KDE 4: rozbít a zase složit

Rozbít a zase složit

Linux má kolem sebe velmi svobodný svět, a když jde konkurenční prostředí Gnome cestou evolučních kroků, rozhodli se vývojáři KDE jít cestou revolučních kroků. Podobné kroky podstoupila i Qt knihovna, na které je KDE založeno. Qt od verze 4, na rozdíl od konkurence v podobě GTK, pracuje s grafickými prvky jako s vektorem. API knihovny se moc nezměnilo, ale o kompatibilitě nemohla být ani řeč i přes berličky, které Qt 4 obsahuje. To by se dalo označit jako první důvod, proč bylo nutné KDE 4 vést úplně novým směrem. Další důvod hledejme v novém pohledu na desktopové prostředí. KDE 4 je založeno na velmi jednoduchém principu. Všechno, co vidíme, je rozsázeno po ploše ve formě tzv. Plasmoidů. Ty jsou tažnou silou nového KDE. Po rozhodnutí použít Plasmoidy jako základ KDE se stala většina kódu z verze 3.5 pro 4.0 nepoužitelná. Výsledkem je dlouhý vývoj, negativní ohlasy v komunitě a úplně nové desktopové prostředí, které nabourává dosavadní pohled na plochu desktopu.

Jestli je tato cesta špatná nebo ne, to už rozhodne komunita po vydání verze 4.2. Musíme ovšem uznat, že všichni, kdo se nějak podíleli na vývoji KDE 4, udělali velmi velký kus práce za velmi krátký čas.

Revolučního skoku se chytla i řada aplikací, které s KDE souvisí. Za všechny stačí zmínit Amarok 2. Ten jako by kopíroval vývoj celého KDE 4. Taktéž bylo na začátku zahozeno mnoho kódu a dvojková řada doháněla jedničkovou hezkou řádku měsíců.

4.0 až 4.2

Vývojáři se s projektem KDE dostali do nepříznivé situace. Na konci roku 2007 na ně ze strany komunity byl vytvářen určitý tlak, který je donutil uvolnit svoji dosavadní práci. Rozhodli se pro to dát k dispozici verzi 4.0, která zdaleka nepokrývala vlastnosti ani plánu ani starší verze 3.5. Stalo se a na vývojový tým se strhla lavina kritiky. Nepodařilo se jim uklidnit snad nikoho i přes to, že KDE 3.5 je stále podporované a ještě nějaký čas podporované bude.

KDE 4 je obětí špatné strategie verzování. Můj osobní názor je takový, že odliv uživatelů a vlna kritiky, která se na KDE projekt strhla, byla způsobená kulatým označením 4.0 navzdory tomu, že byl projekt stále v silně vývojovém stádiu. Vývojářům to nemůžeme dávat za vinu, od začátku tvrdili, že ve 4.0 není vše a ještě nějaký čas nebude. Teď se již blíží vydání 4.2 a jen co se tato verze promítne do distribucí, které mají v první polovině tohoto roku vyjít, dá se předpokládat uklidnění celé situace.

Novinky

Hardwarové nároky

Moje první pokusy s KDE 4 skončily na hardwaru. Náročnost je oproti trojkové řadě o něco větší a Pentium III na 1 GHz s 320 MB RAM již na nové KDE nestačí. Podle vývojářů by KDE 4 mělo vyžadovat o 40 % méně paměti než KDE 3. Nároky na procesor se nikde neuvádí.

Na silnějším stroji v podobě Athlonu X2 a 2 GB RAM není KDE 4 také jedno z nejsvižnějších. Oproti mému Openboxu nebo Gnome, které jsem provozoval na zmíněném Pentiu, je KDE 4 cukavější. Při přehrávání televize v TvTime se při pohybu kteréhokoli okna video trhá. Podobně na tom jsou i animace třeba přepínání plochy.

Qt 4

Qt 4 je stabilní již velmi dlouhou dobu a oproti trojkové řadě, na které je založeno KDE 3, obsahuje hodně nových vlastností. Především to je podpora formátu SVG a možnost jeho využití při tvorbě uživatelského rozhraní. K práci s grafickými prvky se v Qt 4 používá renderovací engine Arthur. Díky tomu, že pracuje s vektorovou grafikou, tak dokáže s malým množstvím paměti doslova „udělat hodně grafiky“. Věci jako průhlednost, gradienty nebo Anti-Aliasing jsou samozřejmostí. Je tu také možnost vykreslovat grafické prvky přes OpenGL a tudíž předat veškerou práci s grafikou grafické kartě.

Co se všechno změnilo v Qt 4 popisuje dokument na stránkách projektu.

Vzhled

Vzhled desktopového prostředí tvoří kurzory, ikonky, barevné palety, zvuky, lišty a mnoho dalších věcí. V KDE 4 je výchozím vzhledem motiv Oxygen. Jedná se o moderní motiv, který nikoho neurazí, ale umí také překvapit. Rozhodně následuje trendy dnešní doby – přesto, že si někteří uživatele ještě nezvykli. Od KDE 3.5 zde není tolik odlišností. Motiv, který je použit například v Kubuntu, je tmavší a působí vyzývavějším dojmem, proto není na místě hodnotit vzhled na základě upravených motivů v různých distribucích.

Kompozitní efekty integrované přímo do okenního manageru mohou být také lákadlem pro nové uživatele. Pohodlnost a konfigurovatelnost je podobná jako v dnes již zapomenutém projektu Beryl.

Plasma

Největší změnou v KDE 4 je rozhodně Plasma se svými Plasmoidy. Rozhraní Plasmy umožňující napsat pomalu jakýkoli desktopový prvek pomocí různých jazyků. V KDE 4 zastupuje také Kicker, SuperKarambu atd. Jednotlivé plasma aplikace se nazývají Plasmoidy. Ty jsou hlavní hybnou silou nového kde. Díky nim bude moci každý desktop založený na plasmě vypadat úplně jinak a bude moci být jinak ovládán.

Na druhou stranu se dají najít i názory, že Plasmoidy jsou zbytečně složité. Tam kde je v jiných prostředích potřeba jeden klik, tam musíme u Plasmoidu kliknout dvakrát. Absence plochy jako takové je KDE 4 často vyčítáno. Plocha je zde totiž řešená jako Plasmoid zobrazující obsah adresáře. V případě plochy to je adresář ~/Desktop. Osobně to nevidím jako nevýhodu, spíš naopak, dává to mnohem větší možnosti při konfiguraci.

Phonon

Staré KDE používalo pro práci se zvukem aRts. Nejednalo se zrovna o oblíbenou část KDE, a tak vývojáři zaintegrovali do nového KDE projekt Phonon. Jde se o zvukový a video framework. Poskytuje API, díky kterému mohou vývojáři jednoduše napsat multimediální programy, aniž by se museli hrabat v různých knihovnách. Možná by se dal Phonon přirovnat k projektu Pulseaudio. To je součástí například Ubuntu a OpenSUSE a nejeden uživatel by se ho rád zbavil. Uvidíme, jak si povede Phonon.

KRunner

V KDE 3.5 se objevil program Katapult. Sloužil k pohodlnému rychlému spouštění aplikací. KRunner z něho vychází a přináší vlastností mnohem více. Dokonce má i podporu pluginů. Kromě spouštění aplikací dokáže nový KRunner i počítat, zabíjet procesy, spouštět shellové příkazy, hledat v záložkách, používat Nepomuk, přepínat uživatele atd.

Okular

O prohlížení dokumentů se v KDE 3.5 starala řada programů. Můžeme zmínit KGhostViewer, KDVI nebo KPDF. V KDE 4 budeme mít na všechny formáty jeden program s názvem Okular. Podporuje formáty jako chm, jpeg, EXR, ODT, a mnoho dalších. Už tedy nebude potřeba ke každému formátu jeden prohlížeč a zjednoduší se tak práce se všemi podporovanými formáty.

Nepomuk

Vyhledávání se stává součástí desktopových prostředí čím dál častěji. KDE 4 není v tomto ohledu pozadu a integruje vyhledávací engine Nepomuk. Ten zajišťuje indexaci obsahu disku a nabízí systému API k jeho prohledávání. Díky tomu může být integrován do různých aplikací KDE a ty toho také využívají.

Závěr

KDE 4 si určitě zaslouží další článek. I když používám Openbox, pokusím se následující dny držet u KDE 4 a příští týden se můžete těšit na pokračování, kde popíšu, co všechno mi v KDE 4 chybí, co mě překvapilo a jak se KDE používá oproti ostatním desktopovým prostředím.