Vlákno názorů k článku Kexec: rychlý restart bez restartu od RDa - Jak je mysleno toto? Existuje jedna výjimka, kdy restart...

Jak je mysleno toto?

Existuje jedna výjimka, kdy restart pomocí volání kexec není plnohodnotnou náhradou běžného restartu. Je to v případě, kdy obraz initramfs obsahuje kromě startovacího souborového systému také aktualizaci mikrokódu. Tu kexec provést neumí.

Protoze v prikladech mate specifikovan jak kernel, tak initramfs, takze nic nebrani tomu, aby nove initramfs aplikovalo microcode update.

Mozna je vyjimka jina a netyka se samotneho kexec - a to to, ze ten microcode update lze uzamknout proti pozdejsim aktualizacim (coz je imho blbost - ale muze to vynucovat bezpecnostni politika firmy, a pak kazdy update znamena chte-nechte cold boot).

Lze update micro-kódu dělat pouze pokud je procesor v RealMode? Teď mě napadá UEFI běží v RealMode? Předpokládám, že kexec nepřepíná režim procesoru a "jenom" udělá JMP do nového jádra.

UEFI jede v protected mode, zavedenému modulu se předává řízení na CPL=0. Pochybuji, že by pak bootloader (grub) po zavedení linuxového jádra přepínal zpět do real mode. Navíc update microcode se dá udělat i za běhu ( https://software.intel.com/security-software-guidance/secure-coding/loading-microcode-os ).

BTW Ano, při kexecu se nepřepíná režim procesoru, ale to "jenom" JMP do nového jádra je dost komplikované, alespoň na architekturách i386 a amd64 se musí předtím odehrát několik netriviálních věcí - ošéfovat power management (aby třeba zrovna nechtěl usnout), deaktivovat přerušení přeprogramováním PIC (aby se toho po CLI nenafrontovalo moc), nechat běžet jen první procesor a ostatní jádra zadusit, vypnout stránkování (resp. v long mode se vypnout ani nedá, takže nastavit identitní stránkování, tj. aby virtuální adresa=fyzická adresa) a udělat to tak, aby nejen nové jádro a jeho initrd, ale i zásobník a všechny potřebné struktury pro chráněný režim zůstaly i po zrušení stránkování na svém místě a dostupné. Pak se teprve dá skočit do toho správného entrypointu nového kernelu (entrypointů v kernelu je víc podle typu zavedení).

Jako RISC bych to asi neoznačoval. Mikrokód přece jen vypadá kapku jinak než normální instrukce. A architektury, co vypadají jako vnitřek moderních x86 se běžně označují jako VLIW (very long instruction word).

Ono to VLIW moc neni, jak Itanium tak amd gpu tenhle pristup opustilo.

Spravne pojmenovani rozkladu z x86 instrukci na vnitrek jsou uOps (mikro operace). Tyto se pak vykonavaji klidne paralelne z vice naslednych instrukci, kdyz ma procesor vicero paralelnich jednotek (od doby Pentia).

Ty uOps jsou blizko k RISC, to jo, ale je to jen prostredek - samotny vykon prinasi az ta moznost paralelizace a jine chytrosti.