K tomu Slackwaru: aj ja som na nom zacinal najma kvoli systemd s k nemu vraciam. Celkom milo ma prekvapil klon SALIX (Linux for the lazy Slacker): http://salixos.org.
Zaujimalo by ma, ci autor clanku skusal pouzit ako init sysvinit (pripadne s openrc) a odinstalovat systemd, ci s tym LXDE funguje (respektive co z LXDE natvrdo vyzaduje systemd). Co som vo virtuale skusal KDE, v podstate je systemd zadratovany len do policykit, ktory zo standardnej instalacie pouziva iba apper (ktory ja osobne aj tak nepouzivam). Ale to som len skusal, normalne to nepouzivam, tak mozno aj nieco ine natvrdo vyzaduje systemd...
Inak Wicd sa mi zda lepsi nez NetworkManager (pri Wicd som zatial nenarazil na problem, s NetworkManagerom som sa predtym natrapil dost) - a Wicd tiez nepotrebuje systemd.
No a na zaver jeden tip: Co tak skusit rovno Debian 9 bez systemd (s openrc) a ako prostredie Lxqt (Debian 8 rovno preskocit)?
No kdyz nekdo spusti
dd if=debian-dvd.iso of=/dev/sdb
Tak potes koste, to bude psat tyzden a nevite ani co se deje.
Naucte lidi idealni blocksize pro flashky a proces viewer ne ?
dd if=debian-dvd.iso pv -s 4500M dd of=/dev/sdb bs=4096 # a pak pekne vidim jak to plyne :) 1.34GiB 0:03:10 [7.38MiB/s] [==> ] 7% ETA 0:33:07
Na Slackwaru hlavne neinstalujes v UEFI modu LILO, ale ELILO. Jsou i dalsi moznosti (par stranek k tomu je na wiki: http://docs.slackware.com/howtos:slackware_admin:start).
Relatime je výchozí, to se nenastavuje. Navíc je asi zbytečné to nastavovat v /etc/default/grub a v /etc/fstab současně. Stačí snad v /etc/fstab. Noatime se navíc nedoporučuje používat. A data=writeback - myslíte, že je to bezpečné ausgerechnet na notebooku? Co když budu pracovat v LibreOffice, uložím soubor předtím, než mi notebook na baterii klekne a on klekne? Uložený soubor nebude zapsaný, protože bude uložený pouze v cache a nedošlo k synchronizaci. Pochopil jsem tuto výhodu správně?
To je ideální stav, který může být buď přenastaven (tato funkce může být vypnutá), nebo se může jednat o bug či vada baterie, která nebude mít již plnou kapacitu a nebude zkalibrovaná. A může být i vada firmware, jako u Asus Zenbook, kdy někdy úplně zamrzne, když je baterie třeba na 40 %, to pak musí být lahůdka.
Devuan naprosto v pohode pouzitelny je. Zajimalo by me, co tam nemate za aplikace, kdyz je repozitar mergem zdroju debianu. Akorat je potreba misto network managera pouzit wicd.
Z debianu jako takoveho se uz bohuzel systemd na desktopu vysekat neda. Na serveru to jde i na stretch.
Asi se zeptám hloupě, ale proč musí být sda1 – FAT – UEFI boot oddíl velikosti asi 500MB, když reálně mám pak zabráno asi 5 MB z těch 500 MB? Mám to tak na všem, co jsem kdy s UEFI instaloval, ale s oddílem menším než těch 500 MB to odmítalo spolupracovat. Je tam zapsáno ještě něco, co není vidět? Děkuji za případnou odpověď.
https://wiki.archlinux.org/index.php/EFI_System_Partition myslím, že tady je to vysvětlený líp, než dost
nikoliv, tam mas receno ze miniumum je 256 MiB coz je minimum pro FAT32... on se ale ptal proc mu neslo pouzit mene nez 500MB ;)
napr. Windows 7 (a nevim jako novejsi) neumeji pouzit EFI v FAT16, ale specifikace UEFI nevynucuje FAT32, takze s Non-Windows lze pouzit i mensi nez 256MiB pokud se pouzije FAT16 (pritom na tvem odkazu je vynucovan FAT32)...
dalsi vec pak je ze nektere implementace UEFI muzou mit problem s <512MiB pri pouziti FAT32, ale pri pouziti FAT16 a <512MiB problem nebude...
neber to jako prudu, ale par postrehu :)
mc – editace textových souborů v terminálu
vazne? a co je treba firefox? program na pristup k gmailu? ;-)
mc je konsolovy dvoupanelovy spravce souboru, ktery mimojine take umoznuje editaci souboru
kate – textový programátorský editor pocházející z KDE
pokud je zvoleno ultralehke LXDE tak instalovat Kate ktere si natahne pres 150 (= ~300MB) dalsich zavislejch balicku Qt a/nebo KDE?? jako "programatorsky" editor lze doinstalovat napr. mousepad tim ze jde o GTK tak si skoro nic(presneji 2 balicky = ~3MB) nedotahuje a take umoznuje zvyraznovani syntaxe, barevne temata, vice souboru otevrenych najednou... (pripadne lze pouzit ten edit v mc co zvladne +-totez a i neco navic ;)
xbacklight – nastavení jasu displeje přes terminálový příkaz: xbacklight -set 60 (v procentech)
Tohle spis jen pro zajimavost, i bez pridaneho programu jde nastavovat jas displeje z terminalu:
echo $cislo | sudo tee /sys/class/backlight/*/brightness
s tim ze $cislo je v rozsahu 0 az $(cat /sys/class/backlight/*/max_brightness)
kromě rychlého startu systému a rychlejšího startu aplikací mi SSD nic extra nepřináší
a co treba pouziti internetoveho prohlizece? ktery ma tisice malych soubory a/nebo zapisu do databaze pro cache? nejde pak jen o rychlost zapisu ale primarne o mnozstvi vstupne/vystupnich operaci ktere SSD ma o nekolik radu vice
Bohužel Devuan už nabízí jen XFCE
coz je logicky krok, jednak narozdil od "oklesteneho" LXDE (resp. vytuneneho Openbox WM), nabizi mnohem vice moznosti a pritom nepotrebuje skoro o nic vice systemovych prostredku, zaroven pak Xfce ma budoucnost, kdezto LXDE (na GTK) uz ma vyvoj ukoncen, protoze jeho vyvojari presli na LXQt (na Qt) sloucenim s Razor-qt...
Když už je v titulku slovo konzervativní, dovolil bych si připomenout, že existuje něco jako správci oken, to znamená vůbec žádný deskotop, jenom aplikace umožňující inteligentně manipulovat s otevřenými okny například tím, že si klávesovou zkratkou deikonifikuju otevřenou aplikaci nebo zmenším okno na polovinu obrazovky. Žádné ikony, notifikace, klikací nastavovátka, systémové lišty a podobné nesmysly imprtotvané z OS jehož jméno nesmíme vyslovit. Twm je tady od roku 1987, já ho používámo do roku 2002 a před pěti lety jsem si do .xinitrc přidal prográmek vdesk, který mi umožňuje mapovat virtuální plochy na jednotlivé klávesy numpadu. Já si určuju, co budu používat, ne abych se co tři roky nechal rozhodit novou verzí GUI svého OS.
dovolim si podotknout, ze "spravce oken" je(kdyz vynechame ze ho ma i kazde "desktopove prostredi") to v clanku resene LXDE, protoze jde v podstate o vytunenej Openbox WM... to co popisujes je "Dlazdicovy spravce oken" ;)
Moc děkuji za skvělý článek, Debian s LXDE je nejen pro starší počítače parádní volba. Slackware funguje stejně dobře, jen ta kompilace ze slackbuildů na nich přeci jen chvíli trvá.
Pro nadšence do Debianu, kterým z jakéhokoliv důvodu nevyhovuje LXDE, je zde jedna velmi zajímavá možnost, operační systém Q4OS, který k plné spokojenosti využívám jako hlavní desktop. Jedná se o předkonfigurovaný Debian s prostředím Trinity a minimem aplikací, který je jen o něco málo náročnější na systémové prostředky, než LXDE. Stále se vyvíjí, tvůrci čile testují připravovaný Stretch a nezapomínají ani na RPi.
Plus můžete využít jedno velmi zajímavé rozšíření XPQ4:
tím např. můžete zlobit nás linuxáky, pohled na plochu totožnou s Windows 2000 nebo XP a ikonou Synapticu dokáže pravé divy... Sám toto rozšíření k plné spokojenosti využívám, Windows XP považuji za výborný systém, jeho vzhled v kombinaci s linuxem mi parádně sednul. Tvůrci po mém dotazu slíbili, že v nejbližší době uvolní aktuální zdrojové kódy, které bych rád zkusil zkompilovat v kombinaci Trinity plus Debian/Slackware/Arch.