Jednoznačný závěr samozřejmě vyvodit lze. Že současný princip, kdy o užití díla rozhoduje jeho autor, je správný. Maggie Stiefvater se může rozhodnout, že bude svou knihu jenom prodávat, protože je to pro ní nejvýhodnější. Paul Coelho a Neil Gaiman se mohou rozhodnout, že své knihy budou prodávat, ale zároveň jejich kopie zpřístupní na různých úložištích a podobně. A Cory Doctorow se může rozhodnout, že knihy bude vydávat pod creative commons licencí. Prostě mají autoři svobodu a mohou se rozhodnout, jak se svým dílem naloží.
Jisteze, to je naprosto vporadku, presne do okamziku, kdy zacnou kohokoli popotahovat kvuli tomu, ze neco nekde nasdilel, protoze to je prozmenu jeho svaty pravo.
Az se bude auto prodavat za 100Kc a jeho spotreba bude 10kc mesicne, tak ho klidne necham volne k dizpozici na ulici. A automobilky budou rvat, ze ten kdo snim zrovna jezdi si ho prece nekoupil.
"... popotahovat kvuli tomu, ze neco nekde nasdilel, protoze to je prozmenu jeho svaty pravo."
No to tedy neni. Autor je jediny, kdo ma pravo rozhodovat, co se s JEHO dilem smi ci nesmi delat, protoze to byl on, kdo to dilo vytvoril. Muzete mi sdelit, na jakem zaklade by mel mit kdejaky hejhula svate pravo nasdilet vysledek prace nekoho jineho?