LibreOffice se oddělil od OpenOffice.org před více než čtyřmi lety, když Oracle stále pomaleji podporoval vývoj OpenOffice.org. Ty získal koupí společnosti Sun a problémy se začaly objevovat v podstatě hned. Postupně se spekulovalo o tom, že společnost vývoj úmyslně brzdí, že neimplementuje důležité funkce a že chce kapacity (především lidské) převést někam jinam. Díky tomu vznikla silná platforma s názvem The Document Foundation, která za vývojem LibreOffice stojí.
Za zmínku jistě stojí to, že nešlo o klasický fork, ale o kompletní převzetí tradice, takže i první verze měla číslo 3.3. V roce 2011 pak přešel OpenOffice.org pod křídla Apache Foundation a zdálo se, že půjde spíše cestou udržovacích verzí. To se ale nestalo a Apache dokázal silně podpořit vývoj řady zajímavých funkcí a začít budovat zajímavou vývojářskou komunitu. O rok později darovalo IBM zdrojové kódy a technologie svého IBM Lotus Symphony, které mělo velice zajímavé ovládání (ale už horší jádro a většinu funkcí), a tak vedle sebe začaly autonomně existovat dva kancelářské balíky, které se stále více rozcházejí.
Pro linuxového uživatele může být zajímavé, že většina distribucí (tedy alespoň těch početně důležitějších) přešla k LibreOffice z obavy, že OpenOffice.org nebude dále vyvíjena, migraci opačným směrem neprovedl v podstatě nikdo. Jestliže naopak budeme sledovat situaci ve státní správě, nedá se říci, že by města nebo kraje dávaly nějak masově přednost jedné nebo druhé distribuci. A funkce z jednoho balíku putují do druhého, a i když každý cílí na trochu jinou skupinu uživatelů, lze říci, že jsou si stále velice podobni technologicky a pěkně se doplňují.
Samozřejmě nezahálí ani vývojáři LibreOffice, a i když není možné získat v podstatě žádná relevantní data, tak lze říci, že se jednoznačně etabloval jako produkt, který vlajku otevřeného kancelářského balíku nese dále. A připravovaná veze 4.4 svědčí o tom, že se zvolenou cestou je vývojový tým spokojený.
WebODF může zamíchat kartami
WebODF je aktivitou, která může zásadním způsobem změnit rozložení sil nejen u otevřených kancelářských balíků, ale také v širším pohledu. Microsoft nabízí ve své verzi Office365 prakticky celý Office online, Google svými Docs také rozhodně nezaostává a získává stále větší popularitu jak mezi univerzitami, tak také mezi firmami. Zásadním hendikepem ODF je, že se s ním v podstatě nedá pracovat online, a to se snaží WebODF změnit.
Idea je taková, že dojde k vytvoření knihovny, kterou bude možné snadno implementovat například do CRM, aplikací pro Android či Chrome vývojář bude mít k dispozici jednoduché rozhraní, které mu umožní zvolit si vlastní vizuální formu, ale zpracování poběží v režii WebODF. Dnes je problém korektně soubory s ODF jen zobrazit, o nějaké editaci si mohou uživatelé nechat jen zdát.
Prozatím se počítá alespoň se základními editačními funkcemi, které by umožnily vyplnit formulář, dopsat dopis, pracovat s komentáři. WebODF se zatím soustředí jen na textový formát (který si můžete vyzkoušet). V budoucnosti se však počítá jak s rozšířením funkcí, tak také s podporou zbývajících dvou klíčových formátů ODS a ODP.
Dnes WebODF podporuje například OwnCloud, což může být pro řadu uživatelů v nejbližší době zajímavá konkurence k uzavřeným formátům a řešením. To samozřejmě může vyvolat dvojí efekt – buď dojde k podpoře kancelářských balíků s formátem ODF a jejich propojení s cloudem a mobilními aplikacemi, nebo naopak vznikne nový, čistě online laděný, hráč, který bude LibreOffice i OpenOffice.org tvrdě konkurovat. Aktuálně je platforma k dispozici ve verzi 0.5.3 a vývoj postupuje velice rychle kupředu.
LibreOffice 4.4
Začátkem února by se měla objevit finální verze LibreOffice 4.4, která sice na první pohled nepřináší nějaké zásadní novinky, ale přesto je evolučním krokem kupředu. Drobných změn se dočkal vzhled všech komponent, i když na kartové či pásové ovládání je třeba zapomenout. Z části kvůli patentní hrozbě od Microsoftu, ale především díky (nebo kvůli) konzervativnímu postoji uživatelů i vývojářů. Nově jsou podporovány vzhledy z Firefoxu, které umožní jednoduše kancelářský balík přebarvit, zlepšil se boční panel, byly popřesouvány položky v menu a drobných změn se dočkalo také kontextové menu.
Velkou změnou, která může být zajímavá pro firmy, je přímá podpora SharePoint a OneDrive, respektive přímého ukládání do nich. Rozšířila se také podpora multimédií, které lze vkládat do dokumentů – ra, rm, ac3, m4a, asf a několik další nebo možnost importu dat z Adobe Pagemaker do Draw.
Nejvíce novinek má tradičně připravený textový procesor. Objevuje se Master Document Templates, což je hromadná šablona pro více dokumentů stejného typu – například pro knihy a podobné dokumenty, lze díky tomu pěkně jednoduše stylizovat. Další novinkou je možnost používat zaoblené rohy u tabulek a zlepšené menu u výběru stylů. Osobně za největší inovaci považuji přepracovaný panel pro práci s revizemi dokumentů, což může opět v korporátní sféře zaujmout. Poslední změnu, kterou bych uvedl, je jednoduché číslování řádků, které se dočkalo i poměrně propracovaného dialogového okna.
Změny v dalších aplikací jsou spíše kosmetické, za zmínku snad stojí jen kontextová funkce na převod vzorce na hodnotu v Calc, přidání titulků u slidů (výborná věc, pokud člověk používá téměř výhradně obrázkové slidy bez textu) a možnost uzamknout editaci presentace heslem. Všechny změny je možné najít v dokumentu LibreOffice 4.4 Release Notes.
Závěr: konzervativní vyhlídky
LibreOffice se vydal cestou sice progresivního vývoje moderních funkcí a všeho, co uživatelům oproti MS Office chybí, ale současně je na něm vidět důraz na tradici a konzervativní chování. To, co lze jednoznačně ocenit, je snaha zacílit na korporátní sféru, které se snaží neustále nabízet velké množství zajímavých funkcí.
Za největší slabinu pro českého uživatele lze pak považovat absenci kontroly gramatiky, která ani v dalších jazycích není často na dostatečné úrovni. Podle všeho bychom se v budoucnu mohli dočkat nových hezčích ikonek, ale dle mého soudu je třeba se více zamyslet nad celkovým konceptem vztahu k designu – od fontů, přes ikony a celkový vzhled až třeba po šablony, které jsou ve velké většině skutečně nepěkné.
Velkým stimulem by pak mohlo být rozšíření formátu WebODF, který by z LibreOffice i OpenOffice.org mohl učinit nástroj, který bude mít mnohem širší využití než jako klasický desktopový kancelářský balík pro domácnosti a některé vybrané firmy. Možnost online čtení, editace a přenosu dat mezi jednotlivými nástroji je – dle mého soudu – jednou z největších příležitostí změnit postavení otevřených formátů.
Obrázky novinek LibreOffice pocházejí z Wiki pro vývojáře.
ČLÁNKY DO MAILU