Librem 5 v krátkém videu
Otevřený/svobodný telefon Librem 5 v podobě prvního kusu z první várky dodávané nyní předplatitelům, se ukazuje na kratičkém videu. Vidět můžeme základní software telefonu, resp. rychlost jeho běhu, která zatím s ohledem na nadále trvající beta fázi a stav grafického ovladače není optimální.
TSMC je přetížena nejen na 7nm linkách
Vždy když nějaká velkovýrobna čipů předstihne výrazněji konkurenci, okamžitě se na její výrobní kapacity sesypou tzv. „fab-less“ výrobci jako kobylky. A jelikož si nyní toto výsluní slávy užívá tchajwanská TSMC, která mimo jiné vyrábí pro Apple a AMD, jsou její výrobní linky aktuálně vytíženy naplno.
Firma tak již vydala prohlášení, které jasně varuje: výrobci si mají zarezervovat 7nm výrobní kapacity pokud možno už na celý rok 2020, jinak by se na ně nemuselo dostat. Zde jsou důvody jasné: Apple vyrábí obrovskou hromadu čipů, nejinak na tom je Qualcomm a díky úspěchu architektur Zen a Zen 2 a přechodu na modulární výrobu čipletů jede na více než plný výkon i AMD – u té ostatně víme, že nejnovější procesory se nyní zpožďují právě proto, že firma nečekala takový úspěch (= nečekala, že Intel totálně nezvládne zareagovat na příchod prvních Ryzenů) a tak má u TSMC zabookováno nedostačující množství výrobních kapacit.
Problém se ale přelévá i na další starší výrobní linky. Ne vše je nutné vyrábět nejnovějšími bleeding-edge procesy (u TSMC cca dvě dílčí subgenerace 7nm procesu a nastupující varianta s EUV litografií), mnoha ARM SoC stačí i předchozí generace FinFET procesů. TSMC tak jede na doraz i na 10nm, 12nm a dokonce 16nm linkách – zde za to částečně může vedle AMD i Nvidia, která využívá 12nm výrobu pro svá (v kontextu světa ARM) obří GPU. Nemluvě o nastupujícím zájmu o výrobní kapacity ze strany čínských firem vyvíjejících CPU a GPU.
Dáme-li věci do kontextu problému Intelu s výrobními kapacitami a skutečností, že ani u Samsungu se výrobní linky neflákají, plyne z toho jediný závěr: roste množství vyráběných čipů a světové kapacity továren nestačí. Ostatně všichni jmenovaní velcí výrobci pokračují v budování nových továren, stejně jako třeba WD/Toshiba staví další výrobní linky na NAND flash paměti. To vše, aby nám všechny ty facebooky a Instagramy běžely v iPhonech a Androidech zas o něco lépe.
ARM stále chce do HPC, díky TSMC to možná vyjde
Když už jsme u TSMC a zmínili jsme též čiplety, ze kterých AMD nyní sestavuje své procesory Ryzen / Threadripper / EPYC, tak doplňme čerstvou novinku: ARM a TSMC předvedly technologii slepených čipletových ARM procesorů pro segment superpočítačů, a to na bázi 7nm čipletů. Použita je TSMC technologie balení chip-on-wafer-on-substrate (CoWoS), se kterou jsou vyrobeny zkušební procesory s jádry ARM Cortex-A72 šlapající na 4GHz taktu za použití 7nm FinFET procesu (EUV není zmíněno).
Propojení jednotlivých čipletů je realizováno 8Gbit/s sběrnicí (jinde je uváděno 8 GT/s) s vysokou energetickou efektivitou. Tytam jsou tedy doby experimentů s např. 48×CPU ARMy pro servery, kde energetická efektivita nepřinášela žádný zásadní pokrok ve srovnání s x86. ARM se učí nejen vyvinout architekturu efektivnější, ale díky zkušenosti TSMC s čiplety též výrobně levnější. Tape-out této generace proběhl již loni v prosinci, výroba probíhala letos v dubnu. Od vzorků do reálných superpočítačů je ale samozřejmě daleko a AMD EPYC generace Zen 2 (3) je/bude těžkým konkurentem.
Xiaomi zjevně připravuje telefon s 8k/30fps videem
Xiaomi jako první výrobce nabídne telefon se 108Mpix fotoaparátem – tuto komponentu pak dle nejnovějších informací nalezneme i v telefonu jejího výrobce, tedy modelu Samsung Galaxy S11. Kromě toho se ale také lidé z XDA Developers povrtali ve zdrojovém kódu Androidí nadstavby Xiaomi MIUI 11 a nalezli zajímavou drobnost: výrobce se připravuje na záznam videa v rozlišení 7680×4320 při 30 fps.
Zatím ale není nutné rozbíjet prasátko, nedávno představený koncept telefonu Mi Mix Alpha nesoucí právě 108Mpix Bright HMX snímač od Samsungu bude z hlediska videa limitován na úrovni 6k/30fps. Je ale zajímavé sledovat, jak rychle se přibližuje moment, kdy běžný spotřebitel bude moci přicházet do styku s 8k videem (vlastní z telefonu, záznamy z Tokijské olympiády, dema na YouTube apod.), aniž by bylo možné říci, že zobrazovací zařízení pro 8k je běžnému spotřebiteli vůbec dosažitelné.
Oracle Solaris 11 bude podporován ještě řadu let
Operační systém Solaris 11 je s námi už dlouhou řadu let a jelikož zatím nejsou náznaky, že by se blížil Solaris 12, Oracle ujišťuje, že Solaris 11 žije dál. V závislosti na variantě podpory mohou uživatelé počítat s obdobím podpory do doby 2031 až 2034. Do roku 2031 bude podpora realizována v rámci programu Oracle Premiere Support, poté do roku 2034 v rámci Oracle Extended Support. Otázkou tak zůstává, kdy, resp. zdali vůbec se ještě nějaká budoucí velká verze Solarisu objeví.
Wine 4.17 přidává podporu DXTn a Windows Script Runtime Library
Vývojová verze Wine 4.17 přináší na prvním místě novější verzi Mono enginu s rozličnými opravami. Dále je implementována podpora komprese textur DXTn a počáteční podpora Windows Script runtime library. Nově fungují i notifikace při změně XRandR zařízení, přibyla podpora generování RSA klíčů a stubless proxy na platformě ARM64. Mezi opravenými chybami se ta nejstarší nahlášená v říjnu 2010 týká hry Vampire: The Masquerade – Bloodlines, fanoušky Civilizace 4 (s dabingem od Leonarda Nimoye) zase třeba vyřešená chyba vedoucí k pádu hry kvůli neošetřené výjimce.
AV1 encoder Intelu s dalšími optimalizacemi výkonu
Další optimalizace pro procesory s instrukčními sadami AVX2/AVX512 přináší nová verze kompresního nástroje pro video formát AV1, Intel SVT-AV1 0.7. Kromě zvýšení výkonu přináší nová verze také „thread-safe“ alokaci zdrojů, resource allocation, compound motion prediction a některá další vylepšení. V rámci dekodéru přibyla například podpora post-processing filtrů či specificky přímo emulace filmového zrna (což je věc, která se u AV1 – stejně jako H.265 – poměrně dost hodí). Více podrobností je k dispozici na GitHubu projektu.
Linuxové příkazy mohou ve Windows 10 fungovat rovnou v PowerShellu
Windows Subsystem for Linux byl krok první, možnost volat linuxové příkazy z PowerShellu s prefixem wsl krok druhý a nyní Mike Battista z Microsoftu ukazuje krok třetí a možná i víceméně finální. Tento vývojář předvedl bezešvou integraci linuxových příkazů přímo v PowerShellu, takže ač jde stále o propojení skrze více subsystémů, navenek mohou linuxoví administrátoři teoreticky provozovat svoji „magii“ rovnou z příkazové řádky ve Windows 10 (myšlen PowerShell).
Podrobnosti shrnuje Mike ve svém blogpostu, ve stručnosti jde o funkční wrappery v PowerShellu,. vše nyní hostuje na GitHubu jako PowerShell WSL Interop. Uvidíme, kam se věc dále vyvine v nadcházejících letech. Osobně již ±10 let tvrdím, že Microsoft Windows jednoho dne budou jen jednou z linuxových distribucí. Možná za několik let si běžný administrátor při sezení v PowerShellu třeba v kombinaci se stále populárnějším Visual Studio Code řekne, že vlastně už moc nevidí rozdíl oproti Linuxu, že už Microsoftu zbývá už jen vyměnit to jádro OS. A v Microsoftu si řeknou, proč platit tisíce vývojářů, kteří tvoří něco, co je v lepší kvalitě k dispozici zdarma v jednom otevřeném projektu. No a pak bychom místo MS Windows mohli hovořit o MS GNU/Linux. Tedy pardon, MS GNU/systemd.
ČLÁNKY DO MAILU