Jak jsme si již řekli v minulém díle, je desktopové prostředí aplikací, která řídí chování počítače reagujícího na vaše ovládání pomocí myši nebo klávesnice a zároveň vám nějakým způsobem „zkrášluje“ obrazovku ikonami či tapetami na ploše. Nedílnou součástí bývá obvykle i sada základních aplikací určených k provádění každodenních operací.
Historie desktopového prostředí KDE sahá až do roku 1996, kdy se německý student Matthias Ettrich v diskuzích natolik rozohnil nad tím, jak vypadají a používají se jednotlivé aplikace v Unixovém prostředí, že se rozhodl to nějak změnit. A jako u každého správného chlapa – stála za tím ženská. Jeho koncepce prostě vycházela z toho, že ovládací prostředí musí být jednoduché, aby jej mohl používat každý, třeba i jeho přítelkyně, která právě z důvodu naprosté nepřehlednosti prostě nechtěla Linux používat. Jeho koncept vzbudil velký zájem a podpořil ho v tom, že s tímto problémem není osamocen.
Paradoxně však o KDE ze začátku nebyl zájem. Jeho autor totiž využil tehdy ještě uzavřenou knihovnu Qt. Ostatním programátorům přišlo divné, proč je svobodné prostředí vyvíjeno pomocí uzavřeného nástroje. Vedlo to až k tomu, že Debian vyřadil KDE z repozitářů, neboť se vývojáři domnívali, že není možné šířit svobodný projekt KDE (založený na licenci GNU GPL) založený na uzavřených knihovnách Qt. Aby se to vyřešilo, vznikly dva projekty. První projekt pojmenovaný Harmony, který měl být svobodnou náhradou Qt, a druhý byl projekt GNOME, což měla být svobodná náhrada KDE založená na svobodných knihovnách (konkrétně na GTK+). Záležitost s Harmony byla vyřešena v roce 2000, kdy byla licence knihovny Qt změněna tak, aby byla kompatibilní GNU GPL a vývoj Harmony pak ztratil smysl. Projekt GNOME však čile žije dál a v dnešní době jsou konkurenty.
Pokud vás zajímá, proč se KDE jmenuje právě KDE, musím vás zklamat, protože přesný důvod není znám. Existuje několik teorií. Ta první říká, že je to slovní hříčka, neboť v době vzniku bylo nejrozšířenější prostředí nazývané CDE (Common Desktop Environment). Písmeno K má prý nahrazovat slovo „Kool“, ale není to jisté, protože ono K prý neznamená vůbec nic. Další teorie vše vysvětluje tím, že písmeno K je v latince první předcházející znak písmena L (jako Linux) a vyjadřuje stav, kde je KDE nejčastěji spouštěno.
Je to skoro na den přesně 10 let, kdy se objevila verze KDE 1.0, došlo k tomu 12. června 1998. Zároveň byla 27. května 2008 ohlášena beta verze KDE, označená číslem 4.1. V současnosti je nejpoužívanější KDE vývojové řady 3.x, i když existuje i poslední stabilní verze 4.0.4. V lednu letošního roku byla slavnostně uvedena nová verze řady 4.x, jenže se její vydání nějak nepovedlo. Nedisponuje slibovanými funkcemi a stabilita také není nejlepší. Oficiální prohlášení říká, že vše, co mělo být dostupné ve verzi 4.0 bude k dispozici ve verzi 4.1. Teprve poté se čeká hromadný přechod uživatelů na tuto verzi. Navíc s větví 4.x přichází absolutní novinka – speciální port pro jiné operační systémy, konkrétně Mac OS X a MS Windows. Vypadá to, že KDE započne spanilou jízdu i na nich.
KDE je od svého počátku profilován jako komunitní projekt, ačkoliv některé komerční firmy zaměstnávají své vývojáře, kteří pak na KDE pracují. I když dnes používáno na celém světě, hlavní vývojářská základna stále sídlí v Německu. V Německu také sídlí firma, která vlastních obchodní známky na KDE. Navíc existuje i mnoho organizací a dobrovolníků, kteří na vývoj KDE přispívají.
V souvislosti s vydáváním verzí je záhodno ještě zmínit model číslování verzí. Verze s dvojčíslím (např. 3.2) přidávají nové funkce a jejich vývoj trvá několik měsíců. Verze s trojčíslím (např. 3.2.1) obvykle jen opravují chyby předešlé verze a jsou vydávány častěji. Obvykle nepřinášejí nové funkce, spíše jen vylepšují ty stávající. Je jasné, že KDE je dnes projektem velmi rozsáhlým a že se nejedná jen o jednu aplikaci, ale o sadu mnoha programů. V současnosti existuje celkem 19 skupin programů jako je např. kdelibs (základní knihovny), kdebase (základní aplikace), kdeaddons (doplňky), kde-i18n (balíky překladů) aj. Nepsaným pravidlem aplikací určených pro KDE je obvykle použití písmena K v názvu aplikace, hříčkou bývá to, že se nahrazuje písmeno C v anglickém názvu. Máme tak program Kaffeine, Krusader nebo Kontact. Je to jakýsi poznávací znak. Ještě nezazněla jedna informace – KDE je plně lokalizováno do češtiny a komunikace v češtině mu není cizí, což je pro uživatele jistě příjemné. Jaké aplikace jsou součástí KDE, si popíšeme příště.
ČLÁNKY DO MAILU