Leden skončil před (v IT) dlouhou dobou a je čas podívat se na novinky kolem Linuxu, než skončí svět. Možná se ptáte, proč by měl končit svět, a odpověď bude jednoduchá. 14. února přibližně půl hodiny po půlnoci bude UNIXový čas, reprezentovaný počtem sekund od 1. ledna 1970, takovýto: 1234567890. Uznejte sami, že v tu chvíli se musí něco stát.
Vyšlo KDE 4.2 – konečně odpověď?
Největší lednovou novinkou bylo vydání KDE 4.2. Hodně uživatelů na něj čekala a nyní jej i používá. Další se rozhodli od KDE odejít.
Informace o historii KDE můžete nalézt v našem článku. Nicméně pro přehled sepíšu nejdůležitější údaje i sem. Projekt KDE je tu s námi něco přes jedenáct let. Vznikl jako touha jednoho studenta (Matthias Ettrich) po kompletním desktopovém prostředí v roce 1996. Podobných prostředí nebylo mnoho, nebo spíše žádné. KDE tu bylo jako první a také si za tu dobu získalo mnoho uživatelů, vývojářů a odpůrců. Velkou nevýhodou byla problémová licence jak u KDE samotného, tak u knihovny Qt, na které je KDE založeno. Problémy s licencemi vedly až k rozštěpení vývojářské komunity a začal se vyvíjet projekt Harmony a především Gnome. Harmony si kladlo za cíl přepsat knihovnu Qt pod svobodnou licencí. V Gnome na to šli odspodu a rozhodli se napsat kompletní svobodné desktopové prostředí. Nakonec bylo Qt uvolněno pod licencí GPL pro unixové operační systémy a později i pro Windows a nikdy nedokončené Harmony přestalo mít smysl. Vývojový tým Gnome pokračoval v práci dál.
Vývoj KDE 4 by se dal přirovnat ke stavbě tunelů pod Alpami. Neustálé řešení nečekaných problémů přineslo problémy nové. Bylo to především odkládání nových vydání a jejich až moc velká nestabilita, co celému projektu ublížilo nejvíce. Na druhou stranu novinky, které se do něj dostaly, by mohly nalákat uživatele nové nebo přivést zpět ty, co utekli ke konkurenčním prostředím. Nyní je KDE 4 velmi použitelné a pomalu se dostává i do distribucí. Prakticky všechny hlavní nynější distribuce ho mají ve svých ať už neoficiálních nebo oficiálních repositářích.
Verze 4.2 je opravdu povedená. Obsahuje všechno, co obsahovat má. Myslí si to dokonce i jeden z vývojářů. Co si o novém KDE myslíme my, se můžete dočíst v článcích, které budou vycházet během února. V prvním článku na toto téma jsme se detailně podívali na vzhled a na možnosti konfigurace.
Existují i opačné názory na nové vydání. Ten nejvlivnější názor má pravděpodobně sám Linus Torvalds, který přešel ke Gnome i přes svůj odpor k některým jeho částem. I když je KDE 3 stále ještě podporované, rozhodl se odůvodnit svoje rozhodnutí tak, že je vývoj KDE 4 až moc zběsilý.
Ext4 dospívá, Btrfs se klube z vajíčka
Po dvou letech vývoje Ext4 dostalo zelenou a stalo se stabilním. Tento souborový systém se dá označit za stabilní již nějakou tu dobu a dokonce ho někteří vývojáři nasazovali i na svoje stroje. Pravidla pro označení „stabilní“ jsou ale trochu přísnější, a tak můžeme mít určitou jistotu až teď. Ext4 bude také součástí distribucí Ubuntu 9.04 a Fedora 11.
Ext4 stejně jako třetí verze zachovává s tou minulou kompatibilitu. Svoje oddíly na Ext3 můžeme převést pouhou úpravou /etc/fstab na Ext4 a nemusíme řešit jakékoli problémy. Výhod, které Ext4 přineslo, je řada a všechny jsou popsány v jednom z našich článků o souborových systémech; krátkou verzi najdete také v minulém kompresoru.
Poněkud zajímavější je, že se souborový systém Btrfs dostal do připravovaného jádra 2.6.29. O něm jsme také před nějakým časem psali článek. Jedná se o souborový systém, který byl napsán na zelené louce. Některé vlastnosti přebral ze ZFS, které se ne a ne dostat přes licenční problémy do jádra. Další vlastnosti jsou nové. Asi tím nejlepším a zároveň nejhorším je integrovaný volume manager, dále podpora snapshotů, CRC součty, RAID pole, dynamicky alokované inody a mnoho dalšího.
Btrfs dlouho nebyl na očích, protože se neobjevovala žádná vydání. To se minulý měsíc změnilo. Nicméně kompilaci dodatečných modulů již nemusíme řešit. Btrfs byl schválen a je součástí jádra od verze 2.6.29-rc1. Jeho další aktualizace se dostala do 2.6.29-rc2. Mnoho změn neproběhlo, pracuje se hlavně na odstranění chyb. Příjemnou zprávou je, že od jádra 2.6.29-rc1 se bude vývojový tým snažit udržet diskový formát kompatibilní s předchozími verzemi. Možná je čas začít zkoušet, jak si povede Btrfs v praxi.
Compiz se shlukuje
S akcelerovaným kompozitním zpracováním oken v podobě Compizu se setkáváme od roku 2005. Byl to svěží vítr do okenních managerů, ale komplikace s jeho zprovozněním a zvláště absence klíčových funkcí v ovladačích grafických karet dělaly Compiz nedostupný pro velkou skupinu uživatelů. Dnes to s ním vypadá mnohem lépe, hlavní distribuce ho mají společně s Gnome v základní instalaci a funguje prakticky bez problémů.
Vedle Compizu vznikal projekt Beryl. Uživateli přinesl jednoduchost, na kterou se Compiz do té doby nevzmohl. Jeho součástí byla taky hromada efektů a pohodlné konfigurační rozhraní. Compiz byl od začátku směrován spíše k použití s Gnome, a i když s KDE fungoval, nebyla to ideální kombinace.
Beryl a Compiz se přibližně v polovině roku 2007 spojily. Někteří uživatelé prorokovali, že to Beryl srazí dolů. Nevím, jestli se teď dá říci, že to je pravda, ale minimálně se o kompozitních okenních managerech tolik nemluví. Compiz Fusion, který ze spojení vzešel, je spíše tichou součástí dnešních distribucí. Z mého pohledu je Berylu škoda.
Nyní nastal čas na další spojování. Odštěpená větev Compiz++, která slibovala hlavně rychlejší vývoj díky portování do jazyku C++, se společně s další větví Nomad spojí do původního Compizu. Uvidíme, jak s tím vývojový tým naloží. S Berylem se mu tolik nedařilo.
Redakci Root.cz zachvátila Twitter mánie
Od Martina Hassmana a se mezi náš redakční tým dostala myšlenka, že bychom mohli vytvořit rootí Twitter účet a informovat naše čtenáře o tom, co se právě děje. Šéfredaktor to možná vystihl trochu přesněji: A budeme práskat, co se děje na Rootu.
Teď po měsíci používání máme přibližně 350 updatů a 86 uživatelů nás sleduje. Původně jsme plnili obsah Twitteru hlavně pomocí automatické služby TwitterFeed. To se ale nesetkalo s nadšením, a tak plníme redakční Twitter sami. Sledovat nás můžete na twitter.com/rootcz.
Google Chrome konečně v zemi ledu a tučňáků?
Pokus o proniknutí na Googlu na trh s webovými prohlížeči se linuxovému světu vyhnul opravdu velkým obloukem. Když se prohlížeč Google Chrome objevil, všichni byli trochu překvapení, že se na Linux zapomnělo. Už od začátku ale byla linuxová verze slibovaná a v lednu se začaly objevovat první zprávy a dokonce se k některým uživatelům dostaly i vývojové verze k testování. Zakopaný pes byl v knihovně WinHTTP. Již z názvu je patrné, že o linuxovou knihovnu nejde, a proto byla portace na Linux komplikovanější. Tato je v nových verzích nahrazena zcela novou knihovnou z rukou vývojářů prohlížeče Google Chrome. Díky tomu linuxové verzi nestojí nic v cestě a za pár měsíců se jí dočkáme.
Skype pro Linux žije
Na závěr dnešního kompresoru jedna zajímavá zpráva z uzavřené části linuxového světa. Vypadá to, že vývojový tým Skype na Linux nezapomněl a potichu připravuje novou verzi, která by se měla vlastnostmi přiblížit té z MS Windows. U té je totiž jedna velká novinka v přenosu videa. Skype od nové verze dokáže přenášet velmi kvalitní video. S kvalitními web kamerami je pak komunikace mnohem příjemnější. Jestli se tato vlastnost dostane i do linuxové verze, zatím nevíme, ale o novinky také nebude nouze. Čeká nás nové uživatelské rozhraní, lepší podpora webkamer, podpora dalších UNIXových operačních systémů a hlavně přepracovaná zvuková knihovna. V některých distribucích využívajících PulseAudio to je právě Skype, který komplikuje distributorům a uživatelům práci, a i když se neví, na čí straně je chyba, je jasné, že Skype a PulseAudio nejsou moc k sobě.
K vylepšení Skype klienta pro Linux byl Skype dotlačen pravděpodobně kvůli netbookům a také zvedající se popularitě instantních linuxových distribucí. Pokud by se náhodou nějaký netbook nebo instantní distribuce rozšířily natolik, že výměna dnešního „starého“ Skype za modernějšího klienta by ohrozila jeho postavení, asi by se to managerům nelíbilo. Nakonec na tom vydělají uživatelé.
