KDE 4: správa e-mailů a plánování času

PIM

PIM neboli Personal information management je pojem, který je velmi často skloňován u prací, které vyžadují držet kontakty s lidmi a plánovat si hodně důležitých setkání, úkolů a dalších věcí s tím spojených. Některé funkce se mohou hodit i pro běžné domácí uživatele. PIM z KDE 4 vychází hodně ze svého předchůdce. Koncept zůstal, ale spousta věcí byla změněna a doplněna. Vezmeme-li to zkráceně, PIM v KDE 4 je na velmi dobré úrovni, a když vám někdo bude tvrdit, že se jedná o killer aplikace celého KDE 4, tak vězte, že není daleko od pravdy.

Dnešní článek je primárně zaměřen právě na PIM a stejně jako minulý článek budu předvádět většinu věcí, o kterých se v něm píše, pomocí screenshotů.

V KDE se používá na správu PIM věcí program Kontact. Ten se skládá z komponent, které jsou schopny fungovat i jako samostatné aplikace. V Kontactu mají ale větší smysl, jsou do sebe integrované a rychle připravené k použití.

Shrnutí

Data ze všech komponent nám ukáže tzv. shrnutí. V seznamu komponent je to hned ta první a můžeme si nastavit, aby se shrnutí zobrazilo hned po startu Kontactu. Ukazuje nám napsané poznámky, zadané úkoly nebo události zapsané v kalendáři.

Neexistuje moc možností, jak si souhrn přizpůsobit k obrazu svému, ale mně osobně jeho rozložení vyhovuje.

Pošta

Dlouho jsem používal Gmail a byl jsem s ním spokojený. Práce s ním se stala nepohodlná hned poté, co jsem si pořídil Asus Eee a využíval ho v kombinaci s připojení přes EDGE/GPRS. Jelikož jsem na něm trávil hodně času, bylo potřeba zvolit řešení, které by bylo rychlejší. Nedostávám moc e-mailů, nicméně čekat na otevření každého z nich 2–3 vteřiny není nejpohodlnější. Skončil jsem u klienta Mutt, který se stal neodlučitelnou součástí mého Eeečka. Díky němu jsem schopen zpracovat e-maily za zlomek času co s Gmailem. Stále jsem tu ale neměl řešení pro Desktop. Stroj s velkým monitorem, výkonem na rozdávání a kvalitním připojením k internetu. Na něm mi používání Gmailu nevadilo. Měl jsem tu ale jiné problémy s dalšími e-mailovými účty, které se mi přes Gmail řešit nechtělo. S příchodem KDE 4.2 se všechno vyřešilo. Bylo to poprvé ve čtyřkové řadě, co se objevilo staré dobré PIM podobné tomu z KDE 3.5. Na něj jsem byl zvyklý již dřív, z dob mých začátků na Linuxu, a tak nebyl důvod se k němu nevrátit.

Pokud jde o elektronickou poštu, tak KDE 4.2 obsahuje velmi kvalitního klienta, který je jednoduchý na pochopení, rychle se s ním pracuje, rychle se spouští a je integrován do systému. Na Eeečko se nehodí kvůli malému displayi. Na něm jsem kvůli výkonu přestal také KDE 4 používat. Sice se prostředí necukalo a jelo plynule, ale Xka zatěžovaly systém na 15–30%. S Openboxem je číslo na 0–1%.

Konfigurace

Teď se přiblížíme samotnému Kmailu. Tak se jmenuje komponenta pro práci s poštou v Kontactu a může běžet i jako samostatná aplikace. Pokud běží mimo Kontakt, uživatelské rozhraní se shoduje. Vlevo najdeme výběr složek a oblíbených položek. Vpravo seznam přijatých e-mailů. Samozřejmostí je podpora protokolů IMAP a POP.

Velkou výhodou je vytvořit si účet pro maildir. To znamená, že si můžeme nechat stahovat e-maily třeba fetchmailem a pak si je číst v Kmailu. Nejsme díky tomu omezení pouze na e-maily uložené v Kmailu, můžeme si poštu projíždět i přes webového klienta, Mutt a řadu dalších. Každá věc má svoje mince, a tak je možná trochu nevýhodou, že nelze e-maily v maildiru editovat (přesunovat, mazat), ale pouze se stáhnou jako kdyby se jednalo o vzdálený server.

Více identit Kmailu také nedělá problémy. Můžeme tak operovat v jednom programu jak s firemním, tak soukromým e-mailem.

Identity si volíme při psaní nového e-mailu, přičemž si můžeme zvolit výchozí identitu.

Dialog s konfiguracemi obsahuje dále nastavení vzhledu, editoru a bezpečnosti a různé další volby. Ve volbě vzhledu nejsme omezeni prakticky vůbec a můžeme ovlivnit i různé detaily jako smajlíky, stavový pruh, formát data, barvy různých druhů zpráv a další. Konfigurační dialog pro editor na tom není jinak a obsahuje také nastavení velkého množství detailů. Mezi těmi najdeme znakové sady, hlavičky, šablony, nastavení prefixů předmětů atd. Nastavením bezpečnosti v Kmailu ovlivníme, jak moc má být „otravný“ v otázkách, na co má upozorňovat, šifrování nebo ověřování MIME typu.

Filtry

Filtry jsou neoddělitelnou součástí dnešních programů pro správu pošty. Ač Gmail tlačí myšlenky Web 2.0 a tím pádem se soustředí spíše na štítkování než rozřazování, uživatelé by se bez klasických adresářů asi neobešli. Kromě rozřazování se filtry hodí na oddělení spamu od užitečných informací, promazávání došlých e-mailů od nepohodlných dopisovatelů atd. Filtry rozděluje na globální a pro protokol POP3. Při jejich vytváření můžeme použít i regulární výrazy a tudíž bychom neměli být omezeni, pokud jde o identifikaci e-mailu, se kterým hodláme něco udělat.

Pokud e-mail identifikujeme, tak s ním můžeme udělat následující akce:

• Přesunout/zko­pírovat do složky
• Nastavit identitu
• Odeslat falešné MDN
• Nastavit přenos
• Nastavit zpáteční adresu
• Předat
• Přesměrovat
• Potvrdit příjem
• Provést příkaz
• Předat do roury
• Odstranit/při­dat/přepsat hlavičku
• Přehrát zvuk

Módy pohledů

Co mě potěšilo v novém Kmailu nejvíce, jsou různé pohledy na přijaté e-maily. Liší se ve stylu zobrazení. Kromě klasického threadového a plochého zobrazení se nám do toho zapojuje ještě čas. Velmi přehledně se oddělí e-maily, které v jednotlivé dny přišly. Stejně přehledně jdou oddělit i samostatné thready. Zobrazení samotných e-mailů se již také neomezuje pouze do jedné řádky, ale mohou být více stylové.

Zpracování e-mailů netrvá dlouho, ani když jich je hodně. V mém případě to je 2000 e-mailů.

Kontakty

Nebyl by to správný program pro správu osobního času, kdyby neobsahoval také seznam kontaktů. V podání nového KDE jsou kontakty taktéž uhlazeny do přehledného uživatelského rozhraní. Ke každému kontaktu lze nastavit různá telefonní čísla, několik adres, emailové adresy, IM, web, šifrování, různé detaily a poznámky. Zajímavá jsou volitelná pole, do kterých lze uložit libovolné informace. Adresy můžeme rozdělit do několika knih a knihy dále můžeme dělit na distribuční seznamy. Ty pak jdou využít při hromadném plánování. Distribuční seznamy nejsou vlastností, která by byla odladěná nejlépe, a patrně se při použití setkáte s problémy.

Kalendář

Kalendář se umí v Kontaktu chovat zvláštně. Stalo se mi, že najednou zmizely časové údaje nebo i jednotlivé dny v horní liště. Pomineme-li podobné problémy, tak je kalendář spolehlivou součástí Kontactu. Uživatelské rozhraní nevyčuhuje z řady a velmi rychle se ovládá. Pomocí výběru zobrazení jednoho dne, týdne, měsíce a dalších máme přehled nad nadcházejícími událostmi. Vytvoření nové události je rychlé a jediná povinná položka je čas a název. Nemusejí nás zdržovat ty ostatní.

Při přidání nové události můžeme využít i funkce pro hromadné plánování.

Nebo třeba přidat přílohu.

Zajímavou funkcí je i změna časového pásma.

Upomenout na událost můžeme buď pomocí pípnutí, informačního okna nebo třeba spuštěním příkazu. Odeslat si SMSku na mobil tudíž není složité.

Samostatných kalendářů můžeme mít několik. V těch se můžou zobrazovat třeba fáze měsíce nebo informace o datech vydání nových filmů atd. Ve výchozím stavu zde najdeme i kalendář určený pro záznam narozenin.

Kalendář také umožňuje konfiguraci některých jeho vlastností. Především to jsou barvy položek, pohledy, kalendářové moduly nebo datum a čas.

Seznam úkolů

Pod seznamem úkolů si můžeme představit starý známý todo list, který je stejně jako ostatní aplikace součástí pomalu každého PIM balíku.

Přidávání úkolů je možná trochu moc složité, ale dialog svoji práci zastane.

Definovat můžeme taky opakování úkolů.

Připadně na úkol přidělit více účastníků.

Kanály

Takový malý bonus je integrace programu Agregator do Kontaktu. Jde o jednoduchou RSS čtečku, kterou si můžeme umístit i mezi tray ikonky. Umí feedy rozřazovat do skupin a periodicky je stahovat. Dokáže také ve stažených feedech hledat. Obsah feedů je zobrazován pomocí Webkitu integrovaném v Qt.

Deník

Funkce deník by se dal přirovnat k blogům. Jedná se o komponentu pro sepisování poznámek k různým dnům. Spíš než samostatnou komponentu jde o součást kalendáře. Tomu se velmi podobá i uživatelské rozhraní.

Poznámky

Poznámky jsou v KDE řešeny ve dvou provedeních. První jsou vyskakovací, které jsou popsány níže, a druhé klasické. Ty můžeme rozdělit do jednotlivých knih a stran přičemž v počtu ani jednoho z nich nejsme reálně omezeni. Poznámky mohou mít i různé základní formátování a konečné zobrazení je podobné jednoduché webové stránce.

Vyskakovací poznámky

Vyskakovací poznámky se nikde z ničeho nic neobjevují, jak by se mohlo zdát. Jsou určené především pro rychlé zaznamenání informace a zobrazují se vedle sebe v podobě papírků, jejichž obsah se objeví po rozkliknutí.

Při přidání nové poznámky můžeme stejně jako u minulého tipu použít jednoduché formátování. Tady je ovšem dialog o poznání jednoduší.

Závěr

Kontact nabízí pohodlnou správu osobních informací, času a e-mailů. Na druhou stranu tu jsou i některé vady, které se nedají přehlédnout. Na Asus Eee je program prakticky nepoužitelný. Dialogy obsahují tolik možností, že se často nevejdou na monitor. Dalo by se říct, že na rozlišení 1024×600 se nevejde víc jak polovina dialogů.

Druhý velmi závažný nedostatek je absence jakékoli synchronizace například i mezi notebookem a desktopem, případně ještě mobilem. Pro případ, kdy opravdu potřebujete stejná data na mobilu, notebooku a desktopu, je lepší řešení od Googlu s jeho web aplikacemi. Ty mají ale také svá úskalí. Když překousneme tyto nedostatky, je KDE-PIM na dobré úrovni a je schopno nahradit i komerční aplikace.