V domácnosti to řešit nebudeš, ale jde o vyšší harmonické frekvence – zpětné působení (od 250 do 350 Hz). Dělá se to proto, že odchylkám v sinusové formě se nedá vyhnout (deformace) a citlivé zařízení tím dost trpí (senzory, řídící jednotky, ale i třeba kompenzace). V domácnosti se frekvenční měniče, pulzní usměrňovače, … nevyskytují (nelineární zařízení-spotřebiče) a odchylky (deformace) jsou v určitých mezích přípustné. Jenže zpravidla takové věci dáváš do prostředí, kde je toho požehnaně např.: v chemickém průmyslu, kde najdeš transformátory, kompenzační pole, regulované pohony, frekvenční měniče … a doslova tisíce citlivých senzorů. Sítě se dimenzují na jmenovitou frekvenci – typicky 50 Hz. Vyšší harmonické frekvence jednak značně prodraží náklady, dimenzování celé soustavy s nutností vše předimenzovat. U kompenzačních polí představuje frekvenční závislost impedance kondenzátorů celkem problém, protože vzrůstají ztráty, což není žádoucí, ale hlavně vzniká problém s oscilačními obvody v rozsahu vyšších harmonických (rezonanční ztráta). Když to přeleze přes únosnou míru, potom seškrabuješ vyhořelé kondenzátory ze skříně. Cívky jsou další kapitolou a nezlob se, nechce se mi to celé rozepisovat a rozebírat do detailů.
Např.: https://i.postimg.cc/Pq942mxb/IMG-20190809-073050.jpg
Proto se to dělá, aby se ochránila zálohovaná síť (za UPS) od deformací, které mohou vyřadit či zničit, tedy různé řídící systémy, měřící systémy, senzory, regulátory apod. Samozřejmě je to mnohem komplikovanější, protože v takovýchto sítích se budují absorpční obvody, aktivní i pasivní filtry, elektronická filtrace. Více bych to zde nerozebíral, v kostce jde právě o vyšší harmonické frekvence.