LibreOffice je svým způsobem revoluční produkt tím, že stojí silně na požadavcích a práci komunity. Tu přitom vývoj zatím baví a inovací je celá řada, především v drobnostech či evoluci některých nástrojů. Kdo by naopak čekal investice do nějaké změny, která by byla skutečně zásadní, bude zřejmě zklamán.
Díky tomu, že tři čtvrtiny vývoje jsou skutečně komunitní, jde spíše o práci na prvních, které nejsou tak náročné na implementaci, testování a vývoj. Navíc velké množství práce stále zabírá odstraňování starých knihoven, nepotřebných řádků kódu a celkové vývojové dědictví předchozích let. Přesto lze říci, že se kancelářský balík jednoznačně vydal správným směrem.
Pokud bychom se podívali na jednotlivé novinky v globálu, lze říci, že se celý balík snaží zaměřit na komerční sektor, což je u kancelářské aplikace více než žádoucí. Ať již jde o možnosti spolupráce, lepší podporu rozšířených formátů od Microsoftu nebo možnost prezentovat z mobilního telefonu vybaveného Androidem. Snaha zacílit právě na tyto funkce je relativně dobře pochopitelná, především v kontextu rostoucí konkurence webových aplikací především od Google, které ukazují, že cestou jednoduchých nenáročných řešení se desktopové kancelářské balíky vydávat nemohou.
Zajímavé novinky nejen pro firmy
Zásadní novinkou pro uživatele ve firmách či organizacích je podpora standardu CMIS, který umožňuje spolupráci více lidí a snadné sdílení dokumentů prostřednictvím služeb jako je IBM FileNet P8, Microsoft Sharepoint 2010, Nuxeo, OpenText, SAP NetWeaver Cloud Service. Díky CMIS lze načítat a zapisovat dokument do ECM systémů přímo z LibreOffice, což je z hlediska firemního využití jedna z největších výhod. Zmíněný standard navíc podporuje třeba také Wordpress či Drupal.
Sladění vzhledu Firefoxu a LibreOffice
Další oblastí, která prošla zásadními zlepšeními, je spolupráce s Microsoft Office. Nově je možné lépe importovat formáty DOCX a RTF (třeba i se vzorci). Vylepšení se u DOCX týkají především OLE objektů, plovoucích tabulek, rámečků u obrázků atp. Nově lze také v obou formátech importovat poznámky psané rukou na tabletech. Pomocí Draw je lze pak zpracovávat dokumenty vytvořené v Publisheru a Visio, což jsou opět firemně hojně užívané nástroje.
Změnami prošel také Calc, který vylepšuje jak svůj výkon a funkce, tak také spolupráci s Excelem. Ze zajímavých novinek je možné uvést možnost exportu tabulky do obrázku, zvětšení limitu pro velikost souboru z 2 GB na 4 GB, lepší kvalitu grafů při exportu, některé nové funkce či formáty buněk. Vylepšení se dočkala také tabulka pivota nebo export dokumentů z XLSX.
Užitečná je také možnost jednoduchého ovládání presentací prostřednictvím mobilního telefonu s Androidem (Impress remote control for Linux), který se změní na ovládač, kde lze snadno volit snímky, vidět náhled dalších, atp. Jde o velice příjemnou pomůcku pro všechny přednášející. Impress se mimo to dočkal lepší podpory multimédií, nové presentační konzole a kvalitního průvodce šablonami.
Nový průvodce šablonami
Další zajímavé novinky
Tím samozřejmě novinky, které přináší čtvrtá verze LibreOffice nekončí. Do Calcu, Impressu a Draw byla implementována funkce komprimovat obrázek, díky které lze snadno změnit skutečnou velikost obrázku. NA výběr je mezi formáty PNG a JPG. Do stejného modulu pak přibyla také funkce umožňující opravu obrázku externím nástrojem. Obrázky jsou nyní vyhlazené a v dokumentu působí mnohem hezčím dojmem. Je jen škoda, že se stejných změn nedočkal (zatím) také Writer.
Z Writeru, Impressu a Draw lze nyní přímo ukládat obrázky, což je opět další mimořádně užitečná funkce. Textový procesor se dočkal vylepšení také v případě stylů a formátování – jednak lze styly, které člověk nepotřebuje, skrývat, ale také se zobrazuje náhled toho, jak který styl vypadá (v nabídce použít styl). Komentáře lze vkládat do textového výběru stejně, jako ve Wordu, takže také zde dochází k postupnému sbližování obou balíků.
Z hlediska podporovaných formátů jde LibreOffice přece jen smířlivější politikou než třeba Google dokumenty. Zmizela tak jen podpora StarOffice (1.–5.) a soubory ve verzi DOC 6.0, lze nyní jen číst a nikoli v nich už cokoli ukládat.
Mediálně asi nejvíce diskutovaným tématem je pak podpora Personas, tedy lehkých motivů, které lze použít na změnu barev ovládacích panelů. Zatímco řada lidí volá po novém GUI, rozšíření Jana Holešovského nabízí alespoň barevnou úpravu. Většina témat je ale bohužel příliš barevných a ne úplně dobrých pro kancelářský balík, takže snižují čitelnost a ovladatelnost celé aplikace.
Obarvení pomocí Personas
Novinek by mohlo být víc
Dalších novinek bychom ale mohli najít ještě mnohem více. Ať již jde o pozměněné dialogy, ze kterých lze kopírovat text, upozadění Javy nebo třeba lepší integraci do Unity. LibreOffice 4.0 toho jistě nepřináší málo, takže své stávající uživatele nepochybně uspokojí. Je ale otázkou, zda budou tyto změny dostatečným lákadlem pro ty, kteří užívají produkty Microsoftu. V poslední době navíc unikají spekulace o tom, že by se měl MS Office objevit také ve verzi pro Linux, který je stále častěji užíván ve firmách. Tím by mohl LibreOffice ztratit část svých uživatelů, kteří dnes (téměř) nemají na výběr.
Java v novém menu
LibreOffice přes všechny svá nesporná pozitiva ale nemá revoluční potenciál. Kdo by čekal třeba převzetí Thunderbird, který již dlouho přešlapuje na místě, spolupráci se Scribus či Inkscape, které by mohli rozšířit portfolio služeb, bude asi zklamán. Nic takového se bohužel zatím nechystá a bude to právě Microsoft, který ze své komplexnosti a integraci jednotlivých produktů může těžit. Také proto to bude mít svobodný kancelářský balík stále těžší.
