Názory k článku Korekce Meltdown Lite pro Zen 5, Intel Xe3 v Mesa 24.3

Kdo vlastně platí Linuse? Z čeho žije?

Linus Torvalds odmítl po zakončení studií pracovat u jakéhokoliv komerčního subjektu na Linuxovém jádře a na tomto stanovisku setrval. Bylo to proto, aby jeho práce nepatřila jedné firmě. Nakonec ho pro jeho rozsáhlé znalosti dokumentovaného i nedokumentovaného chování x86 procesorů zaměstnali ve firmě Transmeta, která projektovala procesor Crusoe s VLIW architekturou, který měl překládat x86 kód na vhodnější instrukční sadu za běhu OS a aplikací. Kontrakt byl pouze na konzultační činnost s tím, že se i po velkou část pracovní doby může soukromě věnovat vývoji jádra Linux.

Technologie nakonec konkurenční nebyla, Intel i AMD zvládali překládat přímo v HW procesorů rychleji.

I po konci Transmety Linus odmítal komerční nabídky a tak společnosti IBM, HP, CA, Intel, a NEC, pro které byl Linux již zásadní bází pro jejich produkty vytvořili neziskovou organizaci Open Source Development Labs, které věnovali testovací systémy a kterou platili za centrální údržbu jádra Linux. Linus Torvalds byl prvním zaměstnancem (fellow - tedy spíš placený za odvedenou práci ale bez možnosti platících mu zadávat příkazy), a po dlouhou dobu byli v pracovním úvazku pouze dva s Bryce Harrington (myslím že hlavně správa infrastruktury). Druhým přibraným "fellow" byl poté Andrew Tridgell (Samba, Rsync a další).

V roce 2007 se OSDL a Free Standards Group spojily a vytvořili Linux Foundation.

Nemohu teď přímo najít relevantní dostatečně podrobné finanční zprávy, ale předpokládám, že nadále Linuse Torvaldse a další core vývojáře platí. Platí z velké části i provoz a správu https://www.kernel.org/ i když vlastní entita je nezávislá Linux Kernel Organization, Inc.

Linux Foundation nyní zastřešuje mnoho dalších projektů, podle mě často spíše na základě požadavků financujících firem než podle představ vývojářů. Je to v podstatě stejně jako Eclipse foundation, Appache foundation a další podobné entity servisní organizace pro mnoho projektů, konferencí (včetně RISC-V) atd. Linux Foundation přispívá k hodně užitečným projektům, ale má již i hodně vlekou spotřebu na mnoho spíše komerčních a PR aktivit a ceny vstupenek na akce jsou hodně vysoké. Akce pak jsou pak na úrovni i pro lidi z managementu firem. Takže na RISC-V Summit EU a nebo USA stojí vstupné okolo 400 EUR, podobně na Open Source Summit atd. Takže pro nezávislé vývojáři a lidi a studenty třeba z českých univerzit je to dost nedostupné. Tedy pokud nejsou součástí grantů, které rozebírají tu půl miliardy sem a nebo tam, ale tam se zase nesmí dělat podle potřebnosti, ale podle buzzwordů, i když výsledek za státní peníze bude zavřený a většinou k ničemu.

Ale Linux Foudnation nabízí někdy i pár grantů pro ty, kteří pracují ze zájmu o projekty a tak jsem třeba mohl na RISC-V Summitu předvádět i náš výukový simulátor, který mi osobně zatím nevydělal ani korunu, ty částky okolo 40k kč za rok, které se z rozvojových projektů ČVUT na výuku daří získat, jsem kompletně předal spolupracujícím studentům. Jinak v zásadě o naší práci na ČVUT zájem moc není. Ale od Japonska po Brazílii se používá a dalí univerzity přispívají kódem.

> Technologie (Transmety) nakonec konkurenční nebyla, Intel i AMD zvládali překládat přímo v HW procesorů rychleji.

Ne tak úplně. Ale on brzo přišel Pentium III, který byl taky úsporný, ale rychlejší. Takhle dopadly všechny konkurenční architektury - byly lepší než Intel, ale Intel je další generaci dorovnal/překonal. A člověk neriskuje problémy s nekompatibilitou nebo nepředvídatelným výkonem.

Druhý problém Transmety byl její princip: Aby obešla licenci na x86, tak emulace byla na softwarové úrovni (podobně jako dnes emulace x86 na procesorech ARM a RISC-V). Ta emulace byla moderně JIT, Just-in-Time kompilace. Takže první spuštění kódu bylo rychle převedené, ale pomalé. Kódové stránky v RAM se profilovaly, a když zjistil, že je volaná častěji, tak ji překompiloval optimalizovaněji až nejoptimalizo­vanějí.

Takže třeba softwarové přehrávání MPEG bylo po pár snímcích rychlé a úsporné. Stejně tak hraní hry, kde se provádí kód pro další snímek znovu a znovu. Ale běžné klikání ve Windows bylo pomalé, protože to byl jednorázový kód nebo opakovaný až na vstup uživatele po nějaké době.

EDIT: Podobně FX!32 na Alphě. První spuštění pomalé, druhé už překompilované.

29. 10. 2024, 21:00 editováno autorem komentáře

Teď jsem náhodou narazil na zdroj, kde lze dohledat kompletní finanční data o neziskových organizacích v USA. Konkrétně i pro Linux Foundation.