Z hlediska biologického je jediný přirozený čas sluneční. Tím se řídí celá příroda, živé organizmy jsou synchnonizovány podle slunečního svitu. Protože se lidé z praktického hlediska tímto časem řídit nemohou, je potřeba najít takový systém, který se bude použitelný, ale přitom se bude blížit co nejvíc přirozeným biologickým potřebám. Zavedení letního času je elegantní řešení tohoto problému, pokud se příliš rozejde sluneční čas od času pásmového. Srnky se taky chodí pást se soumrakem a ne podle UTC. Jsem jednoznačně pro zachování střídání času pásmový/letní, možná s diskuzí, kdy časy střídat...
Problém je, že pro nastavení vnitřních hodin není rozhodující začátek denního světla, ale jeho vrchol, který nastává o místním poledni. "Letní čas" tedy vede k výraznému rozdílu mezi tím, co ukazují biologické, a co externí hodiny. A na rozdíl od cest do jiného časového pásma, kde se biologické hodiny za pár dnů přizpůsobí místnímu času, ten rozdíl trvá po celou dobu nastavení "letního času".
MMCH problémem je už přirozený (daný nebeskou mechanikou) posun délky dne v době kolem slunovratu, který zhoršuje řadu chorob, od epilepsie přes cukrovku až po žaludeční vředy. Když se v tomto období posune nárazově čas ještě o hodinu, je dopad na zdraví ještě daleko horší.
Jste si jistý, že biologické hodiny se synchronizují podle poledne? Já bych naopak řekl, že podle východu a západu slunce. Alespoň ptáci v okolí a slepice na vesnici se budí se sluncem.
Synchronizují se podle středu období s nejsilnějším osvitem. Na raní ani večerní světlo moc nereagují. Vyjma světla s vysokým podílem modré (LED a některé výbojky a čumění do LED podsvícených monitorů) nereagují biologické hodiny ani na umělé světlo. "Buzení se sluncem" do produkce melatoninu tolik nezasahuje, resp. je skoro jedno, jestli vstáváte za tmy nebo s rozbřeskem, nebo chrníte za černou roletou do oběda.
