Názory k článku Když jeden disk nestačí

mam 2*SCSI a chtel bych je dat do RAID 0 a aby mi na nich sedela cela distribuce, jak na to? z clanku jsem pochopil jak si pri existujici instalaci linuxu udelat RAID z dalsich disku. jinak je clanek vynikajici, az budu mit Q tak urcite dam. dik

nepletu-li se, Red Hat něco takového umí

mandrake to urcite umi, pri rozdelovani disku muzete definovat RAID i LVM

diky, za odpovedi. mozna zkusim RedHat. Ja jsem ten navod potom nasel v tom Howto, tak to nejspis udelam podle toho. Chtel jsem se jeste zeptat, delal si nekdo LSF (Linux from scratch)?

clanek se mi libil, pokud ma byti vicedilny, uvital bych vetsi prostor pro popis jednotlivych raidu. raid 1 a 0 jsou popsany pomerne dobre, u raidu 5 je napsan jen vysledny efekt. je to tedy jen kosmeticka rada. kazdopadne diky moc.

Jak z clanku vyplyva, RAID 5 musi tvorit minimalne 3 disky. Pro dalsi popis oznacme pocet disku N. Vyuzitelna kapacita takoveho pole je potom velikost N-1 disku. Tzn. 3 x 5GB disk = 10GB vyuzitelne kapacity pri RAID 5. Data se rozkladaji postupne na disky v tzv. stripech a to asi takto: 1disk1stripe = data, 2disk1stripe = data, 3disk1stripe = paritni soucet, 1disk2stripe = data, 2disk2stripe = paritni soucet, 3disk2stripe = data, .... atd. Proto je vypadek kterehokoliv jednoho disku bez ztraty dat a projevi se jen snizenim vykonu (data se musi dopocitavat). U vetsiny reseni lze navic vadny disk vymenit a jeho obsah se casem dopocita do puvodniho stavu.
Asi to nezni moc technicky, ale na pochopeni by to mohlo stacit.

mozno mi nieco uslo, ale nespomina sa ci aj pri RAID0 musia byt disky rovnako velke. Pri ostatnych RAID samozrejme logika veci hovori ze ano :)

disky mohou mit velikost ruznou, nicmene potiz je v tom, ze bude pouzita velikost toho mensiho -> nema smysl delat z celych 10gig+30gig raid0, protoze vysledna kapacita je 20gig, stejne tak to muze byt ruzne i u ostatnich ... takze u raid 5 je velikost (n-1)*v kde v je velikost nejmensiho zarizeni ... podobne i jinde ...

Co se tyce sw. RAID0 tak kapacita bude soucet disku s tim, ze prebyvajici cast vetsiho disku nebude RAIDovana (odskouseno. Dopadne to asi takhle [0=disk0,1=disk1] : 010101010111111). Co se tyce RAID1, kapacita bude shodna s velikosti mensiho z disku.

Myslim, ze v RAID HOWTO je psano ze nemusi, ale kapacita bude jen 2xkapacita mensiho disku u RAID 0 a u RAID 1 bude rovna kapacite mensiho disku.

Pouze bych chtel upresnit (doplnit), ze RAID vznikl jako reakce na potrebu studentu po vetsim disku. Protoze velky disk by byl drahy, byl slozen z nekolika malych (RAID 0) = Redundant Array of Inexpensive Disks. Uz ale nevim na ktere americke univerzite to bylo. V soucasne dobe ma "I" vyznam spise jako Independent (protoze hlavni hnaci silou neni jiz cena, ale bezpecnost - RAID 1, RAID 5). Ted jsem jeste nasel popis RAIDu (english), tak ... http://www.uni-mainz.de/~neuffer/scsi/what_is_raid.html

RAID jsem jeste nepouzival. Zajimalo by me, jaky je prakticky vyznam sw RAID pro IDE disky bez moznosti hot-swap?

Pokud jeden disk klekne, system bezi dal, ale je nutne co nejdriv disk vymenit, cili downtime.

Kdyz vubec nepouziju RAID, nastane downtime okamzite. Pokud mam moznost obnovit data ze zalohy rychle, tak je maly rozdil mezi sw RAID a zadny RAID.

Mylim se?

ja bych rek ze i bez hot swap to vyznam ma...
1) raid1 + pad disku -> bezi v degradovanem rezimu a v pripade _spare_disku_ se obnovi...
2) pokud ja vim tak hotplug na IDE existuje a to umi radic Escalade 6000/7000 od firmy http://www.3ware.com jenomze to uz se nam do toho micha hardwarovej raid :)
3) pokud je moznost obnovovat ze zalohy tak bych presto dal prednost vypnunti pocitace vymenenim disku a nechat rebuild pole ... je s tim mene prace nez obnovovat ze zalohy a to beru v potaz ze i v pripade zalohy musite po crashi menit disk ;)

Shutdown a vymena disku je jednak rychlejsi a druhak vam zustanou aktualni data. Data ze zalohy jsou vetsinou starsi nez data aktualni.

Např. RAID0 se používá hlavně tam, kde není prioritou spolehlivost a dostupnost, ale rychlost, propustnost. Např. pro zachytávání a digitalizaci videa potřebujete rychlý disk (nebo rychlé pole disků) a většinou nevadí, když se s daty na něm něco stane, prostě je stáhnete znova.

Urcite jde od/pripojit ide interface pres hdparm a A.Hedrick pracuje na dalsich vecech. Viz http://www.uwsg.indiana.edu/hypermail/linux/kernel/0103.1/0545.html

- IDE neni disk do serveru, a skutecne disky hotswap umi.

- Na IDE jsme s kamaradem hotswapovali syquesta asi tri mesice s jednim jedinym problemem - po tech trech mesicich shorel disk, kterej byl na stejny xande. Od te doby jiz nemam zadne IDE :-) Je to nutny umountnout, pred vytrzenim, ale to je snad zbytecny tady povidat.

- Napada me reseni hotswapu na IDE jedine tak, ze se koupi rychla TTL hradla, ktera umoznuji na vystup kopirovat vstup (pri aktivnim /OE - output enabled, aktivni v log 0), nebo posilat vysokou impedanci (/OE=log1) a pred vytazenim se diablujou /OE vsech brouku najednou a pak se to vytrhne. U 16 datadratu by se muselo vyresit jeste prepinani smeru, ale vsechny potrebne signaly na ty xande jsou, takze v tom nevidim problem. Jeden ten oddelovaci svab by mel stat cca neco mezi 10-20kc a urcite jich tam bude min, nez 10. Technologie je nevyzkousena !!! a kdo si tim ZNICI DISK, at uz vlastni chybou, nebo nejakou chybou, kterou jsem v uvaze prehledl, ucini tak na VLASTNI NEBEZPECI!!! handle with care

Yokotashi

P.S. na pripadne experimenty doporucuju 386 bootovanou z floppy, nebo SCSI a 20-40MB IDE disk

I ja bych se pridal k dotazu jak na takto vytvoreny RAID presunu svou naistalovanou distribuci.

mno ja jsem to delal s trochou "cachrovani" a trochou cerne magie :). proste jsem si normalne nainstaloval distribuci na nejaky disk, z cilovych disku jsem vytvoril raid, zkopiroval distribuci, upravil par konf. souboru, prepl disky jako primary a mohl jsem raidit :)

nikdo se nezminil, ze taky existuje raid-4... rozdil mezi raid5 a raid4 je ten, ze 5 ma vice paritnich disku, kdezto raid4 jen jeden (na jednu raid grupu). Velikost paritniho pak musi byt nejvetsi ze vsech pripojenych disku (nebo jim rovna)... jinak parita = data_1 xor data_2 xor data_n (samozrejme bitove, data_n = data disk)

Ano, existuje. Dokonce existuje také RAID2 a RAID3, ale
jejich rozšíření je malé, protože se jedná, co do technické
stránky, řešení překonaná RAIDem 5. Pouze RAID3 může být
v určitých (řídkých) případech rychlejší než RAID5.

V sw. RAIDu nemají jiné než vyjmenované RAID úrovně,
pokud je mi známo, význam vůbec.

Máte někdo zkušenosti s řadičem HPT370 ?
Podpora pro jednoduché disky pověšené na něj už v kernelu je delší dobu, ale podpora pro RAID je tam teprve chvíli.

Původně jsem měl v úmyslu spojit 2 disky do RAID0. Šlo to krásně - jak z DOSu tak z Woken. Ale linux tvrdošíjně viděl 2 nezávislé disky. Softwarový RAID z linuxu je nepoužitelný - chci tam ponechat dualboot a chci mít to pole přístupné i z Woken.

Nedávno se objevila (tuším v kernelu 2.4.6) i podpora pro hw IDE RAID, ale je to ve verzi 0.0.1 a tak jsem neměl chuť to riskovat. Zkoušel to někdo ? S jakým výsledkem ?

Ano mam tento radic. Ale HW podpora RAIDu pre tento chip nie je zatial v jadre 2.4.x. HW podpora sa prvy krat ako neoficialny patch objavila pre 2.4.4 ale bola implementovana podpora iba pre RAID O. V oficialnom jadre 2.4.9 pokial som to pozeral dobre, HW podpora nie je. Skusal som tento RAID 0 a islo to s diskami Seagate ATAIII perfektne. Vysledok je taky ze mam disky zapojene na tomto radici ale zatial iba ako sw raid. :-) Predsa len ATA 100 je lepsie ako ATA33. Ahojky.

Podpora už existuje - viz
http://www.highpoint-tech.com/370drivers.htm

a konfiguraci kernelu :
ATA/IDE/MFM/RLL support --->
IDE, ATA and ATAPI Block devices --->
<*> Support for IDE Raid controllers
<*> Highpoint 370 software RAID

... RAID je zkratkou pro "Redundant Aray Of Inexpensive Disks", obtíľně se to překládá, ale nejspíąe to znamená něco jako "Záloľní pole tvořené z levných disků"....
No ja myslim ze RAID je zkratkou pro "Redundant Array Of Independent Disks", tj "Záložní pole z nezávislých disků"

Jak jiz bylo uvedeno vyse - vyznam pismene I se v
minulosti posunul od puvodniho Inexpensive po dnesni
vystiznejsi Independent.

Je mozno aplikovat SW RAID i na casti disku?
Priklad:
2 20GB disky, na kazdem z nich vytvorim na zacatku stejne velkou partition (rekneme 10GB) a chci provozovat RAID 0 jen nad temito oblastmi, tak aby mi zbytek obou disku zbyl pro neco jineho.
Jde to i takhle?

jsem presvedcen, ze to jde, nenapada me nic, co by tomu mohlo vadit. Dokonce (pokud chce clovek rychle znicit disk) by melo jit udelat raid i z vice partition, ktere jsou na tom samem disku (raid s jednim diskem:), ale jine vyuziti, nez reklamaci disku v tom nevidim.

to samozrejme mozne je ... mam natazeny 3x raid0 pres dva wdc 30gb v rozdeleni 20 + 20 = /, 9 + 9 = /home, a 1 + 1 je squid cache na xfs ;))

Na hardware.penguin.cz je castecny seznam RAID HW, podporovaneho z Linuxu vcetne postupu pri instalaci...
V posledni dobe se da HW IDE RAID radic poridit do cca 5000,- (napr. FastTrack 100) => vhodne reseni pro malou firmu, ktera nechce investovat do SCSI. Tyto radice podporuji UDMA 100, takze rychlost mirrorovaneho pole neni az tak hrozna.
Pokud jde nekomu o stripping (napr. pro realtime digital video recording), asi se spis poohledne po SCSI.
(nemate nekdo odkaz na nejaky verohodny benchmark SW vs. HW RAID, UDMA100 vs. UltraWide* SCSI?)

Mam 2 partisny na ruznych IDE discich, ze kterych bych chtel RAID1. Na jedne jsou data, druha je prazdna. Je nejaka moznost jak RAID rozbehnout a pritom data neztratit (zaloha a obnova je casove dost narocna) ???

...mam problem, ze som si kupil dosku (ABiT IC7) ktora podporuje SATA RAID priamo v biose, akurat mam problem, ze mi to Linux RH90 nijako nevie najst :o( tak som chcel urobit SW RAID, priamo pri novej instalacii RH90 ale neviem ako mam docielit aby mi to z toho aj BOOTovalo :o( neviem, ci som to napisal zrozumitelne, ale bol by som rad, ak by mi niekto vedel poradit :o)

To, ze je SATA RAID uz v BIOSu vam ma indikovat, ze se nejedna o SW RAID, ale ze je na desce integrovan nejaky RAID radic. Tu desku neznam, proto jen poradim - najdete si, jaky radic to je (Adaptec, Promise?) a jaky typ, a pote zjistete, je-li jadrem linuxu podporovan. Jinak vam to holt fungovat nebude.
Pokud podporovan neni, stale zustava moznost vytvorit si SW RAID, ktery si co do rychlosti s temi pseudo-HW RAIDy nezada. Opravdovy HW RAID poznate tak, ze k nemu neni potreba zadny (jsou drobne vyjimky) ovladac do Windows ani nikam jinam, protoze se chova pro OS naprosto transparentne.

Pokud vám jde o rychlost a bezpečnost současně při častém přístupu, tak používejte RAID 0+1, i když spotřebujete víc místa. RAID 5 má hodně špatné výsledky při sekvenčním zápisu a čtení v kombinaci s náhodným přístupem. Při malém počtu disků (3-5) dokonce horší než samostatné disky bez RAID. Hodně patrné je to hlavně u databází, kde dochází k neustálému I/O.

Chtěl bych se zeptat, jestli je možné v linux debian vytvořit pole v raid 100 nebo v raid 60 na rozhraní sata 2. Myslím že hw raid by byl lepší, ale ještě jsem neviděl řadič, který by to podporoval. Jde mi hlavně o rychlost, ale zároveň je promě důležitá i bezpečnost a splehlivot. Nemám s ničím podobným zkušenosti, tak mi můžete navrhnout i nějaké jednoduší řešení. děkuji