Názor k článku Kdo ještě používá jádro z řady 2.4? od anonym - Jsi si jistý, když jsme na tom rootu,...

Jsi si jistý, když jsme na tom rootu, že se to nepíše GNUse? :)

S tím se zas nedokážu ztotožnit já. :) Jsem příliš pragmatický, nemůžu akceptovat všechny ty "spirituální" žvásty (s odpuštěním), vůli osudu, individualismus, obsesi egem, éterické nadpřirozeno, víru - v jakékoli podobě, i víru v duši a jiné domnělé abstrakce tradičně asociované s lidskou duší a existencí.

Buddhovo učení (všimni si, že neříkám B. filosofie ani B. náboženství - nic takového to totiž není) jsem přijal za své prakticky okamžitě jak jsem zjistil o co jde, protože jsem k mnoha ekvivalentním závěrům přišel sám mnohem dřív. Mluvilo mi to "z duše", jak se říká. Pro mě to není cesta k sebepoznání, protože taková cesta vždy vede do slepé uličky. Analýzou sebe sama a dokonce i pouhou akceptací "já" se člověk uzavírá do nekonečné smyčky. Kvůli tomu právě vznikly pohledy jako agnosticismus. Cesta prozření prostřednictvím vědomých pochodů a jejich analýzy neexistuje. Studium "já" nevede z mého pohledu nikam i proto, že já jdu směrem ven - ne dovnitř. Nešvary "já" akceptuji jaké jsou, nemám potřebu je ještě posilovat introspekcí. Mně jde o prožitek, o prožívání každého momentu takovým jaký skutečně je - ne jak ho vidí "já". Nejtěžším krokem je právě uvědomění si neexistence "já". Co je já? Já v deseti letech, já teenager, já v sedmadvaceti? Nic z toho již neexistuje, je to pryč. Kdo teď sedí u klávesnice a píše? Žádné já, není tu žádný pozorovatel. Všichni jsme součástí všeho, nejsme oddělená individua. Já je jen myšlenkový konstrukt, výsledek vnímané kontinuity. Pomůcka.

Bohužel se mi stále nepodařil a ještě dlouho nepodaří vhled do podstaty reality; ono procitnutí, kdy se vše sejde se vším a vám to celé docvakne - dosažení nirvány, jak se říká. Osvícení. Zúročení let meditací a tréninku mysli, odpoutání se od všeho co nás svazuje. Absolutní svoboda a proměna z pouhé vlnky na celý oceán. Siddhartha Buddha dokázal po dosažení nirvány probudit první tři poutníky co potkal pouhým rozhovorem. Během pár let se tomuto obyčejnému člověku klaněli králové a následovalo jej nesmírné množství lidí. Proč? Protože je to skutečné, není to žádný slib a "věřte mi". Je to jen návod, který máme k dispozici. Pro zajímavost, i v současnosti je osvícených plno (najdou se dokonce i v ČR) - někteří jej dosáhli už jako děti. To vše odstartoval jediný prostý člověk, půl tisíciletí před Kristem. Přitom tenkrát existovala skutečná a lákavější náboženství, bohové, peklo... všechno. :)

Kristus je vůbec kapitola sama pro sebe. Jak nám církve vtloukají do hlavy, hlásal o sobě, že je polobůh, dělal kouzelnické triky a nakonec vstal z mrtvých a je stokou pro naše hříchy - přece za ně nechceme pykat my sami! Na super-hrdinu z komiksů by to špatné nebylo - se Supermanem mají vlastně hodně společného! Jeho odkaz je etický kodex, snůška nadpřirozených blábolů, posmrtný (!!!) život věčný a všem ostatním nekončící muka. Pěkné...

Ryzí budhismus není víra, náboženství ani filosofie. Je to cesta, vůz - Dharma. Je to praxe, která byla ranými budhisty vystavěna, aby pomohla ostatním dobrat se kýženého cíle procitnutí. Je to cesta, kterou jsem přijal za svou, protože její motivy a cíle mi jsou velmi blízké. Schopnost dojít osvícení je vůbec největší objev v historii lidstva. Není to o našem komfortu jako materiální objevy a vynálezy (elektřina, louskáček). Ty nám mohou život jen fyzicky usnadnit. Osvícení je o překročení našich omezení, o transformaci nás samotných. O jiném, lepším, způsobu existence a žití bez strachu, bolestí a agónie individuální materiální mysli....

;o)