Biografické informace
Pokud tuto autorku neznáte, tak si nejprve řekněme, o koho jde. Maggie Stiefvater je 35letá Američanka, která žije se svou rodinou ve státě Virginia. První kniha jí vyšla v roce 2008 a od té doby si připsala několik dalších titulů.
Maggie Stiefvater
Její tempo je tedy přibližně 1 kniha ročně, což je sice značně méně než třeba u Isaaca Asimova, nicméně její pravidelná přítomnost na seznamech bestsellerů dává najevo, že je o její knihy velký zájem. Jde totiž o autorku píšící v těchto dnech populární žánr pro mládež, ostatně posuďte sami z krátkého popisu trilogie Vlci z Mercy Falls:
„…Grace fascinují vlci žijící v lesích za domem jejích rodičů, zvláště jeden se žlutýma očima. Sam žije dva životy. Zimy tráví ve vlčí kůži se svou smečkou, v létě je na pár měsíců člověkem, než ho mráz promění zpátky ve vlka. Každý rok je však doba, po kterou může být člověkem, kratší a proměna obtížnější. Jednoho dne Grace potká chlapce se žlutýma očima. Je to její vlk. Jenže zima se blíží a Sam musí bojovat, aby zůstal člověkem – jinak ztratí Grace i sám sebe, tentokrát už navždy.“
První díl bývá suše označován za „Světový bestseller o vlkodlacích.“ Z popisu jiné řady této autorky ocitujme: „Deirdre zjišťuje, že má dar vidět víly. Spolu s Jamesem odcházejí ze střední školy a po hlavě se vrhají do nebezpečného světa víl.“.
Osobně předpokládám, že autorka tématicky navazuje na velmi oblíbenou sérii Stmívání (Twilight – též zfilmováno). Ponechme pro tuto chvíli osobní soudy stranou, knihy Maggie Stiefvater se zkrátka skvěle prodávají a to logicky znamená i velký zájem o možnost jejich bezplatného získání „v hlubinách internetu“.
Jak to mají spisovatelé s pirátěním knih
Než se dostaneme k samotné Maggie, tak se sluší připomenout kupříkladu devět let starý rozhovor s Paulem Coelho na TorrentFreaku, který lze z hlediska výše uvedeného shrnout tak, že autor konstatuje, kterak mu pirátství pomáhá prodat více knih. Jinak řečeno, že pirátství funguje jako reklama. Podobně to před lety viděl další světově úspěšný autor, Neil Gaiman:
I on má osobní zkušenost s tím, že pirátění jeho knih vedlo k vyšším prodejům než dříve, speciálně v tomto ohledu zmiňuje Rusko.
Tweet odůvodňující, proč se neobjeví kompletní série v prodeji.
Maggie Stiefvater s nimi nesouhlasí. TorrentFreak předkládá jako důkaz tohoto opačného názoru screenshot z jejího Twitteru, kde pomocí komentáře čtenáře přiznávajícího se ke čtení jejích knih pouze upirátěných odůvodňuje, že proto bylo zrušeno vydání celého Havraního cyklu v jednom kompletu.
Maggie, její komentář a experiment
Autorka vede polemiku se dvěma základními předpoklady, které tak trochu nastiňuje výše Paul Coelho, Neil Gaiman, případně další. Za prvé, že pirátství nepoškozuje vydavatele knih a za druhé, že když někdo upirátí knihu, tak by si ji stejně nekoupil a tudíž to není zmařený prodej jednoho výtisku.
Spisovatelé se vyjadřují slovy. Spoustou slov, což (tehdejší) 140znakový limit Twitteru neumožňuje, takže Maggie se rozepsala na svém účtu na Tumblr. V něm popisuje, kterak se rozhodla experimentálně prokázat, proč pirátství poškozuje prodeje knih.
Nejprve si povšimla, že třetí díl její Havraní série si nevede v prodejích tak dobře jako předchozí knihy. To by samo o sobě nebylo tak neobvyklé, sériím se to stává, nicméně zde byl pokles neadekvátní u některých prodejních formátů knihy, zejména šlo o neadekvátně nízké prodeje e-booku. Vydavatel sám si nebyl jistý, že by za to mohlo online pirátství, Maggie ale nabyla přesvědčení, že hraje v poklesu důležitou roli. Koneckonců zájem o její návštěvy míst při propagaci knih nadále rostl. Vydavatel následně přišel s tím, že počet výtisků její nové knihy Raven King bude poloviční ve srovnání s předchozím vydáním, načež Maggie přišla s plánem. Místo toho, aby se snažila dostat z internetu všechny výskyty knihy po jejím vydání, rozhodla se udělat vlastní verzi za pomoci svého bratra, který ji následně rozšíří po internetu.
Vytvořili pdf s knihou, které mělo stejnou délku jako skutečná kniha, ale obsahovalo pouze první čtyři kapitoly několikrát za sebou. Bylo jasné, že tohle nevydrží dlouho, že jednou se kompletní kopie online objeví, ale Maggie doufala, že se jim podaří udržet na internetu jako dominující tuto upravenou verzi alespoň 1 týden. To by mělo stačit, aby prokázala, že už není rok 2004, vyrostla smartphonová generace, se kterou platí, že upirátěná kniha znamená nerealizovaný prodej.
Tak se také stalo, kniha vyšla v dubnu tohoto roku a upravené PDF s pouze prvními čtyřmi kapitolami zaplavilo internet. Pro lidi hledající knihu online tak bylo prakticky nemožné najít na internetu jinou kopii než toto PDF, které bratr Maggie nahrál na všechny možné servery a sítě.
Podle zápisku Maggie to neslo ovoce. Lidem hledajícím online verzi nezbylo nic jiného než si knihu zakoupit, pokud chtěli mít více než čtyři kapitoly. Na všemožných fórech a webech tou dobou byla obrovská aktivita, lidé se sháněli po kopii, která by byla kompletní s tím, že všude narážejí pouze na toto upravené pdf.
Výsledkem experimentu bylo, že první vydání knihy se vyprodalo během 2 dnů. Maggie byla tou dobou kvůli propagaci knihy na turné a sama v knihkupectvích viděla, že knihu nelze sehnat. Vydavatel tak byl nucen vytisknout další a další kusy. A pak se stalo nevyhnutelné: kniha se objevila na internetu v kompletní pirátské podobě a prodeje elektronické verze se propadly.
Lze vyvodit obecně platný závěr?
Máme k dispozici několik faktů. Autor Paul Coelho před devíti lety tvrdil, že pirátství podporuje prodeje jeho knih. Prý to tvrdí dodnes. Podobně Neil Gaiman. Zářným příkladem tohoto postoje bude jistě Cory Doctorow, který své knihy vydává pod licencí Creative Commons a obvykle umožňuje i vytvářet odvozená díla.
Na straně druhé jsou spisovatelé, kteří zastávají názor, že pirátství poškozuje prodeje knih. Sem patří třeba právě Maggie Stiefvater. Předpokládejme, že Coelho či Gaiman mají svůj názor podpořen daty. Stejně tak Maggie Stiefvater. V takovém případě by z hlediska obecného závěru byli tito tři autoři v rozporu. Maggie však svůj názor podložila poměrně zajímavým experimentem, který potvrdil její domněnku.
Nicméně s ohledem na to, že tito autoři píší různé žánry a jejich čtenáři se budou překrývat maximálně jen z nějaké menší části, lze předpokládat, že Maggie Stiefvater má zkrátka čtenáře, kteří mají hlouběji do kapsy (předpokládejme, že jde ve větší míře například o náctileté čtenáře) a kteří mají výrazně více do života protkané používání digitálních technologií (tj. je pro ně přirozenější knihu zkusit najít online ke stažení na obvyklých používaných serverech, než ji koupit na Amazonu). A předpokládejme, že u Gaimana či Coelha je tomu spíše naopak.
Jednoznačný závěr vyvodit nelze. V knižním světě do toho specificky vstupuje i skutečnost, že e-book není a nikdy nebude plnohodnotná kniha, fyzický objekt s tvary a vůněmi. Povšimněte si, že Maggie si zásadně nestěžovala na propad prodejů papírových knih, pouze e-booků.
Jestli její experiment nějak změní to, jak funguje knižní a vydavatelský svět, případně jestli se její fanoušci více přikloní k nákupu knih, to ukáže až čas. Uvidíme dále, zdali Maggie zvolí nějakou podobnou strategii při uvedení svých budoucích knih.
ČLÁNKY DO MAILU
