Jak jsem již zmínil, jediné, co je ve hře Lbreakout2 pod vaší kontrolou, je malá odrazová plocha (tyčka), tou můžete pohybovat pouze doleva a doprava, zůstává stále ve stejné výšce. Takže to na první pohled vypadá velice jednoduše. Tyčku lze ovládat jednak klávesnicí, což silně nedoporučuji, není to dostatečně rychlé, jednak myší, což je mnohem lepší a umožnuje to používat velicé rychlé „cuky“ (z čehož budete mít po pár hodinách v rukou tiky a podivný třas:).
Dalším klíčovým elementem hry je kulička, ta je na začátku hry na tyčce a po stisknutí startu se odrazí a dále se chová podle fyzikálních zákonů – odráží se od všeho, od čeho se může odrazit, a při nárazu do kostky ji rozbije – což je pozitivní, jelikož cílem hry je porozbíjet všechny kostky. Při letu kuličky dolů se ji snažíte odrazem nasměrovat tak, abyste rozbili další kostky. V menu hry si můžete vybrat ze dvou fyzikálních chování kuličky, v jednom můžete polohou tyčky ovlivnit úhel odrazu (lehčí) a ve druhém ne.
Aby to nebylo tak fádní, tak z některých kostek vypadávají různé bonusy – některé vám pomůžou, jiné naopak hru zase ztíží. Je jich spousta druhů a často mají svůj protiklad: zmenšení vs. zvětšení tyčky, zrychlení vs. zpomalení kuličky, zvětšená průraznost vs. zhoršená apod. Další vás třeba zmrazí a zmemožní pohyb na pár sekund nebo dva druhy magnetů – jeden způsobí, že vaše tyčka bude přitahovat pozitivní, druhý zase negativní bonusy. Bonusy padají svisle dolů a vy je sbírate opět pomocí tyčky. Často jsem se ale díky své chamtivosti snažil posbírat co nejvíce bonusů, až jsem zapomněl na kuličku, která mezitím zmizela v temné propasti na spodu obrazovky… jindy zase musíte vzít negativní bonus, protože padá zrovna tam kde kulička apod.
I samotných cihliček, které máte rozbíjet, je několik typů. Liší se jednak barvou, která značí, kolik za jejich rozbití dostanete pěnez (za určitý obnos peněz si můžete koupit další život), jednak některé mají i další vlastnosti – vybuchující cihly zničí všechny své sousedy, do některých se musíte trefit třikrát, než se rozpadnou, jiné zase jdou zničit jen pomocí energo-kuličky apod. Cihly jsou někdy sestaveny náhodně, jindy zase jejich seskupení něco připomíná – třeba nepřátelskou vesmírnou loď, digitální hodiny atp.
Ve hře můžete hrát „originální“ sadu kol, nebo si zvolit z několika sad „addonů“ neboli různých přídavných kol, sestavených jinými hráči pomocí editoru. Hru hraje vždy jen jeden hráč, ale můžete si nastavit hru pro více hráčů a pak se vždy po ztrátě života střídáte. Lbreakout2 umožnuje i hru po Internetu (nebo po lokální síti, když bude na druhém počítači zapnut server lbreakout2-server), bohužel se mi nepodařilo zastihnout nikdy žádné jiné hráče… podle popisu však můžete hrát ještě několik jiných typů hry jako např ping-pong. Na výběr je ze čtyř druhů obtížností a na „Kids“ mohou v pohodě hrát i nejmenší děti, naopak na nejvyšší obtížnost se budete mořit s každým kolem dost dlouho.
Lbreakout2 je velice pěkně graficky udělaná hra, při plných detailech vidíte výbuch při rozbíjení bloků kostek, jejich občasné zablesknutí apod. Zvuků je zde pár jako odraz kuličky či sebrání bonusu, možná je škoda, že ve hře nehraje hudba, na druhou stranu by hra byla větší, a tak můžete alespoň provětrat mp3 (ti důslední open-source z nás samozřejmě ogg:), co máte na disku… Vzhled celé hry může být měněn pomocí skinů, skiny jsou hezky vyvedeny a změní naprosto vše – od veškerých menu až po grafiku samotné hry. Hra není nijak náročná na počítač, zpomalující jsou pouze efekty, ale ty můžete v menu jednoduše omezit.
Ve hře je přímo zabudovaný jednoduchý, ale přitom naprosto plnohodnotný editor levelů – a je to znát, na Internetu najdete spoustu už hotových přídavných kol nebo si můžete vytvořit libovolné vlastní. Jen pro zajímavost, líbil se mi formát uložených levelů – zkuste se podívat, je to obyčejný textový soubor… takže pro ty opravdu nenasytné by nebyl problém vytvořit generátor kol:)
Jak naznačuje číslo dvě v názvu, je to pokračování hry Lbreakout. Ta je od stejného autora, ale není v současné době udržovaná a není důvod ji používat. Pokud si tedy chcete vyzkoušet Lbreakout2, zamiřte na http://lgames.sourceforge.net/, tam naleznete ještě více podobných fajn her pro Linux. Ke stažení jsou samozřejmě zdrojové kódy a pár balíčků pro různé distribuce (Debian, Red Hat) a port na BeOs a Windows. Já používám Slackware a svoji verzi jsem stáhl zde. Hra ke svému běhu vyžaduje knihovnu SDL a SDL Mixer, ale tyto balíčky jsou obsaženy ve většině distribucí.
Lbreakout2 je každopádně povedená záležitost, je to sice klon už hodně staré hry, ale je to příjemná oddychovka pro vás a nenáročná na počítač.
ČLÁNKY DO MAILU