Kancelářský balík LibreOffice inovacemi rozhraní moc neoplýval. Probíhají sice drobné úpravy, ale koncept rozhraní je mnoho let stejný, skoro by se dalo říct už od prvních verzí OpenOffice.org. Nedávno Document Foundation představila projekt Muffin, jehož cílem je rozhraní modernizovat. Příznivci tradičního rozhraní se ale nemusí děsit, jde o řešení ve stylu vlk se nažral a koza zůstala celá.
Internetem už prolétla zpráva o alternativním rozhraní ve stylu pásu karet Ribbon, které už cca deset let používá konkurenční Microsoft Office. Toto rozhraní oficiálně nazvané Notebook Bar je však pouze jedním ze čtyř rozvržení, které by software v budoucnu měl nabízet. Další rozvržení se nazývají Standard Toolbar, Single Toolbar a Sidebar. Na všechny se v následujících odstavcích podíváme.
Kdy to bude, ptáte se? Muffin už se nachází v LibreOffice 5.3 RC, přičemž s finálním vydáním se počítá na přelom ledna a února. Nové možnosti rozhraní by v této verzi určitě měly zůstat, ale otázkou je, zda jako standardní nebo pouze experimentální možnost, kterou uživatel musí pokoutně aktivovat. Vsadil bych spíš na druhou možnost. Ještě tedy může trvat řadu měsíců, než LibreOffice začne novinku běžně nabízet nebo dokonce propagovat. Aktuálně jsou nové možnosti dostupné pro tři základní aplikace: Writer, Calc a Impress.
Aktivace experimentální možnosti
Pro aktivaci experimentálních funkcí musíte navštívit nabídku Nástroje → Možnosti → LibreOffice → Pokročilé a zakliknout Povolit experimentální funkce (mohou být nestabilní). Mezi jednotlivými rozvrženími rozhraní pak můžete přepínat v nabídce Zobrazit → Toolbar Layout. Variantu Standard Toolbar (default) tu nebudeme rozebírat, je to zkrátka klasické LibreOffice s dvěma lištami (jednou základní a druhou pro formátování) a postranním rozbalovacím panelem. Tato varianta tedy nikam nemizí, ba naopak. Dá se předpokládat, že ještě dlouho zůstane výchozí.
Současné rozvržení rozhraní LibreOffice
Single toolbar: pro nenáročné
Pokud vyberete single toolbar, dostanete pouze jednu lištu, která kombinuje prvky ze základní a formátovací lišty. S ní zvládnete uložit dokument, lehce ho naformátovat a vytisknout. Což asi pro cca 90 % dokumentů úplně stačí. Vše ostatní potom lze zařídit z rozklikávacích nabídek. Nutno dodat, že jde o předkonfigurované rozhraní, ale uživateli samozřejmě nic nebrání další lišty přidat nebo si jejich sestavu upravit. To platí i pro následující variantu sidebar.
Sidebar: to pravé pro širokoúhlé displeje
Varianta sidebar nabízí pouze jednu horní lištu a postranní panel, který je rozbalený. Na horní liště přitom nenaleznete klasické formátovací možnosti, takže tato varianta zkrátka uživatele k použití postranního panelu nutí. Osobně se mi velmi líbí a dokázal bych si představit, že časem bude výchozí. Jasnou výhodou je, že na širokoúhlých displejích, které jsou dnes standardem, zůstává víc místa pro samotný obsah.
Celkově je používání postranní lišty rychlejší, když si na ni trochu zvyknete. Hlavní výhodou je, že se mnohem méně najezdíte myší – vše je přehledně na jednom místě a nemusíte tolik cestovat z rozklikávacích nabídek do nově otevřených oken apod. Postranní panel je asi největší a nejlepší věc, kterou LibreOffice převzalo od OpenOffice, a to před nějakými třemi roky. Nevýhodou je, že je v panelu pouze omezený výběr možností a nabídek, který by zasloužil trochu rozšířit.
Notebook Bar s pásem karet
Tohle je onen Ribbon. Mezi jednotlivými kategoriemi možností přepínáte pomocí karet, možnosti se poté zobrazí v poměrně tlustém panelu. Místem se nešetří. O tom, zda je koncept à la Ribbon dobrý, nebo ne, by se daly vést dlouhé debaty, do toho se raději nebudeme pouštět. Podívejme se na to, jak dobře nebo špatně ho LibreOffice implementuje.
Zatím to moc dobré není. Např. hlavní panel home vypadá docela pěkně a je vidět, že mu bylo věnováno nejvíc péče. Další už tak pěkně nevypadají, možnosti jsou trochu rozházené a u řady z nich zatím chybí ikony. Dojem z Notebook Baru asi bude dost záležet na motivu prostředí a ikon, jednoduchý monochromatický vzhled mu tolik nesluší. Co je potěšující, můžete používat Notebook Bar a zároveň mít zobrazené klasické rozklikávací nabídky, které lze použít jako nouzové řešení.
Notebook Bar: kontextuální zobrazení
Notebook Bar má ještě jednu variantu s tzv. kontextuálním zobrazením. Zde už nepřepínáte karty, ale všechny dostupné možnosti vidíte na první pohled. Tato varianta už vypadá trochu lépe a hotověji než pás karet. Kontextuální znamená, že LibreOffice nabízí akce dostupné pro vaši aktuální pozici/situaci. Zatím to ale funguje spíš tak, že většina základních možností je zobrazena neustále a část se v některých případech skryje.
Koncept se mi docela zamlouvá, víc než pás karet. Zároveň ale není jednoduché takové inteligentní rozhraní vytvořit a tady je k takovému chytrému rozhraní ještě daleko. Chybí i takový základ jako indikace toho, jaká možnost je na daný objekt aplikovaná. Můžete mít vycentrovaný text, ale na panelu zkrátka nikde neuvidíte, že je na něj použit formát na střed. Také v této variantě se zatím zobrazují i klasické rozklikávací nabídky.
Závěr: nové rozhraní ještě musí dozrát
Určitě je třeba brát pozitivně, že se Document Foundation snaží rozhraní trochu osvěžit, zvlášť takovým nenásilným způsobem. Pro nás možná mohou být rozklikávací nabídky to pravé ořechové, ale je nutné si také uvědomit, že také roste počet uživatelů, kteří se nikdy nesetkali se starším Microsoft Office a vždy používali jen Ribbon. Pro takové uživatele může být rozhraní stávajícího LibreOffice překážkou, kvůli které programu třeba ani nedají šanci.
Zároveň musíme konstatovat, že Notebook Bar v současné době má k ideálu daleko a ještě bude chtít dost času, než se dostane do použitelného stavu. Dnes ho pro běžné používání nelze doporučit. Naopak varianta sidebar je už dnes dobře použitelná a nebál bych se ji nasadit jako výchozí. Zatím má ale tu nevýhodu, že není dostupná v Impressu – ale tam postranní panel hraje významnou roli už nyní.
ČLÁNKY DO MAILU