Názory k článku Lawrence Lessig: Svobodná kultura - Pouhý plagiát
-
anonymníZjevne si pletete pojmy. Plagiatorstvi neni ukradeni kodu, ale myslenky, ta se v uzavrenem kodu skryt neda. Kod dokaze naprogramovat kazdy druhy student FIT, ale o vymyslet CO PROGRAMOVAT, to je vec naprosto odlisna. Zdrojove kody, nemaji naprosto zadnou cenu, i ta nejslozitejsi aplikace se da oprat za par tydnu, kdyz vite jak funguje a to jak funguje je alfa omega vseho okolo softwarovych patentu. Softwarove patenty a uzavirani kodu je jedina moznost, co brzi open source (kanibalismus), aby totalne nepotlacil komercni vyvoj a tim padem cely softwarovy vyvoj. Je to totiz chte nechte propojeny kolobeh. Open source komunite chybi inovace, kterou vnasi rozsahly a hlavne nakladny vyvoj aplikaci, na ktery open source proste nema. Na druhou stranu rychly "kanibalismus" ze strany open source, pripravuje komercni firmu o zisky a pro pokryti dalsiho vyvoje, coz vede v upadek a snizovani vydaju do vyvoje a tim padem upadek open source.
Myslim, ze kazdemu trochu soudnemu cloveku, at je to fanaticky linuxar nebo ne, dochazi tato zjevna premisa, nicmene ji hold mlcky vsichni tolerujem, ale to neznamena, ze to tak neni a ze to tak bude navzdycky... -
Open source ani zdaleka nechybí inovace. Té má na rozdávání. Jen neprofesionálním vývojářům chybí čas, aby se svým myšlenkám mohli na dost dlouho plně věnovat, dovést svoji malou hračku do trochu použitelného stavu a nastartovat celý projekt.
Naopak skutečnou brzdou vývoje je uzavřený software a přístup "tady je napůl nedodělaná verze, která se bude ještě půl roku ladit za provozu; jestli chcete něco, co to neumí, za dva roky si kupte novou verzi".
Jediná opravdová inovace ve sféře uzavřeného software jsou stále líbivější reklamní pozlátka, do kterých je zabalený stále horší kód. Open source používám a vyvíjím hlavně proto, že u něj je důležitější efektivní použitelnost než reklamní pozlátka. -
Veterán (neregistrovaný)Můžete zde napsat ty inovativní nápady Open source? Já si jich poslední dobou moc nevšimnul.
Z komerční sféry uvedu příklad - Adobe Photoshop. Ve své dobe se tehdy ještě počítačové časopisy předváděli, jak jeho konkurence za mnohem nižší cenu nebo i zdarma nabízí i o stovky filtrů více. Ty byly sice prakticky nepoužitelné, ale časopisy to oslavovali. Photoshop pak ve verzi 2 přinesl CMYK. Některá konkurence nedošla tak daleko dodnes, ale jiní se přizpůsobili. A opět mohutné oslavy. Jenže pak přišly vrstvy, textové vrstvy, inteligentní laso... Konkurence pořád jenom dotahovala a kopírovala cizí nápady. Já zde vidím komerční společnost, která pečlivě sleduje požadavky zákazníků a převádí je na vylepšení programu. Ono totiž naprogramovat vrstvy je skutečně jednodušší, než vymyslet, jak jednoduše provádět úpravy na bitmapě. -
Samozřejmě čest výjimkám jako Adobe. Adobe se včas dostali do pozice, kdy mohli líbivé pozlátko zahodit a soustředit se plně na kvalitu svých produktů. Grafika obecně je slabá stránka open source, protože je málo grafiků, kteří jsou zároveň dobrými programátory a mají čas programovat si vlastní nástroje.
A ty inovativní nápady? BASH, GCC, VIM, Emacs a spousta dalších. Jsou to všechno programátorské nástroje, které aspoň v některých ohledech nemají komerční konkurenci. Komerční firmy dávno zavrhly příkazovou řádku, takže BASH nemá co kopírovat. GCC má jen dva velké konkurenty a oba jsou pouze pro architektury x86 a x86_64. V počtu podporovaných platforem jednoznačeně konkurenci nemá. VIM a Emacs nemají konkurenci hlavně protože se jejich vývojáři rozhodli nekopírovat od konkurence, ale šli svou vlastní cestou. Zkusili experiment, který by si žádná komerční firma nemohla dovolit kvůli riziku, a experiment vyšel. -
Veterán (neregistrovaný)Já uváděl konkrétní nápad (vrstvy) v konkrétním programu. Vy uvádíte seznam programátorských nástrojů a žádný nápad.
Za nápad považuji například tlačítko "zobrazit plochu". To ušetří plno času velkému množství lidí a je to prkotina. Další drobnost je třeba ikona hlasitosti na panelu, pás rychlého přístupu u OS X, nabídku možných funkcí na třetím tlačítku myši, průběžnou kontrolu textu při psaní atd. Většinou nemám ponětí, kdo tyto funkce jako první zavedl, ale zřejmě šlo o komerční produkty. Programátoři totiž na něco takového přijdou jen náhodou - jejich představa používání počítačů se totiž značně liší od světa neprogramátorů. -
Dobře, tak tedy nápady: Ovladače tiskárny založené na PostScriptu i pro tiskárny, které samy PostScript nepodporují (CUPS a jejich rozšíření formátu PPD). Konfigurace a skriptování textového editoru pomocí Lispu (Emacs). Skládání oken do skupin pomocí záložek (správce oken PWM). Vkládání označeného textu prostředním tlačítkem myši (bez Ctrl+C a Ctrl+V, prakticky každý správce oken na Linuxu). Programovatelné doplňování příkazů v shellu (BASH). Balíčkovací systémy. Protokol XMPP. TeX.
Proti každé věci z toho seznamu je tlačítko "Zobrazit plochu" opravdu prkotina. Já na něj za několik let na Windows klikl pouze dvakrát, a to omylem. Pak jsem musel čekat několik vteřin, až dostanu zpátky panel rychlého spuštění. -
Veterán (neregistrovaný)Děkuji za uvedené příklady. Jsou zajímavé a většina je určena stylem programátoři sobě. Už jen váš názor na "zobrazit plochu" ukazuje na odtržení od reality normálních uživatelů. Ukazuje to, že OSS dokáže relativně kvalitně udělat střeva a vidím, že i s nápady, ale nápady pro uživatele se moc nevyskytují.
Poznámku o rychlosti nechápu. Běhá to rychle i u sekretářky na P4-1.6GHz s win XP.
Dám vám ještě jeden příklad, jak jsme jako IT pracovníci odtrženi od uživatelů. Je z doby Office 97. Pan svorka - nenáviděná a neinstalovaná část balíku. Také jsem ji ze zásady neistaloval. Pak ale uživatelé zjistili jeho existenci a tvrdě si to vyžadovali. Prý je to zábavné a občas i něco nového poradí. Příšerná ptákovina a přesto se to lidem líbilo. Někdo u MS asi věděl, proč to tam dali. Mě by taková věc nikdy ani nenapadla. -
Budete se divit, ale skládání oken pomocí záložek, kopírování jen pomocí označení a kliknutí prostředním tlačítkem myši, programovatelné doplňování příkazů a TeX jsou věci určené primárně pro uživatele. Programovatelné doplňování příkazů je sice pro trochu pokročilejší uživatele, ale vím o obyčejných uživatelích, kteří běžně používájí některé ostatní vyjmenované věci.
Tlačítko "Zobrazit plochu" opravdu nemá smysl, pokud nemáte panel rychlého spuštění přes jednu polovinu obrazovky a panel nabídky start přes druhou se zakázaným skrývání. -
Miloš (neregistrovaný)
Za nápad považuji například tlačítko "zobrazit plochu".
To vážně máte tak nízké nároky, nebo to posuzujete podle úrovně svých nápadů? Ano - existují skutečně nápady, které jsou nosné, dají se rozvíjet po dlouhou dobu a mohou být i základem prosperity firmy. Vámi uváděné prkotiny to však nejsou. Takovými nápady byl například SuperCalc (nemýlím-li se, první tabulkový kalkulátor), relační databáze a vůbec databázový princip obecně, samozřejmě princip internetu a spousta dalších. Spousta skvělých a pro vás neviditelných nápadů je ukryta v hlubinách grafických nástrojů, bez kterých by ten váš příklad byl pouhou utopií. A určitě daly mnohem víc práce i přemýšlení. Drtivá většina takovýchto nápadů vznikla v hlavách nadšenců, mimo softwarové firmy a někeré z nich vedly i k jejich založení. Převážnou část ovšem velké firmy pouze využily. Skutečnost, že za to většinou cosi zaplatily vás opravňuje k tvrzení, že tyto nápady užívají legálně. V žádném případě však ne k tvrzení, že jsou to JEJICH nápady.
S rozvojem internetu přestávají být ovšem autoři nápadů závislí při jejich realizaci na pomoci sotwarových firem, tím, že mohou využít služeb komunity. A v tom se také ukrývá největší hrozba pro tyto firmy - začínají jim vysychat zdroje nápadů. Už nepřicházejí s prosíkem. Možná, že Linux za Windows stále ještě v něčem zaostává. Ale pokud porovnávám rychlost vývoje, je mi naprosto jasné, na které straně je budoucnost.
-
Veterán (neregistrovaný)SuperCalc - komerční produkt.
Databáze - IBM už na sálových mašinách, cenu si ani neumíte představit.
Grafika - nápady přináší hlavně Adobe, Photoshop z dávných dobách koupila (a zase ty nenáviděné prachy) a původní autor nic neříkal o pistoli u hlavy. V hlubinách je ukryt pouze kód, který to všechno realizuje. A jestli se domníváte, že Adobe mělo v té době od koho čerpat, tak vaši naivitu obdivuji.
Internet - nápad přišel z Pentagonu (propojení různých typů počítačů), zaplatil to Pentagon a až v druhé fázi umožnil připojení dalších subjektů. Víte třeba to, že zpočátku se TCP protokol nepoužíval?
Autoři, kteří svůj nápad prodali, přece nemohou být považovány za součást OSS. Oni měli nápad a dostali za něj odměnu. Takových je i dnes plno. Tvůrci ICQ už v době rozvinutého internetu nějak neuvažovali o svobodě, ale s radostí schrábli svůj pořádný balík dolarů. A podívejte se ve skutečném světě co dělají lidé, kteří mají nějaký skutečně dobrý nápad. Většinou se pokusí získat patent, prodat ho nějaké firmě a jen zlomek z nich ho uveřejní k volnému použití zdarma. -
still (neregistrovaný)Ci je nieco komercne, alebo to nie je komercne, na tom vobec nezalezi. Linux je tiez komercny, tiez ho mozte predavat. Do kernelu momentalne prispieva viac firiem ako jednotlivcov, ale stale je to OSS.
Takze napady, ktore su Open Source:
TCP/IP
FTP
HTTP
Telnet
Mosaic->Netscape->Mozilla->Firefox (prapovodny prehliadac ;-)
DNS
DHCP
SSH
SMTP
POP
IMAP
a mnohe mnohe dalsie, bez ktorych by internet tak ako ho pozname teraz vobec neexistoval ;-) -
svx (neregistrovaný)Kdo nikdy neudělal něco, při čem se neinspiroval prací někoho jiného? Ať se jedná o software nebo o hmotné statky. Stavební firmy staví domy, které si jsou podobné, staví je ze stejných materiálů. Auta jsou si čím dál víc podobné, až skoro stejné. To samé se týká i traktorů. Proč se o plagiátech mluví většinou v případě programů, uměleckých děl a už ne v případě běžných věcí (samozřejmě kromě výrobků tvářících se jako výrobky nějaké značky, které ale vyrobil někdo jiný)? Nejsou traktory Deutz Fahr pouze plagiát Zetoru nebo John Deera nebo Mc Cormicka?
-
Alfa007 (neregistrovaný)Já vím jen jedno, každý člověk je ve své podstatě nestydatým plagiátorem. Místo toho, aby sij ako malé dítě vymyslel svůj vlastní způsob chování, mluvení, myšlení, pohybu, vylučování a přijímání potravy bezestudu kopíruje své rodiče, dokonce i slavné "copyrightové" osobnosti z televize. A což pak ve škole, kde každý do své hlavy nalévá znalosti, které jsou v podstatě výcucem z odborných prací biologů, chemiků, matematiků....
Ani Albert Einstein by si bez "plagiátorství" díky kterému poznal základy a principy fyziky a matematiky nikdy nevypracoval teorii relativity. Stejně jako by se Beethowen nikdy nenaučil hrát na klavír, kdyby nepřehrával skladby napsané autory, kteří existovali před ním,(určitě má u OSY nezaplacenou pohledávku, včetně porušování "ohlašovací povinnosti" na koncertech) aby pak na základě "zkušeností" a "znalostí" získané v těchto skladbách tvořil svoje vlastní díla.
Takže bych upravil danou větu na : Veškerý SW je založen na "plagiátorství", stejně tak jako prakticky veškeré lidské činnosti... -
celá lidská kultura je založena na napodobování (kopírování, plagiátorství, chcete-li).
náš vzdělávací systém slouží k tomu, aby si lidé osvojili (zkopírovali, ukradli, chcete-li) cizí znalosti, o které se sami nijak nezasloužili. a uznejte, je to systém velmi efektivní.
komerční společnosti využívají znalostí vytvořených někým jiným (vědci, studenti, mudrcové, šamani, prostý lid..) a nikdo se nad tím ani nepozastavuje. skutečnost, že by někdo mohl využít jejich znalostí je ovšem problém ;->
----
a pak jsou tu ještě tací, kteří přirozený vývoj vlivem směřování ke stejnému cíli nazývají plagiátorstvím..
ČLÁNKY DO MAILU