Děkuji za zajímavý článek.
Já bych ještě dodal, že 3D secure přináší jen minimální užitek. Použití 3D secure nelze vynutit ani ze strany držitele karty, ani ze strany obchodníka. Tedy obchodník vždy podstupuje riziko, že mu někdo zaplatí kradenou platební kartou co nepodporuje 3D secure (třeba někde z USA) a bude z toho mít problémy. A přitom nemůže dělat nic, než lustrovat své zákazníky nějakou primitivní neúčinnou metodou.
Majitel karty zase trpí rizikem, že mu s kartou zaplatí někdo v obchodě, který 3D secure nepodporuje a problém má také. Ani jeden si nemůže zapnout vynucení 3D secure.
Tedy 3D secure je zde jen na obtěžování lidí, aby měli nějací bezpečnostní "experti" z USA dobrý pocit, že skvěle zabezpečili problémový region východní Evropu (nebo celou Evropu) i když nejproblémovější region je USA, kde 3D secure není obvyklé a je spousta tak hloupých obchodníků, co si píší čísla karet svých zákazníků do wordu, který pak omylem vystaví na internet.
Na vlastní oči jsem viděl jak jeden Rumun doslova vygooglil platné číslo platební karty a pak si s ní koupil placenou verzi VMware. Psal se rok 2004, dnes google odmítá kreditní karty hledat, ale dají se koupit na černém trhu za cca 1 USD/kus. Tam je možné koupit i přístupové údaje na paypal. Jediný problém pro podvodníky je ten, jak hromadně a pro ně bezpečně převést tyto údaje na hotovost. Tak a plaťte moderně platební kartou na internetu :)
Možné řešení: U Fio si zdarma zřiďte spořící nebo druhý účet a k němu extra kartu. Na účet si pošlete těsně před platbou jen tolik, kolik se zrovna chystáte zaplatit.
To se mýlíte a vůbec jste nepochopil princip. Ano, 3D secure chrání především obchodníka, protože mu umožňuje přijmout pouze autorizované platby (kartu bez 3D afaik může volitelně odmítnout). Současně 3D secure snižuje okruh obchodníků, kde může útočník s kradenou kartou zaplatit bez ovládnutí druhého autorizačního kanálu (typicky SMS, ale možné jsou i jiné).
Celý vtip s 3D secure podle mých informací spočívá v tom, že "podvodná transakce" jde automaticky na vrub té strany, která (zbytečně) použila nižší způsob zabezpečení. Tzn. pokud vaši kartu s 3D secure někdo zneužije na čínském eshopu, který 3D secure nepoužívá, smolíka má automaticky obchodník.
Jednou mě špatně naúčtoval něco godaddy.com při kupování certifikátu na doménu. Prostě sleva sleva sleva a pak to strhli bez slevy, tedy mnohonásobně více. Snažil jsem se to reklamovat u české banky Reiffeisenbank a ta s tím nechtěla nic mít. Vůbec by nepomohli. Nakonec mi peníze vrátil sám obchodník, ale nepočítejte s tím, že banka bude jednat ve váš prospěch. Ti budou jen mlžit a vymýšlet proč vám nepomohou.
Ano banky v USA jsou zvyklí se zastat svého klienta a obchodník má pak smůlu. České banky ale na to nejsou vůbec zvyklí a budou mlžit a marketingově lhát.
Moment, pokud nebyl realizován domluvený obchod (platba neodpovídala tomu, co uváděl obchodník), tak to je zneužití, ne? Obchodník zneužil data, která mu poskytl zákazník pro jiný účel (jiné peníze, které však strženy nebyly - to je ale jiná záležitost, tuto pohledávku zase může nárokovat obchodník), k realizaci jiné platby, na kterou se ale žádný obchod nevztahoval.
2Petr: Nikolivek, reklamovat muzes libovolnou libovolne realizovanou platbu a to tusim 3 roky po jeji realizaci a banka je podle pravidel karetnich asociaci povina ti penize vratit. Prodavajici strana je pak ten, kdo musi pripadne dolozit, ze ti vse dodal presne tak, jak sis to objednal, tzn i za spravnou cenu.
No právní autorita jako Miroslav Šilhavý nejsem, ale asi to nebude tak jednoznačné:
(1) Byla-li provedena neautorizovaná platební transakce (což je otázka kdo a jak to zhodnotí), poskytovatel plátce neprodleně, nejpozději však do konce následujícího pracovního dne poté, co neautorizovanou platební transakci zjistil nebo mu ji plátce oznámil,
a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo
b) vrátí částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.
(2) Byl-li platební příkaz k neautorizované platební transakci dán nepřímo, má povinnost podle odstavce 1 poskytovatel, který plátci vede platební účet.
(3) Lhůta podle odstavce 1 nezačne běžet, dokud má poskytovatel plátce důvod se domnívat, že plátce jednal podvodně, jestliže to spolu s odůvodněním písemně oznámí orgánu dohledu.
(4)Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební transakce nese plátce.(kdo, komu a jak to prokáže, kdo to bude vymáhat a jak? Lhůta?)
Co je to autorizovaná transakce definuje §156. Jednoduše řečeno je neautorizovaná transakce každá, ke které jste nedal souhlas.
Máte pravdu, že má banka určitý manévrovací prostor (zcela logicky), nicméně důkazní břemeno je na bance a důvod k domněnce není totéž co "žádný důvod nemáme, ale budeme ho hledat".
Ztrátu z neautorizované transakce nese plátce v případě, které jsou tam jasně vyjmenovány, důkazní břemeno je opět na bance.
Vy jako klient nedokazujete nic. A chcete radu? pořiďte si kreditku. Pak jsou to peníze banky, a vy neřešíte, že se reklamace vleče.
Ověřoval jsem si to, český obchodník nemá možnost platbu bez 3D secure odmítnout, tedy 3D secure vynutit. O tom prostě nerozhoduje. Pokud víte o nějaké bráně která se chová jinak, prosím napište to.
Smolíka má vždy majitel karty a musí řešit nepříjemnosti pokud si všimne, že jej někdo okradl. Pokud si toho nevšimne, podvod se za cca 14 dní promlčí a smolíka má úplného. Je to falešný pocit bezpečí.
Je pravděpodobné, že si někdo z účtu vezme jen několik tisíc korun a ne vše, pak si toho nejspíš nevšimnete.
Jediná drobná výhoda je, že vás neokradou s 3D secure tam, kde 3D secure používají ale jen tam kde jej nepoužívají. A to je hodně slabá ochrana.
Dodnes jsem si o 3D secure myslel to same co vy, ale asi to bude tak jak pise qwertz. Asi pak existuje nejaka lepsi paka na obchodnika pripojeneho do site. Je totiz jasne, ze podvodny obchodnik si 3D nezapne, ale asi se pak daji z neho ty penize vymoct.
Jinak bych uvital moznost potvrdit kazdou kartovou transakci, kdy mi penize odchazi z uctu. A to tak, aby to neslo obejit. Nevidim do toho, ale banky maji z nejakeho duvodu problem implementovat takovou featuru. Pritom, tohle musi kazdy chtit.
Ze strany obchodníka noční můra, musel by řešit zákazníky co zapomenou nebo "zapomenou" potvrdit platbu. Ze strany zákazníka žádná změna k lepšímu: Dnes oznamuje jen podezřelé platby, ve vašem systému by musel potvrzovat každou platbu.. což je o několik řádů vyšší číslo. A to nemluvím o offline platbách, kde trvá i několik dní (nebo týdnů), než se objeví na výpisu. To samé blokace s odloženou platbou.
Takže ani jedna strana tohle nechce. Nepřináší to žádné zlepšení stavu a komfort placení by byl naopak horší.
Naše banky už umí o každé online platbě informovat v reáném čase (sms, email, bankovní aplikace), což je mnohem lepší a pohodlnější řešení, protože se správně předpokládá, že terčem podvodu budete jen ve velmi malém procentu (spíše promile) případů.
Problém je jinde, obchodníci se na podvodech nepodílí. Protože tím by brzy skončili úplnou blokací a nakonec by nedostali vyplaceno nic. To se mu ostatně může stát i když v tom bude nevinně, proto jako obchodník máte z podvodníků strach, ale nemáte moc možností jak je odhalit předem.
Podvody s kartami tedy nebude organizovat obchodník, ale někdo třetí.
Většina mezinárodních velkých obchodů 3D secure prostě nepoužívá. To se používá jen u nás nebo v Evropě.
Pokud si někdo koupí něco na Aliexpresu na Vaši kartu, za řekněme 30 USD, objedná si zboží se zasláním někam do třeba do Ruska, pravděpodobně si toho vůbec nevšimnete a on bude mít zboží zdarma. Podobných plateb tam budete mít víc a platby si nevšimnete.
Pokud si toho všimnete a podaří se vám přesvědčit vaši českou velmi natvrdlou banku, že jste to opravdu nebyl vy (což může být nadlidský výkon), transakci stornují a peníze vrátí. Ve ztrátě bude Aleexpress nebo nejspíše chudák obchodník co zboží poslal. Tím to ale skončí. Kvůli třiceti USD nikdo nebude vyslýchat příjemce balíčku ať je to kdekoli na světě (natož někdo v Rusku nebo na Ukrajině) a dokazovat mu, že v tom má prsty. To by musel dělat hromadně.
Létat je tak prosté, proč se nenaučit i používat bankovní účty!
1. běžný - platební karta-A - zůstatek 2000,- platby pro jídlo, benzín, atd.
2. Internet - platební karta-B - zůstatek 100,- platby na internetu
3. spoření - NIC - zůstatek 950.000,- (štrozok)
Chci něco zaplatit na internetu? Převedu si přesnou částku z "3. spoření " na "2. Internet" a provedu platbu kartou "karta-B".
Je to složité? Je to bězpečné? Funguje to?
:-)
Je to složité. Držet na běžném účtu zůstatek 2000 Kč a vyžaduje spoustu manuální práce přináší řadu trapných momentů u pokladny v obchodě, když zůstatek nebude o pár korun stačit na útratu. Navíc spořicí účty s nějakým netriviálním úrokem mají obvykle nějakou vázanost, že se z nich nevyplatí vybírat často menší částky.
Zjevně jste nikdy nešlyšel o offline transakci. :-)
Ve skutečnosti vaše řešení zas tak zásadně bezpečnost nezvyšuje. Zejména separátní účet pro platby na internetu je naprostá hovadina, protože při offline transakci se žádný zůstatek neověřuje a ještě dostanete pokutičku za neoprávněný debet. Že nemá smysl mít milion na běžném účtu je jasné.
Mnohem účelnější je mít kreditku, kde při zneužití okradnou banku a ne vás.
Je to spíše specifikum USA, kde prý může majitel karty kartu stornovat platbu na internetu téměř bez udání důvodů.
V ČR to nikdo moc nechce řešit a budete těžko dokazovat, že jste tu platbu neudělal vy, ale onen limit 14 dnů tam nejspíš nebude.
Samozřejmě pokud vám někdo vybílí účet na první pohled pochybnýma platbama, tak asi nebude problém, aby banka uznala reklamaci a transakce zrušila. Pokud to ale bude běžná částka a nebude to nějaký hromadný způsob o kterém banka ví, budete mít problém v tom, aby vám banka uvěřila, že jste to nebyl vy. Nemáte důkaz a ani banka nemá důkaz že jste to byl vy. Prostě je to jen přiblblé tlachání bez důkazu.
Pravděpodobně si toho, že vám někdo ukradl několik set korun vůbec nevšimnete.
"smolika za 14 dni" je teda riadny blabol :) Vsetky karty su poistene a v CR mate typicky 90 dni na reklamaciu transakcie. Staci si precitat obchodne podmienky, ktore ste dostali spolu s kartou. Reklamacia je samozrejme o nieco zdlhavejsia, ak sa ta transakcia po par dnoch uz stihla zuctovat obchodnikovi, no nikdy som s tym nemal problem.
Osobne som (zrovna v raiffke) reklamoval uz niekolko krat zneuzitie karty a nikdy s tym nebol problem. Tykalo sa to malych sum (radovo stokoruny) a velmi velkych sum (40-50k), reklamovanych po 45 dnoch. Ak vam nieco taketo vasa banka spravila, tak by som ju asi velmi rychlo vymenil...
Jenomže EU chystá sjednocení e-komerce na území EU. Mělo by to vypadat tak, že obchodník jednoho státu nemůže odmítat zákazníky jinýho členskýho státu, nebo jim dávat jiný podmínky (lišit se může jenom cena za doručení). No a v tom případě podmínka platby kartou výhradně od CZ banky neprojde.
Další věc je turista v kamenným obchodě bez hotovosti...
EÚ nechystá nič. Vraj ide umožniť, aby obchody prímali všetkých zákazníkov a nemôžu ich odmietnuť. Mám taký problém s jedným českým eshopom. Odmietajú doručovať na Slovensko. Tešil som sa, že príde zmena. Teraz mi už budú musieť predať, ale spomínaná legislatíva umožňuje nedoručovať, takže vlastne pre mňa sa nič nezmení. Oni ma totiž neodmietli, len mi povedali, že na Slovensko nedoručia a to ostane aj po zmene legislatívy. Takže EÚ nech si svoju legislatívu strčí do pr.ele.
Nikoliv. Dle legislativy České republiky je možné, reklamovat transakci až 13 měsíců od data realizace transakce. Jednotlivé karetní společnosti (např. VISA), mají extra podmínky, ale Vás, jakožto klienta, to zajímat nemusí (např. podvodná transakce, kdy Vy nemáte 3D Secure (resp. issuer - banka vydávající platební kartu) a obchodník naopak je 3D Secure... tak v tomto případě banka analyzuje předmětný incident a vrátí vám peníze v hodnotě transakce (může i nemusí - podle analýzy). Jiná situace je v případě, že Vy jste 3D Secure, ale Merchant 3D Secure není (např. Aliexpres). V tomto případě máte peníze jisté, banka pošle Chargeback ACQ Merchanta, kdy ACQ Vaší bance pošle peníze v hodnotě transakce (45 dní) a následně ACQ vymáhá peníze v hodnotě transakce po Merchantovi, tj. subjektu, u kterého se fraud odehrál.
Ony kartové mezibankovní reklamace jsou úžasné a zajímavé zároveň :). Pokud Vás to zajímá, public verze VISA Core Rules, je k dispozici zde: https://usa.visa.com/dam/VCOM/download/about-visa/visa-rules-public.pdf
Osobně jsem znal člověka, který běžně platil čísly karet, které vygooglil na internetu. Tehdy bylo snadné najít číslo karty pomocí google, podle začátku (počátečních číslice karty jsou stejné pro stejný druh karet) a délky čísla platební karty. Paradoxně tito lidé platili pomocí karet co našli googlem snad právě proto, protože jejich domovská banka z východní evropy jim takovou kartu odmítala vydat z toho důvodu, že někde v USA považovali východní Evropu za rizikový region. Tehdy byl rok 2004. Zíral jsem na to tehdy jak puk, že mu to projde a je si tak jistý, že se tím dokonce chlubí.
Hledání čísla karet nyní google odmítá, čísla karet je nutné si obstarat jinak.
Typicky byl tehdy držitel takové karty nějaký Američan, jehož obchodník byl tak blbý, že si jeho číslo karty poznačil třeba do wordu nebo excelu a ten potom omylem umístil na internet. A takový průměrný američan má až stovky plateb podobných částek měsíčně. Takže toho, že mu někdo utratil navíc dalších 30 USD si nejspíše vůbec nevšimne, nebo si prostě podvodem není jistý a tak to nehlásí. Tehdy byly softwarové licence offline, takže nebylo možné je zpětně zneplatnit. Dnes to většinou jde, tak prostě provedete jinou platbu z jiné karty a budete doufat, že majitel si toho nevšimne. Kvůli částkám do 100 dolarů to nikdo vyšetřovat nebude, prodělá jen majitel karty případně obchodník. Kdyby to chtěl někdo vyšetřovat, pokud si dotyčný dá trochu pozor, nic mu nedokáží. A všichni to dobře vědí, proto se o to ani nesnaží.
Pokud si necháte zaslat zboží z Číny, znají sice adresáta, nemají ale důkaz, že celý podvod organizoval zrovna adresát. Nikdo to vyšetřovat nebude. Vyšetřovalo by se to jen v případě, že by to bylo opravdu hromadné.
A to je pak pro podvodníky problém. Proto ty podvody nejsou tak běžné a všichni se mohou tvářit, že platba kartou na internetu je bezpečná i když je to totální lež.
U nas ma tatra banka moznost cez mobilnu aplikaciu si vygenerovat jednorazovu kartu na nakup cez internet, je to velmi prakticke aj pri subscriptions ktore su na urcite obdobie zadarmo a potom si pravidelne strhavaju peniaze, na kontrolu karty a strhnutie par centov to funguje, nasledne na vratenie strhnutej sumy tiez avsak pri dalsej platbe to uz nefunguje
V protokolu je definováno jak vybrat kartu z vícero karet v poli čtečky (tzv. antikolize). Je jenom závislé od implementace, jak se postaví ke zjištění vícero karet v poli.
Např. PN532 to podporuje out-of-the box a navíc lze tu antikolizi ještě provádět i manuálně, konkrétní příklad implementace u libnfc: https://github.com/nfc-tools/libnfc/blob/master/examples/nfc-anticol.c
Vyzkoušeno experimentálně a čtečka prakticky nemá problém zjistit 5 různých karet v poli, víc už nešlo ale spíš kvůli tomu, že to pole nedávalo kartám dost energie.
Můžeš sem dát alespoň link + číslo stránky, kde to lze najít? EMV specifikace je šíleně dlouhá a některé části nejsou vůbec veřejné, AFAIK je veřejná část, jak se má chovat karta, ale neveřejná část je, jak se má chovat terminál. Pamatuji si to pro to, že jsem tu část o chování terminálů musel lovit jako leaknuté dokumenty na různých čínských stránkách (tudíž byly mírně out-of-date, ale ne zas tak moc).
Dobře, zkusím to...
Pokud máte přečtené ISO 14443, ve které kromě zmiňovaného Anticollision je definována komunikace od nosné 13.56MHz po protokol T=CL a APDU... a máte třeba zkušenosti s komunikací karet Mifare Desfire, tak doporučuji začít přečtením dokumentu "Book D EMV Contactless Communication Protocol Specification"
https://www.emvco.com/wp-content/uploads/documents/D_EMV_Contactless_Communication_Protocol_v2.6_20160301114325655.pdf
kde pravděpdobně zjistíte, že dokument vlastně definuje totéž jako ISO 14443, z velké části je to kompatibilní komunikace, jsou zde ale rozdíly!
Bylo by to na samostatný článek, ale zatímco ISO14443 type A má anticollision, kdy všechny karty SOUČASNĚ odvysílají své UID, na některém bitu dojde ke kolizi, čtečka to zdetekuje a v dalším kroku vyzve k vyslání UID pouze karty s UID, které mají nekolizní začátek + zvolený kolizní bit. Další kolize se řeší stejně, takže nakonec máme pouze jednu kartu a známe celé její UID.
EMVco operaci zjednodušilo a nazvalo ji Collision detection, když se zjistí kolize, vyhodí se chyba, že v poli smí být pouze jedna karta. Někde je definované i co se má napsat na displej a jak pípat... pokud by to někdo naimplementoval jinak, nemělo by to projít certifikací...
9.1.2.5 Only if a single PICC is detected during the collision detection procedure, the PCD shall activate the PICC as specified in section 9.4 to initiate the transaction process.
Super článek, tupost některých bank je k neuvěření.
Každopádně reálný dopad bude relativně malý, protože číslo karty a platnost karty má i ta poslední pokladní v supermarketu, protože tyto údaje si tisknou na účtenku, respektive její kopii pro obchodníka (kopie pro zákazníka má místo některých čísel *). Tzn. vaše číslo karty vesele pobíhá po světě a jediným způsobem jak ho ochránit je nikdy neplatit. :-)
Řešení už tu někdo psal. Více karet a je to celkem v pohodě. U bank, které nabízejí účty zdarma, není problém mít více účtů a více karet, to je ještě lepší varianta. Běžnou kartu na placení v obchodě pak zablokovat pro placení online, kód na zadní straně preventivně přelepit. Pokud pak někdo danou kartu bude chtít použít, bude mít smůlu. Docela se mi to řešení osvědčilo. Se zablokovanou kartou nebo z účtu s 0 Kč zůstatkem prostě platit nejde :-)
Zamykanim u RB bylo moc super az do te doby, nez jsem zjistil, ze funguje tak 8 z 10 pripadu. Jednou jsem si zkontroloval vypis a moji zamcenou "internetovou kartou" se bezne platilo v ramci subscrition, ktere jsem byl linej zrusit a spolehal se na zamcenost karty. Protoze slo o male castky, 5 z 10 mesicnich poplatku se Netflixu podarilo ze zamcene karty sebrat, aniz bych si toho vubec vsimnul! A reklamace? RB mne totalne vyfuckovala. Pry "zamek funkuje jen na `on-line` transakce". WTF? Podminky maji napsane tak sikovne, ze vlastne za nefungujici zamek nenesou zadnou odpovednost.
Nejlepsi je mit ucet u banky, ktera vam umozni udelat kolik uctu chcete. Nechat si udelat kartu k separatnimu uctu a penize na nej prevadet jen jednorazove na konkretni platbu, paranoik muze jeste stahnou limit na 0.
jenze slovo "on-line" bylo pouzito jen jako cisty alibismus RB. Podpora netflixu mi napsala, ze vsechny transakce kartou jejich system dela stejne, tj. online. Proc tedy nektere prosly a nektere neprosly? Navic, ve chvili, kdy ta transakce byla provedena, mi prisla SMS notifikace. Ta "offline" transakce byla IMFAO trochu moc "online".
Vidim to tak, ze kdyz se provadi transakce, MasterCard se pta banky, jestli je transakce v poradku a ma nastavene default chovani co delat, kdyz banka vrati "500 Internal Error". RB usoudila, ze je transakci lepsi defaultne povolit. Stiznosti od klientu, kterym neslo zaplatit, byly proste vetsi problem, nez nejakej zamek, ktery navic maji v podminkach na haku.
jenze slovo "on-line" bylo pouzito jen jako cisty alibismus RB. Podpora netflixu mi napsala, ze vsechny transakce kartou jejich system dela stejne, tj. online. Proc tedy nektere prosly a nektere neprosly? Navic, ve chvili, kdy ta transakce byla provedena, mi prisla SMS notifikace. Ta "offline" transakce byla IMFAO trochu moc "online".
Vidim to tak, ze kdyz se provadi transakce, MasterCard se pta banky, jestli je transakce v poradku a ma nastavene default chovani co delat, kdyz banka vrati "500 Internal Error". RB usoudila, ze je transakci lepsi defaultne povolit. Stiznosti od klientu, kterym neslo zaplatit, byly proste vetsi problem, nez nejakej zamek, ktery navic maji v podminkach na haku.
Tohle je nejspíš technický mindfuck u EMV, jak je tá opakující (revolving) platba implementována. Pokud se pamatatuji správně, tak tyhle revolvingový platby se účtují jako MO/TO (z historie: mail order/telephone order) a proto na ni neplatí limity jako na internetové ("online").
Ti technici to nejspíš tuší/vědí, ale nechce se jim to měnit a banka mlží.
Pokud máte limit na MO/TO, musíte změnit ten a pokud ne, tak to nemůžete ovlivnit.
Ale zde je krásně vidět, jaký strašný bordel je celé EMV a kolik historického balastu sebou táhne (hint: je to ještě mnohem, mnohem horší, přes NFC lze vytvářet dočasné klony platebních karet použitím dowgrade útoku na starý kernel - kernel se zde volá platební protokol).
Bezkontaktní karta zaplatí i když na účtu nic není. Když mi prvně banka poslala bezkontaktní kartu tak jsem to reklamoval a reklamaci uznala neboť dle podmínek se účet může zrubnout až asi po max 7 dnech do kdy po transakci nemusí být ani vidu ani slechu. Při následné expiraci karty jsem banku informoval, že pokud mi nepošlou kartu u které jde bezkontakt zakázat, tak s nima vyběhnu a tak poslali jen kontaktní. Kontaktní karty jsou v obchodech kde platím online kontrolovány proti stavu na účtu blokací částky a tak se nelze dostat do mínusu a tím dostat pokutu za debet když se stav blíží nule a bezkontaktní kartou pak do mínusu.
Domnívám se, že zaměňujete rozdíl kontaktní/bezkontaktní za rozdíl mezi on-line/off-line autorizace. Domnívám se, že tyhle vlastonosti jsou navzájem nezávislé – tedy nejspíš může existovat kontaktní karta s podporou off-line autorizace (o tom jsem dokonce přesvědčen velmi silně), stejně jako bezkontaktní karta bez podpory off-line autorizace.
Áno, mal som kontaktnú platbu s offline autorizáciou niekoľkokrát. Bezkontaktné platby zvyčajne idú offline, ale vraj občas sa stane, že sa nájde terminál, ktorý ich odosiela online. Môj prípad to ale zatiaľ nebol. Osobne som za zrušenie bezkontaktných platieb, lebo v prípade straty karty treba okamžite nahlasovať stratu s často nevratným blokovaním karty a potom človek príde domov a zistí, že si ju po zaplatení cez internet len zabudol vrátiť do peňaženky. Pri kontaktných platbách sa dá po strate karty pár dní vyčkávať, či sa náhodou niekde neobjaví (ak je limit pre internet na nule).
Nikdy jsem nepochopil saskarnu s hvezdickovanim casti cisla platebni karty. Cely system platebnich karet je postaveny na hlavu... tedy oficialne je postaveny na duvere... kdyz bych platbu kartou prirovnal k hotovosti, tak musite pokazde dat prodavacce svoji penezenku a ona si z ni nejenom vezme kolik penez uzna za vhodne, ale muze si z te penezenky brat penize i v budoucnu, aniz by k tomu potrebovala souhlas.
Je opravdu vtipne, ze je zakaznik povinny predchazet zneuziti sve platebni karty, ale realne se ta karta bezpecne pouzivat neda. Kdyz vezmu jenom to blbe cislo karty (PAN), v podstate je nemozne zabranit jeho uniku. Nejenom, ze je na karte napsane a pri placeni ho lze vyfotit (s trochou stesti vcetne CCW), ale pres bezkontaktni rozhranni ISO 14443 si ho muze kdokoliv precist vcetne konce platnosti a casto i jmena, prijmeni, nekdy dokonce i historie transakci!
Zatimco drtiva vetsina autobusovych karticek je aspon trochu zabezpecena (authentikace+sifrovani) a dopad zneuziti je maly, tak dokumentace k protokolu bankovnich karet je verejna, ke cteni staci ctecka, neni potreba zadne heslo, staci se karty zeptat. Oficialne je cteci vzdalenost mala, ale pokud by nekdo vyrobil vetsi antenu se zesilovacem, mohl by u vchodu do metra nasbirat PAN cisel spoustu... ano, takova ctecka by neprosla certifikaci EMVco, proto ji nikdo nikdy nevyrobi...
Ale dobre pripoustim, ze je to chyba zakaznika, kdyz platebni kartu nenosi v olovene krabicce (tak jako klice od auta) a nepozna, ze mu nekdo cislo karty bezdratove precetl... pokud Vam ovsem banka posle novou kartu v obycejne obalce postou, tu obalku polozite na ctecku a hned znate PAN, je snaha zakaznika naprosto marna. Nicmene dle Equabanky je to tak v poradku, protoze kartu nelze pred aktivaci zneuzit...
Kdyz si tak predstavim, jak na tridirne posty lezi nekde pod pasem antena a sbira cisla platebnich karet (jasne pro platbu na internetu je nutne uhodnout 3 mistny CCW), tak me prihoda s bankovnim vypisem pripada banalni.... :-)
Ke špatnému spaní mi úplně stačí ukrajinská prodavačka v OC Zličín, která se z nějakých důvodů podívá kasuálně při placení kartou na zadní stranu na cvv. Když jsem se jí ptal, proč si to čte, tak přestala rozumět česky. Nejjednodušší zabezpečení je nastavit si nízké denní limity, informování o pohybu na účtu sms od nějaké vyšší částky. Stejně sebou nosím nějaké zařízení(tablet, telefon, notebook) kde můžu limity okamžitě změnit.
V supermarketech sice ne, ale v menších obchodech je jich každým dnem více a více. Výrobci terminálů z nějakého důvodu už nevyrábí jen "velký bazmek s tiskárnou, klávesnicí, displayem, čtečkou magnetického proužku, čtečkou čipu a NFC/RFID nebo co to je". Místo toho teď frčí i "velký bazmek s tiskárnou, klávesnicí, displayem, čtečkou magnetického proužku a čtečkou čipu" a k tomu připojený "malý bazmek s displayem, klávesnicí a NFC/RFID nebo co to je".
Takže když platíte bezkontaktně, tak je to v pohodě, nedáte kartu z ruky. Pokud ale chcete platit čipem, tak ji musíte podat pokladnímu a on ji musí narvat do toho velkého bazmeku, co už má u sebe. Někteří pokladní to řeší tak, že vám ten bazmek podají. Jenže často je ten velký bazmek nemobilní, připojený kabelem k PC/pokladně atd.
Osobně se domnívám, že si někdo myslí, že dnes mají všichni bezkontaktní karty, takže lze ušetřit hodně prostoru na pultě tím, že v dosahu zákazníka bude jen titěrný bazmek s 12 klávesami, bezkontaktní čtečkou a displayem s dvěma řádky. Nebo je to možná o tom, že když se ten velký bazmek nehýbe a nikdo do něj nedrcá, tak má větší životnost. Těžko říci, ale těhle typů terminálů prostě potkávám stále víc. Tím, že moje dvě hlavní karty nejsou bezkontaktní, tak si docela všímám, kde všude už je teď musím podávat obsluze.
Nevim na co se na zadni strane diva doopravdy, ale nejde-li o bezkontaktni transakci, tak by kartu mel otocit uplne kazdy. V ramci kontroly karty totiz musi zkontrolovat, ze je na zadni strane podpis. Bez podpisu je totiz karta neplatna, a to bez ohledu na to, jestli se v konkretnim pripade podpis pro overeni pouziej nebo ne. Ze to na vetsine mist nekontroluji a dobrovolne tak na sebe berou riziko opravnene reklamace je vec jina.
Ještě hůře - poznáte, že jste neaktivovanou kartu dostali v originální obálce vaší banky? Je pro pošťačku tak velký problém obálku rozlepit, číslo karty, expiraci i cvv si poznamenat a obsah původní obálky vložit do její kopie? A pak už jen stačí čekat, až si kartu aktivujete.
Banky důrazně varují před uchováváním pinu spolu s kartou, ale samy cvv=internetový pin napíšou přímo na kartu.
3Decure je taky sranda - to, že brána píše, že jej používá, může být fake. A dokonce se mi stalo, že brána, kterou jsem mnohokrát použil, 3dsecure jednou nechtěla. Když jsem se jich ptal proč, odpověděli, že se to může stát, když banka neodpovídá (je mimo provoz - ale stačí i neodpovědět dostatečně rychle). Transakce pak proběhne bez 3d.
Vašemu scénáři nerozumím.
Takže pošťačka bude rozlepovat obálku, opisovat si čísla a vkládat to do nové obálky, což dá dost práce, když může k obálce přiložit čtečku (asi by stačil i mobil) a přečte si ty údaje bezkontaktně za vteřinu a zákazník prostě nic nemůže poznat?
Za určitých okolností zřejmě k platbě stačí číslo karty a expirace. Pokud nasbíráte čísel karet velké množství, nebude neznalost 3 místného čísla překážkou. I kdybyste měl na každé kartě jediný pokus, tak z tisícovky karet uhodnete v průměru jednu. Opravných pokusů ale určitě bude víc...
Číst karty na mimochodem umí i oficiální aplikace od Mastercard: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.csob.era.mcmobile&hl=cs
Kdysi se nehvězdičkovalo. Jenže plno lidí si účet nevzalo, nebo ho jen tak hodili do koše. Časem to pár chytrým hlavám došlo a místo aby přepadli poštu, tak jen prohledali odpadkový koš u obchodu a šli nakupovat. Bankám pak brzo došla trpělivost a na kopie pro zákazníky se začaly tisknout hvězdičky.
Někdy se v obchodě podívejte, lidé se tak chovají dodnes.
Míval jsem hypošku u Wustenrotu. Tam to taky bylo veselý. Portál, kde to šlo kontrolovat (a kde byly osobní údaje) měl jako jméno uživatele číslo účtu bez kódu banky a jako heslo čtyřmístný PIN bez možnosti změny. Takže 10k hesel (teoreticky) a pravidla pro tvorbu čísel účtů jsou taky známý. Pokud mají blokování na počet hádání hesla k účtu, mají limit na počet hádání účtů k jednomu PINu? A všiml by si admin, kdyby se do toho opřel nějaký bot, podle trafficu? Jako studna osobních údajů (jméno, adresa, datum narození, číslo účtu, stav dluhů, ...) je to totiž naprosto super. A i předání loginu zákazníkovi je super. Dojdou dva obyčejný dopisy, jeden s infem o tom, jaký je user name, druhý s pinem. A podle pracovníků banky nikde v dopise není login name. Což je blbost, v záhlaví je číslo účtu, ke kterýmu se to vztahuje... A 2FA neexistuje, že.
Česká škubatelna zase jeden čas limitovala Servis24 na heslo do 10 znaků a nedvolila nic mimo čísel a písmen, vynucená změna hesla byla až na 8.-10. pokus, než jsem vždycky vyladil generátor hesla tak, aby bylo nepřijatelně slabý pro mě a přijatelně silný pro ty pakoně.
A UniCredit si zase z 2FA udělal husu nesoucí zlatý vejce. Chceš zkontrolovat zůstatek? No tak se přihlas (ověřovací SMS) a když chceš ještě jakoukoliv operaci, bez ohledu na to další SMS... Když jsem chtěl za měsíc 10 plateb a ob den kontrolovat stav účtu, potřeboval jsem (za předpokladu, že jsem platby zadával při kontrolách) 25 ověřovacích SMS, jeden balík 10 SMS za 200. Takže 450 jenom za bankovnictví k účtu zdarma... Holt jsou to koumáci, ale navzdory jejich prudké inteligenci jsem u nich vydržel jenom měsíc.
ČSOB minimálně 14 let jako login číslo účtu nepoužívala (předtím nevim, ale pochybuju o tom), používala 8mi místný uživatelský login, který byl náhodně generován.
PIN byl pětimístný a šel změnit.
Nevýhoda byla blokace po 5ti pokusech, nutnost dojít na pobočku (možná šlo volat) a další pokus byl jenom jeden (dokud se uživatel nepřihlásil znovu). Problém byl v momentě, kdy člověk PIN zapomněl, tak byl poplatek za vydání nového, kdežto odblokování bylo zdarma...
Na výpise od RB je vypsáno otevřeně prvních 6 číslic a poslední 4 číslice, čili stačí zjistit 6 prostředních číslic. Jiné banky třeba zobrazují první 4 a poslední 4. Ale nejspíš to je tak, že prvních 6 číslic označuje typ karty (Visa, MC apod) a zároveň jejího vydavatele, takže tyto číslice budou pro všechny karty daného typu u dané banky stejné.
Docela by mne zajimalo co Raiffeisen Bank a PCI-DSS audit. Takovehle posilani PANu do sveta bych auditorum vysvetlovat nechtel, nas je donutili smazat i z celkem slusne zabezpecene databaze.
Na druhou stranu tohle nekoho dojme jenom v Evrope. Ve Statech se na nejake zabezpeceni nehraje vubec a treba takovy Booking.com posila informace o kartach normalne faxem, v hotelu to vyjede v nejake kancelari, vali se to tam, pak to ten kdo ma zrovna sluzbu sebere, manualne ta cisla prepise do systemu nacez fax zhusta hodi do odpadkoveho kose a jde si udelat kafe. Kdokoliv kdo jde kolem pak samozrejme muze snadno tyhle informace zneuzit.
Jo, tohle je dobrá bota. Na druhou stranu musím RB nechat, že patří co se karet týče mezi ty poněkud lepší banky. Srovnání mých dvou hlavních bank (RB a Fio):
1) U RB máte šanci reklamovat transkaci kartou, kterou jste sami udělali. Příklad: nedodání zboží, bankrot dodavatele (třeba aerolinek) atd. U Fio banky vás pošlou do zadele.
Fio řeší jen úniky/zneužití karetních údajů, a to aktivně. Po zaplacení Netflixu mi jednou Fio zablokovalo preventivně kartu, protože jim transakce přišla podezřelá. Je zajímavé, že když jsem vybíral peníze z bankomatu kdesi v Číně, tak to jim podezřelé nepřišlo.
2) U RB máte šanci rychle nechat odstranit "uvízlou" blokaci peněz, např. když na HomeAway bookujete ubytko, majitel objektu to párkrát nepotvrdí a postupně si vyblokujete peníze na účtu. U Fio zůstaly blokace viset všechny a jejich zrušení jsem se domáhal 10 dnů a pomohla až urgence přes jejich Facebook. U RB mi zůstala viset jediná ze tří a zrušili mi to po zavolání.
3) U RB střídají designy karet, u Fio ne. Takže když máte od Fia vícero karet, není je od sebe jak na první pohled rozeznat. Vypadá to jako blbost, ale je to někdy docela problém.
Mě poslali do zadele i v RB. Reklamoval jsem částku, kterou mi strhl godaddy.com, kdy prostě neuplatnil slibovanou slevu a strhli mnohonásobně vyšší částku než měl. Banka se odmítala bavit, reklamaci jsem vyřešil nakonec s godaddy.com, kteří sami peníze vrátili.
Asi se situace zlepšuje, stejně jsou ale platební karty na internetu neskutečně nebezpečný paskvil.
Pokud budete tvrdit, že jste nějakou platbu neprováděl, nemáte pro to důkaz, stejně jako banka nemá důkaz, že jste to byl vy, když si číslo karty mohl opsat kdokoli ji měl v ruce. Každý majitel viru, který loguje co zadáte na klávesnici má ve sbírce spousty čísel přihlašovacích údajů a čísel karet ...
Teoreticky. Bohužel chování místních bank tu teorii úplně nepotvrzovalo.
Na druhou stranu dnes už to může být lepší, protože museli přesvědčit lidi, že ochrání jejich účet i s vydanou bezkontaktní kartou.
V USA to obvykle probíhalo tak, že banka stopla jakoukoliv platbu bez otázek. A obchodník pak mohl ty peníze vymáhat soudně. Soudy o malé částky tam netrvají dlouho. A tyhle tři věci dohromady znamenaly, že si s nějakým složitým zabezpečením nikdo hlavu nelámal. Jenže to není případ ČR..
Zkuste argumentovat něčím smysluplným. Od rána tady blábolíte něco o 14 dnech na reklamaci, přestože podle zákona i obchodních podmínek bank na to máte 13 měsíců.
Reklamace se podává vždy písemně (banky na to mají formulář) a až poté, co je platba zaúčtována. S blokacemi se nedá dělat nic, ani to nemá žádný smysl. V praxi by to bylo spíše kontraproduktivní, protože blokovaná částka v mnoha případech nemusí odpovídat skutečně zaúčtované částce později.
Argumentovat tím, že někdo nebude dodržovat zákon je úplně zcestné. Protože v takovém případě vás může okrást kdokoli jakkoli. Třeba vám může banka krást peníze sama (to je taky scénář "nedodržujeme zákon"). Absurdní scénáře si nechte.
OK tak těch 14 dní je nejspíše údaj z USA u nás i u stejných karet je to nejspíše opravdu jinak. Tedy nejspíš je to moje chyba v tom, že jsem nepředpokládal, že by takto základní parametry karet stejného jména tolik lišily. V USA blokace částky slouží opravdu k mu, aby šla snadněji ze strany zákazníka stornovat, pokud si stěžuje. Do čtrnácti dní jde stornovat vše v podstatě z jakéhokoli neověřovaného důvodů. Pokud bylo obchodníkovi ukřivděno, musí převzít iniciativu on, většinou se na to vykašle. Po 14 dnech je zrušení transakce už prý téměř nemožné.
Co se týče právního státu.
Ale on mne opravdu může okrást kdokoli a kdekoli kdo zná mé číslo karty, tedy každý kdo měl v ruce moji kartu nebo se k ním přiblížil, nebo s tím číslem přišel do styku na internetu. Tedy stovky lidí. Jak tady kdosi psal, číslo karty je možné přečíst pouhým přiblížením se ke kartě a to i obyčejným mobilem. Číslo karty se tiskne na účtenku - kopii pro obchodníka. Zloděj pravděpodobně ukradne takovou částku, aby si toho nikdo nevšiml.
A je pak na mě abych si všechny transakce každý měsíc procházel a hledal, jestli jsou opravdu všechny moje. A tohle je asi nejslabší článek oněch platebních karet.
Pokud bych zjistil že mne někdo okradl, banka pravděpodobně bude tvrdit, že jsem platbu dělal já, nebo že je to mojí vinou. To nějaký zákon ošetřuje?
Asi by stálo za to, si koupit přes tor a čerstvou instalaci prohlížeče bez cookies přístup k nějakému pornu a pak zkusit tvrdit, že jsem to nebyl já ať peníze vrátí. Obchodník, banka ani já nebudou mít v ruce vůbec nic čeho by se dalo chytit, kromě mého tvrzení, že jsem to nebyl já. Navíc to nebude vysoká částka, aby se vyplatilo tím více zabývat. Vrátí peníze? Co na to zákon?
Celé je to na vodě.
Osobně si myslím, že je možné že peníze vrátí, protože obchodník s pornem je zde nejslabší článek, který může být vůbec rád že mu akceptaci dovolí a nezruší. Takže to půjde k jeho škodě. Podobně by to asi podalo při objednávce nějakého zboží přes bránu co neumí 3D secure - celosvětově většina - pokud to Vaše karta umí. Jde o hru o to, kdo je arogantnější a komu to projde. Banka buď nechá škodu na vás, nebo obere obchodníka (zvláště pokud je to menší obchodník, ke kterému se lze chovat arogantně). Kdyby obchodníkovi odebrali možnost akceptovat platební karty, nezbylo by mu než přijímat platby přes paypal nebo jiné zloděje s poplatkem 10% a proto peníze vrátí a je rád. Pravý pachatel, pokud to nedělá ve velkém, je mimo hru, nikdo jej ani nezkusí vypátrat a něco mu dokázat. Nejde to.
Zákon je v mezinárodním měřítku v podstatě nevymahatelný. Zvláště když se jedná o menší částky. Jestli reklamace u banky projde, záleží na tom, jakou má nastavenou politiku toho čemu věřit. Ne na zákonu. Jednoznačné důkazy má někdo jen málo kdy.
Celé to stojí na vodě a lžích o tom jak jsou platby platebními kartami bezpečné.
Vy jste teda pripad...
Zákon v mezinárodním meritku nevymahatelny je. Naprosto logicky nelze uplatnovat cesky zakon v Japonsku, ze? :-D
To vas ale vubec nezajima. Vy mate smlouvu s bankou, s nikym jinym nejednate. Ta si to pak resi s karetni asociaci, ta s bankou obchodnika a ten s prijemcem. Kazdy ma definovaneho partnera a nikdo jiny ho nezajima.
Ve vasem pripade je dukazni bremeno na obchodnikovi. Penize vam vrati, a jako dusledek mozna obchodnik spusti
3D secure.
Co já považuji za problém (a trochu paradox) je to, že PIN ke kartě je tajný, a podle podmínek ho smíte nosit pouze v hlavě. Ovšem kód CV2 (v podstatě PIN pro online platby) je na kartě přímo napsaný, a pokud ho seškrábu/začerním, tak se teoreticky dopouštím trestného činu pozměňování platebního prostředku.
Já bych si představoval bezpečnou platbu kartou tak, že karta bude mít malý displej a numerickou klávesnici (to již lze vyrobit jen asi bude mírně tlustčí), když budu chtít zaplatit, přiložím ji k terminálu, přes NFC se přenesou údaje o platbě, na kartě se zobrazí to nejdůležitější = především částka, kterou platím, po zadání PINu karta ty data podepíše mým soukromým klíčem a pošle terminálu, který si v součinosti s bankou podpis ověří přes veřejný klíč, když je vše v pořádku, mám zaplaceno. Tu kartu samozřejmě nikdy nebudu dávat z ruky.
Pokud budu platit přes internet, fungovalo by to úplně stejně = přes nějaké rozhranní (asi USB) dostanu data pro platbu, přímo na displeji té karty zkontroluju kolik (a nejlépe i komu) platím a teprve po zadání PINu to karta podepíše.
Samozřejmě se nabízí myšlenka, že by tohle zvládla aplikace v mobilu, jen by to bylo fakt těžké zabezpečit. Malware na androidu může odchytit PIN nebo zobrazit okno s klamavými údaji, zatímco nabourat se do jednoúčelové krabičky s bezpečně uloženými klíči, by bylo mnohem těžší.
Třeba by to šlo ještě vylepšit, ale takhle si představuju bezpečné technické řešení. Současná bezpečnost je postavená jen na naivní víře. Víře EMVco a podobných, že platební karta se vždy setká pouze s certifikovaným platebním terminálem a že obchodníci se nepokusí zákazníky okrádat. Zákazník totiž na místě nemá šanci poznat, zda se mu skutečně odečetla částka, kterou viděl na displeji (stačilo by přelepit poslední číslici) ani zda neproběhlo víc plateb najednou. A to ani nemluvím o méně obvyklých typech platby jako předrezervace nebo dodatečná uhrada k dříve provedené platbě a podobně...
Však já si nemyslím, že bych vymýšlel něco nového...
Bohužel i v jiných oblastech se nejpoužívanější řešení značně liší od toho, které by mohlo být nejlepší, navíc je vždy otázka nejlepší pro koho... a jakmile jde o bezpečnost, jde zpravidla proti pohodlí a cena.
Takže i když by se mi třeba i líbilo přihlašovat se do internetový banky přes nějaký token, ze kterýho budou padat jednorázová hesla, ani nevím, zda to ještě někdo nabízí, natož kolik by si za takovou službu účtovali, takže jsem se musel smířit s heslem + potvrzování plateb kódem ze SMS.
Coz o to, napad je to pekny. Ale patentovat se ti to nepodari, protoze v jen o malinko jine podobe to uz vic nez osm let existuje - realne, nikoliv jako hypoteticky napad. Viz treba tento clanek v dennim tisku. Jenze ta karta je samozrejme drazsi a zajem mezi klienty i bankami maly.
Sice lehce OT ...
Muze byt nekdo takovy kreten, ze na tom tzv mainstreamu zvereni toto https://technet.idnes.cz/unikle-hesla-c9f-/sw_internet.aspx?c=A180222_144321_sw_internet_dvz ? Zjevne muze ... poslete mi vase hesla a ja vam reknu, jestli sou v nejaky databazi, aneb pokud nebylo, prave jste ho zaradili.
" Existuje proto stránka Have I Been Pwned? od australského experta na internetovou bezpečnost Troye Hunta. Nejprve nabízela uživatelům možnost zkontrolovat si, zda byla jejich e-mailová adresa nebo uživatelská jméno obsaženo v nějakém z úniků (ze kterého jsou dostupná zcizená data). Troy shromáždil databázi stamilionů adres a uživatelských jmen z desítek úniků, která se stále rozrůstá: dnes už obsahuje téměř 5 miliard účtů z 269 napadených webů. Stačí jen vepsat e-mail nebo jméno a stránka vám ukáže, zda je součástí databáze a z jakého úniku se do ní dostala."
a o kousek dal:
" Pokud nechcete někam zadávat svoje heslo (dobře děláte!), nevadí. Celou databázi lze i přímo stáhnout: hesla jsou v podobě SHA-1 hashů a nelze si je tedy jen tak přečíst, svoje hesla mezi nimi ale snadno vyhledáte."
Zdroj: https://technet.idnes.cz/unikle-hesla-c9f-/sw_internet.aspx?c=A180222_144321_sw_internet_dvz
Tak se neztrapnuj a klidni hormon.
Zadna banka nezavre jen tak, v naproste vetsine ji nekdo koupi i sklienty nebo pripadne konkursni rizeni se potahne spoustu let. Navic pochybuju ze koncici banka nema povinnost predat povinne archivovane dokumenty CNB (nebo nejake jine poverene osobne), uz jen kvuli prokazovani danovych deliktu zakazniku a pod.
Mozna to nepujde uplne hladce, ale zrovna banka neni typ instituce po ktere se po krachu proste slehne zeme....
@Unknown
"V naprosté většině ....", ".. pochybuji ... ", " ... nějaká jiná pověřená osoba ..."
To moc důvěry nevyvolává. Ale jinak jsem klidný - data se nemohou jen tak vypařit a přijít o zálohy (jakkoliv) je prostě nemožné ani kdyby se kdekdo snažil sebevíc. Dostat se k datům přes matku banky třeba v cizím státě přece taky není žádný problém, stačí si zavolat ....
Ono stačí jenom změnit banku a v tom momentě nemáte přístup k historii.
Pak najednou zjistí, že potřebuje zjistit pár let zpátky, jestli nějakou platbu (např. daně) udělal a třeba jestli tam není nějaká chyba vo VS.
Některé banky to umožňují stáhnout hromadně před zrušením účtu, ale mnoho limituje maximální dobu, dokdy jsou staré platby dostupné (netuším proč). Zkoušel jsem právě mBank, ta umožňuje jít 6 let zpátky, u Fio vidím celou historii, v RB nebo ČSOB si taky pamatuju, že šel vidět snad rok zpátky (nevím jak je to teď).
Výpis z účtu rozhodně není nejdůvěrnější věc, která běžně e-mailem putuje. A ano, je mnohem pohodlnější, když mi po uzavření měsíce banka pošle e-mail, než když si musím každý měsíc vzpomenout do banky vlézt a výpis stáhnout.
Možná, až budou mít všechny banky nějaké aspoň trochu jednotné API, bude to moci dělat robot, ale za současného stavu je doručování e-mailem nejjednodušší varianta.
Uplne vpohode se na tom muze kdokoli otocit s tim, ze osobni udaje (kterych je ten mail plnej) nejsou !dostatecne! chranena. A bude mit 100% pravdu.
Mozna to na druhou stranu nauci soudruhy v bankach ty maily sifrovat. Nevidim duvod proc by si kdokoli nemoh pres bankovnictvi uploadnou svuj klic.
Létat je tak prosté, proč se nenaučit i používat bankovní účty!
1. běžný - platební karta-A - zůstatek 2000,- platby pro jídlo, benzín, atd.
2. Internet - platební karta-B - zůstatek 100,- platby na internetu
3. spoření - NIC - zůstatek 950.000,- (štrozok)
Chci něco zaplatit na internetu? Převedu si přesnou částku z "3. spoření " na "2. Internet" a provedu platbu kartou "karta-B".
Je to složité? Je to bezpečné? Funguje to?
:-)
Taky to mám, lepší jak drátem do oka, ale jednou jsem to podcenil. Někam jsem pro něco jel, v kapse prachy na tu konkrétní věc, v kolonách padlo dost paliva na to, aby to nevyšlo na cestu zpátky. Tak natankuju, nevzalo to kartu, zaplatil jsem cash s tím, že v cíli podojím bankomat o litr. Ten mě poslal do háje, že na účtu jsou 300, vybrat šlo pětikilo a potřeboval jsem minimálně 800. Od druhýho účtu je karta normálně zamčená doma, takže nastalo hledání pobočky a přesvědčování baby za přepážkou... Si nedokážu představit, že bych u sebe měl hotovost na půl nádrže, natankovaný a klusal do banky 5km pěšky.
Tohle řeší celkem dobře bankovnictví v mobilu - pak se dá okamžitě převést mezi vlastními účty potřebná částka, případně dočasně zvýšit denní limit na kartě a je to.
Ale stalo se mi něco podobného v dobách před mobilním bankovnictvím u benzinky Globus na Zličíně, a šlo to rychle: paní požádala o občanku, SPZ viděla, bleskově vyplnila předtištěnou smlouvu, že do X dní zaplatím částku Y na účet U s var.symbolem S, podpis a odjezd. Bylo to trochu trapné, ale moc velké zdržení to nebylo.
Vypis z banky je OK, ale lepsi variantou je API pro SW, pro nahrani dat do domaciho bankovnictvi. V CZ je to porad problem, jednotny standard neexistuje. A je to urcite i selhani "free sw", ze nevytvoril pouzitelny standard. SW pro domaci bankovnictvi se tady vlastne moc nepouziva. :-( Kazdy rok se s timto problemem potykam, kdyz chystam vykazy pro financni urad, uz se to zase blizi...
Uz je to hodne davno, W95 byly zhavou novinkou, Microsoft vydal free verzi Microsoft Money, demo, omezene na cca pul roku. Uz tenkrat tam meli definovanou konektivitu "out of the box" pro mnoho US bank, stacilo si zajistit credentials a mohli jste stahovat z banky transakcni historii primo do MS Money a pak provadet analyzy, atd. To bylo moc hezke.
Cely problem je v tom, ze nekomu v bankach prijde jako dobry napad "zabezpecit" kartu tim, ze je jeji cislo tajne. Skoda ze ti sami imbecilove nemaji zabezpecene bankovni servery jenom tim, ze by byla tajna jejich IP a port, kam se da natelnetovat bez hesla.
Zbytek uz jsou jenom dusledky pokusu o zamaskovani inicialniho diletantismu.
Dneska uz banky nechteji vydavat ani neembosovane karty, takze s sebou kartu nenosim, protoze ji nechci ztratit a dozvedet se, ze behem 24 hodin od nahlaseni (48 hodin, 24 hodin od nejblizsi pulnoci apod. - kazda banka to ma jinak) na ni nekdo projezdil ctvrt milionu taxikem ve Vladivostoku, prestoze na ni bylo 25 Kc.
Rad bych si obas neco na internetu koupil, ale zatim jsem to nepotreboval tak moc, abych shanel bezdomovce s obcankou, ktery se necha umyt, prevleknout a vzit do banky zalozit ucet.
tesim se na dobu, kdy si v nejake bance vytahnou hlavu z COBOLu a uvedou kartu, kterou pujde zaplatit jenom v online terminalech, ktere komunikuji s chipem a na internetu tak, ze platbu budu muset autorizovat v bankovnictvi, nez se provede. To prvni jde castecne zaridit znicenim druhe pulky magnetickeho prouzku (ale dokud je karta embossovana, tak to je zbytecna prace).