Názory k článku KDE 4: jak funguje plasmoid

Ja tady nechci byt urazlivy, ale co je na tom clanku tak kvalitni???

To ze existuje kde-look si myslim vim naprosto kazdy KDE clovek a ze tak jdou k mani
plasmoidy, mno neda se to asi vubec cekat?!?

Dohledat oficialni tutorial dle meho soudu neni az zas takovy problem... techbase KDE je vcelka slusny.

A k tem prikladum, opravdu pozavujete za vrchol vsechno udelat jednu tridu s construktorem pak pres paint vypsat text Hallo world (apropo to jsme v nemecku nebo co?!?),
druhy priklad je totozny az na import twitteru a
pak v cyklu for vypsat posledni 3 veci z twitteru.

Fakt nevim nad cim tady mudrcujete? Z meho hlediska palec dolu a mel by si root uvedomit ze je to portal pro odbornout verejnou, neustale omylani zakladnich veci vede tak akorat vite kam. bye

Mně se článek líbil, protože je o něčem a obsahuje praktickou ukázku. A je na aktuální téma.

Na rootu tedy nadprůměr, protože se tu bohužel někdy vaří z vody. Vrcholem byl rozhovor s "odborníkem" Tomešem.

>> Ty jsme v úterním článku označily za hnací sílu KDE 4,

Blahopřeji vám, děvčata. Ani jsem netušil, jak šikovné ženy u nás máme...

Kto by to potom ale pouzival na netbooku ... C++ je mrtve, nech zije C++

"iba 2GB ram", cha, muj domaci stroj ma 256MB ram a jak vidim ze je neco napsany v jave tak je to pro me okamzite out. Jinak ovsem staci na vse co potrebuji (www, im, psani dokumentu, programovani C/Python/Smalltalk, kytarove efekty, pousteni filmu, ...) myslim si nicmene ze me predsudky vuci jave jsou v tomto pripade docela opodstatnene

Nechci vám bourat váš zoufale omezený svět, ale Python je tady minimálně od roku 1991. Takže je o 4 roky starší než Java. :-D

No vidíš, člověče. Já mám podobný notebook a vývoj v Javě mi na něm připadá jako týrání zvířátek - ani editor ve vývojovém prostředí nedovede sázet písmenka na obrazovku rychleji, než to tam já se svými ťuk-ťuk prsty dovedu klepat. Použít externí editor je ještě horší nápad, protože zřejmě kvůli nedotaženému objektovému návrhu jazyka Java musím ve svém Javovém zdrojáku trpět tuny generovaného kódu a nevyznám se v tom. Uvítal bych spíš C++, ale díky i za Python.

Ja som nechcel rozputavat flame. Mal som na mysli netbooky, nie notebooky. A tam nejde ani tak o RAM, ako skor o slabsi procesor...
Ja sem tam tiez programujem v jave, ale skor sa jedna o multiplatformne projektiky, ked je nieco len pre KDE/Linux, tam som za c++ (ja viem, uz by som sa konecne mal ten python naucit)

Inak clanok sa mi pacil, aby som sa k veci vyjadril. Mozno to bude pre mna konecne dovod vyskusat python, ako to uz aj niekto hore spominal ...

Serwaaa lidkovia,
pozrite sa, takéto články sú tu za účelom priblíženia problematiky.
Nikde nepíše autor pomôžeme pri vývoji KDE a naprogramujeme best-of-best plasmoid,
je to len ukážka ako sa to principiálne robí, možno jedného z nás to nakopne a povie si tak ja sa idem na to pozrieť hlbšie.

+1

Hezky intro, nicmene myslim ze je fakt pod uroven vykradacka dema ktery evidentne vytvoril nejakej holandan (viz to Hallo, a hlavne ten [nl] zaznam v metadata.desktop. Pokud uz si pan Adam Štrauch dal takovou praci s prepsanim techto polozek:

X-KDE-PluginInfo-Author=Root.cz
X-KDE-PluginInfo-Email=redakce@iinfo.cz
X-KDE-PluginInfo-Website=http://root.cz/

myslim ze mohl rovnou pridat zaznam pro [cz] a zmenit nazev z Hallo World na anglicke Hello world..

Jinak v KDE 4 nedelam, a asi delat nebudu, ale celkem bych pochyboval o smyslu nasledujiciho kodu:

def paintInterface(self, painter, option, rect):
painter.setPen(Plasma.Theme.defaultTheme().color(Plasma.Theme.TextColor))
painter.save()
painter.drawText(rect, Qt.AlignCenter, "Hallo applet")
painter.restore()

- pokud nastavim pero na nejakou hodnotu, tak pak ho ulozit a zase obnovit mi pripada lehce zbytecne, ne-li chybne (pokud byl cil nezmenit to, asi by melo byt save pred setPen.. ne?) - nicmene mozna je to jenom moji neznalosti..

Posledni poznamka - opravdu ocenuji podobna intra.. jenom sem porad nepochopil v cem je KDE4 plasmoid tolik odlisny od okna s widgety jinych toolkitu..

Presny postreh. Vubec nechapu nadseni nad clankem hned v prvnim prispevku. Pro kohokoliv, kdo se trochu orientuje v IT, je to clanek o nicem (takove a lepsi tutorialy jsou k dispozici treba na strankach KDE) a pro zacatecnika je to take o nicem, protoze ten by zase potreboval detailnejsi vysvetleni. Tak na koho vlastne autor cili? Asi na nejakeho nactileteho bastlice v pythonu, ktery neumi slovo anglicky. Zajimava cilova skupina...

Omlouvam se za toho "nactileteho bastlice", nemyslel jsem to na vas.
Me proste zarazi, ze na profilove odbornem serveru vyjde clanek, ktery nejenom ze vypada stejne jako nejaky tutorial na webu, ale nakonec se jeste ukaze, ze to opravdu je opsany tutorial ze stranek KDE. A autor se bije v prsa, jak nam vysvetli, jak v KDE funguji plasmoidy...

nasrat, takze pristi staci rici,ze plasmoidy pro KDE se daji psat a pastnout jen link,
usetrite si tim spoustu casu, vlastne to mohlo vyjit jen jako treba zpravicka, ztratil jsem zbytecne cas, doprdele redakce at uz s tim neco udela tohle je vazne hrozny, to se tady klidne tlucte do brsou kolik clanku mate za 10let, stacila by i mi tretina pokud by byl informacni prinost alespon o 2/3 vetsi nez jen mlaceni prazdne slamy, hanba... stydim se.

to mas pravdu, to se styd

Ne, clanek neni na to oficialnim tutorialu "zalozen". Clanek je z tohoto tutorialu opsan. Ze vas hanba nefackuje.

To že jste přepsal
X-KDE-PluginInfo-Author=Simon Edwards
X-KDE-PluginInfo-Email=simon@simonzone.com
je dost sprosté. Koukám, že od změny vzhledu roota to tu jde od 10 k 0 a navíc tu publikují plagiátoři.

mnoho povyku pro nic

Obdivuju lidi, kteri stale jen kritizuji uroven textu/gramatiky/kopirovani/...
I kdyby byl clanek zkopirovany slovo od slova, tak si s nim minimalne musel dat autor tu praci a prelozit ho. Krom toho, autori clanku na rootu pisi clanky, aby nam neco prinesli, ale nikdo je do toho nenuti. Ja osobne je obdivuji, ze s tim vubec pokracuji, protoze po jednom dvou clancich, pod kterymi bych si precetl obdobne reci, bych po sobe zanechal clanek s textem "tak si sem piste sami" a sel bych delat nejakou bohulibejsi cinnost.

Ackoli, uznavam, ze prepsat v kodu puvodniho autora bylo lehce neprofesionalni a proti myslence gpl...

Kazdopadne za clanek dekuji. Jezto obvykle neprogramuji gui (a desklety uz teprve ne), ani by me nenapadlo neco k tomuto tematu hledat. Po precteni clanku jsem byl mile prekvapen lehkosti, s jakou se daji plasmoidy psat, a zrovna se chystam to zkusit.

Bud jste to nedomyslel, nebo fakt nevim. Predpokladam, ze autori jsou za clanky nejak honorovani, proto bych ocekaval urcitou uroven nebo chcete-li vlozenou praci. Honorar jiste nebude nijak svetoborny, ale napsat tento clanek pri urcite znalosti anglictiny zabere asi tak 30-60 minut. Ja byt sefredaktorem tohoto serveru, tak autora clanku okamzite vyrazim, protoze tohle je vrchol neprofesionality. Jaka je motivace autora pro napsani takoveho clanku na root lze tezko odhadovat, ale spise to bude o nejake te korune honorare a prestizi plynouci z publikovani, nez ze by to delal z lasky k serveru (proc by proboha nekdo z lasky k serveru (o)psal neco takoveho?)
Uz vubec mi neni jasne, jak vam tento clanek pomuze pri vytvareni plasmoidu. Ja tedy (vlastne podobne jako vy) nejsem zbehly v problematice, ale z uvedeneho bych se do zadneho realne vyuzitelneho plasmoidu s nejakou relativne komplexni funkcionalitou neodvazil pustit.

At uz jsou honorovani nebo ne, my za to, ze muzeme tyto clanky cist, neplatime ani korunu a vetsina z nas sem sama neprispiva. Tudiz nemame zadne pravo kritizovat prinosnost/neprinosnost clanku.

Jinak pokud ja mohu soudit, proc sem autori pisi, rekl bych ze je to vazne spis castecne pro zabavu a castecne proto, ze chteji neco udelat pro linuxovou komunitu. Prestiz plynouci z publikovani clovek ziska publikovanim na akademicke pude a co se honorare tyce, tak bych rekl, ze beznou programatorskou(nebo jakoukoli jinou IT) praci by si za zlomek casu straveneho psanim clanku vydelali vic.

Mne clanek sam o sobe pri vytvareni vetsiho/sofistikovanejsiho plasmoidu nijak nepomuze, ale poskytuje prijemne nakopnuti, ze se nejedna o nic sloziteho, cimz me osobne pritahl k tomu, abych si to sam zkusil, coz bych nejspis jinak neudelal.
Jinak, rikal jsem, ze gui neprogramuji moc casto, nikoliv ze to neumim. Nevim, co Vy si predstavujete pod "realne vyuzitelnym" plasmoidem s "komplexni funkcionalitou", ale ta komplexni funkcionalita a realna vyuzitelnost pak uz neni vubec o tom, jestli umite programovat plasmoid (jehoz vytvoreni bylo popsano v clanku docela pekne), nybrz jestli umite na urovni zdrojoveho kodu vyjadrit svoji myslenku a nasledne ji zobrazit pomoci knihovny qt.

Kazde uceni programovani od jiste urovne skonci na procitani dokumentace. Tutorialy maji za cil cloveku danou problematiku priblizit a ne ho naucit vse, co je potreba. Pokud si myslite, ze se v clanku o tomto rozsahu (autor napsal, ze bude pokracovat jeste jednim dilem s o neco komplexnejsim plasmoidem) da vystihnout vse, co clovek o plasmoidech muze potrebovat vedet, budu moc rad, pokud takovy napisete a ja si jej budu moci vylepit nad pracovni stul.

Nezbyva nez konstatovat, ze se proste neshodneme. Asi mame jinou zivotni zkusenost a prece tady nebudeme flamovat. Dovolim si jenom par bodu upresnujicich muj puvodni ponekud vagni prispevek:

1. Je-li honorar za clanek na root 500 Kc (coz neni nijak moc!), tak pokud mi clanek zabral 30 minut, mam teoretickou hodinovou mzdu 1000 Kc/h. Sam nemam tak dobry hodinovy plat.
2. Neprimo jsme zaplatili vsichni pres zobrazenou reklamu - z pohledu redakce roota je to stejne (nastvany ctenar priste neprijde, tedy nezobrazi reklamu / nekoupi produkt).
3. Prestizi z publikovani jsem myslel urcitou zkusenost uzitelnou v praxi (napr. pri uchazeni se o praci v nejakem tistenem casopise). Akademicke psani vam neprinese ani tu zkusenost a podle me ani prestiz mezi obycejnymi smrtelniky, protoze ti zadne akademicke zurnaly nectou.
4. Vy jste na zaklade clanku dosel k zaveru, ze prakticky jakykoliv program vyuzivajici pro GUI knihovnu QT muze byt a bude fungovat jako plasmoid, protoze podle vas zalezi "jestli umite na urovni zdrojoveho kodu vyjadrit svoji myslenku a nasledne ji zobrazit pomoci knihovny qt". Ja si naopak myslim, ze existujici kod umoznujici zobrazeni plasmoidu jako soucasti plochy povede k nejakym teoretickym i praktickym omezenim, o kterych bohuzel nic nevim.

1 - je to jedno, cesty su relativne
2 - usmevne, "clanok" (schvalne v uvodzovkach) je o plasmoidoch
3 - v tom pripade necitaj clanky o plasmoidoch, neviem co riesis
4 - detto

1 - cesty su naozaj relativne. Napriklad "/tmp". Plasmoid sa nainstaluje prikazom "plasmapkg -i hallo-plasma.zip" a tento subor si KDE4 skopiruje do svojho storage (kde presne - to netusim, ale predpokladam, ze na toto sa pytas)
2, 3, 4 - ano, suhlasim, minimalne nieco taketo: http://www.abclinuxu.cz/slovnik/plasmoid
To co mi tam chyba napisane, plasmoidy vdaka tomu daju "pretiahnut" z plochy na panel uloh a naopak (okrem inych veci - pretacanie, zvacsovanie, zmensovanie)

Nicméně i v té definici a abclinuxu se člověk nic nedozví (je to něco jako SuperKaramba = něco, co neznám, nikdy jsem s tím nedělal a nevím, k čemu to je).
Takže, když v KDE3 zmáčknu Alt+F2 a vyťukám "kwrite", tak se mi otevře okno s kwrite.
Co se stane, když totéž udělám v KDE4? Otevřu kwrite v normálním okně? Otevřu ho v nějakém "plasmoidu", tedy náhražce za normální okno? Nebo musím shánět / instalovat nějakou "plasmoidovou" náhradu za standardní kwrite (ale taky koffice, OpenOffice.org atd.)?
Druhá věc:
Kvůli grafickým efektům je údajně KDE4 provozovatelné pouze na herních strojích (co do výkonu) a ještě s omezením, že grafická karta musí mít dostupné ovladače pro linux. Klasické KDE provozuji na Pentium2, 300 MHz, 64 MB RAM, aniž bych měl pocit, že mě výkon počítače nějak omezuje.
Mám pod palcem učebnu s více počítači, kde máme Mandrivu 2008 s KDE3. Nejsou to herní stroje, ale standardní kancelářská PC. Znamená to, že bude nutno kvůli plasmoidům migrovat na jinou distribuci, kde bude dostupné KDE3 (třeba Debian) nebo migrovat na jiné grafické prostředí (Gnome nebo něco jiného)? Potřebujeme jen spouštět nějaké DOSovské programy v DOSBoxu, OpenOffice.org a nějaký prohlížeč internetu (a pro správu systému emulátor konzoly), žádnou samoúčelnou grafiku.

Najlepšie je vyskúšať si to. Tiež som si nevedel predstaviť, načo mi budú plasmoidy, ale chvíľu som sa s tým hral a skúšal som plasmoidy dodané s 4.2 a v priebehu pár dní som objavil niekokoľko užitočných plasmoidov, ktoré sa bežnám oknom aplikácie nedajú nahradiť.

Uz je po sezone, ale nevadi

autor ted vi, ze je treba VZDY uvadet zdroj.
Nekteri uzivatele by zase meli vedet, ze jednoduse a prehledne a cesky napsany clanek na -pro nekoho bezne a nezajimave tema- je pro nekoho (jako treba me) obohacujici. Projedu si to a behem 30 sec. mam predstavu, co je vlastne plasma.

V diskuzi bych od 'odborniku' cekal spise argumenty, proc pouzit plasma a ne gtk, nebo qt.

dik anyway

Přesně tak. Tihle "odborníci" ci potřebují honit svoje ego, aby ukázali ostatním jak jsou oni na výši. Já jsem článek pochopil tak, že opravdu slouží pouze jako Hello world ukázka. Samotnáho mě překvapila ta lehkost s jakou jde kód vytvořit. Článek si očividně nekladl za úkol naučit někoho programovat plasmy dopodrobna. Kdo chce vědět víc, ať koukne na KDE servery kde je dokumentace dostatek. Když vyšel článek o skvělé hře (rozuměj na linuxu) Regnum Online, mám snad spílat autorům, že je článek povrchní jenom proto, že jsem se např. dostal do 30 levelu a tudíž mám o hře více deatilních informací? Asi těžko. Nikdo nikdy netvrdil, že čtením roota se z vás stane programátor.
U mě článek 1++