Porušujete první zásadu a tím se dostáváte z analýzy na pole konspiračních teorií:
Vykládáte konsekvenci událostí jako jednoznačný plán a jiný důkaz než tu souslednost k tomu nemáte.
Analýza dává objektivní podklad. Hodnocení je subjektivní - a ne každé hodnocení je konspirační teorie.
Podobné myšlenkové dilema řešívají soudy. Chtějí od znalců rozlousknutí případů (viz veřejná kritika posudků po pádu mostu ve Studénce); ale znalci mohou pouze objektivně zpracovat skutečnosti. Záleží na soudu, co ze zjištění vyvodí.
Ano, já si dovoluji dělat vývody. Chcete-li ho jinak formulovat: LE je financována společnostmi, jejichž zisk závisí na obměně produktů na trhu, na nepřetržitém vývoji a konzumaci. Jen díky tomuto financování LE poskytuje nástroj, který zdarma dává veřejnosti to, za co jiní musejí přímo účtovat peníze - tím pochopitelně získali obrovskou část trhu. Pokud do (obchodního) řetězce vložíte takovýto subjekt, na který máte podstatný vliv, je nutné pečlivě sledovat, jestli nedochází ke zneužívání. (Chcete-li, ke střetu zájmů - ale to je dnes zprofanovaný pojem.) Pokud tento na trhu speciálně usazený subjekt udělá změnu, která má potenciál poškozovat veřejnost a přímo či nepřímo přinést zisky těm, kteří ho ovládají, je nutné se ptát PROČ?
Je to úplně stejná logika, že příjemcem nenárokových dotací nesmí být osoba, která se podílí na jejich přípravě, přidělování a kontrole. Jeden si koupil důchodce a další lidi koblihami, druhý využil naivitu techniků, kteří přivítali technicky kvalitní certifikační autoritu zdarma.
Na tom není ani kousek konspirační teorie, to jsou fakta a vývody z nich.