The Document Foundation byla založena 28. září 2010, tedy téměř přesně před rokem. Založili ji vývojáři balíku OpenOffice.org a hned na začátku si stanovili nemalé cíle: vytvořit klon balíku OpenOffice.org, otevřít vývoj, urychlit přijetí novinek a rozšířit balík mezi 25 milionů uživatelů během prvního roku.
Můžeme tedy říci, že projekt LibreOffice oslavil první rok existence. Kdybychom ale řekli, že kancelářský balík LibreOffice je starý rok, nebyla by to tak úplně pravda. Jeho kořeny sahají hluboko do osmdesátých let minulého století a novodobější historie je stará přinejmenším deset let. Poslední rok ale patří k těm nejzajímavějším.
Od Star k Libre
Historie kancelářského balíku začíná v roce 1984, kdy mladík Marco Börries založil v německém Lüneburgu společnost StarDivision. Ta začala vytvářet první verze kancelářského balíku StarOffice. Ten byl k dispozici původně pro operační systém DOS, později Windows, OS/2, Solaris, Mac OS a další platformy.
V roce 1999 pak celou společnost odkoupila firma Sun Microsystems. Hned rok na to Sun uvolnil zdrojové kódy celého balíčku a nechal tak vzniknout jeho otevřenou náhradu OpenOffice.org. První verze vyšla v polovině roku 2002.
Od té doby projekt pokračoval pod křídly Sunu až do dubna dubna 2009, kdy byla i společnost Sun koupena, a to firmou Oracle. Od té doby můžeme říci, že to šlo s balíkem od desíti k pěti. Ale to už bychom malinko předbíhali. Musíme ještě o rok zpět.
První problémy ještě u Sunu
O prvních problémech projektu se začalo hovořit ještě na konci roku 2008. Těžko říct, jestli Sun už nechtěl investovat, protože věděl o svém prodeji, nebo firma jednoduše celkově strádala. Faktem je, že na problémy hlasitě upozornil Michael Meeks (rozhovor v češtině), jeden z hlavních vývojářů balíku.
Ten prohlásil, že OpenOffice.org je vážně nemocný projekt, ubývali mu vývojáři, novinky se nezaváděly, Sun se v něm neangažoval a projekt celkově stagnoval. Za hlavního viníka byla označena samotná společnost Sun, která měla projekt vést: Statistiky ukazují klesající angažovanost Sunu, kombinovanou s ohromně nedostatečným nárůstem vývojářské komunity. Ve zdravém projektu bychom mohli čekat velký počet dobrovolných vývojářů a navíc mnoho partnerských firem přispívajících svým kódem. To ale v OpenOffice.org vidět není,
řekl tehdy Meeks. Přímo tak kritizoval úzké napojení projektu na jedinou firmu, která může celý vývoj pohřbít (například) svou neschopností.
Meeks kritizoval přístup Sunu už dříve a inicioval vznik projektu Go-oo, který do balíku zaváděl různá vylepšení a změny, které Sun v uzavřeném procesu odmítal. Vznikl tak de facto klon OpenOffice.org, který byl funkčně vyspělejší, ale měl své vlastní technické problémy. Přesto jej většina linuxových distribucí zařazovala do své nabídky místo originálního balíku.
Už tehdy Meeks navrhl řešení, které se z dnešního pohledu zdá jako vizionářské: Necháme-li projekt v rukou jednoho dodavatele, nikdy nám to nepřinese fantastický kancelářský balík, jaký bychom potřebovali.
Konkrétně navrhoval odstavit z projektu Sun, odebrat mu možnost kontroly a ideálně založit novou neziskovou organizaci, která by vývoj spravovala.
Oracle věci zkomplikoval
O rok později přišla znepokojující zpráva o tom, že krachující Sun nakonec odkupuje silný Oracle. To pochopitelně vyvolalo řadu otázek po budoucnosti jednotlivých projektů. Především MySQL, Java, OpenSolaris a OpenOffice.org. Přestože původně firma slibovala, že většina věcí zůstane při starém a projekty poběží, nakonec bylo vše jinak.
Oracle znervózňoval uživatele rok tím, že jednoduše mlčel. Neinformoval uživatele, nekomunikoval s vývojáři a veřejně nesděloval žádné informace o budoucnosti jednotlivých projektů, řešení problémů a svých plánech. Navíc firma začala kopat kolem sebe a na základě odkoupených projektů spustila několik žalob. To mnoha lidem připomnělo, co říkal před dvěma lety Michael Meeks: závislost otevřeného projektu na jedné firmě je velký problém.
Jako první na neutěšenou situaci zareagovala komunita okolo systému OpenSolaris, která se odtrhla a založila vlastní projekt Illumos. Oracle o několik dní později skutečně projekt OpenSolaris ukončil. Bylo ovšem zřejmé, že nezůstane jen u něj. Oracle je velká firma, která investuje jen do projektů, které přímo souvisí s byznysem.
Dalším projektem, který se rozhodl odtrhnout byl ten OpenOffice.org. Vývojáři založili The Document Foundation a spustili projekt LibreOffice. Kromě řady jednotlivců se k „nové vlně“ přesunula i řada velkých firem a neziskových organizací, které do OpenOffice.org přispívaly: Novell, Red Hat, Canonical, Open Source Initiative, Free Software Foundation a Google. V rámci korektnosti byl k novému projektu přizván i Oracle. Ten ale zareagoval zcela opačně a vyzval vývojáře „přeběhlíky“, aby opustili místa v radě OpenOffice.org. Ti tak samozřejmě rychle učinili a spustili velkou vlnu odchodu vývojářů, kterých během několika dní odešlo 33.
Podle Oracle by setrváním stejných lidí v obou projektech vznikl konflikt zájmů a taková situace je neudržitelná. Taková reakce je jasným signálem, že firma má s projektem další plány a s přeběhlíky v nich nepočítá. Navíc se začalo spekulovat o tom, že si Oracle určitě nenechá LibreOffice jen tak líbit a povede proti němu boj.
Oracle mění názor
Po tom všem byl následný krok Oracle velkým překvapením. Firma po půl roce firma definitivně vyklidila pole, oznámila ukončení komerční varianty balíku a rozhodla se předat celý projekt komunitě sama. Velmi rychle se objevily hlasy, které volaly po opětovném spojení dvou podobných projektů. Takové návrhy byly ale rázně zamítnuty s tím, že nemá smysl se vracet ke starému, když tu máme nové a lepší.
Protože se k OpenOffice.org nikdo nehlásil, na začátku června letošního roku se Oracle rozhodl projekt předat nadaci Apache. Během čtrnácti dnů se tak skutečně stalo a dnes balík OpenOffice.org nalezneme v inkubátoru projektů organizace Apache Foundation. Aktivita okolo projektu je v podstatě nulová. V tomto bodě tedy zatím (možná i nadobro?) končí historie OpenOffice.org.
LibreOffice dnes
LibreOffice je dnes prakticky pokračovatelem v řadě StarOffice → OpenOffice.org → LibreOffice. Jen těžko můžeme předpokládat, že někdo původní projekt oživí a bude jej rozvíjet, když se teď celá vývojářská komunita zaměřila na nový klon, který je po roce o další kus vpřed. Poslední verze OpenOffice.org vyšla v lednu 2011.
Také už zmíněný klon Go-oo byl ukončen a stal se vlastně původním základem pro LibreOffice. Vývojáři se přesunuli k novému projektu a postupně do něj zařadili i všechny úpravy, které rozšiřovaly balík o nové funkce. Došlo tak k přirozenému splynutí obou projektů.
Už při založení projektu nadace prohlásila, že za rok chce mít více vývojářů, než měl OpenOffice.org za deset let
. Velmi ambiciózní plán. V současnosti se na vývoji LibreOffice podílí z 25 % jednotlivci a 45 % kódu dodávají společnosti Red Hat a SUSE (dříve součást Novellu). Zbytek tvoří velká skupina firem jako Canonical, Google a dalších.
Pokud jde o splnění počtu vývojářů, pak i tam může být vedení projektu spokojeno. OpenOffice.org měl na svém vrcholu v roce 2004 asi sedmdesát vývojářů. Těsně před Oraclem jich měl jen 24. Proti tomu do LibreOffice přispělo za rok od spuštění 330 jednotlivců, kteří odeslali na 25 000 commitů. Oficiálně má projekt 136 stálých členů a mailovou konferenci čte přes 15 000 příjemců.
Dalším a neméně ambiciózním vstupním cílem bylo 25 milionů uživatelů LibreOffice během prvního roku. Abychom dospěli k výsledku, musíme trochu skládat, protože neexistuje jedno velké počítadlo, ale čísla je třeba sesbírat. Za první rok si balík z oficiálního webu stáhlo 7,5 milionů uživatelů, což není rozhodně málo. Ovšem toto číslo nezahrnuje možnost vícenásobných instalaci, linuxové distribuce, které distribuují software jinak a podobně.
Celkem se odhaduje, že v linuxových distribucích má LibreOffice nainstalováno na 15 milionů uživatelů. Dalších 10 milionů uživatelů používá jiné operační systémy (90 % Windows, 10 % Mac OS X). Můžeme tedy říci, že i v tomto případě se podařilo cíl splnit a balík v současnosti používá okolo 25 milionů uživatelů.
Velkou část z nich samozřejmě tvoří linuxoví uživatelé, protože podle očekávání většina linuxových distribucí nahradila OpenOffice.org právě LibreOffice. Na většině systémů tak dnes najdete právě LibreOffice.
Rok je překvapivě krátká doba
Michael Meeks tvrdil, že osvobození OpenOffice.org nebude snadný proces a prosazení změn bude pomalé a komplikované. Nakonec na to překvapivě stačilo pár měsíců a špatný přístup Oracle společně s několika chybnými kroky způsobil praktický zánik deset let běžícího projektu, z jehož popela povstal nový projekt, který rozhodně nezměnil jen jméno.
Ona fénixovská proměna ale není jen na úrovni ideálů o svobodě a velkohubé nezávislosti na zlých firmách, přinesla i hmatatelné výsledky – projekt šlape jako nikdy předtím, vývojářů přibývá a s nimi i novinek a uživatelů. Už po roce tedy můžeme říct, že obě firmy projekt doslova dusily a přechod pod nadační křídla… mu dal křídla.
ČLÁNKY DO MAILU