hmm.... to sedi.. opensuse ma bezkonkurencne najlepsie repozitare.. a este vyuzivam mozilla, openoffice, banshee, compiz, mono, emulators, gnome stable :) kam sa hrabe ubuntu :)
Obvykle nerypu do gramatiky ci jazykovych schopnosti autoru, ale v pate tride zakladni skoly nam pani ucitelka kladla na srdce, abychom si davali pozor na rozdil mezi slovy cook a cooker. Kuchar je to prvni, cooker je varic, sporak. Tenhle exces me prozatim odradil v dalsim cteni... Desim se, co bych se mohl docist o svem milem Debianu...
Jo, máte to jednodušší, ale představte si, že za "mích" časů to bylo né jen o "buchnout" CDčko do mechaniky...jen instalace z diskety systému Win for Workgroups trvala pres 1 den. No a za časů MS-DOS vlastně počítač padal defacto(restart) cca 20 az 30 krát denně. Bye, Glad to See You, sir John Black.
"No a za časů MS-DOS vlastně počítač padal defacto(restart) cca 20 az 30 krát denně."
To je myslene vazne? To ste mali asi pocitac na stoliku s vratkymi nozickami, co? Na MS-DOS nemalo co padat. Ja som na tom systeme vyrastal a dodnes na to spominam ako na najstabilnejsi system. A Win for Workgroups, ak myslime na Windows 3.1 (ale neviem ze by iny Windows mali oznacenie for Workgropus), nebol tak celkom operacny system, ale iba nadstavba na MS-DOS. To bolo stale po zapnuti PC v prikazovom riadku potrebne napisat kuzelne slovicko "win" a ono to nabehlo. To boli casy...
Existovaly jak Windows for Workgroups 3.1, tak Windows for Workgroups 3.11. Rozdíl byl v pár aktualizovaných ovladačích a několika dalších drobnostech.
ked som sa ucil programovat, tak som dokazal bez problemu dvadsat aj tridsat krat za den zhodit nielen dos, ale aj win95 (stolik a jeho nozicky v pohode)
slovo "svobodny" je komicke. OSS zadne slovo "svoboda" neexistuje ... Co je nesvobodneho ve svete Win / Mac komercnich aplikaci? Ze si mohu narozdil od Lin vybrat z nekonecne nabidky komercnich aplikaci, ktere narozdil od OSS nemaji tolik much a jsou profi standardem?
- Freedom 0: The freedom to run the program for any purpose
- Freedom 1: The freedom to study and modify the program
- Freedom 2: The freedom to copy the program
- Freedom 3: The freedom to improve the program, and release your improvements to the public
"nekonecne nabidky komercnich aplikaci, ktere narozdil od OSS nemaji tolik much a jsou profi standardem?" ha, ha hi hi hi hiihhihihiiihi vaľam sa na zemi.
Nejdem to rozpisovať ale prosím naštuduj si ako asi dlho sa vyvíjajú tie profesionálne softy do dnešnej podoby. A ako začínali.
mate, nesvoboda ve Windows je např. to, že když si vyměníte procesor v počítači s OEM MS Windows, musíte se Microsoftu doprošovat, aby vám jejich OS znovu zpřístupnil a je jen na nich, jestli to učiní. Jestli je máte ukradené, pak to nikdy nepochopíte, a jestli máte koupenou professional version, tak vám asi na penězích nezáleží. Neumíte si představit, jaká to je paráda, mít zdrojáky od všeho, pro co píšete - protože i když vy uděláte chybu ve svém programu, tak ji můžete rychleji odhalit trasováním kódu někoho jiného. Nejste-li aspoň průměrný programátor, tak toto nepochopíte. Pro vás je možná svoboda, kupovat si software, u kterého je striktně omezeno, kdy a kde ho můžete použít. Pro mě je svoboda, že staženou distribuci GNU/Linuxu můžu nainstalovat komukoliv kamkoliv a nikdy ho nikdo nebude prudit (např. debilním šotům BSA se bude moc jen a jen smát). To je pro mě ta svoboda. U MS Windows světa je nesvoboda v tom, že jste-li poctivý, musíte si neustále hlídat, zda-li jste neporušil licenci pouhým používáním SW. U GNU/GPL nemůžete porušit licenci pouhým používáním programu. No, vlastně nevím, proč vám to píšu, vy totiž evidentně máte svoji víru ... .
mám legální XP, měnil jsem procesor, přidával paměť a síťovou kartu a žádnou novou registraci po mě windowsy nechtěly. Ostatně i opakovaná registrace (pokud jich není podezřele mnoho) není problém.
ne nerozumim. mam legalni mac a mac os. kdyz chci upravovat fotky tak si koupim fotoshop (mam take legalne). v cem jsem oproti GIMPu nesvobodny? Jenom par Ijtaku se hrabe ve strevech SW a open kody vyuzije.. jak rikam, nabidka kvalitniho softu je opravdova svoboda. Rika se tomu take kapitalismus - svobodne si koupit na trhu co chci
Svobodný software není pojmenovaný podle svobody jej koupit ani podle svobody výběru, ale podle svobody jej studovat, měnit, používat a šířit. To, že to využije jen pár ajťáků, je pravda, ale to nic nemění na tom, že tak je svobodný software definován. Podobně Wikipedie je svobodná encyklopedie, protože ji mohou uživatelé měnit; ostatních encyklopedií je také velký výběr kvalitních publikací, ale nejsou svobodné, protože chybí právě ta svoboda měnit.
Teď mě ještě napadá: svobodu šíření využije i spousta ne-ajťáků, leč většinu nesvobodného software (zrovna třeba uváděné MacOS X nebo Photoshop) nelze svobodně šířit.