Máte pravdu v tom, že o Pythonu se už několik let uvažuje jako o jazyce vhodném pro výuku (v tom nepopiratelně Logo získává body, protože je tady s námi déle). Chce to ještě trošku doladit syntaxi :-) a půjde o docela dobrý jazyk. Ale podle všeho mají vývojáři Pythonu plnou hlavu jiných starostí, například jestli má být print příkaz nebo funkce a zda opravdu vyhodit "reduce" :-)
Logo má s Pythonem společného docela dost věcí - program as data, práce se seznamy atd. (prostě zakuklený LISP). Dokonce jsou podle mě syntaktická pravidla Loga ještě jednodušší než ta Pythonácká, ale nebudu to dále rozvádět, protože se mi líbí oba tyto jazyky.
Python se už na některých školách pro výuku programování používá a Guido van Rossum, který Python vyvinul, pracoval předtím na jazyce ABC, který byl taky určen k výuce programování. Python 2.5 je ale "o něco" komplikovanější než první verze, které byly možná vhodnější pro výuku, ale méně vhodné pro praktické nasazení (zase má ale třeba typ množina, který se ve výuce hodí).
Syntaxe Pythonu mně osobně přijde dost dobrá, stejně jako mnohým jiným (a na rozdíl od mnohých dalších), mým záměrem ale (primárně) nebylo propagovat Python. Chtěl jsem říct, že "želví grafiku" lze provozovat v zásadě v jakémkoliv jazyce s podporou nějaké knihovny. O vhodnosti či nevhodnosti jazyka pro výuku (i pro další účely) ale podle mě rozhodují jiné věci. Já jsem například toho názoru, že jazyk, ve kterém jsou pointery, nepatří do rukou začátečníkům, dětem, neprogramátorům a v mnoha případech ani programátorům. Zarytí pascalisti a céčkaři (jsem vlastně taky založením z velké části céčkař) si asi budou myslet něco jiného.
Těmi "problémy" tvůrců Pythonu jsem měl spíš na mysli Python 3000, tímto počinem se vývoj Pythonu IMHO rozdělí do více větví, ale to nemusí být v žádném případě na škodu (až na to, že budeme mít více verzí na jednom počítači).
Jinak mám dojem, že sdílíme stejný názor (i na Plácal :-), viz druhý odstavec v předchozí části tohoto seriálu:
"Vzhledem k velké popularitě Loga, především ve školství, a také díky poměrně jednoduché interní struktuře celého jazyka... ... Jazyk Logo se stal proslulý především díky použití takzvané želví grafiky (turtle graphics). Ta byla později v různých podobách implementována i v dalších aplikacích (například KTurtle), programovacích jazycích či jejich knihovnách (Python, Turbo Pascal). I na tuto oblast se v navazující části tohoto seriálu zaměříme."
O modulu v Pythonu se také zmíním. Sice obsahuje pouze základní funkce želví grafiky (postrádá například eventy), ale i tak je to určitě použitelné (pro 90% potřeb dostačující). Akorát jsem měl problémy se spuštěním a během v IDLE, ale to asi souvisí s tím, že se jedná o dvě aplikace používající Tk.
OK, děkuji za odpověď, mnohé jsem si ujasnil. Nabyl jsem žel ze začátku dojmu, že první článek o Logu bude jedináček a nevěnoval mu pozornost, dvojku jsem bral jako tečku a až třetí díl jsem vzal vážněji na vědomí, takže jsem první dva díly nečetl.
Co se týče Pythonu 3000, bylo mi celkem jasné, nač narážíte, ale chtěl jsem nastínit svůj názor na výukový potenciál současného Pythonu. Python 3(000) se podle mě z tohoto hlediska zase tolik lišit nebude - odstraní se pár duplicit, což je skvělé, zato ale třeba koncept iterátorů může být pro začátečníka trošku méně jasný než práce se seznamy.