"Milý mladý příteli, v minulém režimu sice Rudé právo otisklo jenom něco, ale mohl jste si to napsat doma na ubrousek, pokud byl zrovna k mání."
Vas by tehdy mozna napadlo jen tohle, ale byly i efektivnejsi zpusoby:
Co jste dělali jako České děti?
Tak první věc, řekli jsme si, že vydávat texty nemá příliš smysl a že je třeba začít dělat nějaké uliční veřejné akce, protesty. První velká demonstrace byla 21. srpna 1988. Ještě předtím jsme si udělali takovou generálku - letákovou akci proti bourání starého Žižkova. To jsme si vyzkoušeli, kam dávat letáky, jak na to lidi reagují, jak to dělat nejlépe, aby nás policisté nechytli... To jsme rozhodili asi 1500 letáků. Potom jsme dělali 21. srpna 1988. To bylo celkově asi 10 000 letáků.
A to byly letáky, aby lidi přišli v srpnu demonstrovat?
Ano, aby 21. srpna přišli v šest hodin na Václavák demonstrovat proti Husákovu režimu, který byl dosazen tanky.
Jak jste ty letáky dělali?
Dělali jsme je na cyklostylu, přes takové cyklostylové blány. Text se vyrazil na psacím stroji, ze kterého se potom musela sundat páska, ale těmi kovovými písmeny se do blány vyrazil text, blána se potom připevnila na cyklostylový rámeček a tím válečkem se přes tu blánu protlačovala tiskařská čerň na připravené papíry. Byla to dost špinavá práce, člověk byl černý od hlavy k patě, ale udělal takhle několik tisíc letáků. A když ještě na jeden arch se třeba vešly čtyři letáky, archy se potom ještě stříhaly... Takže se to násobilo.