Ja bych ho zase tak moc nekritizoval,protoze kdyz se podivam jak zacina byt spousta veci resena v mainstream distribucich,tak z toho jde hlava kolem.Ano,muzete si tam porad upravit co chcete narozdil od Windows,ale privetivost tech uprav se zacina blizit Windows.
Zrovna ted jsem zkousel v Mandrive 2008.1 zmenit hostname,no hnus.Bezim v textovem rezimu v VMware,odinstaloval jsem KDE a ICEwm a zkousim co a jak.
Prvni co jsem hledal po tech letech,tak byl pochopitelne /etc/hostname ,ale ten nikde.Mrknul jsem do man hostname (mimochodem to formatovani je hruza) a tam bylo nekolik moznosti,zkusil jsem tu nejblizsi a to je uprava /etc/hosts ,po restartu ovsem zadna zmena,tak jsem si precetl celou stranku a zkusil dalsi dve lokace,taky nic.Zbyla jedna /etc/sysconfig/network (ta je nakonec ta spravna),jenze neni nejak komentovana a v samotnem souboru taky neni zadny komentar jak by mel byt.Je tam jen NETWORKING=YES ,coz navadi k dojmu,ze to je to cele,k cemu ten soubor slouzi,ze bud je sit nebo neni a cloveka tezko muze hned napadnout,ze si tam muze dopsat dalsi veci co chce.
Proste a jednoduse je to tak prolinkovane a proscriptovane,ze to je jak kdyz pejske s kocickou vari dort.Pro BFU fajn,ten stejne do konzole nepoleze a uz vunec ne delat takove veci,ale pro cloveka co potrebuje graficky i textovy rezim z toho vstavaji vlasy hruzou na hlave.S Ubuntu jsem jen obcas,ale nedelam si iluze,ze tam nebude podobny gulas.
Porovnavam to s OpenBSD.Tam je soubor /etc/myname ,kde se to zada,pripadne v rc souborech,ale oboje je trivialni,je to komentovane v souborech a je to poradne popsane i v man,ktere jsou navic asi ty nej z pohledu vyuzitelnosti,citelnosti a stylu formatovani a z toho vyplyvajici prehlednosti.
Dopracoval jsem s k tomu co jsem potreboval,ale BFU by s tim urcite sekl.Jsem rad,ze je tady Linux,i kdyz posledni dobou uz se zacinam dostavat do posledni faze a klonim se k OpenBSD :-) Neni treba se branit novym myslenkam nebo zpusobum nastaveni,ale kdyz uz neco takoveho nekdo zavede,tak at to taky poradne dokumentuje,protoze jinak z toho jsou za chvili jen o neco lepe fungujici Win,u nichz je napoveda taky k nicemu.
PS:Jadro moc nesleduji,vlastni jsem delal jen jednou,jinak nemam potrebu,ale na stare PC preferuji 2.4.x kvuli velikosti a rychlosti (napr. Damn Small Linux)
Jadro mne zajima jen kvuli bezpecnostnim aktualizacim,ktere by meli byt co nejcasteji.Ladeni hodnot je pro vetsinu domacich i firemnich uzivatelu ztrata casu.Vetsi problem vidim v kvalite nebo vubec dostupnosti ovladacu pro HW.Dalo by se rict,ze v jadru jsou vsechny potrebne ovladace (nebo podpora),jenze kdyz prase vyrobce setri kde se da a nebo se rozhodne pridat do sveho zarizeni nejaky backdoor bonus nebo neco takoveho,tak jsou Vam casto standardni ovladace na nic.Caste vydani distribuci a jader navic dela problemy pri vyuzivani virtualnich PC (setkal jsem se s tim u VirtualBoxu i VMware).
Osobni zkusenost takova,ze 2.4.x i 2.6.x bezi uplne bez problemu s tim s cim se setkavam.Problemy vidim spise v tom co bezi nad nimi,pripadne v tech ovladacich.
.. ja len tak na okraj ze hostname sa meni v redhate/fedore/centos... (a v ostatnych potomkoch kde patri aj mandriva VZDY v /etc/sysconfig/network, je to uz peknych par rokov) proste tu sa to nastavuje tak a niekto (ako napriklad aj ja) je na to zvyknuty, a musim kuknut man pre nastavenie takych veci napr. v debian ci gentoo... vsetko je o moznosti volby...
inak, vsetky tie skripty/subory v /etc/sysconfig su popisane v sysconfig.txt (dokumentacia k initscripts-x.x.x)
Matne si vzpominam,ze u Mandrivy 8.1 nebo 8.2 bylo /etc/hostname ,protoze to byl prvni system s kterym jsem delal (z Linuxu/Unixu/BSD).Jak rikam,ja to nasel,ale i ve vetsine guides jako je LDP a dalsi je uvadeno /etc/hostname jako misto pro upravu.
man mam otevrene prakticky porad,ale kdyz tam neni uvedeno co se vlastne v tom network ma nastavit a neni to ani v tom souboru okomentovane,tak je to dost matouci.To ze jsem tam napsal HOSTNAME=nazev bylo jen diky tomu,ze jsem se podival na strukturu tech dalsich souboru v sysconfig a zkusil jsem,jestli to vezme.Nikde jinde o tom totiz nic clovek nenajde.Navic v poradne udelane manualove strane o tom sysconfig musi byt alespon neco s doplnenim,kde najit dalsi info a ne :
man je od manual pages a cili tam musi byt kdyz uz nic jineho,tak zminka,ze vice o problemu se najde v info hledanavec nebo v /usr/share/doc/hledanavec
A jen tak mimochodem info sysconfig vraci jen uvodni info stranku,takze taky k nicemu.
Ja,vy nebo nekdo jiny potrebne najdeme nebo vyzkousime co by asi mohlo fungovat,ale to neni moc privetive pro nove uzivatele a navic tady mame bajnou zkratku,ktera porad plati a to :
RTFM - Read The Fucking Manual
coz je pak tezko aplikovatelne,kdyz se nejakych lenoch misto vytvoreni poradne dokumentace dloubal v nose a jen tak tam neco naprskal.
BTW pro srovnani, z tohoto pochopi nastaveni i ignorant :
Vsimneme si v textu hlavne radku,ktere popisuji co a jak se ma napsat do toho myname a ne jako je to konkretne v Mandrive,kde je jen napsano,ze se to nastavuje v jednom z cca 4 souboru,ale uz tam neni zminka o tom co vlastne a jak se tam ma napsat.
Ten jsem nejakou dobu mel tak 2 roky zpatky a nedavno jsem zkousel Slax,je to fajn,ale na OpenBSD to nema :-)
Ale k veci.Od distribuci byl mel minimalne komentovane konfiguracni soubory cekat kazdy,plus poradne man stranky.To plati pro vsechny bez rozdilu.Nechci se dockat napovedy ve stylu Windows,kdy date vyhledat tisk a jako prvni na Vas vyskoci Volba nejvhodnejsi programu pro napsani dokumentu :-D Je sice hezke,ze pribyva spousta grafickych udelatek,ale vetsina z nich nenastavi velkou cast z toho co je mozne v konzoli.Kdyz se k tomu pridaji spatne nebo zadne man stranky a nulove infor primo v souboru,tak se to dostava na uroven Windows.
Pod to bych se podepsal. Linuxu by určitě hodně prospělo, kdyby byly nějaký RELEASy jádra, které by byly stabilní a ovladače by se jen přidávaly jako moduly. Takové jádro by bylo otestované, spolehlivé a především, když by se nějaký výrobce rozhodl udělat ovladač pro Linux, který by nebyl pod GPL licencí (jako ať se to někomu líbí, nebo ne, důvody jsou nezanedbatelné), prostě by přeložil ovladač pro aktuální release a narozdíl od dnešní situace by to fungovalo. Pěkný příklad je, když jsem rozcházel ovladač RT61, který ještě v Linuxu nebyl (zajímavé je, že v BSD ano), nešel přeložit protože od doby, kdy byl vytvořen se v jádře změnil název jedné funkce (ano, pouze název). Zatímco, kdyby byl release jádra, mohl to být klidně nějaký balíček, co se rozbalil a tradá, bylo by to jednodušší pro obě strany.
Kdyz se zmeni nazev jedne funkce a mate zdrojaky, muzete s tim neco delat a pri trose stesti to nekdo udela za vas. Pokud mate binarni balicek, existuje sance, ze to bez reverse engineeringu nerozjedete. A kdyz se vyrobce rozhodne prestat vydavat binarky pro nova jadra nebo naopak nekdo potrebuje binarku pro jadro starsi, tak co potom? Staci vyhodit HW a koupit si novy, ze?
No, ale právě o tom to je, kdyby byly releasy, výrobce by jednou za třeba 2 roky stvořil ovladač (nebo jen updatnul) a bylo by, starší jádra by taky nebyl problém podporovat, protože by byly tak max. 2 - 3. Vůbec se Ralinku nedivím, že nekontroluje, jestli někdo náhodou nezměnil nějaký identifikátor v rozhraní(což si nemůžu pomoct, ale je stejně prasárna) s každým jádrem. Naštěstí od 2.6.24 ten ovladač je i v jádře, protože pro něj už to nejde přeložit vůbec. Dokáži si živě představit chudáka výrobce, co se rozhodl podporovat Linux, jak jeho technická podpora každý den řeší tisíce dotazů, že někomu ten ovladač nejde nainstalovat, to si tu podporu asi dost brzy rozmyslí.
Jenže vydávat ovladač jako opensource je sice hezké, ale ne každá firma touží po tom, aby konkurence koukala do jejich zdrojáků. Ale pochopitelně by to bylo zejména pro uživatele ideální. Otázkou je, zda by se oné firmě líbilo, že se o ovladač pro jejich HW stará někdo jiný, hlavně oficiální podpora by šla do kytek.
> ale ne každá firma touží po tom, aby konkurence koukala do jejich zdrojáků.
Co konkurence, ale co teprve uzivatele. Mohli by si na zaklade pohledu do tech zdrojaku udelat nazor na odbornost danych firem a tem by pak poklesli trzby :-) .
Pokud vyrobce dodava ovladac ve forme zdrojaku, stale mu nic nebrani, aby ho dodaval pro ruzne verze jadra. Nebude v download sekci psat "download pro jadra 2.6x", ale treba "ovladac pro 2.6.1-2.6.19" a pak pod tim "ovladac pro 2.6.20 a novejsi". Pokud dojde ke zmene, upravi zdrojak, prihodi dalsi radku do downloadu a je to. To, ze ovladac nechodil, nebylo tim, ze nebyl binarni, ale ze na to vyrobce sral a netestoval, jestli to chodi s novejsimi jadry. Vyrobce tez mozna kaslal na user feedback a bug reporty s tim, ze jednou zverejnil zdrojaky a tim to pro nej konci.
K takovemu problemu s klidem muze dojit (a parkrat jiz doslo) i na Windoze, kde se po nekterych updatech rozhodi nektere ovladace a pak se zoufale ceka, jestli se vyrobce bude obtezovat a neco s tim udela. Nic jineho, nez cekat se take neda, kdyz nikdo nema zdrojaky, aby zverejnil flastry.
Problém samozřejmě není v tom, že ovladač nebyl binární, ale právě v tom, že verze jádra přibývají příliš rychle a že nezachovávají rozhraní (jó, co by dokázal jeden #define). Pro Widle se udělá ovladač a funguje roky a kdyby mělo Linuxové jádro releasy, bylo by to podobné, né-li lepší. Vývoj ovladačů taky stojí peníze a vzhledem k podílu Linuxu těžko bude nějaká firma testovat ovladač pro každý kus HW s každou verzí jádra, to by taky nedělali nic jiného.
ale je zaujimave, ze ludia pouzivajuci jadro 2.4 maju doma dost vela pocitacov ... napriklad tento clovek, ktory ho pouziva na "starších domácích noteboocích, kapesních počítačích či tenkých klientech" ma minimalne 4 (za predpokladu ze tie jeho notebooky su zaroven aj tenkymi klientami).
No jo, jenze kdyby tam napsal "XY udelal pruzkum a zjistil, ze 1 clovek pouziva 2.4 na PDA, dva na routerech a ctyri na kritickych serverech", vypadal by ten clanek jako sranda :))
Pokud si uvědomíme, že stačilo aby jeden jediný člověk neodpověděl a výsledky byly úplně jiné, musíme veškeré závěry ignorovat. Existuje několik růzmých metod jak ověřit zda je daný vzorek reprezentativní, ale s vzorkem 22 lidí to nepůjde ani s oběma očima pevně zavřenýma.
Mna osobne zaujalo toto:
"Willy sbíral měsíc odpovědi, kterých mu dorazilo celkem 22" ;-) 22 za mesiac?, to mohol spravit internetovu anketu a urcite by ich bolo viac ;-)
PS: omlouvám se za příšerný sloh a slovník, ale dnes jsem opravdu ospalý a nemám sílu na svůj obvyklý standard. Ani to po sobě nebudu číst, tak to prosím berte v úvahu. Ten perex ke mně ale promluvil a napsat jsem to musel. Tak se mějte a dobrou.
---
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale že je tu 2.6 přes čtyři roky by mě ani ve snu nenapadlo! Bez přemýšlení, jen pocitově, mi přijde, že start 2.6ky byl někde před rokem a půl MAX. Fakt mě to drtí, přiznám se - je to jen další ukazatel toho, jak se mi zrychluje "běh času". Vážně mi přijde, že čím jsem starší, tím rychleji roky letí. Než jsem byl teenager, trvalo prvních 10 let VĚKY. 10 - 20 už bylo rychlejší, ale pořád nabitý. 20 - 27 (koncem roku 28) jsem ještě nestačil zaregistrovat! Pořád si pletu kolik mi je, mám pocit, že jsem někde kolem 25. :)
Jsem ročník 80. Programuju od 9 let, s Linuxem jsem začal přes jednoho známého (dospělého) programátora v 16ti, tehdy to byl takzvaný Slackware 96 :) a období přechodu od jádra 1.2 na 2.0. Tenkrát jsem jádro tak neřešil a hlavně se soustředil na programování v novém systému (od DOSu a Win velký skok) podle zdrojáků OS - tedy GNU, ne jádra. To bylo nejdelší období, nejvíc jsem se naučil. Verze 2.2 byla fakt boom, v té době jsem si taky začal všímat jiných distribucí. Zkusil jsem RedHat, ale to mi vydrželo asi jen měsíc. Byla to hrůza (a současné verze RHEL nejsou o nic lepší). Následoval Debian testing/potato a od té doby jsem distribuci nezměnil. Neexistuje nic lepšího - ne pro mě.
Abych se vrátil k jádru. Od té doby jsem sledoval jeho vývoj a zdrojáky. Sehnal jsem první modem DOMŮ. :) Roky si už moc nepamatuju, ale bylo to cca kolem 98, přibližně. V tu dobu dostal můj systém totálně nový rozměr - Internet. Přišel na řadu nový koníček - hackování cizích systémů. :) Totálně se zúročil moje předchozí hobby, reverse engineering. Exploit (navíc se zdrojákem) je hračka proti reverzování ochran a proprietárních algoritmů, kterými jsem se bavil a pomáhal přátelům na Windows. Přijde mi to jako období "divokého západu". :)
Verze 2.4 vypadala ještě úžasněji a přešel jsem z 2.2 prakticky okamžitě. Bylo s tím trochu práce kvůli userspace, ale stálo to za to. 2.4 považuju už za součást své aktuální etapy, muselo žít hodně dlouho, protože většinu kódu jsem napsal na něm. Podle mě to byl nejstabilnější systém - ideální rovnováha mezi množstvím kódu a výčtem funkcí. Dlouho jsem se nechal přemlouvat k přechodu na 2.6 - nebylo špatné, ale proti předchozím skokům byl tento zanedbatelný. Navíc, jistě si dovedete představit ten ŠOK, když Linus oznámil, že nebude žádné 2.7. Opravdu jsem si myslel, že to bude konec kvalitního Linuxu tak jak ho znám, protože vím jaké kusy jsme vyváděli ve vývojových verzích. Naštěstí to dopadlo vcelku slušně a opravdu tím dosáhli rychlejšího vývoje, což je dobře.
Ted mám 2.6 a rozhodně mi nepřijde, že ho používám už skoro 5 let. Je to neuvěřitelný. Teď už se zase od jádra odkláním a soustředím se víc na userspace. Jádro je jednak už dost super a za druhé je tak velké, že není šance ho s trochou osobního života celé obsáhnout. :) Navíc Linux teď potřebuje pomoc spíš mimo jádro, takže to je pro mě přirozený posun.
Jsem zvědavý jakým směrem se bude Linux ubírat. Přes deset let jsem přesvědčený, že to je unikátní projekt a že ho čeká skvělá budoucnost. Jen v posledních pár letech jsem zažil bezprecedentní přísun uživatelů a počet nasazení v komerční sféře. Dřív by bylo nepředstavitelné, že by dokázal vytlačit velké Unixy. A dnes? Unixy pomalu ale jistě ustupují jen do těch nekritičtějších oblastí a jejich původní místo obsazuje Linux. Microsoft a jejich Windows zřejmě nikdy nezmizí, ale při tempu i jen těch posledních pár let si dokážu představit, že Linux bude na desktopu min. rovnocenným konkurentem. Microsoft kupodivu dělá vše proto, aby se tak opravdu stalo...
souhlasim naprosto, skoro az sem slzu zamack, i kdyz v dobe nastupu 2.x jader sem pouzival stale jen a pouze zx spectrum+mb02 :-) Jinak to s tim zrychlovanim casu musi bejt pravda, pamatuju si ze "jeden den u dedy" trval cely veky, kdezto dneska "v podeli vstanu a nez se rozkoukam, je zas pondeli" :-))
Dekuji, to byla prvni vec, kterou jsem ucinil. Dozvedel jsem se, ze mb02 je napriklad kozena penezenka a spousta dalsich veci. Ale uz jsem nasel. I tak vam ale dekuji za uzitecnou informaci.
V tom případě máte asi nějaký rozbitý google. Můj google nenajde na dotaz MB02+ téměř nic, co se netýká ZX Spectra (první nerelevantní je až 46. odkaz). Zkuste do toho svého googlu přidat ještě další slova, jako třeba ZX Spectrum. Počet peněženek by se měl snížit. Jestli ani to nepomůže, tak ho reklamujte.
V puvodnim prizpevku bylo napsano spectrum+mb02. Vy odnekud vite, ze mate hledat mb02+, nikoliv mb02. Ja tohle nevedel, puvodni prizpevek nic takoveho ani nenaznacuje. Zkuste si schvalne, jak se zmeni vysledky vyhledavani vypustenim toho znamenka +. Prehrabujte se pak ve vysledcich hovoricich o penezenkach, driverech, noteboocich a dost mozna i chovu kraliku a najdete tam ten spravny.
Já jsem také doteď nevěděl, že něco takového existuje. Ale spojení mb02 a spectrum mi na googlu vrátilo dost příspěvků. Pak jsem si o tom něco přečetl a teprve pak jsem reagoval na Váš příspěvek. Zapomněl jsem ale, co přesně jsem předtím hledal, takže máte pravdu, nemohl jste vědět, že je to MB02+. Nic to ale nemění na tom, že vygooglovat co to je MB02 pro ZX Spectrum je pro Vás jednodušší, než by bylo pro někoho znalého vysvětlit Vám, co to je MB02+.
Za podminky, ze predpokladate, ze mb02 se nejak vztahuje ke Spectru. Muzete totiz take predpokladat, ze mb02 je nejake uplne odlisne zarizeni, na kterem autor prizpevku pracoval ve chvilich, kdyz nepracoval na Spectru. Neco, jako by autor napsal, ze pouzival zx spectrum+atari, coz dava perfekne smysl, pokud nepredpokladate, ze Atari je zarizenim pripojenym ke Spectru (i kdyz i to by nekdy mohlo mit smysl). Cili jiste chapete, ze jsme pred pouzitim google vysli kazdy z jine uvahy a z tohoto duvodu obdrzeli jine vysledky. Vase rada k pouziti Google byla zcela na dve veci. O Google slysel snad jiz kazdy a i ja, nez se nekde na neco ptam, ptam se napred Google.
Zvlastni. Me se cas asi zrychluje stejne jako Tobe :)
Me taky prekvapilo, ze uz mam 2.6 tak dlouho.
Jinak jsi mi psal z duse, nas vyvoj byl asi hodne podobny. Jsem taky 80, modem jsem mel mozna o malicko driv nez ty. Internet (a prulomy cizich stroju) byl sveho casu taky uplne novy svet, ktery jsem objevil.
.... a obsahnout jadro, osobni zivot (a WoW :o) ) mi dava nekdy pekne zabrat.
I ja preji Linuxu (i GNU/Linuxu) stale vyssi penetraci...
jedno z vysvetleni zrychlujiciho se casu je to, ze kdyz je ti 16 let (kdy to sakra bylo???), tak nasledujici rok je pridanim 1/16 tveho dosavadniho zivota.
Ve 32 letech (tohle okrouhle jubilejum je pro mne uz temer tady :D) ale nasledujici rok prida jiz pouze casovy usek 1/32 dosavadniho zivota, tudiz je relativne kratsi.
Mluvíte mi z duše - skoro bych řekl, že jsou to moje slova. Jsem cca o rok mladší, a ono obdivuhodné zrychlení času jsem zaznamenal taky. Než jsem začal chodit do školy dny se hrozně plazily, ale mě to kupodivu tehdy nijak moc nevadilo. Časem, jak jsem stárl, začaly přibývat povinnosti a zájmy a teď do toho ještě přítelkyně. Najednou zjišťuji že ráno vstanu, než se otočím je večer, a než se naději je hluboká noc. A tak to jde každý den, celý měsíc a léta letí. Na dveře klepe třicítka, a mám takový strach, že zestárnu a ani si toho nevšimnu. Co bych dal za to, abych mohl ten čas alespoň trochu zpomalit...
Možná je to tím, že jak člověk stárne, tak čím dál víc ztrácí cosi děckého v něm. Cosi co umělo přímo zázraky, včetně ohromného zpomalení času...
Já jsem taky přemýšlel čím to je. Došel jsem k názoru, že to způsobuje aktivita, která člověka nějak ovlivňuje. Než se do toho pustím, chtěl bych upozornit, že to je jen čistě můj osobní závěr, nemusí to být nutně pravda.
Tedy. Dřív člověk dělal převážně co chtěl on a protože byl mladý, hodně ho veškeré dění ovlivňovalo - spoluutvářelo jeho osobnost a formovalo pohled na svět. Čím mladší, tím víc; čím starší, tím méně. Aktivita sama o sobě nic neznamená, často je i z velké části automatická nebo setrvačná. Jsou to důležité momenty a oči otevírající zážitky, které v nás zanechávají nově popsané stránky.
Čas a minulost, fakticky vzato, neexistují. Je to naše projekce do minulosti, do předchozích zážitků, které spoluvytváří dojem kontinuity, délky a historie. Čím jsou naše životy plnější, tím větší dojem v nás zanechávají a tím delší se pak budou zdát. Podle mě je zrychlování času důsledkem toho, že čím starší jsme, tím méně z okolního světa přijímáme a tím více jedeme v tzv. zajetých kolejích. Méně a méně nás vnější interakce ovlivňuje a nám tak ubývá těch cenných momentů, které naše prožitky definují.
Jako malý kluk i teenager jsem byl vážně divoch. Vážně velkej divoch. Vše vyvrcholilo začátkem dvacítky na VŠ, kdy už jsem zdaleka neprožíval tolik jako na střední škole (nebo dokonce do 10 let věku). Potom následovalo zaměstnání a to dělám do teď. Když se ohlédnu, vidím, jak mi ubývá momentů, které dělají pomyslnou čárku na mé ose života. Ne, že bych toho dělal méně, spíš naopak, ale většina aktivit teď směřuje ven, ne dovnitř jako dřív. V průběhu dne nepoměrně víc dávám než beru.
Historie a minulost jsou relativní - ne proto, že bychom se zrychlovali, :) ale proto, že se stáváme pevnější, už nejsme tak tvární a do našich životů se začíná vkrádat stereotyp. Neprožívám tolik věcí, které by mě poznamenávaly. Když se ohlédnu, nevidím za sebou lineární tok času. Vidím okamžiky a střípky dávno minulé. Čím je jich víc, tím subjektivně delší je pro mě období, do kterého patří.
Nevím jestli je možné tento proces zpomalit. Většině lidí se to nepovedlo. Rád mluvím se starými lidmi o životě. Všichni se ale bohužel shodují v tom, že život letí ohromnou a nezadržitelnou rychlostí. Tempo té akcelerace se stále zvětšuje. Zejména u nich mě bolí vidět, jak jim čas protéká mezi prsty.
Vím, že neexistuje žádný elixír mládí, ale snažím se najít cestu. Ani sci-fi jako dilatace času nebo cestování časem by nám nepomohlo - to vše je relativní. Když se postavíme sami před sebe, máme život vyměřený určitou délkou a s tím nelze nic dělat. Jediný možný směr je dán charakterem našeho vnímání. Můžeme žít v setrvačnosti a podlehnout naší roli človíčka na zemi, aniž bychom se na sebe dokázali podívat se skutečným odstupem, nebo se můžeme pokusit vymanit z tahu proudu času změnou v našem vnímání. Klíčem je žít teď a tady. Prožívat každý okamžik a nenechat se strhnout rolí osamělé figurky, do které nás obsazuje materiální svět.
Nejvíc smysluplný přístup má budhismus. Zasvěcení budou vědět, že tady nejde o žádné náboženství nebo chabou útěchu falešnými sliby posmrtné věčnosti a dalšími iracionálními nesmysly. Budhismus není o víře, ale o praxi. O životě na zemi, takovém jaký je a jaký může být s trochou odhodlání. Nemá smysl se o tom rozepisovat - cestu si musí najít každý sám. Na Internetu je obrovské množství lidově přístupných zdrojů, vč. původních Pali textů. Snad bych jen doporučil soustředit se na původní texty, na věci, které Siddhartha (a.k.a Buddha) skutečně řekl. Jako každou filosofii, následovalo původní směr velké tříštění a množství jiných interpretací (viz např. Theravada vs. Mahayana), které podle mě postrádají pronikavou střízlivost, down-to-earth element a uchopitelnost Buddhova učení.
Jak jsem sám v minulém příspěvku naznačil, čas mi utíká pořád stejně rychle, :) ale o budhismus jsem začal zajímat (praktikovat) poměrně nedávno, takže se tím nenechte odradit. :)
Hmm... Souhlas, až.. Až na malé drobnosti (upozorňuji, že jde taktéž a pouze o moje závěry a názory).
Ano, i já jsem přesvědčen o tom, že budoucnost a minulost jako takové defakto neexistují. Ale čas, čas je bohužel realita. Pokud si něco pamatuji z fyziky, tak existují tři položky - hmota, prostor a energie. Jsou na sobě závislé a jedna bez druhé existovat nemohou. Čas je potom definován jako důsledek působení energie na hmotu v prostoru (vlastními slovy - nechce se mi hledat moudré knihy).
Minulost a budoucnost defakto neexistuji, ale nevěřil by jste, jakým způsobem dokáží ovlivňovat naše životy. Důsledky naší lidské definice "toho co bylo" a toho "co teprve bude" vrhají stín do naši přítomnosti (Nemám nyní na mysli důsledky ani fyzikálních, ani nadpřirozených jevů, ale "obyčejných" sociálních principů ve společnosti ;) ).
A to mě vede k tomu "zrychlení času". Souhlasím, konec konců, žiji se starým člověkem, takže o tom vím své :) (nebo snad :'( ?)
Budhismus znám (nebo lépe řečeno jeho filosofii), setkal jsem se s ním někdy na učňáku . Mě je ovšem bližší Gnose, s jejími principy vnitřního individuálního poznání, jejím pojetím duše člověka jako vězně hmoty a osudu, atd...
Jsi si jistý, když jsme na tom rootu, že se to nepíše GNUse? :)
S tím se zas nedokážu ztotožnit já. :) Jsem příliš pragmatický, nemůžu akceptovat všechny ty "spirituální" žvásty (s odpuštěním), vůli osudu, individualismus, obsesi egem, éterické nadpřirozeno, víru - v jakékoli podobě, i víru v duši a jiné domnělé abstrakce tradičně asociované s lidskou duší a existencí.
Buddhovo učení (všimni si, že neříkám B. filosofie ani B. náboženství - nic takového to totiž není) jsem přijal za své prakticky okamžitě jak jsem zjistil o co jde, protože jsem k mnoha ekvivalentním závěrům přišel sám mnohem dřív. Mluvilo mi to "z duše", jak se říká. Pro mě to není cesta k sebepoznání, protože taková cesta vždy vede do slepé uličky. Analýzou sebe sama a dokonce i pouhou akceptací "já" se člověk uzavírá do nekonečné smyčky. Kvůli tomu právě vznikly pohledy jako agnosticismus. Cesta prozření prostřednictvím vědomých pochodů a jejich analýzy neexistuje. Studium "já" nevede z mého pohledu nikam i proto, že já jdu směrem ven - ne dovnitř. Nešvary "já" akceptuji jaké jsou, nemám potřebu je ještě posilovat introspekcí. Mně jde o prožitek, o prožívání každého momentu takovým jaký skutečně je - ne jak ho vidí "já". Nejtěžším krokem je právě uvědomění si neexistence "já". Co je já? Já v deseti letech, já teenager, já v sedmadvaceti? Nic z toho již neexistuje, je to pryč. Kdo teď sedí u klávesnice a píše? Žádné já, není tu žádný pozorovatel. Všichni jsme součástí všeho, nejsme oddělená individua. Já je jen myšlenkový konstrukt, výsledek vnímané kontinuity. Pomůcka.
Bohužel se mi stále nepodařil a ještě dlouho nepodaří vhled do podstaty reality; ono procitnutí, kdy se vše sejde se vším a vám to celé docvakne - dosažení nirvány, jak se říká. Osvícení. Zúročení let meditací a tréninku mysli, odpoutání se od všeho co nás svazuje. Absolutní svoboda a proměna z pouhé vlnky na celý oceán. Siddhartha Buddha dokázal po dosažení nirvány probudit první tři poutníky co potkal pouhým rozhovorem. Během pár let se tomuto obyčejnému člověku klaněli králové a následovalo jej nesmírné množství lidí. Proč? Protože je to skutečné, není to žádný slib a "věřte mi". Je to jen návod, který máme k dispozici. Pro zajímavost, i v současnosti je osvícených plno (najdou se dokonce i v ČR) - někteří jej dosáhli už jako děti. To vše odstartoval jediný prostý člověk, půl tisíciletí před Kristem. Přitom tenkrát existovala skutečná a lákavější náboženství, bohové, peklo... všechno. :)
Kristus je vůbec kapitola sama pro sebe. Jak nám církve vtloukají do hlavy, hlásal o sobě, že je polobůh, dělal kouzelnické triky a nakonec vstal z mrtvých a je stokou pro naše hříchy - přece za ně nechceme pykat my sami! Na super-hrdinu z komiksů by to špatné nebylo - se Supermanem mají vlastně hodně společného! Jeho odkaz je etický kodex, snůška nadpřirozených blábolů, posmrtný (!!!) život věčný a všem ostatním nekončící muka. Pěkné...
Ryzí budhismus není víra, náboženství ani filosofie. Je to cesta, vůz - Dharma. Je to praxe, která byla ranými budhisty vystavěna, aby pomohla ostatním dobrat se kýženého cíle procitnutí. Je to cesta, kterou jsem přijal za svou, protože její motivy a cíle mi jsou velmi blízké. Schopnost dojít osvícení je vůbec největší objev v historii lidstva. Není to o našem komfortu jako materiální objevy a vynálezy (elektřina, louskáček). Ty nám mohou život jen fyzicky usnadnit. Osvícení je o překročení našich omezení, o transformaci nás samotných. O jiném, lepším, způsobu existence a žití bez strachu, bolestí a agónie individuální materiální mysli....
Trochu tolerance prosím.
To, že jsi nalezl Buddhu a jeho učení a že ti to toho tolik dalo, považuji za skvělou věc (bez ironie).
Ale proč máš potřebu se zároveň vymezovat proti křesťanství a dštít na něj síru ? Tobě ho někdo nutil ? Nějak tě ohrožuje ?
To, co jsi o něm napsal, je velice povrchní a nezasvěcený pohled. Rozuměj, mě nevadí, že o křesťanství skoro nic nevíš a vnímáš ho povrchně. Mě vadí, že z této pozice o něm vynášíš unáhlené a dehonestující soudy.
Myslel jsem, že tolerance, mírnost a povznesenost nad lidským soupeřením jsou vlastnosti, které přímo charakterizují buddhismus.
Přesně tak, deklasuje křesťanství na ubohou frašku. Je hezké, když člověk najde v životě nějaký smysl a není to pak jen o honění se za pomíjivými věcmi, příp. přežíváním dne za dnem až do hrobu. Ale nemělo by to vyústit v netoleranci ,osočování a zesměšňování. Tím se šlape po víře jiným. Každý má právo na svou víru. Prosím nešlapte mi po ní. Děkuji.
Pozor, je tolerance a tolerance. Já absolutně nemám nic proti lidem s tím nebo oním náboženstvím. Nikomu do těchto věcí nemluvím. Mě vadí křesťanství samo o sobě, takové jaké je dnes. Jaké je už staletí. Manipulativní, prohibitivní, zaslepené penězi a majetkem, omluvenka za hnusárny, které 80% "věřících" pokrytců po celém světě denně páchá a nechá si tak snadno odpouštět.
Na českém člověku se mi líbí, že tohle vidí. Není to o tom, že by Češi byli "bezbožní", prostě jim křesťanství nevoní a já se tomu vůbec nedivím. Nikdo by neměl slepě následovat sektu bez zapojení vlastního rozumu. Pokud uvěří, prosím, to je jiná věc. Pokud se ale podvolí ze setrvačnosti, nátlaku, kvůli výchově nebo společnosti, není to správné. Není to jeho náboženství, nejsou to jím akceptované ideje. Není to JEHO/JEJÍ náboženství. To se mi nelíbí a nelíbí se mi důsledky chování takového stáda.
Protože nemám rád křesťanství a nesouhlasím s prostředky, které používá, nemůžete mě osočit z netolerance. Tak to nefunguje. Tolerance o které mluvíte vy je o interakci. Znám málo lidí co jsou tak tolerantní jako já - přesto mám nárok na svůj názor a právo jej otevřeně prezentovat. To jsou dvě různé věci. Řeč se stočila k náboženství atd, a tak jsem uvedl své závěry. Nebylo to v reakci na žádného křesťana. Prostě jen prezentace názorů. Kdyby tu někdo takový byl, nic bych se mu nepokoušel vymluvit. Chápete už, že nejsem netolerantní? :) Mluvilo se i o Gnose - taky jsem to nikomu nevyvracel. V návaznosti na předešlou diskusi jsem jen vysvětlil, proč to není PRO MĚ to pravé a jak se to vztahuje k mému přesvědčení, buddhismu.
Stejně tak jsem přístupný druhé straně a rád si vyslechnu její argumenty pro a proti tomu či onomu, vč. buddhismu. Nevadí mi to a nechápu proč by mělo. Na to jak je "víra" mezi lidmi rozšířená, je s podivem, jak málo jsou o ní ochotni diskutovat, ba dokonce si jen i vyslechnout jiný názor.
Hlavní problém totiž není netolerance nás nevěřících (ne-křesťanů), ale netolerance věřících. A ta plyne z netolerance jejich absolutistického náboženství. Jsou to vždy především věřící, kteří se snaží umlčet vše co není "jejich". A tak vás prosím, buďte více tolerantní! Nevracejme se do temných dob středověku, kdy netolerance věřících kulminovala popravami všech jinak smýšlejících.
Nemyslím si, že bych byl netolerantní, jen se mě dotklo, jak prezentujete Ježíše a jeho poselství. Vaše tolerance je poněkud pochybná, když mi řeknete, že to čemu věřím je snůška blábolů. Nebo můžu být rád, když mě tolerujete tak, že mě rovnou nezabijete? :) Opravdu, je tolerance a tolerance.
Jak už někdo psal, bylo by potřeba víc tolerance. Možná ani netušíte, kolik toho mají nejrůznější "učení" společného (v případě Buddhismu jsem také schválně nepsal "náboženství" i když jím do jisté míry je, ne však v takové, v jakém je běžně vnímáno na západě - to je charakteristický rys pro všechna východních náboženství). Možná ani dost dobře netušíte, že např. Buddhismus i Gnose sledují do jisté míry podobný cíl a mají hodně společného, jen o tom mluví každý jinými slovy, a každý volí trochu jinou cestu - ano, každý realizuje nějakou "Dharmu". O co je jedna cesta horší než druhá? Jenom, protože s jinou nesouhlasíte, nebo jste ji dokonce nepochopil?
Nezlobte se na mě, ale Soud bez rozumu a pochopení, to je nejkratší cesta k fanatizmu - byla myslím jednou z věcí které se Buddhovy velmi příčily. Nehledě na to, že fanatizmus = žízeň (ve smyslu touhy - tršná), kterou plodí klam a zaslepenost (avidja). Tím vznikají dvě věci: takový člověk se vzdaluje od své cesty (Dharmy) a tím je dál vtahován do víru změn a utrpení (určitě znáte v této souvislosti tři ohně...)
Každá nauka, nebo náboženství musí nutně mít svou filozofii - nějakou myšlenku. Musí mít co lidem říci, jinak je o ničem a mrtvá.
Co mě na Buddhismu kdysi dávno uchvátilo, byla ona svoboda v myšlení, kterou Buddha kdysi velmi zdůrazňoval, to že klade odpovědnost za svůj osud na jedince - ne na bohy a vyšší síly (přičemž je Buddha nikdy nepopřel). Gnose jde však trochu dál...
Chtel jsem napsat (ale omylem jsem to predcasne odeslal):
> Každá nauka, nebo náboženství musí nutně mít svou filozofii - nějakou myšlenku
Pouzivat slovo 'filozofie' pro 'myslenka', 'idea' ci 'soustava ideji' neni v poradku. Filozofie neni nejaka soustava ideji, ale predevsim cinnost a metoda - snaha o poznani na zaklade rozumu.
Tak nějak jsem to myslel. Myslím, že v opravdové upřímné náboženské nauce mají (by měli mít) všechny tyto věci, které jste psal, své místo : idea, víra, činnost, metoda, rozum. Já bych k tomu přidal ještě upřímnost a jakousi míru lidskosti...
---------------------
Jsi mladý a život je dlouhý, je spousta času k promrhání
A jednoho dne si uvědomíš, že uplynulo dalších deset let
A přitom ti nikdo neřekl, kdy máš vyběhnout, zmeškal jsi startovní výstřel
A tak běžíš a běžíš, snažíš se chytit slunce, ale to už zapadá
A obíhá okolo, a zítra ráno ti zase vpadne do zad
To slunce svým způsobem stále stejné, ale ty jsi starší
Dech se ti krátí, každým dnem blíže smrti
Každý rok je stále kratší, už není vůbec žádný čas nazbyt
Plány, co jsi měl, zmizí v nicotu nebo půl stránky roztřesených čar
Setrvávání v tichém zoufalství je typicky anglické
Čas je pryč, píseň doznívá, myslel jsem, že víc co říci mám
----------------------
To tedy já ne (bohužel) , to pánové z Pink Floyd (Time) :))))
Tak tohle je jeden z mých nejoblíbenějších songů. Vždycky, ale myslím fakt vždycky, když ji poslouchám, běhá mi mráz po zádech. Flojdi mají snad vůbec nejhlubší a nejpravdivější texty.
Šmankote, někdo dělá průzkum, zda ještě někdo používá 2.4 jádra. My je teprve začínáme nasazovat do nových instalací. :-( Očekával bych spíše otázku, kdo ještě používá 2.2 jádra (ano, stále v provozu). :-)
ad 1)
Technologické měřicí zařízení v energetice. V podstatě průmyslová menší PC.
ad 2)
Monitorovací systém energetických systémů. Nejde o řídící systém. Slouží ke zkrácení délek výpadků a rychlé určování příčin selhání v elektrorozvodně.
ad 3)
Těžko říci, aktivně používá pár lidí, dopad má na půlku republiky. :-)
ad 4)
Majoritně 2.2.19, přechod v nových instalacích na 2.4.27 a mám podezření, že v tomto stavu to bude dalších 10 let (dle představ a přání zákazníka 25 až 35 let, přání dodavatele je pochopitelně řádově mnohem kratší).
Na straně serveru toho systému je RedHat 7.3, takže jádra 2.4.18, v novějších instalacích je teda už něco aktuálnějšího. :-)
ad 5)
Jádra upravovaná, třeba doplněno o real time podporu (starší RT-Linux, novější RTAI) a podobné blbosti.
ad 6)
Na běžící a fungující systém se zásadně nešahá. Pokud se něco opravuje, tak spíše vlastní aplikace, když už nejde zákazníka přesvědčit, že jím pozorované chování není chyba, ale požadovaná vlastnost. :-)
Uptime je obvykle dán intervaly odstávek celého bloku, kdy to přijde o napájení, takže tak kolem toho roku.
ad 7)
Dlouhodobé aplikační testy v režimu odpovídající provozu.
ad 8)
2.6 je moc horká novinka. :-)
ad 9)
Naznačeno v bodu 4. :-)
Ja mam 2.4.neco na pocitaci, na kterem prehravam video MPlayerem (vystup je VESA+Vidix). Je z toho duvodu, ze se drzim zasady "Pokud to funguje, nesahej do toho", a navic bych musel preportovat skripty na nastaveni zvukovky (SB-Live! 5.1, onboard je jen stereo a sumi) z OSS do Alsy, coz je netrivialni operace (obzvlast nastaveni 5.1 vystupu), i kdyz je mozne, ze v Alse by to bylo o hodne jednodussi. Ale urcite prejdu na 2.6 v okamziku, kdy pridam DVB-T kartu.
To je stejně šílený že dneska i levný router za pár stovek má 32MB RAM a pamatuji na doby, kdy jsme měli PC s 640 kB paměti a a nadávali že ten zbytek do megabajtu jde použít jen jako ramdisk :-)
Já měl za poslední stable verzi 2.6.16.xx. Je to nějaké 3 roky, co vyšla první verze a po těch letech už je to poměrně odladěné. Bohužel tuto větev přestali bugfixovat, takže je po stable.. teda ne zase tolik, ale některé díry zůstavají po odhalení nezalepeny.
je tady jeste jeden duvod proc pouzivat kernel 2.4 a to jsou moduly.
Zbastlil jsem (neda se rict napsal, ale silene zbastlil) driver k jednomu interface, ktery vyrabime. Kdyz si predstavim, ze bych ho mel portovat na 2.6, dostavam strach.
Krome toho jsem spravil par bugu v modulu k modemu LT (nikdy se nenamahali ten patch oficialne prijmout a to si rikali 'leader' v modemech).
Bezi nam priblizne 500 instalaci tohoto vicemene embeded systemu (zadny desktop, bootuje primo do aplikace) na processorech od Geode na 600MHz po kdovi co na priblizne 3GHz.
Nekolikrat jsme uz uvazovali o prechodu na 2.6, ale vzdycky to narazilo na nedostatek casu pro tento velky krok. Snazil jsem se prepsat ten vyse zmineny driver do user space (usb), ale bohuzel jsem narazil na problemy, tak jsme zatim zustali u 2.4.
Dobrej duvod pro jadro 2.4 je taky proprietarni ovladac pro pcmcia kartu Nokia D211 :-)
Sveho casu to byla jedina GPRS/HSCSD karta ktera se tu dala sehnat (prodaval ji Eurotel), takze i kdyz nebyla z technickeho hlediska "nic moc", tak se pomerne rychle rozsirila mezi lidi ...
Posledni distribuce, kde jsem ji videl behet out-of-box (mysleno bez nejakeho brutalniho patchovani jadra) byl SlackWare 9.1 ...