Jádra z řady 2.4 jsou k dispozici od 4. ledna 2001, kdy vyšlo první z ních, označené jako 2.4.0. Byla to tehdy přelomová řada, která přinesla řadu novinek jako ISA PnP, podporu USB, později pak Bluetooth (od 2.4.6), podporu LVM a od 2.4.15 také ext3.
Proti tomu mladší a aktuální řada 2.6 se poprvé objevila 17. prosince 2003 a nabídla vylepšenou podporu hardware, možnost portace na nové platformy, zvýšení počtu podporovaných procesorů v SMP, LVM verze 2, podporu FUSE, integrovaný zvukový systém ALSA a další novinky.
Téměř čtyři a půl roku tedy platí, že aktuálně podporovaná a vylepšovaná jádra začínají na 2.6. I přes tuto poměrně dlouhou dobu je tu nemalé množství uživatelů, kteří stále ještě zůstávají u jader 2.4.
Používáte ještě někde jádro 2.4?
Ta jsou kvůli tomu stále ještě vyvíjena a podporována – nejnovější verze 2.4.36 vyšla v lednu letošního roku a opravila řadu dříve nalezených bezpečnostních i technických chyb.
Aktuální správce starší řady Willy Tarreau v dubnu požádal v konferenci vývojářů jádra uživatele, kteří ještě používají jádro 2.4, aby mu odpověděli na několik otázek. Vznikla tak jakási malá anketa, která zjišťovala:
- Kde jej používáte? (síťová zařízení, bezpečnostní prvky, monitoring, PDA,…)
- Jak jsou tyto systémy kritické? (medicína, finanční sektor, business, nedůležité,…)
- Kolik uživatelů obsluhují?
- Jakou verzi přesně používáte?
- Aplikovali jste na ni nějaké patche?
- Jak často updatujete (tedy jaký máte uptime)?
- Jak jádra testujete? (stress testy, předprodukční testování, testy v provozu, …)
- Proč jste ještě nepřešli na 2.6? (není třeba, nutnost změny SW, chybí vám nějaká vlastnosti, ovladače, …)
- Kdy plánujete přejít na 2.6? (velmi brzy, za dlouho, až bude dostupné xxx, nikdy, …)
Willy sbíral měsíc odpovědi, kterých mu dorazilo celkem 22. Nyní zveřejnil výsledky svého průzkumu. Výsledky jsou poměrně zajímavé, ačkoliv podle slov autora nebylo možné získat přesná čísla, protože ani sami uživatelé je často neznají. Pro představu o tom, proč někdo ještě používá starší jadernou řadu, nám ale informace postačí.
Asi 5 % uživatelů používá starší jádra na starších domácích noteboocích, kapesních počítačích či tenkých klientech. Je jim jedno, co tam běží, hlavní je pro ně, že to funguje a nemají skutečný důvod upgradovat.
Dalších 5 % uživatelů používá jádra na desktopech a monitorovacích stanicích a neupgradují, protože „to prostě funguje“.
Asi 20 % uživatelů se stále drží řady 2.4 kvůli spolehlivosti. Provozují specifické kritické servery, kde je právě spolehlivost nejdůležitějším kritériem. Starší jádra jsou podle nich lépe odladěná a bezproblémová.
Jen asi 10 % uživatelů používá jádra na routerech, firewallech a IDS detekčních systémech. Uptime těchto systémů se ve firemním prostředí pohybuje mezi jedním a dvěma lety a dochází u nich jen k občasnému update. Naopak při osobním použití je uptime kratší a uživatelé aktualizují častěji.
Dalších 10 % starších jader je nasazeno v embedded systémech, kde je stabilita také velmi důležitá a navíc je třeba přihlédnout k podpoře dodavatelů takových zařízení, kteří se také ještě z technických důvodů drží staré řady.
Největší skupina, asi 50 % uživatelů, používá jádra 2.4 na serverech s běžnými aktualizačními cykly. Provozují starší jádra obvykle proto, protože nepotřebují nové vlastnosti a nemají čas se zabývat takto rozsáhlou aktualizací. Mnozí z nich také už dříve ztroskotali při pokusech o upgrade.
Willy Tarreau z výsledků průzkumu vyvodil několik závěrů: Většina uživatelů požaduje absolutní spolehlivost, takže sáhnou po stabilní verzi jádra a tu pak používají. V podstatě neexistují testeři jádra 2.4, ale jen jeho uživatelé. Nelze se tedy spolehnout na to, že se ihned po vydání -pre verze objeví bugreporty.
Většina lidí také neaktualizuje častěji než jednou či dvakrát ročně, takže je zbytečné vydávat nové verze častěji. Na základě těchto zjištění se Willy rozhodl pozměnit aktuální vydávací systém: bude častěji vydávat stable snapshoty pro uživatele, kteří potřebují častější aktualizace, a naopak roztáhne časový úsek mezi major verzemi. V těch se totiž objevují jen zásadnější úpravy jako nové ovladače, podpora kompilátorů a podobně.
