Již poměrně dlouhou dobu se mluví o tom, že přístup Oracle ke kancelářskému balíku OpenOffice.org není právě idylický. Již od samého počátku koupi společnosti SUN Oracle se zdál být osud kancelářského balíku na vážkách. Do ucelené firemní koncepce se příliš nehodil a jeho teoretická ziskovost je spíše diskutabilní. První zprávy hovořily o tom, že vývoj neprobíhá tak, jak by měl, že se zpomaluje a že řízení celého projektu nabírá směr, který není příliš perspektivní.
V této situaci přichází ke slovu stále hlasitější frakce vývojářů, která požaduje nezávislost projektu a světlo světa vidí první verze LibreOffice, za kterým stojí The Document Foundation, která usiluje o nezávislý vývoj. O tom, že lidé kolem osobností jako je André Schnabel, Caolán McNamara, Charles-H. Schulz a další se trefili do správné doby, svědčí i nemalá podpora nejrůznějších firem, společností a hnutí, které se The Document Foundation dostalo.
Pokud se podíváme na seznam podporovatelů, pak mezi nimi nechybí formy jako je Google, Red Hat, Novell, Canonical či GNOME Foundation, ale také hnutí a sdružení jako je FSF, French community nebo český Liberix a mnozí další. Přizvaný je také Oracle, ale je otázkou, zdali bude mít chuť a potřebu se podobného spolku připojit. Osobně si myslím, že spíše nikoli. Současně se objevila žádost, zdali by nebylo možné, aby The Document Foundation užíval obchodní značku OpenOffice.org. Pokud by souhlas nedostali, pokračovali by vývoji pod již zmiňovaným názvem LibreOffice.
Otázkou je, zdali tento krok nepovede k pravému opaku toho, po čem iniciátoři volali – tedy k daleko větší závislosti na tom, jaké finanční prostředky na tu kterou část vývoje dostanou. Dnes je totiž poměrně obtížné říci, co by to měl být onen svobodný a nezávislý vývoj software být, když (velkou) většinu kódu píší placení profesionálové. V této situaci chtít po někom finanční prostředky na tvorbu dle vlastního uvážení je poněkud ošidné a jen málo kdo by se k tomu odhodlal.
Kancelářský balík přitom není věcí úplně levnou a jednoduchou, ba spíše naopak. Jak si s ním poradí nadace, která má vlastní finanční možnosti nulové nebo velmi omezené, bude jistě zajímavé sledovat. Tím nikterak nechci snižovat legitimitu odchodu části vývojového týmu ani zájem korporátní i veřejné sféry o nový projekt, spíše bych chtěl upozornit na to, že by bylo zřejmě upřímnější hovořit o důvodech jiných. Třeba pocitu nedostatku financí na projekt v Oracle či možných personálních neshodách.
Co může balík přinést nového?
Je zřejmé, že nadace bude hned v počátku vystavena před problém jak nepřijít o sponzory a současně provádět rozumný a koncepční vývoj. Lze si poměrně dobře představit, že firmy, které poskytnou finanční prostředky budou chtít rozvoj především v určitém segmentu činnosti balíku.
Novell si jistě nebude chtít nechat ujít příležitost k tomu, aby do hlavní vývojové větve zapracoval své již vyvinuté technologie a bude pokračovat v jasně nastaveném trendu ze svého současného kancelářského balíku Asi největším lákadlem má být lepší kompatibilita s produkty Microsoftu, což je konec konců hlavní oblast zájmu vývoje Novellu; možnost spouštět VBA Makra v Excelu, lepší kompatibilita atp. Google jistě bude chtít maximální možnosti spolupráce s online nástroji a úložišti, online spolupráci na dokumentech atp. Je ale otázkou, jak výsledné dílo bude vypadat a do jaké míry bude vůbec použitelné – OpenOffice.org Novell Edition má sice zajímavé funkce, solidní kompatibilitu s MS Office, ale celkově nestojí za moc – jsou pomalejší a méně stabilní nežli mateřská edice. A to při podstatně větší velikosti.
Tyto různé zájmy se budou jistě do vývoje silně promítat a bude velice těžké sehnat peníze na vývoj, který je dost možná nejdražší a nejhůře prodejný – odstraňování bezpečnostních chyb, rychlost a stabilita běhu, interface pro rozšíření, podpora gramatických oprav atp.
Závěrem
Otázkou je, co přinese LibreOffice obyčejným uživatelům. Pokud nezíská obchodní známku OpenOffice.org, myslím, že v podstatě nic pozitivního. Vývoj se rozštěpí a pro obyčejného uživatele bude stále těžší se v něm vyznat, až nakonec vezme za vděk produktem Microsoftu. Pokud ji získá, myslím, že se můžeme těšit na jeden až dva roky zajímavých výsledků a pak boj o přežití. To že za balíkem stojí velká silná stabilní firma, je totiž konkurenční výhodou zcela mimořádnou. Je to totiž ona, která je schopná realizovat vývoj v maximálním možném koncepčním schématu a vyvíjet balík co možná nejvíce jako celek.
The Document Foundation je zatím ukázkou dobře marketingově načasované aktivity, která ale musí praktickým způsobem ukázat, že je smysluplným a života schopným projektem. Což bude mimořádně obtížné.
