Nabízím vám stručnou exkurzi do překladatelského světa. Pokud ho budete chtít poznat na vlastní kůži, nepřehlédněte na konci pozvánku na akci. Podíváme se, jak takový překlad může vypadat.
Jsem členem české komunity a překladatelského týmu Mozilla.cz. S překlady jsem začal někdy v roce 2009 nebo 2010, kdy jsem přeložil freeware multimediální konvertor Format Factory. Poté jsem se přesunul na IM klient Instantbird, HTML editor BlueGriffon a pak už jsem se přes překlady Thunderbirdu a nápovědy Firefoxu dostal k projektům Mozilly, které překládám dosud.
Komunitní vs. profesionální
Za těch devět let překladů jsem se převážně setkával s překlady komunitního ražení, takže nemám úplně vhled do oblasti překladů profesionálních. Přesto bych je rád na začátek zmínil, protože pro zadavatele určité přednosti mají. Nejčastějšími argumenty, které jsem slyšel, jsou záruka kvality a času dodání.
Záruka včasného překladu je určitě u profesionálních překladů neoddiskutovatelná. I když se může komunita na překlady vrhnout a sfouknout několik stovek řetězců (popisků nebo vět) za sobotní odpoledne, nemůže je k tomu správce projektu nijak donutit a nemá tedy nikdy záruku, kdy a jestli vůbec bude překlad kompletní.
Co se týče kvality překladů, ta už je z mé zkušenosti hodně sporná. České překlady od agentur, které jsem četl a kontroloval, měly většinou kvalitu horší a kromě nedodržování terminologie, kterému bych ještě rozuměl, nápadně připomínaly strojový překlad. Trochu překvapivě bývá problém spíše s gramatikou a nějakou přirozeností výsledného textu než s tím, jestli je „tab“ přeložený jako „karta“, „záložka“, „ouško“ nebo „panel“. Celé to ale může být jenom tím, že Mozilla u agentur překlady objednává nárazově a v malém, takže není zajímavým zákazníkem a agentury si proto možná nedávají tolik záležet na překladu ani kontrole. Dobrý dojem to na mě ale nedělá.
Komunitní řízení
Opusťme nyní pole profesionálních překladů, vůči kterým jsem určitě trochu zaujatý, a pojďme se podívat na překlady komunitní. U komunitních překladů jsou běžné dva proudy, které se zásadně liší v tom, kdo určuje výsledek. První přístup, který aplikuje třeba Mozilla, upřednostňuje rozhodnutí nějak dříve osvědčených překladatelů. Existuje tedy tým lidí, kteří mají vyšší práva a schvalují a vybírají ty návrhy, které budou ve finále použity. Druhý přístup je více crowdsourcingový – každý se může podílet jak přidáváním návrhů na překlady, tak také jejich hodnocením (palec nahoru/dolu). Výsledný překlad pak určuje ono hodnocení. Takto překlady řeší nebo řešily weby jako DuckDuckGo, Twitter a další.
Odlišné přístupy k překladům vyžadují také odlišné nástroje. Tady jsou možnosti ještě pestřejší, protože do výběru správného nástroje promlouvá kromě způsobu překladu také použitý formát (Gettext, XLIFF, XML, Properties, YAML, JSON, CSV…) nebo osobní preference každého překladatele. Někdo upřednostňuje offline překlad a jeho nezávislost (stáhnout soubor, přeložit, nahrát zpět), někdo zase online překlady přes webové rozhraní.
První skupinu tak uspokojí osvědčené nástroje jako Poedit, Lokalize, Gtranslator nebo i textový editor, druhé potěší spíš webová platforma vybraná správci projektu, pro jejíž použití jim stačí webový prohlížeč a kromě toho nemusí řešit případné konfliktní změny od ostatních překladatelů. Pokud chcete s překlady začít, určitě si nechte poradit od stávajících členů komunity nebo správců projektu, který budete překládat.
Webové platformy
Webové platformy pro překlady jsou dnes hodně populární, protože maximálně usnadňují práci těm, kdo chtějí s překlady začít nebo se do nich zapojit jen příležitostně, když zrovna mají pět minut čas, než se uvaří těstoviny k večeři. „Standardními“ otevřenými systémy jsou Pootle nebo Weblate, které podporují snad všechny výše zmíněné formáty.
Existují i platformy nabízené jako služba (Transifex, Crowdin), kde můžete překládat, cokoliv tam najdete. Některé projekty si dokonce vyvíjí platformy vlastní, upravené pro své specifické potřeby (Mozilla Pontoon, WordPress má svůj GlotPress). U všech ale najdete společné rysy v uživatelském rozhraní i poskytnutých nástrojích na kontrolu počtu vět, našeptávání z existujících překladů atd.
Já osobně většinou používám webové rozhraní Pontoon. Projekty Mozilly už offline nástroji nepřekládám. Využívám toho, že všechny projekty jsou v jednotném rozhraní a že si k jednomu textu si jako tým můžeme přidávat k jednomu řetězci více návrhů a až později se rozhodnout, který je ten nejlepší.
Moje typické workflow (postup práce) začíná tím, že mě ikona na liště v prohlížeči upozorní na nové řetězce k překladu. U Firefoxu je to třeba jednou nebo dvakrát do týdne v řádu jednotek nových nebo upravených řetězců. Když mám zrovna čas, otevřu Pontoon (naše webové rozhraní), k novým řetězcům přidám návrhy, a až někdy později je pak projdu znovu a potvrdím/schválím. Kdybych chtěl, mohu si ale klidně nechat všechny řetězce na později a přeložit je najednou, i mimo webové rozhraní, např. týden či dva před vydáním další verze.
Když nás na překladech pracuje více (za poslední rok přispělo do překladů 20 lidí), je nutná určitá synchronizace a dohoda na používané terminologii a stylu překladů. K tomu máme překladatelskou příručku se slovníkem (glosářem) a stylistickou příručkou. Pro zajímavost si můžete přečíst, co všechno taková příručka pokrývá.
Když se spojí komunity
Mozilla.cz ovšem není jedinou komunitou, která zajišťuje překlad nějakého svobodného softwaru. Jsou tu komunity linuxových distribucí (Debian, Fedora, Mint, openSUSE, Ubuntu), pracovních prostředí (GNOME, KDE), kancelářského balíku LibreOffice nebo webových CMS Drupal, Joomla, WordPress a mnoho mnoho dalších větších i menších projektů.
Časem jsme narazili na společné problémy a potřebu sdílet zkušenosti i shodnout se alespoň na nějaké základní společné terminologii. Vznikl tak projekt L10N.cz (l10n je numeronym z anglického slova „localization“), který poskytuje společnou wiki pro sdílení informací a e-mailovou konferenci pro komunikaci se všemi zapálenými a zapojenými překladateli.
Překládejte taky, zvládne to každý
Abychom mohli naši vzájemnou spolupráci nadále rozšiřovat a třeba i snáze oslovit další nové tváře (překlady nejsou nic technicky složitého a s trochou snahy a zájmu je může dělat úplně každý), rozhodli jsme se uspořádat velké celodenní setkání. Proběhne v pátek 25. května v Praze v budově Českého rozhlasu jako součást setkání komunity Drupal.cz, která bude naším hostitelem.
Pokud už překládáte a chcete se do L10N.cz zapojit, chcete pomoci svého oblíbenému projektu či programu, nebo jste jenom zvědaví, sledujte informace na webu L10N.cz a jeho e-mailovou konferenci. Setkání je otevřeno všem, komunitním i profesionálním překladatelům, ostříleným mazákům i kolemjdoucím zvědavcům.
ČLÁNKY DO MAILU