Názory k článku Linux From Scratch
-
Pouzival jsem LFS asi verze 3 a behem jednoho vetsiho upgradu jsem temer dostal svuj system az na verzi 4 ;) Ted sice pouzivam slack, ale musim rici, ze jsem si kdysi nemohl prat lepsi napad, nez si pomoci LFS vytvorit system. Trvalo to dlooouho (p2-266Mhz), ale prinutilo me to velmi dukladne se seznamit s bootovacim procesem a vnitrnim fungovanim cele distribuce (ale SysVinit stejne nemam rad ;)
Proto muzu doporucit vsem, kdo se ridi heslem "Chcete vedet vic?", at si LFS book a Hints alespon prectou..je to opravdu kvalitni cteni (hlavne ty hints - neni to tak suche cteni jako v dokumentacnim projektu a je tam velke mnozstvi prakticky vyuzitelnych informaci). -
anonymníNechci byt protivny, ale:
Na ruzne distribuce Linuxu jsem v posledni dobe vytoceny cim dal vic, protoze mne nezajima, jak to funguje uvnitr, ale chci PC normalne pouzivat bez toho, abych desitky hodin neco studoval a distra jsou udelana tak, ze co jde na jednom nejde na druhem a opacne. Jo, chapu ze tenhle clanek a LFS je o necem jinem, jenze pokud ani borci z Fedory (FC3) nedokazou zaridit, aby se mi notebook laskave vypnul a ne jen zobrazil hlasku acpi_power_off called, tak mam vazne pochybnosti, ze to sam rozchodim. (FC1 OK.) Jine distra mi zase neindikuji nabiti baterky, coz je na notasu "docela" uzitecne. Ale zase se dokazou vypnout. A to ani nemluvim o HW podpore 3D akcelerace u Tridentu (Cyber Blade). To je hooodne stary HW a co? Nic. Naposled nejaky Mandrake 8.2 nebo co.
Proc to pisu? Docela by mne zajimalo, jestli nekdo pomoci LFS rozchodil svou instalaci natolik, aby mu chodilo vsechno jak ma (tedy ne ze to jen zobrazuje, ale kdyz je tam akcelerator, at to take akceleruje) a jak dlouho mu to trvalo.
Ze dekuju za odpoved.
Root si pral nechat uzivatele v anonymite -
anonymníLFS + BLFS = Tvoj Linux
Beha mi na tom vsetko, co potrebujem. Od pouzivania notebooku po servery. Kedze som si vlastnym panom, pouzivam, co sa mi paci. Mam svoju "distribuciu" zalozenu prave na LFS. Cele je to v debianovskych balikoch, takze instalacia softu - no problem. Z centeralneho servera je akakolvek instalacia otazkou par minut. Ako init pouzivam runit - je to vec kazdeho, co pouzije.
Tento svoj Linux pouzivam asi 4 roky. Ako najvacsiu vyhodu vidim, ze co si raz rozbehas ti niekto v dalsej verzii nerozhodi... :)
Ako dlho to trvalo? Spravit prvu verziu v balikovacom systeme bola fuska - 2-3 mesiace. Ale odvtedy mam pokoj, pretoze vsetko ostatne su uz len upgrady, ktore sa v dpkg robia velmi pohodlne a rychlo.
Moja motivacia vsak nebola "PC normalne pouzivat", ale preniknut do hlbky systemu a konecne si spravit nieco, co mi naozaj vyhovuje. -
petrp (neregistrovaný)LFS je hooodne zajimave. Dival jsem se na hints a dokonce se mi po 2 dnes podarilo podle knizky zaklad LFS nainstalovat. Ohledne jak_vse_balickovat jsem cetl hints o apt-get a dpkg. No muzu rict, ze jsem z toho nebyl vubec moudrej. apt-get i dpkg si prelozim a pak netusim, jak si budu moci kompilovat zdrojaky, kdyz se u nekterych kompilaci pridavaji --prefix=/usr, BINDIR=/usr, atd... Tyto parametry se taky predhazuji apt-get-u?
Diky
petr -
anonymníPořád dokola ty stejné námitky. Nedá se na ně odpovědět
jinak než pořád dokala stejnými argumenty:
Podpora hardwaru: Kdyby (v ideálním světě) se každý
kus hw prodával s podrobným popisem rozhraní a ne jako
pochybná kombinace železa a hromady binárních sraček,
tak by open source vývojáři stáli spolu s komerčním
světem na stejné startovní čáře a mohli bychom
porovnávat, jak je ta, či ona fíčurka podporovaná
např. u m$ vs. v Linuxu nebo jak dlouho trvalo
vývojářům toho, či onoho systému danou věc implementovat.
Ovšem reálný stav je takový, že Vám někdo prodává např.
grafickou/televizní/zvukovou atp. kartu a k ní jakési
ovladače do pár konkrétních verzí jakýchsi softwérů...
Dokud se tohle nezmění, tak prostě bude určitá část
hw podporována více (nebo úplně) a jiná prostě méně
(nebo vůbec). Je otázka, je-li vůbec v moci Linuxové
části IT světa s tímhle něco udělat. Podíváme-li se
např. na to, jak zrovna v současné době probíhá
protlačování směrnice o sw patentech ve čtvrté říši,
neviděl bych tady žádnou šanci.
Normální používání: Mě zase pořád dokola vytáčejí
uživatelé, kteří chtějí počítač "jen normálně používat"
a zejména jim vadí nutnost čemukoliv rozumět -- proč
jste teda nezůstal u m$?
S pozdravem
Martin -
anonymníMe zase vytaceji lide, kteri si neprectou na co odpovidaji. Slo o to, ze hardware, ktery uz davno chodil (bez vyhrad) ve vyssi verzi chodit prestal. OK? Vubec nereklamuju, ze mi pod linuchem nechodi 4 roky stara DVB karta, nebo dva roky stara webova kamera. Chapu, ze nekdo musi ten ovladac napsat a pokud neni dokumentace, je mala sance. Ale jeste jednou - o tohle tady nejde.
"Normalni pouzivani" je takove, kdy na PC nainstaluju OS a to co tam nainstaluje, to funguje. Pokud ne, je to deklarovano jako beta nebo unstable. To mi staci. Aplikace si doinstaluju sam, nastavim take co potrebuji podle sebe. Co mi vsak vadi, je nutnost po instalaci novejsi verze (FC2->FC3) badat, proc to, co minule slo, ted nejde. To je to, co mne nebavi.
Proc jsem nezustal u M$? Protoze v praci jedu na FC1. Protoze doma jedu/nejedu na FC3. Protoze Linuchu fandim. Protoze mne bavi reagovat na prispevky fanatiku, jako jste Vy! ;-) -
Problem s tim, ze driv to chodilo a ted to nechodi muze byt treba v tom, ze driv se pouzivalo jadro 2.4.x a XFree86 3.x, zatimco ted je tam jadro 2.6.x a Xorg. No a pro prvni treba vyrobce binarni ovladace vydal a pro druhy jeste / uz ne. A s tim vyvojari tezko neco udelaji.
Leda s tim muzou neco udelat uzivatele, kteri si budou kupovat jen hardware s dostupnou dokumentaci. Jenze tak to na svete nechodi - lidi si porad kupujou nVidii i kdyz na ni jsou jen binarni ovladace a tim padem na vyrobce neni zadny extra tlak, aby dokumentaci uvolnil. A navic stejne 90% jeho prijmu pochazi od windowzaku, takze i kdyby vsichni linuxaci prestali nVidii kupovat, asi by to vyrobce moc nebolelo... -
anonymníJojo, myslim si take, ze je to tak. (Jadro a X.) Jenze ja proste nemam cas psat drivery, i kdybych mel kompletni dokumentaci. A velmi si vazim prace lidi, kteri tohle delaji, uz pro to, ze jakozto vyvojar (na Unixu) mam predstavu, co je za tim prace.
Zrovna na podzim jsem resil dilema, jakou videokartu do miditoweru domu. A vyhrala to prave nVidie kvuli bezproblemovym (i kdyz binarnim) ovladacum. (Ve srovnani s ATI - ta mi poradne nejela ani na W2k (VIVO128). Je tam nVidia a jede bez problemu. Vim, ze praktiky nVidie nejsou tak nejak v souladu s open source, jenze budme radi alespon za ty binarky. Casto nejsou ani ty.
Hezky den! -
anonymníHmm, musím přiznat, že mě v diskuzích už označili za
kde co, ale s fanatikem jste první! Gratuluji.
Pravda je ovšem, jak už to bývá, trochu jinde.
Linux mám na svém domácím stroji, kromě jiného,
z čistého a upřímného fandovství již mnoho let
(Pozor! Nemyslím to "upřímně" jako standa grosův!).
A ten první bod, co jsem napsal
mě už řadu let trápí, což se do budoucna asi nezmění.
Tím, že jsem úplně nepochopil Vaši závorku (FC1 OK) si
zasloužím přeřazení do kategorie fanatik? Myslím, že ne
Time... Kdybych byl Linuxový fanatik, nemohl bych už
několik let dělat v zaměstnání se všemi těmi billovými
vychytávkami typu m$ obrazové studio, vyhlídka, zjevení,
slovo atd...
Takže, chce to jen klid a nebrat si to tak...
A hlavně, takový ten pocit, že jste sám nad věcí a ostatní
jsou zaujatí, popř. fanatici, to je "pejcha". To znám.
Snažím se proti ní už dlouho bojovat.
S pozdravem
Martin -
anonymníTak ja taky pouzivam linux (ja debian) hlavne k praci, ale obcas i jen jako hracku. A vadi mi, ze clovek upgraduje a prestane mi treba chodit zvuk, a protoze uz jsem zase davno zapomnel, jak jsem to rozchodil, tak musim nejdriv nastudovat, ktery moduly se maj kam nahrat a znovu to rozchodit. A bohuzel si nepamatuju celou konfiguraci meho pocitace nazpamet. Nebo treba vzdycky zapomenu, jak se konfiguruje grub, protoze to delam jednou za pul roku a pravidelne musim vzdycky najit dokumentaci, nastudovat a je to zdlouhave (a na podesate uz otravne). Ale pak to aspon pekne slape to je fakt. Proto linux pouzivam.
Ondra Certik -
anonymníNe, ale pravidelne jednou tak za pul roku bud nekde pridam disk, z ktereho potrebuju bootovat, nebo tam nekdo instaluje windows a pak tam musim hazet zpatky grub atd. Chtel jsem proste rict, ze aby mi linux dobre fungoval, tak musim drzet v hlave (nebo vzdycky pracne nastudovat) tisic technickych detailu. Takze uplne chapu lidi, kterym to za to nestoji, nebo nemaji na to cas.
O. Certik -
anonymníJa si taky nepamatuju jeho nastaveni nazpamet stejne jako asi tisice dalsich nastaveni konfiguraku v linuxu. A stejne je to u ostatnich. A stezuji si nekdo? Od toho jsou man stranky. Linux pouzivas dobrovolne, proto i tve prepisovani MBR grubem je dobrovolne. Proste, ja chapu, ze obcas na cloveka jde splin, kdyz zase neco nefunguje a pritom je nad slunce jasnesi, ze to fungovat musi. To jsou ale proste pocitace, win newin linux nelinux. V linuxu mam ale alespon moznost prijit na to, proc to nefunguje a proto si jej cenim. Proto, az te znova bude neco z open source vytacet tak, ze mas potrebu na to nadavat do diskuze, potom si dej panaka, pivo, vyspi se a rano to pujde samo ;-) Ne nadarmo se rika: "Rano moudrejsi vecera".
-
c0rg1.r3v0.net (neregistrovaný)
Fedoru C2 jsem používal nadšeně 4 měsíce, než vyšla C3, která mi nešla nainstalovat ani na Compaq s Celeronem 1,1 GHz (integrovanej Intel), ani na notebook IBM ThinkPad T23. Dobrej systém na špatných základech těžko postavíte... (nic proti RH <= 7.0)
Jediné, co funguje spolehlivě je Debian - jeho instalace je ale pro začátečníka/uživatele jako já
"Pain in the Ass". Proto je tu UbuntuLinux - Debian upravený pro desktopy. Jednoduchá instalace (za 40 minut máte funkční systém) a hlavě bezproblémový chod. -
anonymníLFS cloveka dost nauci, to je holy fackt. Sam na tomhle silenem distru pro silence jedu uz nekde od verze 2 (a mozna i drive). Clovek dostane jakysi prehled o zavislostech mezi jednotlivymi knihovnami a programky, ovsem chce to dost casu. Hole LFS je celkem nuda, ale zabava zacina se ctenim BLFS :-) To si clovek prelozi PAM, X-ka, KDE, Kerbera, LDAP, PostgreSQL apod. (mimochodem, prave se na te silenosti snazim rozbehat DB2 + PHP).
Kdo se chce neco naucit, vzhuru na toto distro, zacatecnici by se mu vsak meli obloukem vyhnout. -
iWan (neregistrovaný)Asi budu jen pridavat svoji cast na kupku chvaly, ktera tady mezitim vyrostla, ale nemuzu si pomoci.
Proc je LFS dobre:
1. Nauci cloveka trpelivosti.
2. Je idealni pro reseni deep dependencies. (Kdo dela do orezanych distribuci jiste zazil ty porody s kompilaci neceho co potrebuje neco jineho co potrebuje neco co ve sve distribuci zarucenene nechcete)
3. Je to fajn cteni na dlouhe vecery.
4. Po precteni LFS a ev. BLFS uz nikdy nebudete stejni jako drive.
5. Po precteni LFS je z lamy velbloud (takovy ten chytry svetaznaly co byl v nejakem vecernicku jeste za komance).
Sam jsem LFS system nekolikrat vytvoril, ale ted jedu na gentoo, ciste z pohodlnosti. LFS si dokazu predstavit jako predmet na skole neco jako \"OS Linux - zaciname\" idealni by to bylo na zimni semestr. :) -
anonymníToto ako by som sam napisal.
Zacinal som so Slackwarom, potom dost dlho som pouzival RedHat, ale v zasade z neho len skeleton a to som toho vzdy musel dost odstranit. Posledna pouzitelna verzia na prerobenie vsak bola tusom 6.2 ci 6.3, potom sa uz RedHat pouzit nedal. Instaloval i v minimalnom zaklade tak vela nezmyslov, ze ich "odparanie" zo systemu uz bolo skoro nemozne. Preto som siahol po LFS. Rozbehal som niekolko serverov na LFS (par z nich este bezi), ale postupne ich migrujem na Gentoo. LFS je fajn v tom, ze mate uplnu kontrolu nad tym, co v systeme je a co nie. Za cenu, ze vsetky dependencies si drzite v hlave. V Gentoo mate taktiez velmi velku kontrolu nad obsahom systemu. S vyhodou, ze dependencies su v repository (portage).
Tato vyhoda prevazila nad "stratou" casti kontroly. I ked i tu je moznost si napisat vlastne ebuildy a ziskat opat plnu kontrolu (pochopitelne, ze niektore veci si clovek do ebuildu robi sam, lebo v portage nie su, alebo su inak, nez by som si prial).
Robert Drotar -
anonymní...
Ani ja se nebojim provozovat gentoo na serverech, protoze je to prave pohodlna a z toho vyplivajici rekneme "plna" kontrola nad obsahem vysledneho systemu, ktera mi vyhovuje.
Nekomu zas muze spise vyhovovat debian, ale pokud se mam sktriktne drzet stable - dostanu se do situace, kdy pouzivam starsi/derave nebo jinak neaktualni verze systemovych komponent. S gentuckem je daleko jednoduzsi zustat stable a zaroven byt actual. Delam to vetsinou tak, ze novy ebuild otestuji v "testove sekci" meho notysku a pak, kdyz mam relativni jistotu funkcnosti - provedu update na produkcnich serverech...
... -
anonymní(B)LFS je podle mě opravdu nejlepší. Používal jsem RedHat 5, 6, 7, 8, 9, Fedora Core 1 a - najedenou jsem poznal LFS. První sestavení bylo na dlouho, ale když jsem to dělal podruhý a potřetí a počtvrtý, získal jsem už jistou rutinu. Sice upgradování softwaru na serveru dá trochu práce (není to sestava příkazů jako: upgraduj mi SQL, upgraduj mi APACHE, upgraduj mi PHP, upgraduj mi jánevímcoještě), ale stojí to za to. Ten požitek z dobře vykonané práce je k nezaplacení.
-
Jan Neruda (neregistrovaný)Som pouzivatel FreeBSD, avsak chcel by som rozumiet aj Linuxu. O LFS som dnes pocul
prvy krat, asi som mal doteraz zatvorene oci. Hned si to idem pozret a postudovat.
Asi by som to nepouzival na beznu pracu, som lenivy clovek, ale vediet ako to cele
funguje ma laka. Uz teraz mam nejaku predstavu o tom ako Operacny System pracuje,
ale vzdy sa je co nove ucit (samozrejme studiom LFS sa nenaucim ako pracuje jadro,
no aspon budem vediet viac o OS Enviroment) -
Hynek `rADOn` Fabian (neregistrovaný)taky mohu LFS smele doporucit - byt jsem nedokazal sestavit podle knihy (tusim verze 3.2) funkcni system (usmyslel jsem si novejsi gcc a glibc, coz byla asi chyba :) byla to vyborna skola - s tim co jsem se diky LFS dozvedel o strevech a fungovani systemu byla instalace gentoo pohodova zalezitost - vedel jsem co a jak chci udelat, instalacni prirucku jsem pouzival prakticky jen jako pohodlnejsi referenci syntaxe a prehled 'zkratek' ktere poskytuje portage. takze vsem kolegum gentoosakum nebo lidem poohlizejicim se po kentusackovi doporucuju - zkuste to. je dost velky rozdil kdyz clovek prijde ke gentoo se zkusenostmi a zlozvyky binarnich dister (proc se tolik dnesnich 'modnich' gentoosaku pta nejdriv po binarnich baliccich ?) nebo kdyz po zkusenosti s LFS vi sam co a jak ve svem systemu chce, a portage pouziva tak jak bylo zamysleno - jako pomucku kompilace a konfigurace systemu, ne jako balickovaci system. vubec vazba mezi LFS a gentoo je tesnejsi nez se zda - gentoo je spis takove LFS pro lenochy :)
nebo me naopak napadaji veci jako pouzit gentoo pro konstrukci docasne instalace, protoze to je asi nejotravnejsi cast LFS. -
BillyThePilgrim (neregistrovaný)LFS jsem nikdy nezkousel, a presto mi instalace gentoo taky neprisla nijak narocna (i kdyz pravda, nad Gentoo - handbookem jsem asi stravil podstatne vic casu ;-)
Ale k tem binarnim balickum - priznam se, ze jsem ke gentoo utekl od Debianu prave proto, ze vsechno jde zkompilovat (apt-build byl tehdy jeste v pleknach a pokud vim, dodnes neni moc ve stavu, aby se dalo bez klepajicich se kolenou zadat apt-build world ;-). Az casem mi zacalo dochazet, ze kompilace VSEHO je zbran silna, nicmene dvojsecna. MOZNOST kompilovat vsechno je uzasna. NUTNOST kompilovat vsechno je obcas docela neprijemna. Uznavam, ze dodavat v Gentoo binarni balicky by bylo asi dost obtizne (kdyz uz ne kvuli ruznym optimalizacim v GCC, tak urcite kvuli vsem tem USE flagum). Ale na druhou stranu - balicky typu firefox-bin a openoffice-bin mi na jednom starsim kompu (Celeron, 433MHz) usetrily minimalne den strojoveho casu. Nemyslim si proto, ze by i v Gentoo nemely misto binarky, nebo ze by jejich pouzivani bylo nejakym zlozvykem. Naopak - uvital bych vetsi mnozstvi (hlavne u vetsich a "mainstreamovejsich" veci - nejake defaultni jadro X.org, KDE, Gnome, glibc) Pokud na to nekdo nejde tak, ze by chtel v binarkach vsechno a pokud mozno i s vlastnimi USE a --March, pak muzou binarky usetrit neco malo problemu a hlavne - hoooooodne casu. -
ad setreni casu: ...a kam spechate? Neni prece problem nechat bezet kompilaci s nice 15 nekde na pozadi a az to bude, tak to bude... ...mluvim samozrejme o upgradech, i kdyz i novou instalaci vzdy resim pres stage3 a emerge world na pozadi. Je treba si uvedomit, ze v gentoo jsou ebuildy vetsinou "skoro okamzite" pote, co vyjde nova verze upstream softu, takze kdyz to zacnete okamzite buildovat, mate to hotovy ve srovnetelnym case, jako se to dostane do binarnich distribuci...
-
Hynek `rADOn` Fabian (neregistrovaný)binarnimi balicky nemam na mysli *-bin ebuildy ktere instaluji z originalnich binarnich balicku/instalacek (jako to dela treba openoffice-bin nebo mozilla-bin) ale .grp balicky. zkratka mi lezou na nervy jedinci kteri si nainstaluji gentoo protoze je to _moda_, vyblejou cely system z grp balicku, mozna si zemergujou bash nebo karambu a kdyz zjisti ze to nezvladaji zacnou trousit narazky na to jak je portage blbej 'balickovaci system' a gentoo zbytecne slozity. proto bych doporucil LFS jako prostredek jak oddelit 'zrno od plev' - pokud je nekomu zatezko naucit se neco o systemu, sam si kompilovat a stravit instalaci vice casu nez zabere stazeni .rpm || .deb balicku, pak se snazi degradovat portage na balickovaci system a udela tudiz lip kdyz pouzije distro ktere ma opravdovy balickovaci system. kompilovat se v nich da koneckoncu take. gentoo je postavene pro lidi kteri si chteji system postavit a zkompilovat sami a jsou ochotni tomu venovat patricny cas. jestli nejsou, meli by se vratit k fedore, mandrake atp... vyber je siroky.
-
disposable (neregistrovaný)ja by som to s chvalou tak neprehanal.
samotny LFS nieje nic extra. cloveka, ktory toho vie malo, nenauci skoro nic, pretoze len slepo kopiruje prikazy ktorym nerozumie z knihy. jedine co som sa z LFS4 na prvykrat naucil bolo ako pouzivat patche, &&, ;, a '. to bolo tak vsetko. po dvoch dnoch som mal sytem hotovy, nepamatal som si nic z toho ako som to robil a system nevedel robit absolutne nic. akurat sa tak drzat na mojej masine. myslim, ze to obsahovalo akurat tak VIM.
dokonca ani hostname mi nefungovalo poriadne. system mi dal nieco az ked som potom sledoval mailing list a skusil spravit vlastne live-cd (knoppix este neexistoval, resp. nikto o nom vtedy nevedel). teda az na druhy/treti krat to cloveku nieco aj da. ale priviest lfs do stavu ked je pouzitelny ako normalna desktopova distribucia je praca na minimalne 2 mesiace, pricom v zavere svojej prace zistite, ze system je nebezpecne outdated a nejde ho upgradovat bez zmeny na vlastne standardnu .deb distribuciu.
ale aby som len nezatracoval, stavanie toho live-cd zalozeneho na lfs mi uz zabrat dalo a naucil som sa vela. -
Tom (neregistrovaný)Ale je... I když je fakt, že jsem vykrádal Fedoru Core 1, když jsem instaloval LFS poprvé. Přece jen třeba výchozí barvičky v xtermu nestojí za nic, tak jsem trošku podle Fedory "poopravil" /usr/share/terminfo/x/xterm a /etc/X11/app-defaults/XTerm*. Nicméně s trochou štěstí je LFS použitelný už za pár dní. Nicméně programy instaluju průběžně, tj. pořád. A s tím stárnutím programů to není až taková hrůza, většinu je možný obnovovat vcelku bez problémů za provozu. Přestože je to někdy pěkná otrava :-) Zatím největší zážitek jsem měl při instalaci Posix ACL a následném přeinstalování coreutils... Na to nikdy nezapomenu. Mimochodem, zatím jsem neviděl běžný distro s ACL :)
-
Petr Demuth (neregistrovaný)Dobry den,
chtel jsem se zeptat tech, kteri maji zkusenosti s lfs, jak tento OS ma vyreseno korektnost zdrojovych kodu. Nedavno jsem na PII 266MHz, 64 MB RAM zkousel Gentoo a pohorel jsem na chybach ve zdrojovych kodech a uznejte, ze po 2-denni instalaci Gentoo to ponekud "zamrzi". Nejsem linux guru a ani programator, abych si kody opravil a spokojene pokracoval dal...
Dekuji PD -
xkesh (neregistrovaný)
PII 266MHz, 64 MB RAM zkousel Gentoo a pohorel jsem na chybach ve zdrojovych kodech
tim myslite nejaky error pri kompilaci? to muze mit spoustu pricin, casto prehrati CPU nebo chybnou ci nedostatecnou RAM, a kdyz tak vidim vasi vybavu, tak me napada, co by mohlo byt pricinou... :)
Omlouvam se, pokud jste skutecne narazil na "chybu" v nejakem ebuildu, nahlasil ji do bugzilly a jeste nebyla opravena. Zaroven ale docela planu zvedavosti, jaka exoticka aplikace to asi musela byt, ze nikdo jiny na ty chyby jeste nenarazil... pomuzete mi? -
cyrdo (neregistrovaný)Hmm mozno FreeBSD by ti pomohlo.... kompilujes len to co fakt chces kompilovat a este sa mi nestalo aby tento system zmrzol na polceste pri instalacii... v podstate gentoo + debian + slack je to co clovek vo FreeBSD najde spolu.... prikazy typu portinstall "nieco" su uplna fantazia a kompiluje sa to tak ze root nepotrebuje riesit nejake chybove halusky a user si nevsimne ze server riesi kompilaciu a to som raz kompiluuval aj KDE tusim 2.5 alebo co...na mojom starsom notebooku a ak to nechces kompilovat tak pozrie do man a hodi spravny prepinac na portinstall (hadaj aky)a stiahnu sa ti balicky a zase nic neriesis so zavislostami ako vo Fedore a tak... ak mam verziu 5 a chcem povysit na 6 tak tiez to ide... a zatial som sa od nikoho nedozvedel o vacsich problemoch(v podstate o nijakych) a clovek sa veeela dozvie aj ako to fachci ak chce, ak nie tak sa nedozvie skoro nic... Ide len o volbu...
