"Pro běžného uživatele je ale SSD velmi vhodné a při ceně zhruba tisíc korun za terabajt jde o jednoznačnou volbu. Navíc většině uživatelů dnes několik jednotek terabajtů bez problémů stačí, protože už obvykle nepotřebují ukládat nijak dramatické objemy dat."
Vážně? Neznám moc lidí, co by zálohovali terabajty do cloudu. Desítky giga možná, stovky výjimečně. Terabajty fakt ne. (Ti budou tak možná tady na rootu.) A třeba na zálohování jsou SSD podstatně méně vhodná (některá levnější až vyloženě nevhodná) než magnetický záznam prakticky univerzálně. Jo, titíž si pak stěžují, že přišli o data. To leda.
Takže ne pro "běžného uživatele". Pro běžné každodenní použití. To je rozdíl.
O tom by se dalo velice dlouze polemizovat. Zrovna NAS je taková černá skřínka, ve které může být cokoliv a většinou narvané tím největším šmejdem (součástková základna), poddimenzovaným chlazením a disky jsou kaput. Není to zase tak dávná minulost, kdy elementární ochrany zdroje selhaly (vychází ze 100 W návrhu OEM Delta, kterým byl RS816 osazen) a v rozmezí několika málo minut zničilo čtveřici disků a skončilo to kouřovým efektem. Značce Synology moc nefandím, nebyl to zdaleka první NAS, který mi odešel a když se změří co z toho leze, jdou na mě mrákoty. Cena opravdu není zárukou kvality, natož provedení a součástkové základny. Kritický řídící pult za statisíce narvaný tím největším 22 uF šmejdem. Oprava na 2 hodiny a součástky za pár desítek korun.
NAS je sice fajn, ale pro zálohování by to chtělo (domácnost) alespoň externí disk, na který se čas od času udělá záloha. Neřeší to např.: požár, nebo vykradení, ale je to další možnost, ze které lze obnovit data.
stav elektroinstalací v bytech/domech bývá opravdu dost žalostný (pro potřeby jemné elektroniky), různé vysoko a nízko frekvenční rušení, flikr, zvlnění mají negativní vliv na jemnou elektroniku, disky zejména, ono stačí zapnout na stejném okruhu pračku, spousty LED světel, několik počítačů a jsou starosti na světě. Velká část PC zdrojů prostě nemá dostatečné filtry, UPS s dvojitou konverzí a čistou sinusoidou si zase domů asi nikdo kupovat nebude.
Disky trpí a trpí až prostě někdy dotrpí, blbé je, že se to nedá moc predikovat dopředu, stejně tak se to celé blbě měří. Za mě v tom je velká nejistota a jako bezpečné řešení na doma bych NAS (jako zařízení s více disky stále připojené do sítě) rozhodně nedoporučil.
A to nemluvím o takových věcech jako vibrace disků a vzájemné ovlivnění, ty různé NCQ, parkování hlaviček a jiné optimalizace chodu mají degerativní vliv na celou soustavu disků. Ty běžné NASy jsou příliš malé a lehké než aby dostatečně pohlitil vibraci a raději si rezonují a vibrace sesilují (koukám na tebe, Synology). Použití ssd/nvme do NASů má zase tu obrovskou nevýhodu v chlazení, ty disky se prostě lokálně příliš zahřívají a snižují si tím výrazně svoji životnost. Těch dobrých řešení na domácí NAS je strašně málo.
Jaký má, proboha, zrovna NCQ "degenerativní vliv na celou soustavu disků"? Jako jo, parkování hlaviček a vlastní power management disku obecně je zlo a o vibracích samozřejmě ani nemluvě, ale NCQ fakt těžko.
Ostatně co se power managementu týká, čekal bych, že ty NASy ho na vložených discích povypínají. Vždyť to přece softwarově normálně lze a není to žádná velká věda.
NCQ zvyšuje rychlost pohybu hlaviček a dynamicky mění rychlost otáčení, vznikají s tím neharmonické vibrace. Určit samostatně míru degenerace si ale netroufnu, vím, že kombinace všech vyjmenovaných věcí má výrazný vliv na míru nežádoucích vibrací.
Člověk by toho čekal více, synology to nazývá hdd hibernation a používá to asi kvůli nižší spotřebě. Co box, to jiné nastavení.
NCQ neresi _primo_ pohyb hlavicek ani rychlost otaceni. NCQ spise snizuje opotrebeni hlavicek protoze snizuje zbytecne vystavovani. Potom zalezi uz na dalsim nastaveni (vetsinou PM) jak moc agresivne je treba hlavicku prestavet a dobrzdit. Da se to ovlivnit na ruznou charakteristikou vystaveni.
Jinak pokud nekomu NCQ lezi v zaludku da se vypnout.
omlouvám se, napsal jsem to dost nešťastně a špatně.
Ano, HDD mají motor s fixními otáčkami, ale už neplatí, že otáčky jsou striktně fixní, mění se drobně, ale to stačí na vibrace. Dříve jsem to měřil přes mikrofón, jsou tam vidět fluktuace.
Obvinit přímo NCQ byla za mě chyba, je pravda, že ten vliv může být složitě měřitelný a nemusí být tak jasný. Beru zpět, NCQ bych do toho nezatahoval. Děkuji za upozornění a opravu.
"dynamicky mění rychlost otáčení, "
Zadnej takovej disk neexistuje. Vsechny mechanicky disky maji fixni rychlost otaceni.
NCQ resi pouze a vyhradne prehazeni poradi pozadavku na data tak, aby pokud to lze doslo v idelanim pripade k linearnimu cteni/zapisu, coz naopak vybrace omezuje, protoze tech seeku je treba mene.
A pochopitelne se to na discich do serveru/poli vypina, protoze disk vi prd o usporadani dat na tom poli, a tudiz to pak naopak vede ke zhorseni vykonu.
"A co takovy WD IntelliPower"
No tos pochopil uplne spatne, jinak je to presne to, cemu se rika zmrdspeak.
Precti si to jeste 10x, a mozna ti to docvakne ... jeste nic? ...tak ja je prasknu - volny prespis - "wd vyrabi disky s optimalizaci otacek pro ruzna provozni zatizeni" ... uz? ...
Tim je totiz mysleno, ze mas ruzne disky s ruznyma (ale fixnima) otackama, ze kterych si jako muzes vybrat.
Mas nejaky aspon minimalni technicky zkusenosti? Jestli ne, vem si kolo, postav ho na zada, a zkousej ho roztacet a brzdit. A pak premejslej dal. Nad tou plotnou letej hlavicky, letej, jsou kontruovany jako kridlo. Pri zmene rychlosti o 50% (z rekneme 5k na 7k) se ti razantne zmeni vztlak ze? Takze na ty hlavicky namontujem nejakou pohyblivou plochu ktera to bude kompenzovat? To je ale blbost ze? A to neni ani zdaleka vse.
No myslim si ze v pripade uzivatele "Buldr" nosite trochu drivi do lesa:-)
Nicmene u ostatnich uzivatelu bych daval za pravdu. Co u uzivatelu odchazi diky nevhodne navrzene instalaci. Napriklad proudove razy od spinani ruznych bojleru, pohonu, jalovina. Muze to byt treba od souseda nebo vedlejsiho provozu. V kombinaci s mizernym napajecim zdrojem a absenci nejakeho minimalniho filtrovani s ochranou je zadelano na prusvich.
Vibrace u disku bezny user neresi. Klidne takovemu tuc tuc tadada vymytemu mozku uz muzete po treti vysvetlovat ze neni dobre mit bednu desktopu hned vedle repraku nebo v mistnosti ktere v pauze mezi dehtovymi sluky rika "nahravaci studio". Tihle "takymuzikanti" odpravuji rotacni disky ve velkem.
U NASky je co se tyce napajeni naproste minimum online UPS a ochraneny ethernet protoze na galvanicke oddeleni se v sitovych produktech tez kasle.
Mate lidi co maji nechutne drahe vybaveni vcetne pracovnich stanic, ale elektroinstalace horsi nez u mne na chate.
Souhlasím, za více než 20 let praxe mám docela dobrou představu o stavu elektroinstalací. Kromě revizí E2A a E2B mohu samostatně projektovat, navrhovat i vyrábět (paragrafy na to mám) a vlastně se dá říci, že do 35 kV můžu cokoliv. To není můj případ, stejně jako chlazení a řízení v 15 U skříni, včetně svodičů přepětí a dodatečné D/T3 pro veškeré IT, včetně LAN CAT6. Proudové chrániče s nadproudovou ochranou před i za online UPS, ze které ta sinusoida (ano, dokonalou udělá jen generátor) leze, stejně tak filtrace vč. vyšších harmonických frekvencí. Do dílny ano, respektive ona je to spíš zkušební laboratoř, kde není nouze o měřící techniku, včetně RTG (starší model Kodak). V tom je právě ten problém, umím se do toho podívat do detailu, proměřit, a s orazítkovaným protokolem omlátit dodavateli o hlavu. Třeba záložní zdroje, které dodávám zákazníkovi na kritické rozvaděče měřím do detailu, vyhazuju šmejd CBS a nahrazuji Panasonic. Schneider sinusové „Smartky“ měním a opravu docela běžně, u těch svých jsem vyrazil všechny šmejdy (kondenzátory, měniče, Y, smd …), protože někdy je to fakt síla (Čína nejhrubšího zrna). Opravoval jsem jich už tolik, že hlavním podezřelým jsou okamžitě kondenzátory, které jsou narvané k SMD (hřejí) a nemohou to dlouho vydržet (ESR). Už dávno jsem je přestal dávat a používám pouze USV a Schrack, kde ta kvalita opravdu je jak v součástkách, tak i provedení.
Zpět k RS816 – ten ohořelý zdroj jsem nerozpitvával, pouze jsem nahlédl a při pohledu na vytavené kondenzátory, transformátor, provedení sekundární strany, oddělení a všudypřítomné pozůstatky (kuličky) nekvalitního pájení mi bylo celkem jasné, jak probíhala destrukce, ovšem kolik mi do disků pouštěl už bych nezjistil. Co si vzpomínám, tak přeživší tlumivka byla hodně poddimenzovaná, na primáru chyběli Y, které originální návrh Delta (dohledaná dokumentace) počítal. Už je to téměř 4 roky, ale krásná ukázka na krev poddimenzovaných součástek, místo kvality nacpané „nounejmšmejdem“, u kterého se mi ani nepodařilo dohledat co to vlastně je zač. Zrovna Delta umí hodně kvalitní návrhy a pokud se drží návrhu, včetně součástek (třeba Pi filtr se hodně ladí, pokud se do toho zasahuje).
Prostě s těmito krabičkami mám celkem problém a nevěřím jim. Když si tohle dovolí u dražších řešení, jaké horory se asi skrývají uvnitř těch nejlevnějších. Obecně si myslím, že čím lepší orientace v problematice, tím méně důvěry k výrobcům.
Faktický dotaz - jaký smysl má u zátěže UPSky elektronikou čistá sinusovka na výstupu?
Jestli se nepletu, tak hned na vstupu je usměrňovač ze kterého to jde dál, v lepším případě ještě PFC právě kvůli té sinusovce...
Jako jo, u oběhového čerpadla nebo jiné indukční zátěže bes diskuse sinus, ale u PC?
Hypoteticky vyssi harmonicky. To muze byt problem, protoze na to ta elektronika nemusi byt stavena a nepocita s tim, takze ti to muze klidanko prolizt i pres usmernovac a dalsi veci.
Ale jak rikam, ten problem je spis hypotetickej, protoze prakticky stim zas takovy problemy nebyvaji, pokud se nebavime o nejakych extremech.
V domácnosti to řešit nebudeš, ale jde o vyšší harmonické frekvence – zpětné působení (od 250 do 350 Hz). Dělá se to proto, že odchylkám v sinusové formě se nedá vyhnout (deformace) a citlivé zařízení tím dost trpí (senzory, řídící jednotky, ale i třeba kompenzace). V domácnosti se frekvenční měniče, pulzní usměrňovače, … nevyskytují (nelineární zařízení-spotřebiče) a odchylky (deformace) jsou v určitých mezích přípustné. Jenže zpravidla takové věci dáváš do prostředí, kde je toho požehnaně např.: v chemickém průmyslu, kde najdeš transformátory, kompenzační pole, regulované pohony, frekvenční měniče … a doslova tisíce citlivých senzorů. Sítě se dimenzují na jmenovitou frekvenci – typicky 50 Hz. Vyšší harmonické frekvence jednak značně prodraží náklady, dimenzování celé soustavy s nutností vše předimenzovat. U kompenzačních polí představuje frekvenční závislost impedance kondenzátorů celkem problém, protože vzrůstají ztráty, což není žádoucí, ale hlavně vzniká problém s oscilačními obvody v rozsahu vyšších harmonických (rezonanční ztráta). Když to přeleze přes únosnou míru, potom seškrabuješ vyhořelé kondenzátory ze skříně. Cívky jsou další kapitolou a nezlob se, nechce se mi to celé rozepisovat a rozebírat do detailů.
Např.: https://i.postimg.cc/Pq942mxb/IMG-20190809-073050.jpg
Proto se to dělá, aby se ochránila zálohovaná síť (za UPS) od deformací, které mohou vyřadit či zničit, tedy různé řídící systémy, měřící systémy, senzory, regulátory apod. Samozřejmě je to mnohem komplikovanější, protože v takovýchto sítích se budují absorpční obvody, aktivní i pasivní filtry, elektronická filtrace. Více bych to zde nerozebíral, v kostce jde právě o vyšší harmonické frekvence.
v domácím prostředí se to může projevovat na oko třeba u kapacitních displejů, když máš tablet napájený UPS s modifikovanou sinusoidou, dotek pak reaguje nepřesně. Mají s tím problém některé CCD čipy atd.
To frekvenční rušení vzniká při usměrnění na hranách obdelníkových průběhů, čím víc je ostrá, tím víc špatně to je. Kdysi jsme to filtrovali přes LC a transil, jak si matně vzpomínám.
Zařízení se mohu více zahřívat a nepěkně bzučet, kondenzátory se nabíjejí rychleji, zásadní je jaké vlastně napětí leze po usměrnění, protože efektivní napětí a průběh jsou u modifikované sinusoidy prostě jiné.
Když už se tu takto bavíte o elektrice - když na notebooku s kovovým šasi při připojení do sítě cítím na citlivé pokožce při přejezdu prstem jemné brnění? Při odpojení zdroje se to neděje.
Jako odpověď je zde:
https://www.quora.com/When-I-touch-the-body-of-my-laptop-sometimes-I-feel-a-faint-vibration-which-feels-more-like-electricity-than-a-mechanical-vibration-Is-this-a-voltage-How-does-it-work
ale představuje to nějaký reálný problém?
NAS === Network-attached storage. O tom co je nebo neni uvnitr to nerika vubec nic. Muj nas je treba HP micro server.
Kousek vedle mam taky nas ... je to takova krabicka se 24mi disky za cca 2M. Uvnitr to ma celkem obycejny xeony, ramku ... hromadku sfp portu ...
Externi disk je uplna pitomost. Nejhorsi co se s diskem muze delat je jeho pripojovani a odpojovani. A to nemluve o tom, ze i ten nejhorsi NAS s nejvetsim smejdem uvnitr je porad jeste radove lepsi, spolehlivejsi a vykonejsi reseni, nez disk na USB ksande, ktery typicky neni ani sata, takze kdyz to chcipne da se leda rozslapnout.
S těmi NASkami a jejich nespolehlivostí mě tato a i diskuze níže matou.
"Spravuji" cca 50 NAS od Synology, nejstarší má přes 15 let. Jsou to 1 šachtové až 8 šachtové NASky. Od 1TB do 80TB. Za celých 10 let mi neodešla ani jedna NASka a odešly mě celkem 2HDD (vyřešení problému bylo vždy bez problému a také jsem nikdy o data nepřišel). Vždy používám NAS od Synology a disky WD RED. Také zálohovat z Windows pouze na ext. HDD není dobré, protože Windows neumí řešit konzistenci dat. Když tedy data, která jsou v pořádku, zálohuji na NASku s BTRFS příkladně, tak se mi filesystém o konzistenci umí postarat. Jinak s tím, že lidé zálohují pouze na ext. HDD a pak za 5 let zjistí, že data nemohou přečíst apod., s tím už jsem se také potkal. Nehledě na fakt, že drtivá většina lidí prostě nezálohuje, takže řešení UPSka (používám EATON) + NAS v RAID 1 + 2x HDD v boxíku je fakt dobré řešení a nestojí ani moc. Přitom zálohování funguje dobře, lze i verzovat apod. a zatím jsem opravdu o žádná data nepřišel a když odešel primární zdroj dat, PC, NB apod., tak jsem dokázal velmi rychle data obnovit. GEOlokaci řeším třeba tak, že data z NASky si DSM Synology zabalí, zašifruje a celé pošle na Cloud. Opět, funguje to zatím 100% a ano, zkoušel jsem nesčetněkrát data zpětně obnovit, vše v pořádku. Jen podotýkám, že se jedná o osobní, domácí zálohy nebo o zálohy velmi malých firem tak o max. 10 zaměstnancích. Nepouštím se do žádných větších akcí, protože na to nemám znalosti. Jinak stran krádeže, když se někdo bojí, zašifruji mu složky v NASu a i v PC a je hotovo. Počítám, že běžný zlodějíček neumí toto prolomit, takže to max. smázne a prodá jako komponenty.
failure rate v jednotkách % odpovídá i tomu, co reportuje backblaze, https://www.backblaze.com/blog/backblaze-drive-stats-for-q1-2023/ a i tomu co vidím u disků v klimatizovaným a čistým DC.
Mám zkušenosti se spoustou NASek pro kamerové systémy, tam disky měníme po 3 - 5 letech, zpravidla buď do dvou týdnů od instalace nebo až po letech. Jedou ale nonstop. Běžné disky jako jsou WD RED, že ustojí běžný zápis kolem 1 TB denně, tyhle nasky generují 2 - 3 násobek. Zpravidla to má chlazení a jakštakž bezprašné prostředí. Běžně ale ty disky vydrží dost dlouho. Datová uložiště a výpočetní clustery mě živí.
Pak tady máš to domácí použití, uložení ve skříni, teplota vzduchu 25+ stupňů, spoustu prachu a tím horší odvětrávání, spousta otřesů, nulový monitoring a řeší se problém až když to celé selže. S tím mám velice špatné zkušenosti, odejde jeden disk, vymění se (pokud to někde zjistí) a během replikace odejde i ten druhý a je po datech, disky zpravidla ze stejné série. Kluci z datahelp.cz mají podrobná data, třeba se o ně někdy podělí. Z toho důvodu bych nerad někomu doporučoval domů NAS a podával informaci, že mi to vydrželo 15 let, že se nemusí bát, běžný uživatel by se tomu měl vyhnout a pokud někdo ví co dělá, skvělé, pro toho ale asi není tahle diskuze.
Tak o tom, že se všude píše, že se ona NASka uloží do sklepa apod. vím, ale sám to lidem zakazuji. Naopak požaduji, aby měli NAS na větraném místě, a také třeba na stole, rozhodně ne na zemi a v prachu. Já tu mám v práci třeba 3x NAS na stolku, který je v rohu a jsou na něm mé papíry a tužky. Stůl je to bytelný, nohy z kovy, masiv a těžký. Nehýbe se s ním ani se do něj nestrká apod. Doma mám obdobu, takže otřesy takřka nulové. To samé požaduji po lidech, kteří po mě NAS chtějí. Jinak monitoring mám, Synology jde napojit přes Google, kdy mi poté nahlásí snad i to, že jdu na záchod. Takže vím o všem stěžejním hned. Monitoring mám a lidem nastavuji. Jinak, aby nedošlo ke zkreslení, dělám pro lidi, které mám ve svém blízkém okolí - pracovním, osobním. Jinak ne. Naopak, pokud po mě někdo chce NAS s tím, že mám vybrat model a on si vše udělá sám, dávám od toho ruce stranou, jelikož vím, že běžný uživatel není schopen NASku správně a vhodně nakonfigurovat. Tedy s tím, že běžný uživatel by se měl NASce vyhnout, plně souhlasím a tvrzení podepisuji. Můj případ to ale není :-)
Zadnej cmoud ti nemuze nabidnou nizsi cenu, nez za kolik ty koupis vlastni HW. Perpetum mobile jeste nikdo nevymyslel, i kdyz to mnozi tvrdi.
Mozna platis svyma datama, coz jen znaci ze neznas jejich cenu.
Pokud se budem bavit o sockazalohovani nadoma, tak to znamena vytahnout nejaky PC z popelnice ... koupit 2 disky a voiala.
Stejna kapacita v datacentru bude stat nejmin 10x vic .. .nakladove, na porizeni. Provozovatel potrebuje, aby se mu to do 5ti let zaplatilo + 100% aby vydelal. Nejmin.
I pokud se budem bavit o korporatnich datech a korporatnim HW. Nikdo nikdy mi neudelal nabidku za min, nez dvojnasobek ceny vlastniho HW. A ten dvojnasobek byla zdaleka nejnizsi cena, normane to slo az do petinasobku.
Ale jo, muzes se pochlapit ... rekneme 50TB. Cena vlastniho HW cca 1MKc. Takze ocekavam cenu hluboko pod 200k rocne. Apropos, naklady na administraci toho HW = rekneme 60 minut pri zprovozneni.
Skúste si poriadne preštudovať ponuku Backblaze. Neobmedzené úložisko, kam ukladáte dáta šifrovane za cenu 100 USD ročne.
Viete tam prvotnú zálohu preniesť pomocou fyzického disku, prípadne si vyžiadať svoje dáta na fyzickom disku, čo vychádza na 190 USD za 8TB.
Cena v datacentre môže byť kľudne nižšia ako v domácich podmienkach, stačí ak má daný poskytovateľ množstevné zľavy alebo popri bežnej domácej zálohe ponúka ešte aj drahšie biznis služby.
A 50TB za 1MKč? To v akom svete žijete? Ja som teraz nedávno postavil RAID6 4*16TB (teda reálne využiteľná kapacita necelých 30TB) za cca 1700€, teda 42000Kč (Synology s 10Gbps). ak by som tak 24TB disky (teda využiteľná kapacita cca 44TB) tak by to vyšlo stále do 80000Kč, prípadne by som mohol v cene miestne nad 100000Kč postaviť 5 diskové pole, ktoré by vašu požiadavku 50TB už splnilo
Predtým hovoríte o tom čo si kúpim domov teraz o enterprise riešení. Tak si vyberte. Ak by sme sa bavili čiste o enterprise riešení zloženom z SSD, redundanciou zdrojov a záložným zdrojom, tak sa pri vami požadovanej kapacite dostaneme aj na viac ako 1 000 000 Kč. Tu si ale treba uvedomiť, že ak staviate veľké diskové pole pre cloudovú backup službu, nepotrebujete tie SSD, ale je stále oveľa efektívnejšie tlačiť tam HDD, výkonu to má v diskovom poli viac než dostatok (moje RAID6 dáva cca 700MB/s (5,6Gbps)). Čiže za ten milión by som aj v enterprise prostredí na zálohu postavil pole s kapacitou nižších stoviek TB
Milion za 50TB by byl mimo mísu už před deseti lety, v dnešní době už je to úplná absurdita. To se jako příklad moc nepovedlo. V roce 2013 nás SGI IS5000 pole (převlečený nějaký NetApp vytuněný pro výkon) s 41x 3TB SAS disky a vší běžnou enterprise parádou (redundantními zdroji a řadiči, s bateriovou zálohou cache, kontrolou integrity dat po celé cestě) stálo 594 tisíc bez DPH. Tehdy byl tříterový disk ale celkem velký, dneska by se totéž dalo udělat v SSDčkách za podobné peníze. S dnešními obřími disky se za milion (v podobné krabici) bavíme o vyšších stovkách TB celkové kapacity.
za mega nakupujeme server s RAW kapacitou 200 - 400 TB, 40 fyzickými cpu jádry, 40GbE síťováním, 1 TB RAM. To jsou servery pro ukládání a zpracování dat.
Cena pořízení přece není celková cena, kterou je potřeba zohlednit. Ony i náklady na provoz, servis, čas s tím strávený mohou být podstatné.
Dokud něco mám jako hobby projekt pro sebe, je to skvělé něco dělat a s něčím si hrát, ale jakmile to začnu nabízet i službu (rodině, přátelům), měl bych k tomu přistupovat trochu objektivněji. Tady jsme na rootu, takže lze předpokládat, že NAS si umí každý provozovat, to je v pořádku. Pokud se ale taková věc dostane do ruky někomu, kdo to neumí, mít "dvojdiskový NAS" je prostě strašně rizikové a drahé řešení, ve výsledku, ikdyž z internetu mohl nabít opaku.
Nechci tvrdit, že se vždy a za každé situace musí přenášet velké šifrované archivy/kontejnery, ale přesto se data přenést musí a měla by být soukromá, tedy zašifrovaná a chráněná. Metodu jak zálohovat bych neřešil, protože pro někoho je cenných 10 fotek z dovolené, pro druhého 3 dokumenty (Word), pro třetího unikátní záběry (video), ale pořád jsme u toho přenosu a reality našich připojení, kde zdaleka každý nemá 100/100 optiku, ale spíš něco jako 50/10, tedy mizerný upload.
Mezi to můžeš započítat i OneDrive – ten poměr ceny, kapacity a možností je více než dobrý, vlastně je hodně skvělý a lze k tomu přistupovat i jako offline archivaci.
Je to prostě další možnost "Crash Plan", ale online záloha je to dost nekomfortní.
To je otázka perspektivy. Minulý týden jsem "vyhazoval" 500G WD MyBook po cca 111000 hodinách provozu - to je víc než 12 let aktivní služby.
A protože se HDD uvnitř roztáčel možná 1, max 2 hodiny denně, tak to bez problémů vydržel. Teprve pár dnů před odstavením se na něm začaly objevovat první "pending sectors", tzn. ještě ne úplně vadné, HDD šel celý přečíst (prošel badblocks -sv).
Nepamatuji se, za kolik jsem ho pořizoval. 3T HDD + box tou dobou stál něco okolo 3500,- včetně DPH (našel jsem fakturu), takže dejme tomu, že 500G MyBook stál přehnaných 3000,- Kč (do toho by se i 1T vlezl). Spotřebu mohl mít okolo 10W při aktivitě (reálně mezi 7 - 11W) - to za 12 let dělá (24*365*12*10)/1000 asi 1051kWh, při průměrné ceně řekněme 10Kč/kWh jsou celkové náklady za 12 let cca 13512Kč - tj. asi 93Kč měsíčně (velmi zhruba 4USD)
I kdybych za tu dobu koupil HDD dva, tak jsem pořád na ceně 16512/12/12 = 114.6Kč měsíčně -> tj. okolo 5USD (při ceně 22Kč za 1USD)
Tzn. domácí zálohování mě přišlo levněji.
(A zjevně bych se měl více zaměřit na spotřebu než pořizovací cenu.)
Pravda, bez té klimatizace, prachových filtrů, geografické oddělenosti... ale zas mám data pěkně u sebe a ne v péči někoho cizího.
Zkušenost - 10+ let provozu u takto nasazených HDD není výjimka. Takových HDD mám v provozu pár dalších, samozřejmě promíchaných s novými a rozhodně nespoléhám jen na jeden... zálohy jsou vždy nejméně duplicitní.
"Pravda, bez té klimatizace, prachových filtrů, geografické oddělenosti."
Myslis ten geograficky 100% zalohovany cmoud co ho nabizela casablanca?
Nad tim jak a kde jsou tvoje data v cmoudu nemas naprosto zadnou kontrolu. A nejen ja ti tu umim vyjmenovat desitky velkych firem, ktere prisly o data svych zakazniku. Cet si nekdy nejake podminky? Tak si pocti, za nic ti neruci.
Ja jen cituju co casablanca oficielne nabizela. Ty zalohy nebyly vubec zadne. Ostatne pokud bys zvladal vyvinout tu 1s hledani, tak tady kolem a na lupe je na to tema clanku hned nekolik. Navic oni tvrdili ze garantuji provoz, ne obnovu zaloh. To se jaksi bere samosebou i u samorobo garaz/sklep provozovatele.
Takze by si to chtelo ujasnit pojmy a dojmy.
mno, kdo to myslí vážně, tak rozhodně nemá dvojdiskový soho NAS. Chrání pouze pro některé případy, porucha obou disků, napadení útočníkem nebo rozsypání celého NASu není tak vyjímečné. Takovýhle NAS ti dává jen falešnou jistotu.
I s tou rychlostíš se pleteš, dnešní internety a wifi sítě mohou být dost rychlé, zapisovat stabilně např. 50 MB/s na NAS po sítí je věc, která opravdu není samozřejmostí, strašně blbě se to ladí i zkušeným uživatelům, naproti tomu zapisování do cloudu je vesměs omezeno jen tím internetem, čitelné pro každého a penetrace gigabitových linek je dobrá.
Přistupovat na NAS je problém, když ho dáš přímo na internet, o data velice rychle můžeš přijít (to není teorie, ale praxe), když ho nedáš na internet, řešíš pro uživatele neřešitelný problém se vzdáleným přístupem a vpn, to neumí správně udělat ani lidé z oboru. Stejně tak je u NASu velký problém s nastavením oprávnění pro více úživatelů, správou přihlášení, řešením omylem smazaných věcí (zpravidla nic jako 30 dnů jako shadow delete nemají).
Jakmile do ceny započítáš občas někoho, kdo se ti o ten NAS stará, jsi rázem úplně někde jinde, stejně tak do ceny musíš započítat případné poruchy a výměny, u cloudu tu cenu máš čitelnou dopředu a víš.
Penetrace gigabitových linek je dobrá? Dík, pobavil jste. Ta je dobrá možná tak někde na sídlišti. Bydlel i pracoval jsem leckde (sídliště, ovšem bez gigabitů, historické centrum velkého města, vesnice na konci světa, vesnice vedle velkého města, periferie města, ...) a o gigabitových linkách jsem si mohl nechat jen zdát a mohu i nadále.
Naopak zapisovat rychlostí 400 Mbps zase taková dřina není i když nevím, jak zrovna do nějakého šíleného ready-made NASu. Disky mám v normálním úsporném desktopu, který je o poznání výkonnější (ovšem taky víc žere, pochopitelně). Co na tom ale chcete ladit? Že propojím dnes už i kdejaký levný AP 5e kabelem s tím desktopem?
Na zálohy je navíc potřeba vzdálený přístup dost omezeně. A jaký máte problém s VPN nechápu už vůbec. Tedy pravda: zase to předpokládá, že nebudete mít nějaký ready-made NAS, takže jestli jste to myslel takhle, OK. A chápu, že pro většinu běžných uživatelů je jejich telefon, notebook a NAS vrchol technologie bez ohledu na to, že jiná jednoduchá řešení jsou primitivní prakticky stejně a podstatně funkčnější. Ostatně občas je celkem nadlidský výkon vysvětlit už to, že je podstatně vhodnější koupit externí box a HDD a sešroubovat za deset minut ty čtyři šrouby než kupovat ready-made externí USB HDD.
"tak někde na sídlišti"
Na kterem? Abych vedel kam investovat do nemovitosti ... prevazne maji lidi doma nejaky ten koax, na tom nejakou tu krabici, a chlubi se tim, ze jim to dava i 30Mbit ... tedy na download. na uploadu taky mene nez 3 (to prece nikdo nepotrebuje).
A to jsou na tom vlastne jeste dobre, protoze vesnicani maji ty 3, kdyz to zrovna funguje a nenatekla telecomu voda do kanalu.
Poněkud přeháníte. Optika je na sídlištích leckde. Dokonce i v okresním městě našeho okresu. Rozhodně je tam její penetrace podstatně vyšší, než všude jinde. To zase ne, že ne. Ale to jsem tím říci nechtěl, hlavně jsem tím naznačoval, že je to jeho tvrzení pitomost. Na druhou stranu jestli se někdo ve městě chlubí, že mu to dává 30/3, pohybujete se asi v dost zvláštní společnosti protože to už je taky historie a to většinou i na tom venkově.
Ostatně na tom venkově bývá dost často nejpomalejší to free, cool a in LTE, co jsem si všiml. Většinou ale minimálně VDSL alespoň 50/10 dá. Míst, kde ne zase až tolik není. (Na jednom jsem ovšem bydlel taky takže vím, že jsou, to zase ne, že ne.)
Jeden muj pribuzny to DSL ma... dava to 2Mbity a rychlejs to prej nejde. Tedy na downloadu. Potom co mu to naposledy vylepsili vymenou krabky a technologie se to ve skutecnosti jeste zhorsilo. Asi tak 3km od centra okresniho mesta.
LTE? Kde ze? Staci zajet par km za Prahu, a i kvuli 2G hovoru je treba behat na kopec. Nejaka data? lol ...
NAS je dobrá jistota, ALE ... Byl jsem obětí záplav na olomoucku. Takže, ... Zásadně mít DRUHOU zálohu v JINÉM objektu (třeba cloud). Měl jsem zálohy duplicitně (tehdá na ZIP Drive IOmega), ale ve stejném objektu.
Zkrátka způsob zálohování si dobře promyslet. Nelpět na falešných předsudcích.
> Dal jsem si velmi drahé dveře s kvalitním zámkem -> ale vklouzli mi do bytu oknem, prohodili šutr přes sklo. .-)
Porovnávat penetraci gigabitových linek s tím, že koupím jakýkoliv Cat5E kabel mi připadá absurdní!
Bydlím ve vlastní nemovitosti a nikdo nechce přitáhnout optiku, protože "To se nevyplatí, jen do sýdlišť" (což je oficiální vyjádření).
Naproti tomu mi Synology, QNAP atd. NASy dělají pokaždé 1Gb a stálo mě to jen kabel za pár desítek korun.
Milý pane probuďte se asi žijete v sociální bublině, kde všichni Vaši známí bydlí na gigabitu, ale tohle rozhodně není standard!
Navíc odpojí, a mám, můžu verzovat, mít více fyzických zařízení a taky se mi už stalo, že jsem koupil Cloud přímo pro zálohy a on skrachoval :D!
Ok, neříkám pro kolaboraci je cloud to nejlepší! Ale pro zálohy? Ani náhodou:
1) cena fyzických HDD je neuvěřitelně nízká
2) data máte ve vlastnictví a to i za 20 let, i když nezaplatíte, zkuste si nezaplatit dva roky předplatné a uvidíte, co se stane, naproti tomu objevujete opakovaně staré zálohy i 10 let staré
3) rychlost je konzistentní po celé ČR, stačí kabel, a můžete to dělat i offline, i když spadné venkovní síť
4) 5) 6) data musíte mit pod kontrolou vy! Je naivní je dávat do cloudu, co když Vám to někdo smaže, nebo vy jak se ožerete, nebo děti? HDD zazálohujete odpojíte a pak dáváte další a další a když se něco stane, máte druhou, třetí kopii
LOL prý penetrace gigabitových linek je dobrá :D haha, jedině na sídlištích, jinak ani náhodou. Si tak kabel můžu vykopat a položit do země leda tak sám a to jsem jim volal xkrát, nikdo to nechce udělat protože se to nevyplatí, a to bydlím 600 metrů od přípojného bodu v centru města v ulici s desítkami dalších baráků.
Ano, to máš naprostou pravdu, ty data nejsou aktuální a jsou to archivy. Ale to je nakonec dobře, protože když si člověk něco změní se dá vrátit aspoň k několika starým verzím...
Ale pro produkční data se bavíme o něčem jiném. Já se bavím na úrovni "domácího" zálohování. Kdybychom se bavili o firmě, tak tu máme naprosto jiná kritéria než cena, ale to už jsme na úrovni, jak rychle obnovit pár set GB dat (typicky databáze) do konzistentního stavu nejlépe hned a budeme se bavit právě o snapshotech nad filesystémem a pak o archivaci starých dat vyřazených z databáze pro jejich současnou nepotřebnost (s tím, že se ale archivovat musí, typicky personální data musí být dostupná i za 30 let, ať někdo nepříjde o důchod).
"tak tu máme naprosto jiná kritéria než cena"
Nemame, cena je vzdy kriterium cislo jedna. Co skladujes doma, nejaky fotky? Jakou pro tebe maji cenu ... tisicovku? Deset? Milion ... a presne tohle urcuje cenu zalohovani.
Naprosto typicka domaci situace je, ze umrel disk. Obnova dat z disku bude nekde mezi 10-20kKc (samozrejme nemusi to jit). Takze je rozhodne i z tohodle pohledu levnejsi utratit 5kKc za nejake zalohovani. Klidne i na jeden disk, porad lepsi nez dratem do oka. Jaka je pravdepodobniost ze umrou dva disky zaroven? Vyhoris? OK, rek bych z v takovym pripade budou data na discich to uplne posledni, co te bude zajimat.
Ve firme je to presne stejny. Jen typicky ta firma chce nejak zajistit udrzeni provozu, tak musis resit i takovy nepatrnosti, jako ze jak rychle se ty odzalohovany data daji obnovit. Cmoud? lol .. 10Gbit je dneska uz i u malych firem pomerne na hrane - bavime se o desitkach hodin (a desitkach TB dat).
Já psal čistě o firmě.
Co myslíš Cmoud? Nechápu.
Tak firma potřebuje primárně obnovit databázi, operák zabírá málo. A data v databázi, pokud se bavíme o produkci jsou typicky stovky GB a uložení je zásadně na lokálu. Takže obnova z lokálního diskového pole do konzistentního stavu a jede se za hodinu dál... Cloud by to jen komplikoval.
A myslím nemáš pravdu, u firmy, a já to psal na firmu, je prvořadé kritérium rychlost obnovy a cena až druhořadé. Když dám jakékoliv firmě desetinovou cenu s tím, že obnova dat bude trvat z nějakého cold storage dva dny až týden a mezitím bude celá firma stát, tak mě každý pošle do háje dubového a co se teprve stane, jak ta data budou špatná a bude to člověk dělat znovu a firma bude stát dva týdny...
neber to tak doslova, vidím čísla za republiku jak počty aktivních linek rostou. Primárně se věnuji firemnímu segmentu, tam už to je do kanceláří ve větších městech poměrně pravidlem.
Pokud nemáš dostupný internet, vyplatí se zvažovat lokální řešení, to je přece individuální a správné.
1) čím větší kapacita (HAMR vítězí), tím větší šance na poškození dat, velká část NAS nemá mechanismus jak zjistit a opravit poškození dat na disku, takže o tom často ani nevíš
2) 10 let staré SSD už ani ty data mít nemusí, 20 let starý HDD už může mít vyschlá ložiska. Ale ano, pokud se o ty disky umíš starat, proč by ne, je to levné, je to stojí tvůj čas
3) kabel je super varianta, ale dnes jsou všichni na mobilech, tabletech a noteboocích, a to dokonce i ve firmách
4+) a data z lokální zálohy smazat nemůžeš? Velká část poskytovatelů ti umožňuje nějakou dobu data obnovit, můžeš použít snapshoty, můžeš použít ACL.
Už jsem viděl prostě příliš rozbitých NASech, chyb při implementaci, naprosté low-cost řešení i v podobě QNAPu. Najít a implementovat spolehlivý NAS není jen tak, pokud to umíš, proč ne, ale lidé si to prostě donesou, připojí do sítě a spustí a oprávněně čekají, že to bude spolehlivé, no nemusí být.
Když někdo má NAS pro sebe a umí s tím, je to super, když se to ale používá jako záloha pro celou rodinu, už to tak super být nemusí
V době rychlého wi-fi je ten kabel mnohdy pomalu ta nejpomalejší varianta, pokud je to stará pětka. Navíc tak nějak z principu toho pařešení jde o kabel z AP do NASu, takže mi není moc jasné, jak to souvisí se zařízeními.
A jinak vyschlá ložiska jsou tak častá? Pár fakt starých disků (ovšem většinu jejich života vypnutých) jsem v ruce měl a nikdy nejevily neochotu fungovat. Až mě to skoro překvapilo. Ale nevím, admina nedělám, tak se ptám.
Ono asi záleží na teplotě a vlhkosti. Jeden příklad z DC, 200 uložených disků 5 let v sále (projekt byl zrušen a pak se našlo jiné využití), asi 12 jich nenaběhlo.
Doma z těch desítek disků z 90. let mi jich ještě tak polovina funguje. WD Red někdy z roku 2010 nefungují už ani jeden, to jsem jich měl desítky, neroztočí se nebo vydávají zvuky, u pár rozebraných byl drhlo ložisko. Tvrdá čísla v ruce nemám, pouze osobní dojmy.
Každopádně, cokoliv se točí, potřebuje mazat, jakékoliv mazivo degraduje časem. Čím disk má více ploten, vyšší hustotu zápisu a nedejbože je třeba heliový, tím bude degradace v čase vyšší.
1) benefitovali by z toho majitelé ostatních baráků po cestě
2) silnice a dva metry kolem je tráva, která je majetkem obce, takže se stačí domluvit s obcí (tohle není Praha, kde je cesta, hned k ní chodník a za chodníkem žádná zeleň ale postavené baráky)
Tady je kde kopat, i je jeden majitel (státní), ale prostě se jim to nevyplatí a radši zasíťovali paneláky...
"1) benefitovali by z toho majitelé ostatních baráků po cestě"
Vsak viz vejs, 1m/1kKc. Zaplatis to? Ne? A proc by ti to mel platit ISP? On ty penize taky uz nikdy neuvidi. Sloz se se svyma 10 sousedama, kazdy date 60k a voiala ... nechce se ti ze?
Kolik ses ochoten platit za pripojku? 10k mesicne? Tak kdyz sezenes jeste par sousedu kteri budou ochotni platit totez (se zavazkem na rekneme 2 roky), tak vam tam ten kabel pritahnou.
Jestli tvoje predstava jsou 3kilca mesicne, tak z toho ten ISPk ma tak 50Kc. Takze petikilo rocne ... za krasnych 1 200 let bude na nule. Ale ten kabel bude uz tak 1 180 let mrtvej.
Nechci rýpat, jen technická.
A jak by jsi pak spočítal návratnost v paneláku?
50 bytů * 50 Kč = profit 2500 Kč a návratnost 24 let?
Hoď nějakou reálnou kalkulaci díky.
No pamatuji ještě bezdráty, kdy mě pojítko před 20 lety stálo 23 000 Kč, a to byly jinačí peníze jak teď, jako bys dal 100 000... Takže tak. A cena samotného připojení byla 840 Kč za 16 kbps (2kBps). Jako bych dnes platil 3200 měsíčně...
"Nechci rýpat, jen technická."
No ... tak se nauc soucet. Na 50 bytu v panelaku nepotrebujes 600m pokladky v zemi. Na tech 600m takovych panelaku pripojis 10. 50bytu navic neni panelak, to je pidibytovka. Takovy defaulni panelak ma 8 podlazi a na kazdym rekne, 2,5 bytu. Ma takovych stredne 8 vchodu, takze 160 bytu.
Pro zajimavost, premeril sem si sidliste kde bylim, bavime se o polomeru rekneme 400m. To je nejdelsi delka kabelaze. To je mimochodem malinky bydliste ... Dohromady bywoko 2500 bytu. Takze rekneme ze za ty +- 2,5km vykopu mas prave tech 2 500 potencielnich zakazniku. Takze v rovine teorie to mas za 1kKc per zakaznika, to je ponekud radove jinde ze?
Samozrejme, jak rikam, je to teorie, protoze nikdy nepripojis vsechny, ale i kdyby to byla 1/4, porad je to radove jinde, nez pripojovat nejaky domecky.
Takovej nas ti dava druhy zarizeni, na kterym jsou data, kdyz selze to pvni. Stejne jako dvere ti davaji par sekund, nez je zlodej otevre, a mozna, kdyz za ne utratis par stovek tisic, tak par minut ... a nebo taky ne, protoze pujde oknem.
Tvoje zaloha v cloudu zmizi se 100% jistotou. Je jen otazka kdy. Google prisel o data zakazniku, prisli o ne nasi slavni provozovatele freemailu (vsichni) atd atd ...(casablanca znicila nejen data ale i HW svych zakazniku, a zalohy jaksi najednou... nebyly) takze co tu vypravis o nejakym bezpeci.
Vzdycky me pak nejvic dojimaji ty naklady na starani se o NAS ... Kupodivu doma nemam pikolika ktery by co minutu bezel vymenovat failnutej disk, protoze tech disku nemam 100 000.
"Kazdy kto to mysli zo zalohovanim aspon trochu vazne uz ma aspon dvoj diskovy NAS. Zalohovat velke data do cloudu je blbost, pre rychlost tak aj cenu."
Klasicke NASko (napojene na UPS APC) jsem mel pred 10 lety.
Ted uz mam miniaturni stroj Rock-3A s 1TB SSD. Je to take napojene na UPS, ale opet mini. Zadny zabugovany proprietary firmware, ale cisty linux.
Vyhody jsou nizka cena, nulova hlucnost, nIzka spotreba a zanedbatelne misto.
8. 1. 2024, 11:48 editováno autorem komentáře
SSD zlevňují, protože QLC oproti TLC, MLC, SLC.... s vyšší hustotou buňek na čipu, resp. větším počtem bitů a tedy napěťových úrovní v buňce se zvětšuje kapacita, ale taky zkracuje data retention a životnost. Se zdvojnásobením kapacitu obvykle na polovinu. Stačí se podívat třeba i v té Alze do popisu zboží kolik stovek TBW se dá zapsat... čím dál méně.
Takže jo, SSD zlevňují, ale lze jim čím dál méně věřit. Nebo taky výrazně nezlevňují, pokud se držíme stejné technologie.
Ostatně vadných SSD v různém stádiu rozkladu - vadné/nečitelné bloky, nebo zcela chcíplé - už mi prošlo rukama dost.
Točivé HDD jsou pro zálohu stále velmi vhodné.
Samsungácký QLC disky na tom nejsou vůbec špatně s TBW. 870 QVO mají 360 TBW pro každý TB kapacity, což je v úložišti víc než dostačující. Měl jsem v předchozím notebooku 512 GB TLC SSDčko se 150 TBW. Je zjevné, že ten vývoj není jen na straně kapacity a rychlosti, ale i odolnosti.
3. 1. 2024, 14:45 editováno autorem komentáře
Jestli vám chcíplo 50 % jakýchkoliv SSD kromě nějakého čínského noname šuntu během prvního roku tak, že je deska neviděla, nebyl to problém těch SSD ale počítačů, ve kterých byly případně jedné vadné série. To totiž zjevně chcípl řadič. A to je divné. Ty sice samozřejmě taky chcípou, ale opravdu ne takhle moc.
Přijde mi, že u levných SSD je to dokonce dost vyzpytatelná mrcha. Někde někdo psal o tom, jak se z buněk bez refreshe i u SSD vytrácí náboj což časem způsobí nízký odstup signálu od šumu a výrazné zpomalení čtení a ještě o něco později pochopitelně ztrátu dat, tak jsem to tedy vyzkoušel na některých svých levných SSD, kam se moc nezapisuje a co nejsou zrovna od Samsungu (jeho firmware to naštěstí pokud řadič běží řeší) a žasl jsem. V podstatě z toho vyšlo, že s pravděpodobností hraničící s jistotou z nich za určitý celkem pevně daný čas (odhaduju, že záleží maximálně na teplotě) data jednoduše bez rozloučení i z plně funkčního SSD zmizí.
Fascinující.
3. 1. 2024, 15:52 editováno autorem komentáře
Tak já tedy nevím, ale konec uložto není žádný problém, protože existují zástupné služby, které to plně nahrazují a obsah je tam skororo totožný.
https://www.edisk.cz/
https://webshare.cz/
https://fastshare.cz/
https://datoid.cz/
Kde že tedy ten problém?
Tak uloz.to byla klasika kterou znali všichni. Bylo tam spousta věcí, které jinde nejsou a nebudou. Samozřejmě myslím třeba knihy, různé starší mody pro hry atd... Prostě to co není úplný mainstream.
Jinak ač jsem si ještě nedávno platil několik těch služeb převážně jako videopůjčovnu , tak děcka mi kupodivu poradili nějaké stránky kde jdou přehrávat filmy online a hodně jsem se divili, že je tam prakticky úplně všechno. Samozřejmě v nějaké full hd kvalitě .
Mně se nejvíce osvědčilo
https://prehraj.to/
i anonymně bez omezení rychlosti.
> "Sami programátoři si tak pod sebou vlastně podřezávají větev, protože velkou část jejich práce nakonec převezmou neuronové sítě."
Ja neviem kde autor žije, ale tie LLM a špecificky riešenia pre kód (Copilot) sú úplne nepoužiteľné pre seriózne programovanie, ako programovanie niečoho čo i len trocha špecifickejšieho na trhu. Ak mi niekto povie že to nahradí programátorov, tak sa ja len zasmejem... vlastne áno, nahradia, ale rozhodne nie dnes, zajtra, o rok, ani o 5 rokov... dosť pravdepodobne sa dnešná generácia ani nedožije momentu kedy AI ovládne Zem... Však dnes AI nemáme, dnes máme len LLM. Čo je asi tak ďaleko od AI ako prvá žiarovka od LED monitora.
Přesně. Jsem tenhle nesmysl ve článku nějak přehlédl. Tohle bohužel s oblibou vypráví lidé, co se programováním zabývají hlavně teoreticky. A pohříchu hlavně novináři. A úplně tím blbnou veřejnost. Což by nevadilo, ale jen čekám, kdy to začne zcela vážně řešit nějaký mickeymouse-manager někde v korporátu.
Ostatně i když se zeptáte někoho, kdo se profesionánlě zabývá AI, nebude co se týká programování zrovna optimistický, alespoň co jsem se s těmito lidmi bavil. Ten poslední, se kterým jsem o tom mluvil tvrdil, že to bude trvat ještě hodně let.
Musim rict, ze to neni jenom kvuli novinarum, ten wow efekt tam fakt je. Proste se zeptas idealne v anglictine, ale i v cestine a on ti srozumitelne odpovi, pripadne dohleda data. Kazdy, kdo to vyzkousi, vcetne me, byl velmi prekvapen, jaky je to skok.
Na druhou stranu uz me presne tohle nebavi lidem vysvetlovat, ze se necitim ohrozen a na otazku - no vidis co umi tato verze, pockej pristi rok, rikam - je to mozne (uz asi ten rok to bude). A misto toho, aby to lidi vyuzivali na veci, ktere se to hodi, tak se laici snazi neco naprogramovat a moc se jim nedari.
Ale u AI se spise bojim o jine oblasti, ostatne je to i okrajove neco, kvuli cemu protestovali herci. A herci ti se ozvou, ale co takovi novinari, proc by meli psat clanky nekam, kdyz jim to muze bot vycucnout a uzivatel se jenom zepta - zadne prokliky z reklamy, atd. U obrazku to samozrejme pomuze v tom, ze nebudou muset hledat ilustracni foto, proste si jej vygeneruji. Ale co chudery fotomodelky ? Neni to tak davno, co zazily sok v podobe photoshopu, kdy ale porad musely byt aspon trochu "opravitelne". Ted nemuzou te cuze ani vyskrabat oci.
Novinari? Tys nejakeho za poslednich 20 let videl nebo o nem aspon slysel? Vsechny clanky jsou tak maximalne opsane odjinud ... puvodni zdroj stejne nenajdes, a ve vysledku, pokud bys to generoval nahodne tak, ze proste vyselectujes par odstavcu z historie ... tak to vpohode projde taky.
Ostatne presne tohle treba novinky, idnes ... delaji - pravidelne vytahnou starej clanek a vydaji ho jako novej.
U toho programovani je zdalena nejvetsi prus... to, ze ty nevis, odkud se ten kod vzal = odkud byl vykraden. A jakkoli mala ta pravdepodobnost je, muze se ti jednoho krasneho dne stat, ze ti na dvere zaplepou muzici v cernem beranidlem, protoze tvoje multimiliardova aplikace pouziva cizi kod.
Tohle zadna normalni firma nebude riskovat, a osobne znam firmy, kde uz maji vsichni podepsano, ze pouzivat jakekoli podobne napovidace je hrube poruseni pracovni kazne na okamzity kopanec.
na idnesu mají vlastní obsah třeba v jejich předplatné a to ty rozhovory, seznamzpravy mají poměrně velký tým novinářů, kteří píší původní obsah, hospodářsky generují opět vlastní původní obsah, denikn snad ani nic jiného než vlastní obsah nemá.
Ty AI generovače kódu můžeš právě trénovat na vlastním či konkrétním kódem a přesně tak jsme to implementovali. A ano, licence na zdrojová data u jazykových modelů bude teď velká věc.
Důvod proč firmy zakazují použití těhle AI nástrojů ani není tak ve strachu o použití nelicencovaného díla (to kupodivu neřeší tolik), ale kvůli tomu, že ty AI nástroje potřebují neprve data a posílá se jim nemalé množství dat, které mohou uniknout. Opět je tady lék v podobně interního provozu takového nástroje.
Tak samozrejme nejde jenom o klasicke novinare. Nekdo asi pise tady clanky na rootu, atd. Vlastne presne co pises novinari je napln novinarske prace - oni taky nemuzou rozumet uplne vsemu, proto delaji rozhorovy s lidmi, kteri se danym tematem zabyvaji. Nekdy to pravda podle toho vypada, ale rozhodne jsem spise zastance toho, ze novinari jsou zakladem kazde svobodne spolecnosti a v totalitnich rezimech mizi jako jedni z prvnich.
K tomu druhemu - to nevidis nikdy. Principialne moc nevidim rozdil mezi tim, kdyz najdes reseni na StackOverflow. Nebo mezi tim, kdyz ti do firmy prijde programator, ktery predtim delal u konkurence. On ten kod ani nemusi zkopirovat, ale proste ho ma v hlave.
5. 1. 2024, 12:33 editováno autorem komentáře
To s tím programátorem od konkurence je reálný problém. Poslední, co si pamatuju, byl soud Bethesdy a Facebooku/Meta, když Carmack přešel a využil znalosti ve své hlavě pro programování Oculus Quest.
Jinak existují i AI, které uvádí zdroje. Např. perplexity.ai.
už mohu mluvit o zkušenostech v týmech nad 100 lidí, zvyšuje to efektivitu, ale nenahrazuje to znalosti. Výrazně se snížilo množství regresí proti specifikaci, typo bugům a ubylo mrtvých kódů, které se nikdy nespustily.
Samozřejmě to přináší další a nové problémy, divné a neoptimální konstrukce, nedodržování code style a jmenných konvencí a obecně ty měkká pravidla.
Celkově ale přínos hodnotím kladně, to se bavíme o ročním zkušebním provozu. Dnes pracujeme na interních nástrojích, na integraci s MDM systémy, s interními předpisy a jinými systémy, tak aby doplnění kódu bylo obohaceno právě o ten kontext. Pořád to ale je asistent pro programátora, nikoliv jeho náhrada, efektivnější práce jednotlivce ale snižuje potřebu mít více lidí, rozhodně žádná pozice neubylo, spíše naopak, dělá se více věcí.
Přínos určitě může být kladný. Ostatně co bych dal za AI, které bych řekl "refaktoruj mi takhle a onak tenhle otravný starý naprasený kus kódu" a ona by to místo toho, abych nad tím strávil půl den já udělala a já mohl dělat něco zábavnějšího. A takovéhle otročiny je při vývoji spousta. Kdyby to zvládla AI, hurá.
Jo? A co to bylo za software? Já jsem viděl několik podobných pokusů a buď ten "software" byly krátké jednoúčelové skripty a nebo i autoři sami psali, že museli spoustu věcí upravovat, celý kód evidovat a výsledky ta AI částo dávala často podivné. A i tak většinou šlo jen o jednoduché programy bez větší vnitřní struktury, větším projektům se to ani nepřiblížilo.
Dělal jste podobnou práci někdy? Je to ještě mnohem pomalejší, výrazně otravnější a na pozornost náročnější, než si to prostě napsat sám. A výsledek je typicky i tak horší; prakticky jsem nepotkal kód vygenerovaný AI, který by byl kvalitní, tedy dlouhodobě dobře spravovatelný. Což je logické: modely z principu věci generují průměr a ten valný není.
A navíc: víte, jak se říká procesu vysvětlování počítači, co má dělat? Programování, hele...
"že tam bude nejaká skrytá chyba"
Ona tam nemusi byt zadna chyba, jen to bude vzdy delat neco trochu jineho, nez co chces. Pricemz abys tohle vyresil, musel bys to kompletne precist a udelat nad tim reserzi, coz je mnohem narocnejsi, nez to proste napsat.
Je to vlastne presne totez, co se tu resilo tusim u maturit nebo prijimacek, kdy se chce aby decka opravovala cizi text, coz se ale ve skolach vubec neuci a neni to ani obsahem vyuky. Je to totiz nasobne narocnejsi sranda nez to napsat sam.