na comenius logo si vzpominam... snazili se nas to naucit ve skole... pro ty co programovat neumeli a nechteli to bylo utrpeni a pro ty co programovat uz umeli a chteli taky... takze stejne na hodine vsichni hrali ty preddefinovane hry.... ;-]
To jsme asi meli ucitele, ktery to sam neumel, nebo to nedokazal vysvetlit. Co si ja pamatuju, tak nas (na osmibitech) Logo docela bavilo, samozrejme vedle v te dobe kralujiciho Basicu. Neco podobneho jsem zazil s jinym predmetem - anglictinou. Ta ucitelka (byvala rustinarka) pred nami byla tak o jednu lekci napred a podle toho to taky vypadalo - vyslovnost mizerna, misto vyuky same diktaty a testy....
Ja mam na comenius logo velmi dobre spomienky - stravil som s nim par rokov na Univerzite Komenskeho. Vyrastlo na nom vela ucitelov informatiky priamo pod vedenim panov Blaha a Kalasa a vzniklo tam mnoho zaujimavych projektov pre deti - zameranych nielen na programovanie (vlastne tych bolo asi najmenej...). Nieco najdete v archive na http://user.edi.fmph.uniba.sk/jaskova/PedSoft. A najlepsie na tom bolo ze tie decka to bavilo mozno este viac ako "naozajstne" hry typu Doom a spol.
Inak, comlogo sa da v nastaveniach prepinat tak aby rozumelo povodnym anglickym prikazom, prikazy ulozene v projektoch (v nativnom formate *.lgp) su nezavisle od tohoto nastavenia, takze ak vytvorite svoj projekt v anglickom dialekte loga, uzivatelia, ktori maju nastaveny slovensky dialekt ich bez problemov otvoria a vidia slovenske prikazy (a samozrejme to ide aj naopak). Prepokladam ze rovnako to funguje aj v Imagine, aj ked s nim som uz nerobil (kedze uz som bol zo skoly prec...)
a mam taky pocit ze Comenius Logo funguje aj pod Wine (ale nie som si isty na 100%)...
Alebo inak:
Imagine Logo sme zacali vyvijat na popud anglickeho vydavatela Logotron a teda povodna verzia bola anglicka. Az neskor sme urobili slovensky preklad.
Autori ceskeho prekladu mali k dispozicii anglicku aj slovensku verziu a asi cerpali z oboch. Ak vas velmi zaujima, ci bol Imagine prelozeny z anglictiny alebo zo slovenciny, mozete sa spytat ceskeho prekladatela: http://home.pf.jcu.cz/~vanicek/
Takze mozno by v clanku bolo najlepsie nepisat Z akeho jazyka bola prelozena. Podstatne, na co ste chceli asi poukazat, je, ze je prelozeny DO cestiny.
Ak davate prednost anglickym prikazom, tak v hlavnom menu v polozke Nastaveni je mozne zvolit aj anglicke prikazy (prostredie zostane ceske).
Máte pravdu v tom, že o Pythonu se už několik let uvažuje jako o jazyce vhodném pro výuku (v tom nepopiratelně Logo získává body, protože je tady s námi déle). Chce to ještě trošku doladit syntaxi :-) a půjde o docela dobrý jazyk. Ale podle všeho mají vývojáři Pythonu plnou hlavu jiných starostí, například jestli má být print příkaz nebo funkce a zda opravdu vyhodit "reduce" :-)
Logo má s Pythonem společného docela dost věcí - program as data, práce se seznamy atd. (prostě zakuklený LISP). Dokonce jsou podle mě syntaktická pravidla Loga ještě jednodušší než ta Pythonácká, ale nebudu to dále rozvádět, protože se mi líbí oba tyto jazyky.
Python se už na některých školách pro výuku programování používá a Guido van Rossum, který Python vyvinul, pracoval předtím na jazyce ABC, který byl taky určen k výuce programování. Python 2.5 je ale "o něco" komplikovanější než první verze, které byly možná vhodnější pro výuku, ale méně vhodné pro praktické nasazení (zase má ale třeba typ množina, který se ve výuce hodí).
Syntaxe Pythonu mně osobně přijde dost dobrá, stejně jako mnohým jiným (a na rozdíl od mnohých dalších), mým záměrem ale (primárně) nebylo propagovat Python. Chtěl jsem říct, že "želví grafiku" lze provozovat v zásadě v jakémkoliv jazyce s podporou nějaké knihovny. O vhodnosti či nevhodnosti jazyka pro výuku (i pro další účely) ale podle mě rozhodují jiné věci. Já jsem například toho názoru, že jazyk, ve kterém jsou pointery, nepatří do rukou začátečníkům, dětem, neprogramátorům a v mnoha případech ani programátorům. Zarytí pascalisti a céčkaři (jsem vlastně taky založením z velké části céčkař) si asi budou myslet něco jiného.
Těmi "problémy" tvůrců Pythonu jsem měl spíš na mysli Python 3000, tímto počinem se vývoj Pythonu IMHO rozdělí do více větví, ale to nemusí být v žádném případě na škodu (až na to, že budeme mít více verzí na jednom počítači).
Jinak mám dojem, že sdílíme stejný názor (i na Plácal :-), viz druhý odstavec v předchozí části tohoto seriálu:
"Vzhledem k velké popularitě Loga, především ve školství, a také díky poměrně jednoduché interní struktuře celého jazyka... ... Jazyk Logo se stal proslulý především díky použití takzvané želví grafiky (turtle graphics). Ta byla později v různých podobách implementována i v dalších aplikacích (například KTurtle), programovacích jazycích či jejich knihovnách (Python, Turbo Pascal). I na tuto oblast se v navazující části tohoto seriálu zaměříme."
O modulu v Pythonu se také zmíním. Sice obsahuje pouze základní funkce želví grafiky (postrádá například eventy), ale i tak je to určitě použitelné (pro 90% potřeb dostačující). Akorát jsem měl problémy se spuštěním a během v IDLE, ale to asi souvisí s tím, že se jedná o dvě aplikace používající Tk.
OK, děkuji za odpověď, mnohé jsem si ujasnil. Nabyl jsem žel ze začátku dojmu, že první článek o Logu bude jedináček a nevěnoval mu pozornost, dvojku jsem bral jako tečku a až třetí díl jsem vzal vážněji na vědomí, takže jsem první dva díly nečetl.
Co se týče Pythonu 3000, bylo mi celkem jasné, nač narážíte, ale chtěl jsem nastínit svůj názor na výukový potenciál současného Pythonu. Python 3(000) se podle mě z tohoto hlediska zase tolik lišit nebude - odstraní se pár duplicit, což je skvělé, zato ale třeba koncept iterátorů může být pro začátečníka trošku méně jasný než práce se seznamy.