Linux+ Extra: Mandrake 9.1

Společnost Software Media se snaží vyplnit mezeru na trhu a to je dobře, protože tištěný magazín věnovaný (pouze) Linuxu se u nás nevyskytuje. Bude se jmenovat Linux+, a jak mne informoval zdroj ze společnosti Send, s.r.o, která zajišťuje celostátní distribuci, bude vycházet 4× ročně. Již v srpnu se můžeme těšit na první číslo, které bude obsahovat hned tři CD.

Kromě tohoto zajímavého projektu, na který vás zcela jistě včas upozorníme, již několik magazínů vyšlo. Jednak je to časopis Hacking, který má 80 stran + 1 CD a vychází šestkrát do roka. Je pro mne tak trochu překvapením a jen potvrzuje moji domněnku, že v oboru počítačové bezpečnosti patří naše malá země mezi světovou špičku. Dále si můžeme zakoupit distribuci Aurox Linux 8.1 (6CD), která je kompatibilní s Red Hatem a je vytvářena v sousedním Polsku. Forma balení je opět časopisová (4× ročně).

Mezi magazíny s linuxovou tématikou můžeme ještě narazit na Linux+ Extra: FreeBSD 5.0 (5CD, 3× ročně) a konečně Linux+ Extra: Mandrake 9.1 (7CD, 4× ročně), kterým se budeme zabývat v této recenzi. Ještě bych předeslal, že se nebudu snažit hodnotit systém Mandrake 9.1 jako takový, ale spíše časopis a formu distribuce.

Když se mi prvně dostal do ruky, připadal mi trošku tenký. Časopis jako takový nebyl zataven v průhledné fólii, takže jsem si jeho zhruba 30 stran mohl v klidu prolistovat a zkontrolovat, zda skutečně obsahuje 7 CD přesně tak, jak inzeruje na obálce. Obsahuje.

V časopise si přečtete všeho všudy čtyři články. Zato celostránkových reklam je tam šest, tedy to máme 23 stran textu plus obsah. Není to mnoho, ale podívejme se na ně. Úvod napsal Pavel Lipár. Pojednává o Mandrake Linuxu obecně, tedy k čemu slouží a co v něm najdete. O mnoho zajímavější je však největší článek věnovaný instalaci Mandrake Linuxu. Napsal jej Ivan Bíbr a zašel skutečně do nejmenších detailů. Každý krok je vysvětlen a doprovázen obrázky. Po jeho přečtení by měla být instalace hračkou i pro toho největšího analfabeta. Škoda jen za ten tiskařský šotek s nadpisem článku, který zní Příprava na instalaci a nastavení BIOSu, což měl být zřejmě podnadpis a místo něj mělo být Instalace Mandrake Linuxu 9.1, což evidentně sazeč nepochopil.

V podobném duchu (tedy ne nadpisem, ale stylem) se nese i třetí článek od Davida Horkého o ovládacím centru systému Mandrake. Všechny součásti jsou pěkně vysvětleny, aby si i začínající uživatel mohl systém nakonfigurovat dle svého uvážení. Posledním článkem je Aktualizace distribuce Mandrake Cooker od Arkadiusz Lipiece. Pod poněkud zavádějícím názvem se skrývá návod, jak Mandrake aktualizovat. Autor ale nevysvětluje bezpečnostní aktualizace verze 9.1, nýbrž aktualizace balíčků z Cookera. Dle mého názoru není radno začínající uživatele nabádat k bruslení po tenkém ledě a toto místo mohl klidně vyplnit článek třeba o Open Office.

Na samotném konci časopisu je oněch 7 CD obsahujících distribuci Mandrake 9.1. Na prvních třech CD je oficiální distribuce Mandrake 9.1 – download edition. Žádné viditelné změny jsem nezaznamenal. Na třetím až šestém jsou zdrojové balíčky a na šestém a sedmém doplňkové balíčky. Distribuci jsem vyzkoušel a funguje téměř normálně. Nyní k problémům.

S třetím CD bylo manipulováno a je to bohužel poznat. Pokud se totiž pokusíte nainstalovat kompletní systém, tak se vám to nepodaří. Po zaškrtnutí všech balíčků v detailním výběru vás instalační program ke konci instalace vyzve ke vložení třetího CD, ačkoli toto médium je již založeno. Čeká vás nepříjemné přerušení instalace. Indexy RPM databáze zřejmě nejsou synchronizovány se stavem na CD, což mohlo být způsobeno pravděpodobně při přidávání zdrojových balíčků na třetí CD.

V distribuci přetrvává problém s Unicode, který spočívá v tom, že ačkoli si podporu Unicode nepřejete instalovat, systém ji nainstaluje, což způsobí nefunkčnost některých programů (mc se v xtermu „boří“, ispell nejde, připojené disky z Windows mají špatnou češtinu a podobně). Dá se to po instalaci jednoduchou úpravou v /etc/sysconfig/i18n napravit, ale je to škoda, protože o problému se vědělo.

Instalátor umí pracovat jen s prvními třemi médii, ačkoliv máte v ruce 7 CD, což se mi jeví jako další nedokonalost. Ostatní balíčky si musíte nainstalovat ručně, případně si zbylá média do RPM databáze přidat sami (příkaz urpmi.addmedia). Jde to, ale dře to, a takto bych mohl pokračovat. Systém se mi jevil přehnaně konfliktní a odmítal mi například nainstalovat emacs a xemacs dohromady (oficiální Mandrake 9.1 to umožňuje) a mnoho balíčků z dvou bonusových CD prostě nešlo nainstalovat, protože nemohly být splněny závislosti (balíčky, na kterých byly závislé, 7 CD prostě neobsahovalo).

Posledním šokem pro mě bylo zjištění, že na CD je místo"zdrojové balíčky" natištěno „původní distribuce“ a místo slova „balíčky“ najdete prapodivné „pakety“. Kdyby se tyto výrazy důsledně dodržovaly v celém časopise, budiž, ale tak tomu není.

Co říci závěrem? Když jsem se probíral obsahem bonusových médií nazvaných „dodatkové pakety“ a uviděl jsem dva balíčky s názvem „ispell-xxx-dict-en.nodist.rpm aispell-xxx-dict-pl.nodist.rpm“, bylo mi vše jasné. Společnost Software Media totiž působí hlavně v Polsku. V té chvíli mě napadlo pouze jediné: „Češi Čechům“. Doporučuji všem, kteří si chtějí tímto způsobem něco začít s Linuxem nebo s Mandrakem, ať si seženou českou distribuci od společnosti QCM. Neobsahuje sice zdrojové balíčky a má pouze jedno bonusové CD (mimochodem velice povedené), ale určitě s ní nebudete mít tolik problémů.