolphinu... a samozřejmě si můžu nadefinovat vlastní akce. Skoro mám pocit, že jste KDE používal naposled ve verzi 4.1/4.2, protože od té doby se spousta věcí změnila. Na druhou stranu ale nechci tvrdit, že je KDE je stejně stabilní jak Gnome, to pravděpodobně není, ale to je holt daň za to, že je to neprogresivnější prostředí ... no v podstatě na světě :)
A tím "nerozumím lenosti" jsem myslel to, že mně funguje KDE perfektně rychle, takže pokud tam jsou nějaké samoúčelné vlastnosti, tak MĚ rozhodně nebrzdí.
-
A.S.Pergill (neregistrovaný)
Já zde vidím jeden zásadní problém, a to je cílová skupina:
1. Začátečníci a přecházeči z Windows to zcela jistě nebudou, těm to parkrát spadne, spousta věcí jim tam nepojede (viz předchozí diskuse) a vrátí se k win (být Vildou Bránou, tak vývojářům KDE4 zaplatím opravdu královský peníz).
2. Pokročilí uživatelé, znalí KDE3, tam najdou spoustu nedodělků, nefunkčností, nelogičností a snadno poznají i výrazně snížený výkon počítače (podle předchozí diskuse soudím, že i v té verzi 4.6) a odejdou jinam, nejspíš ke Gnome (přestože by dokázali řadu problémů buď vyřešit nebo obejít, jako např. já tím připojováním - odpojováním externích zařízení z konzoly). KDE 3.2 ještě provozuji na Pentiu II, 256 MB RAM (coby "inteligentní psací stroj"). Nevidím sebemenší důvod, proč by grafické prostředí s výrazně nižším spektrem použitelných funkcí mělo mít vyšší systémové nároky.
3. Guru-ové obecně KDE nebrali a neberou jako "příliš windowsoidní".
Takže segment uživatelů spokojených s KDE4 (kteří ho považují za přínos) zákonitě musí být výrazně méně početný než byl segment spokojených uživatelů KDE3. (=> KDE4 = hrubá marketingová chyba)MMCH nikdy, za víc než 10 let, co mám na desktopu linux jako hlavní (později jediný) OS, jsem nepotřeboval integrovat do prostředí Google Tasks. A na připojování a odpojování disků mi daleko lépe vyhovuje stav, kdy zasunu disk a objeví se mi ikona na ploše, a po rozkliknutí této ikony se mi objeví možnost jeho odpojení (mimo další funkce). Nevidím sebemenší důvod, proč bych to měl řešit přes plasmoidy, a proč bych mezi větším počtem ikon (či plasmoidů), které se mi objeví na desktopu a v desktopových aplikacích po připojení zařízení, bych měl hledat tu jedinou, která umožní jeho korektní odpojení.
A automatický přepis konfiguračního souboru, upraveného rootem, systémem spuštěným s právy běžného uživatele, považuji za totální prasečinu jdoucí proti filosofii linuxu a unix-like OS obecně. -
fri (neregistrovaný)
Na této adrese je nejprve článek, ve kterém uživatel GNOME zkouší KDE, a pod ním následuje řada příspěvků, které s autorem článku nesouhlasí. Při čtení prvních několika jsem se docela zasmál.
http://www.brighthub.com/hubfolio/matthew-casperson/articles/105170.aspx
Třeba ten, ve kterém uživatel KDE vysvětluje, že aby byl s KDE nespokojen, musel vždycky v podstatě udělat postupně jen dvě věci: nainstalovat 1) Ubuntu, 2) KDE.
-
Nevím, proč pořád řešíte ten výkon. Pokud KDE3 guru na svém PII notesu smaže své milované KDE3 a nainstaluje 4, tak mu to samozřejmě moc dobře fungovat nebude. Když si ale místo toho koupí za 12-13 tis notes s nejlevnější nVidii, tak nemá co řešit. A navíc si bude moci užít i akcelerovaný desktop zaintegrovaný přímo do desktokopu. A teď nemluvím o tom, jak to vypadá, okna se na akcelerovaném desktopu prostě hýbou rychleji a přirozeněji.
Vaše analýza uživatelů dává smysl, jen nerozumím tomu, proč by KDE3 uživatel chtěl přejít na Gnome. Co se týče funkcí, tak (možná) platí KDE3 > KDE4, ale rozhodně platí že KDE4 >>> Gnome. KDE má možná Windowsoidní look, ale funkčně je zcela někde jinde. Gnome naopak sice vypadá úplně jinak, ale uvnitř je to podobně jednoduché. Nechci Gnome kritizovat, to určitě ne, ale pro mě osobně je doopravdy moc jednoduchý. A nevyhovuje mi koncepčně. Stabilitu oproti KDE mu ale odepřít nedokážu.
A jinak mi přijde, že používáte argumentaci typu "mně něco vyhovuje jinak, tak je to celé špatné". Že jste nikdy nepotřeboval Google Tasks? Co z toho mám vyvodit? Já to použil jako příklad dobrého návrhu Plasmy. A pokud nevěříte, že připojování disků je v KDE jednoduché a intuitivní, tak se podívejte sem http://img251.imageshack.us/img251/8969/kdepripojovani.png Mně toto vyhovuje mnohem více, než mít připojená zařízení na ploše. Za a) proč bych měl lézt na plochu, když se chci dostat do zařízení b) na Ploše nemám žádné ikony, takže tohle by mě akorát otravovalo. Je to o preferencí, žádné dobře nebo špatně.
-
A.S.Pergill (neregistrovaný)
Zrovna vámi citovaný obrázek je názornou ukázkou mentální impotence tvůrců KDE4 a bezcennosti plasmoidů: Proč v rámci nabízených činností pro připojené zařízení není také jeho korektní odpojení, ale proč se k této činnosti musím složitě proklikávat přes Dolphin (a to ještě přes nějaké boční stromové schéma souborů, kde bych to vůbec nehledal), nebo to odpojit ručně z konsoly? Navíc se v KDE4 zcela zbytečně objeví další ikona připojeného zařízení na liště, která je spojena s identickou, a tudíž neplnohodnotnou, nabídkou, jako ta v plasmě. KDE3 zobrazilo jednu ikonu připojeného zařízení, kde nabízelo i odpojení, a naprosto stejně to má i Gnome (to dokonce nabízí i formátování připojeného disku).
>proč bych měl lézt na plochu, když se chci dostat do zařízení:
Protože to tak bylo v KDE zaběhnuté. Protože je to ergonomické (mají to i další grafické desktopy); do ergonomičnosti zcela jistě patří i to, že nejsem samoúčelně nucen ke změnám ovládacích stereotypů. A naprostá většina uživatelů má na plochách ikony, ať už programů nebo adresářů (nebo odkazů, spouštěcích skriptů apod.), vy jste v tomhle naprostá výjimka.Uživatel po znepřístupnění KDE3 IMHO přešel na Gnome jednoduše proto, aby měl funkční desktop, což KDE4 dlouho nezaručovalo, a podle některých příspěvků výše soudím, že nezaručuje dosud. Další věcí je, že z principu odejdu od distribuce i desktopového prostředí, jejichž autoři mi něco násilně vnucují. Navíc se na základě proběhlé diskuse obávám, že ta šestková verze KDE4 je soft zhruba ve stavu, kdy by to mělo jít na beta testování (tedy k lidem, kterým nevadí, že je tam spousta věcí nefunkčních, a že to padá).
KDE4 je navíc koncepčně špatné, s KDE 3 a méně nemá naprosto nic společného, IMHO mělo být nabízeno paralelně s KDE pod nějakým odlišným názvem.
-
Ehm ehm, odpojení? A co ten symbol hned vedle názvu připojení? :-D Ten jste nějak přehlédl? Navíc je to symbol, který se používá už 20 let na všech CD přehrávačích a jeho význam je snad více než jasný. Můžu vás ujistit, že v KDE 4 doopravdy jde odpojit/připojit zařízení jedním kliknutím. A o jakých dvou nabídkách to mluvíte? Samozřejmě, je to Plasmoid, takže si ho můžete na plochu narvat třeba 10x, ale já osobně ho tam mám opravdu jen jednou. Právě díky dobrému návrhu Plasmy je možné mít plasmoidy a) na ploše b) v panelu c) přímo v systray. Samozřejmě záleží Plasmoid od Plasmoidu, ale ta podpora tam je, a zrovna Plasmoid na připojování je po této stránce udělaný opravdu dobře. Já osobně mám tento Plasmoid v systray s tím, že je skrytý, pokud není přítomné žádné zařízení. Ale nic mi nebrání si ho přesunout přímo na Plochu, kde by v konečném důsledku fungoval stejně, jako "ikona na ploše".
Čímž jsem se dostal k Vašemu druhému odstavci. Pokud tedy uživatel nutně potřebuje mít zařízení přístupné z Plochy, tak to jde, i když to tedy zcela tradiční ikona není. Od vývojářů KDE to nebylo úplně fér vůči uživatelům trojkové verze, to uznávám. Na druhou stranu, jestli někdo má být schopen přijímat nové věci a zbavovat se stereotypů, tak je to uživatel Linuxu. A mj., zrovna v téhle oblasti je stereotyp mít na Ploše Tento počítač a v něm ikonky zařízení. A každý uživatel Ubuntu/Gnome se tohoto stereotypu musel zbavit.
Problém je, že Vám vyhovuje Gnome a pouze na základě osobních preferencích haníte prostředí, které jste navíc léta nepoužíval. Já se snažím být alespoň trochu objektivní, ani se nesnažím tvrdit, že KDE je 100% stabilní a vše perfektně funguje. Na druhou stranu, já používám KDE od verze 4.2, prakticky na všechno, je to můj hlavní systém na zábavu, multimédia, školu, práci... Pokud by to bylo v tak zoufalém stavu, jak to tady někteří tvrdí, asi bych zvolil něco jiného, nemyslíte?
Nevím, na jakém distru místní uživatelé KDE testovali, ale věřte tomu, že na tom záleží. Vždyť i Ubuntu Gnome != Gnome. Kdyby ubunťák viděl čisté Gnome, jaké dostane třeba v Gentoo, pomalu by své prostředí nepoznal. (Nedávno byl dokonce někde článek, jak vývojáři Ubuntu upravují Gnome k obrazu svému, ale změny nepropagují do hlavní vývojové větve Gnome). Mám OpenSuse, kde je KDE jako hlavní prostředí, a je to poznat. Proti čistému KDE či i Kubuntu, co jsem měl to štěstí srovnat, je to rozdíl. Nepochybuji o tom, že až za měsíc vyjde suse 11.4 s KDE 4.6, bude to se stabilitou zase trochu jiné. Osobně do té doby vydržím s 4.5.
-
A. S. Pergill (neregistrovaný)
1. CD přehrávač nevlastním a nikdy jsem ani nevlastnil, tudíž mi ty dekorace plasmoidu nic neříkají. Kliknu na ikonu (plasmoid) a nenajdu tam nabídku "odpojit". Nenajdu ji ani na ikoně na liště (jestli je to součást téhož plasmoidu nebo něco jiného, nevím). Nabídka "odpojit" se objeví jenom po kliknutí na ikonu zařízení na bočním panelu Dolphina, a přišel jsem na to jen čirou náhodou. Než jsem to objevil, odpojoval jsem "umount /media/USB(xyz)" z rootovské konzoly.
2. Nevidím důvod zbavovat se stereotypů, které fungují.
3. >A mj., zrovna v téhle oblasti je stereotyp mít na Ploše
> Tento počítač a v něm ikonky zařízení. A každý uživatel
> Ubuntu/Gnome se tohoto stereotypu musel zbavit.
Sorry, na liště Ubuntu Gnome i Debian mám "Místa" s naprosto identickou funkcí.4. KDE jsem používal od verze 3.2 do 3.5, tedy někdy do přelomu let 2009/10. Na Gnome jsem loni přešel jen proto, že KDE4 se ukázalo jako zcela nepoužitelné.
5. Gnome mám na desktopu s Debianem a na notebooku s Ubuntu. Rozdíly (zejména v tom podstatném, tj. ergonomii ovládání) jsou zanedbatelné. Vadí mi absence možnosti dát na každou plochu jiný obrázek (umělo KDE 3.2, KDE4 neumí ani ve verzi 6) nebo na každé promítat jinou sérii obrázků (umělo KDE 3.5, KDE4 neumí).
Obecně jsem toho názoru, že KDE4 je jen přeplácané samoúčelnými blbinkami (plasmoidy, animace apod.), které jen překážejí v práci (opravdu nemám čas sledovat dlouhé minuty poskakující animovanou ikonu místo toho, aby se rozběhl program nebo otevřela webová stránka) a jen zbytečně žerou výkon. Měly by význam v případě:
- že by šly nějak jednoduše (nejlépe na jedno kliknutí v nastavení) vypnout,
- a že by jinak vše chodilo jak má, což ještě pro KDE 4.6 neplatí (pořád co do funkčnosti zaostává za KDE 3.5).
Prostě KDE4 mělo mít všechny funkce KDE3, mělo mít opraveno to, co v KDE3 nefungovalo, a pak mohlo mít něco navíc. Místo toho dodnes zaostává za KDE3 v tom smyslu, že spoustu jeho funkcí nezvládá a nenabízí nic smysluplného a použitelného navíc. Jestli spustím určitou funkci systému ikonou nebo plasmoidem, to mě jako uživatele nezajímá do momentu, než mi ten plasmoid sežere paměť a výkon procesoru až do kousnutí se počítače. Pak mě to začne zajímat, ovšem ve smyslu "jak se toho co nejrychleji zbavit".Autoři KDE4 prostě neodhadli situaci:
Na majoritním OS stačilo "odstřelit" win 98, a tím přinutit uživatele k přechodu na naprosto nepovedené a dysfunkční Visty, k tomu zaplatit tisíce PR článků "odborníků" na téma, jak je nový OS "sqwělý" a měli rovněž k dispozici masu cca 90 - 95 procent počítačově pologramotných až negramotných uživatelů (navíc z majoritního systému zvyklých, že "na počítači stejně nic nefunguje jak má"), kteří se s polofunkčním systémem smířili; a současně je na tomto OS reálně monopol jediného desktopu, takže možnosti běžného uživatele k migraci byly silně omezené (že by si BFU úspěšně instaloval X-Windows na Windows, o tom si dovoluji pochybovat).
Na linuxu je uživatelská komunita s podstatně vyšším stupněm počítačové gramotnosti a je v naprosté většině případů s to rozpoznat chyby OS od chyb desktopového prostředí, na PR masáž prostě autoři KDE4 neměli peníze a v důsledku neexistence monopolu uživatelé většinou snadno přešli na jiný desktop a opustili distribuce, které jim KDE4 vnucovaly jako jedinou nebo preferovanou možnost (což odkašlala především Mandriva). -
> >proč bych měl lézt na plochu, když se chci dostat do zařízení:
> Protože to tak bylo v KDE zaběhnuté. Protože je to ergonomické (mají to i
> další grafické desktopy); do ergonomičnosti zcela jistě patří i to, že nejsem
> samoúčelně nucen ke změnám ovládacích stereotypů. A naprostá většina uživatelů
> má na plochách ikony, ať už programů nebo adresářů (nebo odkazů, spouštěcích
> skriptů apod.), vy jste v tomhle naprostá výjimka.Právě že to NENÍ ergonomické. Má to tak většina uživatelů, ale není to ergonomické. Plochu blokují okna na ní, je potřeba je minimalizovat nebo odsunout. To mě na tom děsně vytáčí. Většina uživatelů se naučila s tímto nedostatkem plochy žít a to, že je potřeba pro přístup na plochu posunovat nebo schovávat okna, berou jako samozřejmost. Mělo by se s tím něco dělat, je škoda že tenhle poměrně nešikovný koncept "věcí na ploše zaházené okny" obšlehly prakticky všechny prostředí. Je to fakt dost nešikovné.
-
Ale po tom, co si na takové prázdné ploše něco spustím, tak už ji dál používat nemůžu. Navíc to, co se mi tam spustí, se mi spustí na ní a ne na současné ploše, takže si to pak musím přesunout. Prostě koncept plochy jako něčeho, co je potřeba používat a zároveň je to "zaplácané" oknama, je špatný. Něco takového by mělo být přístupné okamžitě, bez ohledu na to, kde mám okna.
-
A. S. Pergill (neregistrovaný)
90% programů pouštím "opičím chvatem" <Alt>+<F2>
Nejčastěji používané programy (některé mi běží od spuštění do vypnutí PC) spouštím z emulátoru konzoly s mc.
Uvedené programy mám logicky rozhozené po třech plochách.
Na ten zbytek mi opravdu nedělá problém si vyčlenit jednu plochu. A kdyby dělalo, není problém nadefinovat ploch třeba 6 nebo 8.
=> nepotřeboval jsem a nepotřebuji plasmoidy ani nic podobného -
Já mám dole dock (gnome-do) a nejčastěji používané programy mám v něm. Taky jsem si přidal na lištu nabídku na připojení na SSH. Pár věcí mám i na ploše, ale to považuju za nešikovné, jenom na plochu je nejjednudušší přidávat.
I s nedokonalým prostředím se dá vyrovnat a používání plochy se vyhnout. Já ale mám rád, když mě prostředí podporuje, ne když musím vymýšlet, jak obejít jeho nedostatky. Na ploše tak, jak je pojatá ve Windows (a GNOME) by ideálně nemělo nic být protože při otevření většího množství oken se stává nepoužetelnou. Plochu myslím původně vymysleli tak, aby to BFU připomínalo "pracovní stůl" a efektivita ovládání se moc neřešila. Pokud se člověk díky plasmoidům může zbavit závislosti na té protivné ploše, tak je to jenom dobře.
-
A. S. Pergill (neregistrovaný)
Já se naučil to <Alt>+<F2>, už někdy v pravěku. Rychlé spouštění toho či onoho se dá dát na lištu, kdybych moc chtěl (jakože nemám důvod). V zásadě nechápu, proč bych se měl dobývat do nějakých plasmoidů, když je tohle na jedno dvě ťuknutí do klávesnice. Z plochy se dostávám prakticky jen jednou za čas do adresářů s obrázky, abych viděl jejich náhledy a současně jimi mohl manipulovat (když jen manipulovat, tak mc). Pokud jsem chtěl v KDE 3 něco spouštět z plochy, tak jsem dal do složky Plocha odkaz na spustitelný soubor, asocioval ho s nějakou ikonou a šmytec, i s pozicí na ploše to byly nějaké tři čtyři řádky. Nač psát desítky či stovky řádků nějakých plasmoidů?
Prostě alternativu s plasmoidy nepotřebuji, nic pozitivního mi nepřinese, jen zbytečně žere výkon. Z mého pohledu je to jen takové samoúčelné hraní si pro ty, co na počítači nic rozumného nedělají (kolega Freud by si na tom smlsnul).
Plochu znám od win 2.1. Byla to prostě grafická alternativa spouštění, kdy se ťukáním na obrázky spouštěly programy, mmch značně nedokonalá oproti příkazové řádce. S klasickou plochou win jsem se nikdy nesžil. Grafické prostředí s více plochami je o něčem úplně jiném.
Na druhou stranu bych se asi nikdy nesžil s "tématy", už proto, že bych musel složitě laborovat s jejich nastavením. A stejně si nedokážu představit, jak by to rozeznalo a nastavilo, že například gv spouštím jednou na prohlédnutí souboru došlého majlem a má tudíž nějaký vztah k poště, podruhé na soubor stažený z webu (a má vztah spíš k webovému prohlížeči), potřetí jako prohlížeč manuálu programu XYZ a počtvrté (a jistě ne naposled) jako prostředí pro náhledy textů, tvořených v TeXu konsolovým editorem. Mám představu, že by mi témata natvrdo asociovala to gv s něčím a v jiném kontextu bych se k němu nedostal, nebo dostával výrazně složitěji. -
Však já Alt+F2 ani klávesové zkratky nikomu neberu. Pokud ti vyhovují nejvíc, tak je klidně používej. To by potom ale v grafickém prostředí žádné ovládací prvky nemusely být zobrazené, kdyby se všechno dělalo klávesnicí. Většina lidí chce nějaké grafické rozhraní, nespokojí se jenom s klávesovýma zkratkama a psaním příkazů. Grafické rozhraní může mít a mívá nějaké klávesové zkratky, ale primárně se ovládá přes grafické prvky, je to prostě GUI, ne CLI. Když chci ťukat příkazy, pustím si terminál. Taky když si k tomu sedne někdo cizí, tak u GUI hned ví, co má zmáčknout (např. vidí ikonu Firefoxu), klávesové zkratky ale může mít každý jiné a nejsou vidět.
Těmi "tématy" myslíš asi "activities" v KDE. To nevím, jak dobře se dá nastavit a jestli to stojí za to, taky bych to zbytečně neřešil. Všechno tohle jsou věci, které je dobře že KDE umí, ale nikdo nás nenutí je používat. Že něco zrovna já nevyužiju, neznamená, že je to zbytečné.
-
fri (neregistrovaný)
Přišel jsem už dávno na to, že to, co skutečně potřebuju rychle spustit, dávám do panelu.
Když občas na jednom počítači spouštím Visty, tak mě až zaráží, že v tom houští všelijakých ikon, co jsou na ploše, nedokážu rychle najít to, co potřebuju, a to jsou to vlastně docela velké obrázky - a sekundy ubíhají.
Pegrill na jedné straně poukazuje na ergonomii a zvyky uživatelů, kterými se zaštiťuje, aby podpořil své myšlenky ohledně vhodnosti mít ikonu s připojeným zařízením a ikony s programy na ploše, a na druhé straně říká, že většinu věcí spouští zkratkou. Ta zkratka je pěkná, taky bych ji chtěl častěji používat.
Když jsem měl KDE s Kickoffem, oproti klasické nabídce, tak jsem se taky rychle naučil používat vyhledávání programů podle názvu - tím myslím, že vyvolání dialogu, přes který se program vyhledá, je taky pokrok. A proč se mi to začalo líbit? No protože běžně je v systému nainstalováno tolik věci, že je potřeba se k nim dostat, a v tomto mi klasické menu v Mandrivě připadá, i když je programů hodně, velice přehledné.
Kdežto když jsem byl "přinucen" používat něco jiného, na začátku jsem měl dojem, že mi to dost dlouho trvá najít, co chci, když používám starý způsob v nové situaci - procházím celou tou sktrukturou, která je hodně členitá, a NAVÍC JINAK, NEŽ JSEM BYL ZVYKLÝ. - Ale řešením každé změny je i na straně uživatele přizpůsobení se, pak už je všechno, jak má být, protože rozhodující jsou tady cíle (spustit nějaký program - a těch, které se používají často zase tolik není) - důvod, proč to používám: protože vím, proč: a výsledky jsou uspokojivé.
-
MichalBBronzový podporovatel
Očividně hovoříš o KDE 4.0, což byla v podstatě velmi vývojová verze vydaná na nátlak uživatel a velmi nemoudře integrovaná řadou distribucí, což KDE bohužel poškodilo pověst. Nicméně nyní jsme o nějaký ten rok a řadu verzí dál a co tu píšeš jsou nesmysly které se současným KDE 4.6.0 nemají nic společného. KDE 4.6.0 je dospělé prostředí a svými možnostmi daleko překonává cokoliv jiného. Používám KDE 4.x.x denně již od té nešťastné 4.0, takže jsem si prošel vším martyriem s tím spojeným a mohu říct, že to začalo být použitelné od verze 4.2, respektive 4.3. KDE 4.5.x už bylo obecně dobré a nynější 4.6.0 mě díky optimalizacím výkonu vyloženě nadchlo. Samozřejmě ještě zde jsou rezervy (možná i celkem velké), ale i podle zdejších reakcí je zřejmé, že zde byl tlak hlavně na rozšiřování funkcionality (srovnávání s KDE 3.5.10). Nyní v KDE 4 snad už nic nechybí, tak doufám, že bude pokračovat dobrá práce v optimalizacích.
-
A. S. Pergill (neregistrovaný)
Zajímalo by mě, co konkrétně chybělo v KDE 3.5? Já pouze zaznamenal v KDE 3.2 neexistující, v KDE 3.4 již existující a v KDE 3.5 neopravenou chybu zápisu na disketu, kdy to po zápisu každého bloku opakovaně skenovalo povrch diskety, takže zápis cca 1 MB dat trval přes 30 minut (Mandriva). Pokud by opravili tohle a průběžně doplňovali bezpečnostní záplaty, tak bych nic dalšího nepotřeboval.
A zajímalo by mě také, kdo byli ti uživatelé, co dělali ten nátlak. Já se obávám, že to bylo tak trochu jak v tom monologu Felixe Holzmanna: "Na všeobecné přání --- jedné slečny, --- která právě odešla, budu vám vyprávět ..." -
MichalBBronzový podporovatel
Tak já jsem se u KDE 3.5.x třeba potýkal s nikdy neopravenou chybou, kdy se ikony samovolně posouvaly stále výše. Po každém spuštění byly o kousek výš.
Tlak na vydání KDE 4 tu byl, stačí si dohledat články a komentáře z té doby.
-
MichalBBronzový podporovatel
Já to pamatuji z RedHatu, pak z Mandrake a nakonec i z Kubuntu. Toto je první link z rychlého dotazu na google: http://ubuntuforums.org/archive/index.php/t-112918.html (uzamknutí ikon na ploše které tam radí samozřejmě nepomáhá).
-
Rovano (neregistrovaný)
Tu jsem zkoušel naposled a odradilo mě to "lagování" grafického prostředí(U 2 výrobců grafik). Budu muset zkusit 4.6.0, ale moc tomu naději nedávám. Zajímavé je, že Wine mi v QT vytěžuje minimálně o třetinu ménně CPU, když tam jede grafická aplikace. A na druhou stranu přitom celé KDE 4.5.x-6beta laguje.
-
Kaacz (neregistrovaný)
1) uzivatele oSuse by radeji meli pockat az se do-builduje repos KDE:Release:46 https://build.opensuse.org/project/show?project=KDE%3ARelease%3A46 . Factory jede dal a je v nem defakto jiz 4.6+
2) pouzivani na netbooku bych podminil dobrou grafarnou v nem obsazenou. Jinak to bude nepouzitelne. -
helikaon (neregistrovaný)
na domacim PC:
nvidia gtx8800, 4gb ram, dual 3ghz athlon .... naprosta spokojenostZalezi co clovek po svem systemu chce a jak si to nastavi - jsme prece v linuxu panove.
Kde 3.5 mam na notebooku (centos 5.5) a taky sou tam chyby v gui - a to je to uz vychytavany kolik let - ale taky spokojenost...
Stejne nejvic delam v terminalu, tak me to zily fakt nejak netrha, kdyz me nejede nekde naka plazma nebo co...:d.zaverem: jsem dlouholetym uzivatelem KDE jak 3x tak 4x a spokojenost prevazuje. Gnome mi nesedi (ale jsou to subjektivni pocity) ale jak rikam, vyber gui me opravdu zase tolik netrapi, hlavne mit pristup na roota :-))).
