Přehlížíte celkem zásadní aspekt. RMS má garantovanou svobodu projevu, a může si svobodně vybírat, co bude nebo nebude dělat. Jenže tu samou svobodu mají například sponzoři a zákazníci. Sponzor si může svobodně vybrat, jestli bude dávat peníze organizaci, jejíchž vysoce postavený člen tvrdí to nebo tamto. Ten sponzor může klidně trvat třeba na tom, že bude dávat peníze jen neziskovkám, které mají ve správní radě samé blonďáky a blondýny, nebo že správní rada musí mít křesťanské/židovské/muslimské hodnoty, nebo že v ní musí být X procent žen/mužů/černochů/Poláků/ufonů. Je to čistě v režii toho sponzora, a nikdo mu do toho nemůže mluvit.
V daném případě FSF nemůže například Red Hatu diktovat, komu má dávat své peníze. Může se s Red Hatem dohodnout (což asi znamená zbavit se RMS), nebo se bez něj obejít. To už je zase na svobodném rozhodnutí FSF.
Považuji za dost nešťastné, když se lidé na jedné zastávají práva RMS říkat co chce, a na druhé straně se pozastavují nad právem sponzorů si vybrat, komu dají své peníze.