Četl jsem to celé a stejně mi to smysl nedává. Když píšu program, nezačnu od nuly a nevymýšlím si postupně feature requesty, nýbrž docela dlouho přemýšlím nad tím, co všechno by to mělo umět a jak to navrhnout, a až po hodně dlouhé době se z toho vyloupne něco konzistentního, u čeho má smysl začít nějaký iterativní vylepšovací proces.
"Sloužit uživateli ke spokojenosti" je skvělá mantra, ale sotva dokonale splnitelná. I kdyby byl OpenOffice sebelépe dokumentovaný a měl sebevíc featurek, mně třeba ke spokojenosti sloužit nebude, já k ní potřebuji spíš vi-čko nebo emacs. A opačně -- jiným lidem se zase nezavděčíš sebelepším vi-čkem. To kupodivu také spousta lidí nechápe.
Já už se s lidma na Linuxu ani nehádám -- to je asi dobře, tak útočné posty na LKML jsem už dlouho neviděl ;) Trocha pokory by neuškodila, pane kolego.
Ale dost diskutování, pojďme oba přiložit ruku k dílu.