Vlákno názorů k článku Letní nebo středoevropský čas? Většina Čechů chce standardní od Dashiel - Jak by se EU do hodně věcí nemusela...

@A.S. Pergill

Dobře.

1. samozřejmě neznám všechny zásahy - ani všechny ty dobré, ani všechny ty špatné - a už i proto bych si to tvrdit netroufl - tedy sem by spadly třeba různé EKO normy - ne všechny jsou k ničemu, to se musí uznat ...
2. Dlouho přemýšlím ...
3. Tak. Třeba pokuty SW gigantům za porušení pravidel trhu ...
4. Ale jak jsem psal "Jisté je že zbodala ty nejdůležitější věci a ve finále je ještě faktickým nositelem novodobého socialismu, což ně se** nejvíc"

Pokuty SW gigantům ... Spíš bych uvítal přátelštější prostředí pro malé a střední firmy. EU se v podstatě chová fašisticky, kdy podporuje velké firmy (a nejlépe s podílem státu). Nicméně fašismus a socialismus jsou vejce z jednoho hnízda a v praxi se ani moc od sebe nedají rozeznat. Když se podíváte třeba na Amarcord (vzpomínky na dětství ve fašistické Itálii), tak by se dal natočit skoro stejný film o dětských vzpomínkách na normalizační nebo i 50. léta.

IMHO co EU už v "embryonální fázi" EHS podělala nejvíc, bylo zavedení jednotného evropského jazyka (asi by bylo nejvhodnější esperanto, jednak je snadno naučitelné, jednak naprosto jednoznačné a nemá v sobě negativní historické konotace, jako např. u nás němčina).
Nicméně to by hrozilo, že vznikne politický národ EU, noční můra bruselského byrokrata.

A v mém oboru (mikrobiologická a jiná bezpečnost potravin) znamenal přechod z ČSN na ISO jednoznačnou ztrátu kvality.

@A.S. Pergill

No ale ptal ses na "podařený zásah" ne co si myslím EU a proč podle mě nelze řídit takový spolek jako ze zasadačky malé JZD ...

Jakou ztrátu kvality?
Co používám ISO normy, tak to je ISO s českými dodatky - ČSN EN ISO xxx (což se mi zdá ještě horší ). :.)
Navíc normy jsou pouze doporučující a nejsou povinné.

Přechod na ISO normy v oblasti potravinářské mikrobiologie znamenal změkčení limitů pro řadu patogenních i indikátorových organismů a zrušení řady vyšetřovacích metod, které se u nás běžně dělaly a nebyly a nejsou dostupné v západních státech EU.
To rušení metod se dělalo proto, že laborantky ve starých státech EU byly a jsou na výrazně nižší úrovni profesních znalostí a dovedností než laborantky u nás (a v dalších státech bývalého východního bloku) a pro západní pracoviště byly dané metody prostě příliš obtížné. To se týká i některých mikrobiologických půd, k jejichž uvaření tak, aby fungovaly, je třeba určitou kvalifikaci a znalost know how, což bylo za horizontem možností západních laborantek. A nelze tyto půdy připravit jako továrně vyráběný prášek pro činnost "navaž, přilej vodu a uvař".

"Třešničkou na dortu" je nedávné (několik let) nucené změkčení limitů na plísňové karcinogeny v kukuřici, prosazené EU, protože se do původních limitů nevešla BIOkukuřice.

Normy za komárů byly závazný, na úrovni legislativy. Teď jsou "nezávazný". A jsou bezpečnostním minimem, takže nic kromě zákona ti nemůže bránit to udělat přísněj, než je v normě... To, že se to neděje, je zase druhá věc - testování stojí prachy a proč by to kdo dělal, když nemusí a minimum splní.

Problém je, že výsledky, dosaženými metodami mimo spektrum ISO norem, se nedá argumentovat v případném soudním nebo správním řízení. Takže prostě harmonizací s EU klesla bezpečnost potravin (vynutitelná pomocí soudů nebo správního řízení).

A, MMCH, zatím jsem nenalezl odborníka z nějakého oboru, kde by situace byla odlišná, tj. přechod na ISO normy zvýšil bezpečnost zákazníků/uži­vatelů. I to padání mostů a lávek, kterého jsme byli letos svědky, by se za "komárů" asi nestalo (a pokud ano, šel by za to někdo natvrdo sedět).

Tak zrovna u té lávky asi záleželo i na údržbě dalších 30 let a tak ... Zase by mohl někdo kontrovat mostem ve studénce .. Neřekl bych že (technický) stav, resp. kvalitu, věcí vyrobených nyní a tehdy lze posuzovat jenom podle toho jaké jsou rozdíly v normách - třeba Karlův most nebyl určitě ani podle jedněch a stojí do teď ;-)

Za komousu se kupodivu ty mosty ale i dalsi infrastruktura celkem pravidelne udrzovala. A nevsim sem si, ze by bezne padaly, zato ty moderne a kapitalisticky psotaveny dalnice (D5 ...) se uz musej predelavat, protoze sou cely v hajzlu. Nebo jeste lip, v hajzlu byly driv, nez se vubec zprovoznily (D8 pres stredohori).

s tou kvalitou za komaru bych se moc neohanel - cely zivot jsem bydel v panelaku, takze vim, jaka to byla "kvalitka".
2x rocne vysparovat steny (spoje panelu), protoze se to vzdy vydrolilo pri tepelnych zmenach (na jare a na podzim), az to tatku prestalo bavit po cca 20 letech, tak tu spojnicovou sparu jenoduse vysekal . vypadalo to divne, ale uz nebylo treba zakazdym zamazavat.
okna netesnily, a to jsme jeste byl;y radi, ze jsme mely 2 skla a mezi oknem a ramem jenom "jemne" fucelo.
panelak byl postavenm na svahu, a co 3 roky spravovaly popraskane potrubi pred barakem, protoze se pomalu posouval dolu.
u dalsiho, na vedlejsim sidlisti, asi po 5 letech museli postait operne sloupy, protoze se zacal naklanet. ty sloupy tam byly asi 8 let, pak nechaly lidi na nejakou dobu odejit a mezitim provedli injektaz pod zaklady.
na "modernim" intraku, kde do panelu nasazely hlinikove ramy a hlinikova okna se "specialnim" sklem (takze stacilo jenom jedno), nam normalne v zime snezilo pres diru mezi ramem a panelem.

a podobnych zazitku a poznatku jsem za ta leta nasbiral hromadu - treba ze neexistovala rovna stena, nebo ze steny sviraly jakykoliv uhel, jenom ne pravy (od 79 , az do 105 - co jsme jenom z pleziru merili jako studenti)

perlickou byly svetla (a vubec elektrika byla kapitola sama o sobe): v nekterych panelacich na strope (ani nikde jinde) nebyly zadne vyvody na svetla, ale vypinac namontovan byl.
tatka se s tim smiril, napojili sme nejake lampo na zasuvky. az jeden vecer, kdyz po praci poslouchal radio, jsme blbli s brachou a s tim vypinacem jsme stukli - div se svete: radio prestalo hrat! :-D
takze vypinac spinal jednu zasuvku.

a s mostama to bylo podobny. jako decka jsme si hravali pod nejednym mostem a jsme cumeli, jak tam ze spodu trci roxory, jak opadal beton ze spodku.

Ten vypínač spínající jednu ze zásuvek místo světel je nějaká inspirace z Francie. Vcelku by mě zajímalo, kde jste to potkal, já o tom vím jen z experimentálního sídliště Invalidovna z počátku 60. let. Myšlenka byla taková, že se do té zásuvky zapojí taková ta velká stojící lampa.

Takové vypínačem ovládané zásuvky jsem před dvěma lety viděl jako standardní v Dánsku.

Sidliste Sporilov (https://cs.wikipedia.org/wiki/Spo%C5%99ilov) to melo takto udelane. Pomerne rychle se svepomoci ci melouchama dodelavala elektrika ve stropech. Bohuzel se vetsinou nechavala zasuvka pripojena na svetelny rozvod a zapomnelo se na ni. Novy majitel/najemnik o tom nevedel a trochu se pak divil :-).

Píšete naprosté kraviny. I za komančů na konci 80. let, kdy už se zase nějaká kritika psát mohla, jste se v motoristických časopisech mohl dozvědět, že ve špatném stavu je minimálně 1/3 mostů, včetně některých tehdy nových na D1. A pokud jde o tu socialistickou kvalitu, tak třeba na D7 musely jít po 30 letech všechny ty prefabrikované mosty dolů, nyní se bourají ty na D10... Taky byste se mohl podívat na historii trojského mostu, který byl uzavřen a zbourán 2 roky po uvedení do provozu, aby tam pak dalších 30 let byl "dočasně" nainstalován "Rámusák", jinak provizorní most ženijního vojska.

Jenže tehdy se prováděla pravidelná údržba dle ČSN, zatímco dle ISO nebyla zapotřebí.

Normy v některých oborech, např. silnoproud, jsou povinné. Respektive stanovují povinné minimum. Pokud např. norma předepisuje nějaké krytí, nemusíš se toho striktně držet a můžeš klidně použít vyšší, ale nesmíš použít nižší.

"což ně se** nejvíc"

Vy se bojite napsat slovo sere?

@Unknown

Proč bych se měl bát? Sere sere sere ... sere. Dokud se s někým bavím normálně bez urážek a sprostých, tak urážky a sprostá slova nepoužívám. Je v to zase něco proti novému řádu korektního socialismu jako minule?

Zrušení roamingu.

"Nejízda" = "Není jídlo zdarma"
To zrušení roamingu (navíc ne zcela důsledné) si operátoři bohatě vynahradí z jiných poplatků.

nato zajistuje starou backoru, v evrope se nevalci predevsim proto, ze vsechny armady jsou v totalnim rozkladu a boje naprosto neschopny. Coz je jedine dobre.

@j

Promiň, ale to se šeredně pleteš ...

EU je mnohem lepší než RVHP. V EU ekonomicky rosteme, v RVHP jsme ekonomicky upadali, EU je mnohem svobodnější.

@eee

1. "EU je mnohem lepší než RVHP"

RVHP byl debilní ekonomický projekt v debilním politickém režimu. EU je debilní ekonomicko-politický projekt debilního politického režimu. V čem konkrétně je lepší?

2. "V EU ekonomicky rosteme, v RVHP jsme ekonomicky upadali"

Souhlas, ale bylo to dost tím, že se neobchodovalo moc se západem. Před čelnstvím v EU jsme taky rostli. Nyní rosteme taky, ale hlavně kvůli vlastní měně a pozici šikovného subdodavatele - tedy ještě nezralého člena EU. O kolik bysme bez EU rostli teda méně?

3. "EU je mnohem svobodnější"

Ano, ale vypadá to že to platí pouze s dovětkem: "zatím". Připomínám že RVHP nebyl projekt politický, "jenom " v debilním režimu.

RVHP samozřejmě byl politický projekt...

V socialismu politika a ekonomie splývaly, proto také byla preferovaná "politická ekonomie". Nicméně zatímco Varšavská smlouva řešila především politickou stránku vztahů socialistických států, RVHP řešila jejich ekonomické vztahy.

Taky v roce 1968 nepřijely umravňovat naše reformní komunisty tanky "států RVHP", ale tanky "států Varšavské smlouvy".

@Jirka1

Nebyl. Ovšem ve skutečnosti to zase rozhodovali soudruzi a zase ti samí. Takže ...

" The Council for Mutual Economic Assistance) byla obchodní organizace, sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku, založena v Moskvě v roce 1949 na popud sovětského vůdce Josifa Visarionoviče Stalina."
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Rada_vz%C3%A1jemn%C3%A9_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pomoci]

Hele já komouše taky nesnáším, ale každému co jeho jest.

To, že tvrdili, že jsou obchodní organizací, neznamená, že nebyla i politickým projektem. Stejně tak měli v jiných názvech demokratická...
Obchodní organizace by nemohla určovat, co se v které zemi smí vyrábět a co se přesune jinam, to už je věc ryze politická, navíc v tomto případě ani z ekonomické logiky často nevyplývající. A nebylo to jen o tom vy budete pro všechny vyrábět tramvaje, protože to umíte. Taky byla nařízení typu přejdete na těžký průmysl a lehký zrušíte (v lepším případě ho necháte živořit).

@Jirka1

Nebo to že trvrdíš že byla i politickým projektem neznamená že skutečně byla i politickým projektem. Nikdy jsem netvrdil že to neřídili straníci. Al eto ještě neznamená že je to politický projekt. Např i v dnešní době, jsou politici normálně v dozorčích radách, výborech a představenstvech a nejsou to politické projekty - ano, za komárů to bylo přímější, ale snažím se ti ukázat že neplatí: jestli že jsou tam politici tak je to politický projekt.

Na to jsi přišel kde že by to nemohli určovat? Dokud jim to někdo baští, stačí třeba doporučovat. Když jim "hospodáři ze svazu" dali instrukce, tak to prostě udělali. My přece taky nemáme zákon na zákaz výroby cukru a kvůli unijnímu plánování jsme omezili výrobu až by se řeklo zrušili ....

@Jirka1

Uznávám že ta hranice je tam tenká, nikdy jsem netvrdil že není. A to je právě to co jsem popisoval. RVHP byl hospodářský program v totálním politickém prostředí a EU je politicko-hospoářský projekt. Pokud nevidíš ten jemný rozdíl, o čem se pak bavíme? Máš nějaký normální aspoň průměrný zdroj který označí RVHP za politický projekt? Já dávám do placu, yž podruhé, Wikipedii [1]. Jo, sice wikipedie ale co ...

1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Rada_vz%C3%A1jemn%C3%A9_hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A9_pomoci, 2018

Víš co? U nás bylo hodně protestů, proč se "rum" nemůže jmenovat rum a "pomazánkový máslo" se nemůže jmenovat "pomazánkový máslo". Polovina spoluobčanů (povětšinou čtenáři Plesku a diváci Nohy s tak vysokým IQ, že nechápou, že i celebrity mají genitálie a musí si to opakovaně ověřovat) nechápe, že s EU máme jeden trh a hodně jazyků.

Když přijede turista do ČR, najde ve slovníku "máslo" a koupí si pomazánkový, tak je hodně překvapený. Tak tam nesmí být slovo "máslo". A při tom nechápou, že to samý slovíčkaření je chrání před tím, aby na výletě do reichu místo "vurstu" dostali sójovou náhražku. Za sebe, raděj si zvyknu na jiný název, než vyhazovat v zahraničí peníze za něco, co nechci a rozčilovat se.

tuhle jsem si tady koupil burákový máslo a asi bylo nějaký zkažený, protože to jako máslo nějak nechutnalo.

@Petr M

Jenomže nespokojenost lidí se netýká toho cos psal: "EU je o volným pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb". To většinu lidí nezajímá nebo souhlasí, případně se zasmějí nějakým snahám o standardizaci názvů másla - ne pro každého je to důležité, z pohledu života některých lidí to může být fakt směšné. No a co? Zasmáli se je jim to jedno nebo souhlasí, případně nad tím mávnou rukou. Potud v pořádku, to jsou ty doménu EU proti kterým nikdo nic nemá i když je něco tak byrokratické až je to směšné - třeba že se pořád dokola stěhují sem a tam.
Jenomže EU se plete i do spousty jiných věcí, pro spoustu lidí daleko důležitějších a to lidi štve. Kdyby to bylo skutečně pouze "EU je o volným pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb", tak euroskeptici mají tak 0,5 % asi jako strana pro obnovení monarchie ... To byla má pointa.

A pleťové mléko se nemůže jmenovat mléko. A burské oříšky se nesmí jmenovat oříšky. A burákové máslo se nesmí jmenovat máslo. A ... zcela vážně, kterého pitomce napadlo, že připojení adjektiva ke slovu _nikdy_ v jazyce nemění význam někam úplně jinam? A kterého inteligenta napadlo, že slovo "rum" v jednom jazyce musí mít úplně stejný význam v jiném jazyce? Co třeba přejmenovat "sklep", "morčacie řízky" a další? Protože morče přece není krůta..?

Protože pokud přijmeme, že se to prostě občas v jazyce stane, pak prostě "pomazánkové máslo" má jenom úplně jiný význam než "máslo" a je to problém toho turisty, že se nenaučil česky. Stejně jako "tuzemský rum". Navíc se splete maximálně tak jednou, protože to prostě vypadá jinak a ten rum mu buď chutnat bude nebo ne. Taky si může přečíst složení.

Mně tohle štve, protože to je aktivita, která stála na úřednickém a jiném času spoustu peněz, přeznačování a vymýšlení na straně firem taky a přínosy z toho jsou 0. Takže tohle je ukázkový příklad totálně zbytečné aktivity na straně EU, která jenom pár lidí stála úplně zbytečně čas a peníze. A ne, volný trh _neznamená_ nutně standardizaci. Volný trh úplně v pohodě funguje i bez standardizace toho, jak se co v kterém jazyce jmenuje.

Problém je s podřadnými hatmatilkami typu angličtiny, které nerozlišují podstatná a přídavná jména (resp. jen podle umístění v celé větě, kterou název zboží není). Název "pomazánka máslo", případně "rum tuzemsko" je pro ně nerozluštitelný. Takže jsme nuceni se přizpůsobovat méněcenným primitivům...

Svého času jsem se o tohle hádali na Bílově blogu koroptew.cz
Nakonec si majitel blogu vypracoval jakýsi systém "trestných bodů" a ta angličtina mu s velkým odstupem vyšla jako nejhorší z běžných evropských jazyků.
Nejlíp mu vyšly ugrofinské jazyky (takže když na Slovensku "válcovala" maďarština slovenštinu, nebylo to jen národnostním útlakem, ale i fenoménem přechodu k lepšímu komunikačnímu nástroji) a v závěsu za nimi španělština (protože je to do značné míry umělý jazyk, vytvořený z jednotlivých místních jazyků po vyhnání islámských okupantů a sjednocení země - ještě Daniel Defoe reflektuje situaci před tímto sjednocením, kdy nechává Robinsona hovořit se španělskými námořníky kastilštinou).
MMCH, pokud bych podobný seznam trestných bodů dělal já, zařadil bych do něj i věci, které Bíla pominul (např. absenci ortografických pravidel) a ta angličtina by dopadla ještě hůř.

Že by maďarština byla použitelnější jazyk než slovenština, to bych teda rozhodně neřekl. Důkazem je to, že maďarština byla více ovlivněna slovanskými jazyky než naopak.

Angličtina a vůbec všechny západoevropské jazyky mají ten problém, že jsou nečisté. Vznikly několik staletí trvajícím křížením původních jazyků s latinou, takže u angličtiny to byly keltské jazyky + latina, potom ještě se k této směsi přidaly germánské jazyky po Vilémovi Dobyvateli a celé to dorazili holandští tiskaři, kteří do toho namíchali ještě svůj rodný jazyk. To vše mělo velmi degenerativní vliv na gramatiku.

Zmíněny blogger nejspíš nebude příliš vzdělaný, protože maďarština a finština jsou sice ugrofinské jazyky, ale vzájemně naprosto nesrozumitelné, se zcela odlišnou gramatikou i slovní zásobou. Navíc současná maďarština vypadá úplně jinak než maďarština před 200 lety. Dalo by se říci, že moderní maďarština je - co se gramatiky týče - spíše germánský jazyk.

Aniž by člověk počítal nějaké trestné body, je zřejmé, že nejúspěšnější byly jazyky slovanské, protože kam vlezli, tam se po relativně krátké době slovanské jazyky dostaly do dominance - od Baltu až po Vladivostok, aniž by jejich používání musel někdo nařizovat. Dá se to vysvětlit tím, že slovanské jazyky byly málo zasaženy cizími vlivy a když se do tohoto vlivu později dostaly, velmi obstojně mu odolávaly (a odolávají nadále). Zatímco západoevropské jazyky si například málokdy umějí poradit s cizím slovem, slovanské si ho asimilují do svého morfologického systému a nadále s ním pracují jako se svým - taxi -> taxík a vesele skloňujeme podle vzoru "hrad", google -> googlit/vygooglit a máme tradiční vidový pár IV. třídy vzoru "prosit". Atd... A co je velmi zajímavé, že se slovanské jazyky, ač už nejsou v tak těsném kontaktu, vyvíjejí setrvačností prakticky všechny podobnou cestou. Takže Vojtěch Merunka mohl při tvorbě Novoslovanštiny vzít staroslověnštinu a extrapolovat ji do hypotetické moderní podoby, čímž získal umělý jazyk, který má 7 pádů, 2 časování, 1:1 převoditelnost mezi latinkou a cyrilicí a celou komplexní gramatiku slovanských jazyků, ale je pasivně naprosto bezproblémově srozumitelný a snadno naučitelný všem rodilým slovanským mluvčím, narozdíl třeba od jiných umělých jazyků, jejichž autoři se mylně domnívali, že komplexní gramatika je na překážku a snažili se ji všemožně redukovat až za bod pasivní srozumitelnosti.

Maďarština má jednoduchou gramatiku, neobsahuje "nevyslovitelné" fonémy a má vcelku jednoznačný význam slov. Finština je na tom podobně, stejně tak estonština. Výhodou je i pravidelný +- fonetický zápis.
Jistěže esperanto je na tom ještě lépe a jeho gramatika je plnohodnotná. To, že nemá gramatické rody (tj. různé skloňování pro rod mužský, ženský a střední), ale jen vyjadřuje přirozený rod koncovkou podstatného jména při univerzálním skloňování, na tom nic nemění.

Angličtina je aglutinační jazyk, vzniklý splynutím latiny, několika germánských a několika keltských dialektů (jazyků) do dost příšerné hatmatilky bez použitelných gramatických pravidel (neuspořádaná a nelogická směska gramatických prvků původních jazyků) a s nefonetickým záznamem.
Psaná angličtina je v podstatě sled obrázků, byť poskládaných z písmen latinské abecedy a její užívání (podobně jako psané čínštiny a japonštiny) vede k degeneraci mozkových center, která u uživatelů kontinentálních jazyků analyzují psanou řeč. Prostě obrázky a text s pravidelným fonetickým zápisem se zpracovávají v odlišných centrech mozku. Přitom ta centra mohou nepoužíváním zakrnět, a to nevratně.
Nám "centrum pro symboly" nezakrní, protože analyzuje spoustu takto vyjadřovaných informací, od log různých firem přes dopravní značky, ikony v OS, až po panáčka nebo panenku na dveřích WC. Uživatelům obrázkového písma centra pro analýzu psaného textu zakrní a mají potom mj. problém s naučením se cizích jazyků. To může do jisté míry odvrátit výuka jazyků s fonetickým zápisem v mládí - ještě hrdinové Ransomovek se šprtali o prázdninách francouzštinu. A Newton psal (a patrně i myslel) v latině; latinu a řečtinu se šprtali i verlcí spisovatelé v angličtině, jako E.A. Poe nebo R. Kipling.
Problémem angličtiny je rovněž nejednoznačný význam slov, která si své významy "stáhla" z původních jazyků (zejména v situacích, kdy z několika podobných slov s různými významy vzniklo jedno) za vzniku dosti obludných výčtů možných významů (viz tlustší slovníky).
Výsledkem je, že angličtinu neumí ani většina rodilých mluvčí. S trochou nadsázky byl jediným člověkem znalým angličtiny pan profesor J. R. R. Tolkien, ten ji ovšem studoval několik desítek let aniž by dělal něco jiného, protože i jeho spisovatelské (ale i výukové a literárně vědecké) aktivity lze k tomu studiu přiřadit coby "praktická cvičení". Údajně věděl o každém anglickém slově, ze kterého jazyka se do angličtiny dostalo, jaká byla jeho původní gramatika a jaký byl jeho původní význam. A využíval to ve své tvorbě. Paradoxně je ovšem Tolkienova angličtina pro nás srozumitelnější (je-li k dispozici dostatečně tlustý slovník) než angličtina běžného mluvčího, protože téměř neobsahuje vrstvu "ustálených frází", zato běžně používá slova, která rodilí mluvčí nemají ani v pasívní slovní zásobě.

To, co uvádíte o slovanských jazycích, platí do jisté míry i pro němčinu, která je navíc do jisté míry umělým jazykem, vytvořeným nad dialektem pražských Němců ve druhé polovině 19. století.
Nicméně jak v němčině tak i ve slovanských jazycích je víc nepravidelností a výslovnostních záludností než v jazycích ugrofinských.

"Angličtina je aglutinační jazyk..."

Blábolíš nesmysly, prober se.

Říkají to odborníci na jazyky. Prober se ty.

Na rozdíl od tebe mám vedle sebe člověka, který na to má vzdělání (a krom toho i mluví mnoha jazyky). A že blábolíš nesmysly je nade slunce jasné i po přečtení hesla na wikipedii.

Instruktivnější je tahle stránka Wikipedie:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Angli%C4%8Dtina

Jinak na tom pojmu "aglutinační" netrvám, pochází z dob mých středoškolských studií, ale to, že angličtina vznikla nedokonalým splynutím většího počtu vzájemně odlišných jazyků najdete i v té Wikipedii (a i v jiných relevantních zdrojích). Důležité je, že je to podřadná hatmatilka, nemající v praxi použitelná gramatická a ortografická pravidla, ani obecně uznávaný jazykový standard (liší se i oxfordská varianta od cambrideské), neschopná cokoli jednoznačně pojmenovat (zejména je to katastrofální v oblasti přírodnin).
V praxi to znamená mj. to, že každý vědecký časopis (skupina časopisů) má svou "angličtinu", které musíte přizpůsobit svůj text (a která se liší od "angličtin" jiných časopisů).
V anglicky mluvících zemích je také výrazně vyšší procento negramotných než v zemích s nějakým plnohodnotným jazykem a se stejnými socioekonomickými podmínkami.

Hodnotit jazyky (kultury) si netroufám, od toho tady byli v minulém století jiní, kteří prohlašovali celé skupiny za méněcenné. Z globálního hlediska ale lze považovat angličtinu za docela úspěšnou, vzhledem k tomu, kolik % lidstva ji má za svůj další jazyk.

Ale napsat, že Angličtina je méněcenný aglutinační jazyk (ačkoliv patří do skupiny izolačních jazyků) a jedním dechem přidat, že nejlepší jsou finština a maďarština (typické aglutinační jazyky) vyžaduje odvahu hodnou Brouka Pytlíka.

"Maďarština má jednoduchou gramatiku, neobsahuje "nevyslovitelné" fonémy a má vcelku jednoznačný význam slov."
tak toto je naprosty nesmysl!
na prvni pohled gramatika muze se zdat jednoducha (treba nerozlisuje rody), ale ty pravidla - to by se z toho jeden zblaznil.
a jednoznacny vyznam slov?! to mne pobavilo - madarstina je minimalne tak kvetnata, jak cestina (slovenstina je na tom hur), ne li vic. lehce umoznuje novotvary, vznikla slovni spojeni muzou nabyvat ruzne vyznamy podle kontextu, podle intonace, podle ... cehokoliv.
prirovnal bych to brnenskemu hantecu: gramatice porozumis, ale jednotliva slova ti unikaji. pokud netusis o cem dotycny mluvi, pokud neznas presny vyznam, v tom pripade jsi uple v ri.., jsi ztracen. :)

"Květnatost" je něco jiného, protože odvozené (tím pádem pozměněné) slovo signalizuje, že má jiný význam (a hledej, šmudlo; ale alespoň šmudla ví, že má hledat).
Problém angličtiny spočívá v tom, že některá frekventovaná slova mají až několik desítek různých významů, čili anglický text se tím stává kombinatorickým luštěním. A daleko pravděpodobněji se v angličtině objeví smysluplný překlep (dáno menším počtem písmen). Problém je i to, že průměrný anglický rodilý mluvčí má podstatně nižší slovní zásobu než třeba český nebo německý. Mj. proto je anglická umělecká literatura verbálně velmi chudá (nebo pro většinu rodilých mluvčí nečitelná).

A pravidla bez výjimek (byť složitá nebo pro nás nezvyklá) jsou rozhodně lepší než pravidla s takovým množstvím výjimek, že se v praxi nedají použít.

Hantec paradoxně připomíná tu angličtinu. Je totiž směsicí českých (a jiných slovanských, vč. různých nářečí), německých, hebrejských (včetně patvarů z jidiš) a romských slov (mnohdy oproti originálu přetvořených) s řadou ustálených frází (protože např. frázi "vysadit dlabanec" neporozumíte ani tehdy, když znáte význam jednotlivých slov). A některá slova mají ještě obskurnější původ, např. "šalina" od toho, že v Brně kdysi existoval podnik "Elektrische linie", z něhož je to zkomoleno.

"v němčině tak i ve slovanských jazycích je víc nepravidelností a výslovnostních záludností než v jazycích ugrofinských."
jenom pro zajimavost - autor tohoto tvrzeni ovlada nektery z ugrofinskych jazyku? :-D

"ugrofinské jazyky" - mne vzdy pobavi toto spojeni ...
kdebylo, tam bulo, kdysi davno jazykozpytci se rozhodli, ze rozdeli jazyky podle "neceho".
a tak vznikly jazyky germanske, slovanske, ... atd.
az zbyly dva, co nemohli nikam zaradit: madarstina a finstina.
tak je dali dohromady :-D

ale vazne: teorie je to blba, ale jinak ty dva jazyky nemaji nic spolecnyho. muzu posoudit, jelikoz jeden z nich znam docela dobre ... druhemu nerozumim ani prd.
treba anglictina, nemcina, holandstina, francouzstina - maji hodne spolecneho. (anglicky umim, nemecky se dorozumim, holandsky cosi pochytim, francouzsky taky cosi zbreptnu)
o slovanskych jazycich nemluve (dorozumim se rusky, polsky, chorvatsky, srbsky)

podle mne v evrope je to takovy zvlastni mix: nektere jazyky asimiluji cizi vyraziva, jine si pro ne radsi vytvori svoji verzi.
treba vsude se pouzivalo slovicko fax (nj, dnes to uz asi malokdo zna), jenom v nemecku meli dalkovou kopirku.
a frantici? ti jsou primo alergicti na cizi vyraziva ... ci uz anglicke, a nedejboze nemecke.

madarstina absorbovala hodne cizich vyrazu, na druhou stranu taky hodne pozmenila jazyky kolem sebe.
dnes se to uz tezko odhaduje, za ta dlouha staleti vzajemneho pusobeni.

Asi mají podobnou gramatiku (alespoň na úrovni bazálních principů) a podobné základy slov (byť ne natolik, aby se vzájemně domluvili). Ta vzájemná srozumitelnost je dost problematická, dnešní děti (vidím u 13leté neteře) nerozumějí slovensky. A to tak, že mluvené řeči vůbec; kdyby se na ně mluvilo třeba papuánsky, vyšlo by to nastejno.

V Uhrách byla až do 2. poloviny 19. století úředním jazykem latina, ovlivnilo to jak maďarštinu tak i slovenštinu.

@andy @A.S. Pergill

To máš tak. Pokud máš 27 států tak není nic vyjímečného, že jednou je to "Máslo", podruhé "Máslíčko" a nebo "De la Butter". V momentě, kdy pomalu připravuješ superstát, případně federaci, dává smysl pomalu i srovnávat jména různých produktů a názvů obecně ....

@Martin Svoboda

Ten rozdíl by nemusel být až tak velký, protože obě v podstatě znamenají nutnost nějaké stejné báze pravidel. Zato rozdíl mezi EU a EU_{jednotný/volný trh} je propastný