Názory k článku LibreOffice jako nezávislý klon OpenOffice.org
-
Jirka (neregistrovaný)
Rozhodně nesdílím názor autora, že open source projekt v rukou firmy je jedinečná konkurenční výhoda. Naopak jsou to především projekty, které jsou spravovány nezávislou a otevřenou nadací, které jsou dlouhodobě úspěšně a životaschopné. Projekt řízený jednou firmou může zažívat nevídaný rozvoj (když je firmou podporován) a taky náhlý konec, když je firmou odepsán. To by mohl být i případ OpenOffice. Pochybuju, že Oracle bude mít zájem na jeho dalším intenzivním rozvoji. Návratnost je minimální a je to tak trochu mimo jeho hlavní byznys. Pokud bude vývoj nezávislý a více otevřený ostatním firmám, mohou tyto firmy dát OpenOffice plný potenciál a když některá z nich s vývojem přestane, nemusí to pro projekt znamenat konec. Myslím si, že kdyby Oracle s vývojem OpenOffice skončil úplně byla by to pro projekt menší katastrofa, když by byl již řízen nezávisle, než když by byl stále pod křídly Oraclu.
Z postoje Oraclu k iniciativě LibreOffice bude možné vyčíst jeho postoj k dalšímu vývoji OpenOffice. Pokud se odřízne od všech ostatních partnerů ve vývoji a bude pokračovat ve vývoji vlastní cestou, tak to bude víceméně znamenat, že s OpenOffice do budoucna výrazně nepočítá, protože tato cesta není perspektivní ani pro tak silnou firmu, jakou je Oracle. -
brk (neregistrovaný)
V článku silně postrádám jakoukoliv informaci o Lotus Symphony. Dovolím si tvrdit, že se jedná snad o nejvýraznější produkt od OpenOffice.org odvozený a postoj IBM tedy také bude mít svou váhu. CTRL+F IBM - bohužel také nic.
-
tom (neregistrovaný)
Nevsimnul jsem si, ze by do Lotus Symphony IBM pridelala neco duleziteho. Jedina viditelna zmena je lista pres celou sirku okna s napisem IBM, ktera akorat zabira misto (soucasna moda), a zalozky, ktere ovsem neospravedlnuji narust velikosti a pomalost produktu. A to jeste do nedavna staveli LS nad hooodne starou verzi OpenOffice.
-
Michal Černý (neregistrovaný)
Lotus Symphony jsem naposledy používal asi loni, takže nevím, kolik se toho od té doby změnilo. Ale že by se jednalo o kvalitní nástroj to se tedy rozhodně nejednalo - malá rychlost a stabilita, stařičké jádro z OO.org atp.
Navíc si nemyslím, že by se v kontextu článku musel nutně zmiňovat - masivního rozšíření nedosáhnul (i když těžko říci jak to měřit a počítat) a dle mého soudu je daleko lepší fork od Novell...
-
?? (neregistrovaný)
Zkuste Lotus Symphony 3 Beta 4 - je na ni odvedeny velky kus prace:
http://symphony.lotus.com/software/lotus/symphony/symphonybetahome.nsf/home -
hucul (neregistrovaný)
Jeste bych doplnil postoj EU k opensource, ktera prosazuje opensource do statni spravy. Zatim je to na urovni doporuceni, ale troufl bych si rict, ze do budoucna bude zavazne. Navic lidi zacinaji trosku vic uvazovat o bezpecnosti. Ono nechat si spravovat statni rozpocet nejakym bastlem o kterem nikdo nevi, co dela ...
-
Přesně tak. go-oo není (nebyl) žádný fork, prostě patchset, jádro jich má hned několik a tolik povyku se s tím nenadělá.
A LibreOffice == OOo 3.3alfa + go-oo 3.2.99 (patcheset), respektivě. Asi už se jim nelíbil ten název go-oo :)Horší je že LibreOffice je skutečně, na rozdíl od go-oo krokem k plnému forku.
http://lists.freedesktop.org/archives/ooo-build/2010-September/001262.htmlV mail-listu go-oo se řeší kompilace libreoffice:
http://lists.freedesktop.org/archives/ooo-build/2010-October/001268.htmlA ještě viditelnější je to tady:
http://download.go-oo.org/3.3/Dá se to pojmenovat i jinak:
Go-oo se konečně stalo forkem a to pod názvem LibreOffice, což zní marketingově lépe, než go-oo.> SUN/Oracle odmítal zařadit do vývoje
Ono toho je minimálně, mám za to, že se jednalo pouze o komponentu do Calcu - Solver, kvůli licenci, to a to je tak všechno. Go-oo mělo řadu patchů prostě dříve. VBA a export do PDF to je ve vanille OOo dávno, řada toho díky uploadu z go-oo.
-
Izak (neregistrovaný)
No kdyz to ale nebude v rukou firmy, tak zase bude vice mecenasu, zvlaste v zahranici jsou firmy zvykle davat sponzorske dary (ktere si taktez odepisi) na OSS produkty, ktere ve firme pouzivaji ... a ony firmy taky muzou dat bud vyvojare, nebo jen finance, stejne jako Apache foundation ma kupu sponzoru a vyvoj vice mene nezavisly.
Vite jak to je, nekdo si lita do vesmiru, jiny tech par miliard dolaru daji radeji na uzitecne veci ;-))
-
Asi jsem slepý, ale já tu důležitost OO.o pro distributory nějak nevidím. Vemte si například Novell (čili SUSE):
- Hlavní důraz je na SLES a jeho rozšíření (high availability, real-time, ...).
- openSUSE je samostatný projekt, který je Novellem "jenom" sponzorován.
- SLED je na okraji zájmu, tedy pokud nepočítám preloady.
Nemůžu si pomoct, ale OO.o hraje roli jenom pro body 2 a 3.
Z toho ovšem bod 2 nepřináší žádné přímé zisky, takže si lze těžko představit, že právě tam bude Novell investovat největší prostředky. Jo, nezapomněl jsem připomenout, že Novell bude možná brzy (roz)prodán? Kdo z vás si dnes troufne odhadnout, jak důležitá bude podpora openSUSE pro případného nového vlastníka?
Zbývá tedy bod 3. Ano, SLED se dá (nebo dal) koupit předinstalovaný na Dell, HP, Lenovo, možná ještě něco. Z hlediska marketingu to zní dobře, jenomže vždycky se našlo nějaké veliké "ale". Ani u preloadu tedy nemám pocit, že by právě tohle ospravedlnilo nějaké masivní investice.
Redhat na tom není o moc lépe (RHEL vs. Fedora) – až na to, že na serverový trh se jim teď snaží vecpat právě Oracle.
-
Pro úplnost bych měl dodat, že Novell prodává Open Office také pro Windows. Oficiální nabídka (http://www.novell.com/products/desktop/features/ooo.html) to zmiňuje jako prostý fakt, SUSE Portál píše, že jde o můstek, který má přitáhnout víc linuxových zákazníků, viz http://www.suseportal.cz/novell_edice_openoffice_org_i_pod_windows
Jenomže to bylo více než před třemi roky. Co se stalo od té doby? Získal Novell díky OpenOffice.org výraznou výhodu na trhu? A kolik linuxových zákazníků to opravdu přineslo? Aby bylo jasno, on to nemusí být vůbec špatný business, ale z toho, že Novell to nestálo za PR článek (hledám špatně?) usuzuji, že převratný úspěch se nekonal.
-
Jirka (neregistrovaný)
Představte si, že např. PSA Peugeot Citroën má SLED na 20 tisících desktopech a SLES na 2 tisících serverech. Myslíte, že by byli nadšení, kdyby Novell ukončil vývoj OpenOffice.org? Už kvůli těmto velkým stávajícím zákazníkům musí ve vývoji pokračovat.
Jinak jsou některé vaše informace zastaralé. Dell nikdy SLED na své počítače neinstaloval. HP už to minimálně v retailu nenabízí taky. A Lenovo se SLED skončilo před dvěma lety. Oracle teď taky neleze Red Hatu na trh se servery. On už tam je tři roky a zatím se mu tedy rozhodně nedaří a RH ani v nejmenším neohrožuje. -
V zásadě si neodporujeme. Já jsem říkal, že všechny preloady mají nějaké to ale. ;-)
V jedné věci jsem se spletl. Dell opravdu ze SLEDu vycouval, ještě než začal. Byl to ale jeden z kandidátů (vedle Fedory a vítězného Ubuntu).
Lenovo linuxové preloady nabízí, ale jenom v Číně (což sice perspektivně nemusí být tak špatné, ALE…).
Nicméně minimálně u HP nesouhlasím. Namátkou:
U všech je jako OS uveden SUSE Linux.
Kromě toho jsem zapomněl SLED na MSI a pak ještě cosi jménem SUSE Moblin (dneska vlastně MeeGo), což MSI taky instaluje. A kromě nich i Samsung. Novell uvádí ještě WYSE, ale o tom nic nevím. Viz zde.
Ano, PSA přešlo před několika lety na SLED10. Ano, bez OO.o by to bývalo nešlo. Ne, jestli je to dostatečná záruka budoucího vývoje, tím bych si nebyl jistý. Přece jen, jeden zákazník vývoj nezaplatí. Ani když je velký. Vlastně právě, když je velký. Nebo si snad myslíte, že PSA za těch 20 tisíc instalací zaplatilo běžnou cenu z ceníku?
Pokud jde o serverový trh, tři roky nic moc neznamenají, to je "teď". ;) (Proč by si jinak tolik velkých firem kupovalo podporu na 5 a více let, že?)
-
Tak jen drobná poznámka k HP a SUSE na něm. Když už to tam chtěj dát, tak by to aspoň mělo fungovat. Jinak výrobci dělaj Linuxu medvědí službu.
Koupil jsem si HP ProBook 4720s, opravdu tam byl SUSE naistalovaný. Teda aspoň myslím - boot vždycky skončil s "kernel panic"... Tak je tam Gentoo - jen ta krásná samolepka "SUSE Linux Enterprise Desktop 11" zůstala ;-) -
Vzhledem k tomu, že takto nebo velmi podobně funguje vývoj KDE, GNOME nebo kernelu, nebojím se ani trochu, naopak to konečně dostává směr. Více jsem napsal už tady:
Jen chci ještě podotknout, že trochu [pro mě] překvapivě se nepřidá Eric Bachard se svým EducOOo, tedy OO4Kids a OOoLight. Zrovna tyhle dva projekty jsou ale dokladem toho, že OOo se má k světu.
-
>Vzhledem k tomu, že takto nebo velmi podobně funguje vývoj KDE, GNOME nebo kernelu
KDE a Gnome, OOo/LibreOffice, jak to souvisí?
Kernel, to je dobrý příklad pro vztah patchsetu go-oo a vanilkové OOo, žádná distribuce vanila kernel nedává, naopak, hojně opatchovaný, existuje hned několik patchsetů (i když jejich zlatá éra nějak minula, vzpomínáte ješte na CK patchset, Nitro patchset ;). Horší je, že LibreOffice vážně vypadá na fork, ten Linux naštěstí nemá.
KDE bych po škobrtání KDE4 radši ani moc nezmiňoval.
Takový šok a polo-dodělanou fázi na několik let OOo teda nepřeju!
Gnome, no počkám si jak dopadne Gnome3.> EducOOo, tedy OO4Kids a OOoLight. Zrovna tyhle dva projekty jsou ale dokladem
> toho, že OOo se má k světu.Počet klonů aplikace její úspěšnost neučuje. Rozšíření mezi uživately, to relevatní metrika.
-
Asi největším lákadlem má být lepší kompatibilita s produkty Microsoftu, což je konec konců hlavní oblast zájmu vývoje Novellu; možnost spouštět VBA Makra v Excelu, lepší kompatibilita atp.
No nevím, neříkám, že jsem to cíleně testoval, ale pár MSO dokumentů s VBA makry (třeba dokument který fungoval jako jednoduchá logická hra, nebo xls s VBA makry pro správu dat v tabulkách, a pod...) se ke mě dostalo a neměl jsem s nimi pod openOffice zatím žádné problémy...
-
Juhele (neregistrovaný)
Ahoj,
co se týče převzetí Sunu Oraclem, slyším víceméně samá negativa - Opensolaris asi chcípnul, vývojáři odečítače Orca nadávají, že se s nimi Oracle zrovna moc nebaví a že neví, jak to s nimi bude - možná to vezme pod křídla Canonical.Co se LibreOffice týče, no pokud to vezmu z čistě sobeckého uživatelského přístupu, tak kolik lidí by přestalo používat Word kdyby se nedejbože přejmenoval třeba na MS Pérdel?
Prostě stejně jako mne nerozhodí na kompu StarOffice (máme na jednom Asusu Eee, zřejmě dodáno výrobcem), tak stejně tak holt místo OOo budou LibreOffice.
Docela by mne zajímalo, zda už jsou nějaké ohlasy na tu vydanou verzi. Lotus Symphony jsem nevyzkoušelo právě kvůli kritikám - pomalost, nestabilnost, krom GUI nic nového. Go OO jsem zkoušel, nebylo špatné. Nevadí mi, že se nemění GUI (narozdíl od toho, co Mrkvošrot provedl s Oppice ve verzi 2007), hlavně, že to funguje a nenutí mne to s každou novou verzí hledat své často používané nástroje.
ČLÁNKY DO MAILU