Možná jsem měl matematiky málo (nebo moc), ale dost mě mate, že t je hodnota z intervalu a zároveň je to uzlový vektor... Navíc mě mate, že uzlový vektor je jednou indexovaný od 0 do s a podruhé do n+m+1. Znamená to, že s=n+m+1? Když ještě navíc řeknu, že t je uzlový vektor, tak je to uzlový vektor a basta fidli. Pokud je to napsaný na jedný stránce od jednoho autora, chtělo by to sjednotit zápis. (Jinak NURBS křivky vidím poprvý v životě.) Ale dost kritiky, už se těším na další pokračování :-)
Pro nurbs krivky je definovana delka uzloveho vektoru vzdy delky n+m+1 jako pocet ridicich bodu plus stupen plus jedna. U definice B-spline funkce je pouzito s, protoze se jedna o obecny vzorec a pokud provedete substituci s=n+m+1 dostanete jeho tvar pro nurbsy.
No je to tak, že parametr t v první rovnici se kryje s uzlovým vektorem. Jinými slovy - je to jiné t! To bez indexu je reálné číslo, to s indexem pak prvek uzlového vektoru. Obvykle se to značí stejně (u nebo t), i když já jsem byl vždycky proti :-) Pravda je ale taková, že ty dvě věci spolu korespondují
Viz C(t) - křivka je vlastně funkce o jednom parametru, parametr tedy musí být z nějakého intervalu. Například Bézierovy definujeme na <0,1>, u NURBS by to mělo být (tady si nejsem jist) <t_0, t_n_+_m_+_1>. Dost dobře nerozumím, co tam slečna má, se mi vůbec nezdá - už proto, že bázové funkce jsou na <t_n, t_n_+_k_+_1> nenulové a pro vykreslení celé křivky je nutno "aktivovat" všechny intervaly - tedy konvexní/konkávní "podkřivky" realizované danými bázovými funkcemi.
Uzlový vektor může být libovolný interval, např. (0,0,1,2,3,3), samozřejmě se nejčastěji používá interval(0,1), tedy uzlový vektor ekvivalentní k předcházejícímu je (0,0,0.333,0.666,1,1). V programu stačí přidat transformační metodu. Při vykreslování křivky se aktivují všechny bázové funkce. Kouzlo je v tom, že existuje deBoorův algoritmus, který celý výpočet zjednodušuje, ale o tom se dozvíte v příštím díle :-)
Kolega měl ale na mysli fakt, že t náleží intervalu <t(n), t(n+1)>. Podle mě to je nepřesně, tedy pokud to bylo zamýšleno jako definiční obor celé křivky. Na to se tedy ptám - jaký tedy je?
Také nerozumím tomu, že se aktivují všechny bázové funkce. Jejich výsledek je nenulový jen na jednom určitém subintervalu, právě proto jsou modifikace na křivce lokální. Kdyby se aktivovaly (byly nenulové) všechny najednou, tak by tomu tak nebylo.
Definicni obor je interval <t(n), t(m+1)>.
Pro pevnou hodnotu t se použijí vzdy jen určité z nich, podle toho, v jake subintervalu uzlového vektoru leží. To je lokálnost. Pokud vykreslujete celou křivku, aktivují se tedy postupně všechny.
Takže v případě toho příkladu je to <0, 1>. Krajní prvky vektorů se obvykle znásobí, aby křivka začínala a končila a kontrolním bodu. Vše je objasněno :-)
Původně jsem myslel, že žena bude mít k jazyku větší vztah, než muži... :-p NURBS bych jako akronym přeci jen psal velkými písmeny, už vůbec bych nepsal "nurbsy". V článku používané slovo "splajny" mi taky dvakrát nevoní... :-) Slečno Věro, kde jste? :-)))
Pominu-li tyto věci, jsem za článek neskonale vděčný. ;-) Grafiku můžeme. :-)
V současné literatuře se objevuji vyrazy: nurbs, NURBS a dokonce i Nurbs. Záleží na tom, od koho čtete článek. Používám malá písmena z toho důvudu, že pojem nurbs používám jako obecný název křivky ne jako akronym. Záleží na úhlu pohledu.
me zas nevoni ze za vetou pouzivas tecku mezeru a emotikon ... ale nic si z toho nedelej ... ja zas s**u na velky/maly hacky/carky atd :) ... no hlavne ze si rozumime - no ne?
Nevšiml jsem si, že by jazyková pravidla pokrývala smajlíky. :-) Aspoň moje češtinářská literatura tento problém neřeší a jako překladatel jsem na to ještě nenarazil... :-D
Mně přijde šílené používat slovo "softwary". A ještě k tomu v perexu, korektorka asi zaspala. Jinak ale dobrý článek, něco podobného bych si na Rootu představoval častěji.
Hezkej predpoklad, ze kazdej vi, co jsou NURBSy... Ja to nevim. A ani po precteni clanku... Mozna to chtelo trochu obecnejsi uvod pro ty co zajima o cem to je a ne jakej je matematickej zaklad...
pocitacova grafika ma bavi a hoci o nurbs krivkach uz nieco viem, aj tak som tento clanok celkom privital. na uvod mi to prislo trochu "z rychlika", ale tesim sa na dalsie pokracovania :)
Muzu se zeptat, co maji spolecneho NURBS krivky s Linuxem? Dale by mne zajimalo jak hluboko hodla slecna autorka s problematikou zajit, nebot jsou na toto tema popsana celkem obsahla scripta (napr. UP Olomouc) a nevim, zda jejich prepisovani do nekolika clanku bude mit kyzenou vypovidaci hodnotu. Mam z toho spise pocit, ze se slecna autorka pripravuje na zkousku z pocitacove grafiky (odpovidal by tak letni semestr ve 3. rocniku), a sve studijni zavery se snazi timto zpusobem zkonzultovat s ostatnimi mladymi akademiky.... Nemam pravdu?
Je prece naprosto normalni, kdyz tady jsou odborne clanky, tykajici se programovani a pocitacu. Byl tu clanek o nenaprogramovatelnych vecech, o OpenGL (ktere s Linuxem ma spolecne asi tolik jako s Windows, mozna jeste min) a podobne...
Na CVUT FEL to bylo tusim v zimnim ... pamatuju si, ze kdyz jsem to docital ve skriptech cestou na karlak na zkousku, tak mi hnusne mrzly ruce ...
Pokud bude za clankem nasledovat nejaka implementace, jadro algoritmu, neco, co se da pouzit ve vlastnim kodu, nebo z radky ... tak to sem patri urcite. A pokud ne, tak mi to porad prijde prinosnejsi, nez clanky o hrach :-) (byt chapu, ze je urcite mnoho lidi, kteri si budou myslet opak).
... no, pokud to ale bude prepisovani script /prednasek, jak to zatim vypada, tak tomu moc nerozumim.... Tato problematika uprimne zajima pomerne uzky okruh lidi, kteri si jako zdroj informaci pravdepodobne vyberou nejaky specializovany (univerzitni) server, pripadne si poridi scripta.
Neco jineho by bylo, kdyby se serie clanku zabyvala obecne problematikou pocitacoveho modelovani krivek/ploch tak nejak popularni formou, nikoli formmou strohych matematickych definic. Uz vidim, jak v druhem dile bude popis hermitova platu, vc. prislusnych rovnic, v dalsim dile neco o translacnich plochach vc. prislusnych rovnic a tim to skonci. Napriklad by bylo fajn, kdyby autorka vysvetlila, jak se vlastne prislo na nurbs, jaky byl vyvoj atd.
Kdyz uz se slecna autorka pustila do tohoto tematu, mela by na zacatku vysvetlit minimalne system souradnic, homogenni souradnice, transformacni rovnice/matice (odvozovat to ani neusi) v rovine a v prostoru a pak muze zacit prepisovat scripta.
Jinak OK, souhlasim, ze root neni jen o Linuxu, ale jsem presvedcen o tom, ze zacit "serii clanku" prostym opsanim vzorcu je tak trochuu zbytecne.
Myslím si, že zbytečné by naopak bylo opisovat "populární" články, kterých je na internetu mraky. Pokud se ale chcete o něčem bavit (resp. něco programovat), tak si musíte stanovit výchozí podmínky, jinak se ani nikam nedostanete (viz třeba diskuze s p. Zapletalem)...
Asi každý článek zajímá jen určitý okruh lidí, ne? Mě jsou třeba ukradené články o hrách a sítích a byl jsem nadšený z článků o Mapserveru.
Podle mě nemáte.
Podle Vašeho názoru soudím, že jsem tento kurz sám asi nedávno absolovoval. Mohu Vás však ujistit, že paní autorka má obdobný kurz za sebou. Zabývám se jimi v doktorké práci a implementuji je RFEM 3D. Skripta rozhodně opisovat nehodlám, články jsou koncipovány jako návod na programování NURBS křivek. Napsat však kus zdrojového kódu bez vysvětlení souvislostí by asi moc přínosné nebylo... Nemám pravdu?
PS: místo skript z UPOLu Vám doporučuji přečíst si knihu The NURBS Book (Tiller, Piegl)
... nemam, ale jsem blizko :-o) Mate pravdu, ze jsem podobny kurz prodelal, ikdyz nedavno to nebylo a byl to vice nez jednosemestralni kurz. Od zacatku me to nebavilo, nebavi a bavit nebude. Proto jsem si rikal, ze kdyz uz je clanek na rootu, bude to popsano trosku "lidskou" formou, ale neni.... Muzete mi prosim uprimne rici, co vas vede k napsani toho clanku? Honorar to asi nebude, scripta kvuli samostudiu udajne opisovat nechcete, pro "bezneho cloveka" je tam priliz "slozite matematiky"... Tak tedy pro koho jineho, kdyz ne pro hrstku mladych akademiku? Predpokladam, ze vam to jako publikaci do disertacky neuznaji....:-o/
P.S. The NURBS Book (Tiller, Piegl) vazne cist nehodlam :-o)
a to dvoji, oboji na editora ROOT.CZ:
1. tema je priliz odtazite od jadra serveru. To, ze mandelbrot a fraktaly obecne jsou pritazlive pro ctenare jeste neznamena, ze ze serveru o *nixovych systemech se ma stat "the wierd mathematics daily".
2. za vaznou chybu povazuju delku clanku. Driv nez zacne, skonci. Takovouto chybu editora jsem na rootu zaznamenal jiz nekolikrat - clanky jsou prilis kratke, nektere dily se pak jevi jen jako p.r. nebo "matematicky uvod". Jestli si, pane sefredaktore, myslite, ze ctenari nejsou schopni zkousnout vic, nebo ze kratsimi clanky zvysite produktivitu prace ctenaru (ctenari budou min cist a vic pracovat), tak jsou to klamne predstavy.
Osobne se domnivam, ze obe me vytky jsou zalozeny na nedostatku kvalitnich clanku, respektive malem zajmu autoru o publikovani na root.cz. Jinak si kratke clanky o matematickych figlech na kdysi *NIX-fan serveru lze vylozit tezko.
Mozna se ohradite - jestli vam to vadi, tak nas nectete. Do jiste miry je to pravda, ale nekdy je dobre dat najevo, ze clovek nechce opustit "znacku", ale nelibi se mu, co se s ni prave deje.
kdyby tady byla jeste pani Dolezalova, tak by vas vyzvala, at napisete clanek. :-)
Presto by me ale zajimalo, co vas vedlo k tomu napsat ten prispevek. Je vam lito, ze tu nejsou kvalitni clanky (kde jsou ?). Hrozite tak trochu zastrene, ze jestli to takhle pujde dal, tak ze jako zmenite tu "znacku"? Ke ktere by jste sel?
Nepisu to, aby se jen tak kecalo. Ve vasem prispevku je jakasi logika a trochu sirsi zaber, nez v tech ostatnich prispevcich, kde se diskutuje ten "vektor" :-). Pro to je zde jakasi nadeje, ze je mozno diskuzi dojit k obecnym zaverum, proc tu takove clanky jsou a jestli to nahodou neni zakonite.
dik za reakci :) to predem !
Vazne je mi lito, ze clanky a zejmena serialy (mimo svetle vyjimky, pana Penkavy a jeho bezpecnostnich stripku) se cim dal tim min tykaji *nixu. Jiste jste si tez vsiml drive zmineneho rozdrobeni clanku do serialu. Root jsem cetl denne, dnes uz spis treba ABIcko. Zajimave clanky dnes vlastne sbiram hlavne z rssbota na #linux, obcas vyprodukuji kvalitni treba i velke firmy - typicky serie tutorialu k linuxu na IBM.com (naposledy me nadchnul memory model). A ted to srovnejte s rootem: v patek hry, v sobotu komix, v pondeli bezpecnost, fraktaly ci nurbsy, sklizen.
A ted se podivejme na zbytek clanku v tomto tydnu:
-- SIP neni o SIPU, ale o konfigurace KPhone. Zduvodneni proc zrovna kphone ? "ktery je velmi schopny a take jej najdete ve vetsine distribuci." tomu rikam profesionalni volba
-- Open Exchange - to je fakt jen pr. Perly typu "GPL je licence, kdy je mozne ziskat program zdarma, ale to plati pouze pro program, ne jiz pro medium urcene k uchovani a prenosu dat. Tudiz za ziskani programu je potreba vzdy zaplatit." (nahodne vybrana prvni veta) ani nekomentuji
-- fingerprinting - tohle tema me zrovna zajima. obsah clanku je docela k veci, ale chybi jakekoli odkazy.. kdyz uz je tak "obecny" (vzhledem k hloubce tematu), tak by se "vice k precteni v research paperu ..." urcite hodilo.
-- CALC: je uzasny, v kolika clancich si prectete, jak rozbalit tarball nebo napsat make install. zbytek clanku tvori obslehnute tabulky operatoru a prikazu.
-- no a anketa czech open source: nekdo z cs.wikipedia.org uz se nechal slyset, ze byl osloven jako navrzeny do ankety a mailem mu prisla informace jako priloha v MS Word DOC & JPEG. Co k tomu dodat :)
Vim, ze tohle je trosku hruba kritika, pod clanky bych ji nepsal, ale v kontextu teto odpovedi si to dovolim - vystihuje muj dojem z clanku na rootu.
Rikal jsem si, ze kdyz se ozvu, treba si to sefredaktor nebo nekdo jiny precte a zkusi se zamyslet. Od zmeny redakcniho systemu a "profesionalizace" serveru pravidelne zaznivaji v diskuzich kriticke hlasy. Vazba zakaznika ke znacce sice funguje, root ctu; stejne tak stale jeste cas od casu nostalgicky zkusim treba underground.cz :-) Ale mrzi me, co se s ROOT.cz deje. Jak dlouho se mi (mluvim fakt jen za sebe) bude chtit cist ploche a laicke clanky na rootu, nevim...
ten soupis clanku a jejich hodnoceni - k tomu se muzu pridat. Vidim to take tak, a nejen zde na rootu. Na linuxsoftu jsou napr. zase nekonecne serialy a nebo clanky s par obrazkami nejakych exotickych distribuci. To nemluvim o linuxzone a pod.
Presto si myslim, ze nepomuze, aby se sefredaktor zamyslel. Clanky nejsou a je moje pevne presvedceni, ze take nebudou. Portaly se sice krecovite snazi vydat denne nejaky clanek, ale presne to odpovida vasemu popisu. Proc tomu tak je?
Nu, podle me je to jednoduche. Uteklo 10 let a vse uz bylo receno. Tenkrat pred 10 lety, kdy neexistoval jediny tutorial v cestine a casopisy plne DVD nutne kazdy hltal nove clanky - byly proste nove. Dnes se naucila rada lidi dobre anglicky a za tech 10 let se nahromadilo spousta materialu na internetu, ktery prave za tech 10 let narostl. Proto je root rad, kdyz prijde nejaka pani, a prepise neco o nurbsech z nejakych knih nebo skript.
Myslim, ze bychom meli akceptovat, ze doba portalu plnych inovativnich clanku je pryc. Ze zvyku sem chodime a odlozime tu IP-adresu a tim pomahame jeste k nejakemu takovemu prezivani. Ale nemuzeme ocekavat, ze se neco noveho, prevratneho nebo prekvapiveho dovime.
Zajimava otazka by byla, proc navstevujeme ty portaly i nadale i kdyz intuitivne tusime, ze se nic noveho nedovime. Moje vysvetleni je nasledujici:
Nachazime se v dobe prechodu od prumyslove k informacni spolecnosti. A informace se nam jevi jako neco ceneho a snazime se, aby nam neco neuteklo. Povetsinou nachazime ale serialy o MySQL a pod. To nas neuspokujuje, protoze tyto informace nejsou "hodnotne" - jsou to kopie jiz znamych informaci, kterych se vali vsude mozne mraky. Oslovujeme proto redaktory portalu, aby s tim neco delali - ale jak zduvodneno vyse - oni ty clanky a ty "hodnotne" informace nemohou zprostredkovat, i kdyby davali za clanky buhvi kolik. Proc je tomu tak:
Zde si vzpominam, co me pri oslave ukonceni vysoke na tom obligatnim vecirku rekl muj profesor, pote co jsem mu ozrejmil, ze si chci jeste doplnit tyto a jine vedomosti, abych mohl dobre vybaven vstoupit do pracovniho procesu. S usmevem rekl "vite pane kolego, know-how se nedozvite v knihach, to prodavaji firmy ve svych produktech". A proto se dnes nedovime v zadnem clanku, co prave dela pan Zak, Kasprzak a jini, kteri pred 10 lety staveli na nohy tu komunitu. Oni jiz nekde pracuji a to jejich know-how vyuzivaji ty firmy, kde jsou zamestnani.
Samozrejme, ze nas hlad po informacich zustava. Budeme to muset ale organizovat jinak, nez aby to za nas delal root a jine portaly. Musime se vratit k te forme, ktera funguvala a bude fungovat vzdy. Musime nabidnout informace, o ktere ma nekdo zajem a je ochoten za to prozradit neco ze sveho know-how. Tak jak to delaji vedci od tech dob, kdy si Newton s Huygensem vymnenovali sifrovane zpravy o tom, co prave delaji.
Ted uz zbyva jenom konktretizovat, jakou formu komunikace mame uzivat. Nekteri by navrhovali, ze jsou zde diskuze - viz. napr. diskuzni forum na linux.cz. Zkusme si predstavit, zda by tam Newton a Huygens prispivali :-) a proc by tak zcela pravdepodobne asi necinili...
dobre receno. zitra se snad zmohu na poradnou reakci, dnes jen napad: mozna je tema serveru moc siroke. Mozna konci doba, kdy je mozne publikovat zajimave vse mozne o linuxu. Dovedu si predstavit treba prunik mezi "dbsvetem" a "root.cz", ktery by se venoval provozu db serveru resp. rdbms na linuxu, tutorialy, komentovani vyvojovych vetvi postgresu, oracle, podivnosti v db2, zmatku kolem sybase a sladkych vzpominek na informix :) jedine do takle uzke oblasti je asi mozne seskupit odborne autory i pravidelne ctenare. Na rootu pak holt budeme cist komixy, hry a trosku poeticke matematiky..
viz snad pozdeji, jeste jednou dik za prispevek
Tak nejak. Trochu vsechno odrostlo. Je fakt dost lidi, kteri toho dost znaji, ale malokdo ma chut a nutkani publikovat, a chut se vracet k necemu o cem uz jednou psali. Navic funguji zamerene blogy - planet postgres, planet mysql, ... kde se ted uz najde dost veci. Vetsinou Vas neprudi flameri a je vetsi sance, ze narazite na nekoho, s kym se da diskutovat.
Někdy mě zaujmou věci, které jsou ve zprávičkách. Jenže ve zprávičkách jsou jen ochutnávky, ale moc se to tam nerozepisuje. Což mi přijde jako škoda. A to docela velká. Když se tam objevila zmýňka o nové verzi Atoms, tak jsem ani pořádně netušil o čem to mluví. Což by to nebyl dobrej článek rozepsat to k čemu jsou některé věci užitečné a na co slouží? Né hned k implementaci ale spíše jako nástin aby se jeden v tom trochu orientoval.
Osobně by se mi také líbilo, spíše článek o tom, co to je Nurbs jak se používá, které programy jej mají implementovaný a jak. A který program v linuxu.
Matematickej rozbor fajn (kde je zlatá éra seriálů o glib), ale stejně jsem to přejel a nečet. A to přitom Nurbs znám. Nebo jsem o tom jen slyšel. A dál nevím, jak to vlastně funguje. Je to 2D, nebo 3D projekce a vůbec.