Nový Mandrake jsem si objednal a nainstaloval hlavně ze zvědavosti, protože až dosud byl mou distribucí Red Hat. Proto se v následujícím textu nejspíš nevyhnu srovnáním a možná vyzdvihnu něco, co už je v Mandraku nějakou dobu běžné.
První věcí, na kterou uživatel narazí, je instalace. Instalační program je nejlepší, který jsem u Linuxu viděl. První CD obsahuje velmi pěkně zpracovaný tutoriál, ve kterém si můžete předem prohlédnout celý instalační proces (ale najdete tu i stručný popis aplikací). Instalaci je možné provést z CD (asi nejčastější), pevného disku, FTP serveru, přes USB nebo PCMCIA a je možné použít vlastní jádro. Kromě instalace na vlastní oddíl lze Mandrake nainstalovat i na oddíl s Windows, ovšem je nutné počítat s výrazným zpomalením. Pěkně je vyřešeno rozdělování a formátování disku. K dispozici je několik desítek(!) souborových systémů (včetně žurnálovacích – ReiserFS, ext3, XFS, JFS), ale nenašel jsem AFS (AtheOS), zatímco filesystém poněkud prehistorického CP/M k dispozici je. Po zkopírování souborů následuje nastavování modemu a dalších zařízení, přidávání uživatelů a instalace zavaděče systému (GRUB, Lilo).
Přes všechny klady instalačního programu se vždy najde nějaká ta chybička. Při výběru myši jsem omylem vybral špatný typ, což způsobilo zatuhnutí kurzoru, a pomocí klávesnice instalační program ovládat nelze. To by ještě nebylo tak zlé, protože se to stalo před vlastní instalací, ale když mi kurzor zatuhnul v okamžiku, kdy jsem měl zadat heslo superuživatele (po kopírování souborů), myslel jsem, že dostanu infarkt (a to mám obyčejnou Genius Netscroll+ myš). Zajímavý se ukázal také rozdíl v rychlosti kopírování souborů na disk s 5400 a 7200 otáčkami (na jinak téměř totožných počítačích). Zatímco kopírování 1700 MB trvalo pomalejšímu disku 40 minut, rychlejší byl hotový za necelých 25 minut a následná práce byla mnohem svižnější.
Po instalaci je nutný restart a poté je systém připraven k práci. A opravdu je připraven. Dosud se mi vždy stávalo, že některé zařízení (typicky integrovanou zvukovou kartu nebo tiskárnu) systém nenašel nebo ho nesprávně nastavil, ale zde bylo vše bez problémů (včetně USB). Dokonce ani v grafickém prostředí nebylo moc co nastavovat (i NumLock se automaticky zapíná). Konfiguraci vám případně také usnadní Mandrake ovládací centrum (DrakConf). Můžete zde získat informace o nainstalovaném hardwaru, snadno nainstalovat další software (viz níže), nakonfigurovat firewall (pomocí průvodce, který jednotlivé body jasně vysvětlí), nastavit připojení k internetu, určit služby, které mají startovat při startu systému, atd. Zkušený uživatel sice tento program příliš nepotřebuje, ale pro začátečníky může být velmi přínosný.
S naší mateřštinou Mandrake žádné problémy nemá. Hned na začátku instalace si můžete vybrat jazyk, kterým chcete s počítačem komunikovat. Pokud zvolíte češtinu, bude nastavena i po přihlášení do systému. V KDE i GNOME tomu tak bylo, jestli umí česky i další správci oken, nevím. Žádný problém nepředstavuje ani vstup českých znaků z klávesnice, na výběr jsou klávesové mapy QWERTY a QWERTZ. Pokud budete chtít zadat znak, který na české klávesnici není (třeba zavináč), stačí se přidržením pravého ALTu dočasně přepnout na anglickou klávesnici a napsat žádaný znak. Aby bylo možné psát česky, jsou zapotřebí české fonty. Podle mého názoru jich je dost, i když osobně si docela vystačím vlastně jen s Arialem, Timesem a nějakým tím neproporcionálním písmem.
Zmínil jsem se o snadné instalaci softwaru pomocí nástroje Drakconf. Celá věc se týká jen softwaru obsaženém na instalačních CD, ale i tak je to super. Když totiž instalujete rpm balík v kpackage nebo v rpm, často se stane, že se objeví nevyřešené závislosti a vy musíte nainstalovat celou řadu dalších balíků. Ve Správci softwaru si pouze vyberete balík, který chcete nainstalovat, program si následně prozkoumá závislosti a nainstaluje všechny potřebné balíky (pokud se nacházejí na jiném CD, řekne si o ně).
A co vlastně obsahuje a přináší nová verze? Je to jádro verze 2.4.8–26, XFree86 4.1.0, Samba 2.2.1a, plná podpora žurnálovacích souborových systémů, KDE 2.2, GNOME 1.4 a celá řada dalších window managerů (WindowMaker, XFCE, IceWM, BlackBox…), ze kterých si můžete po prvním přihlášení v grafickém prostředí vybrat (pokud jste je nainstalovali, samozřejmě).
Kancelářský balík KOffice 1.1 mi připadá stabilnější než starší verze, kterou se mi kvůli neustálým pádům nedařilo prakticky použít. Ocenil bych především jeho součást KFormula, určenou pro tvorbu matematických výrazů. Není sice všemocná, ale jedinci neovládající LaTeX ji určitě ocení.
Z internetových prohlížečů dostanete postarší Netscape 4.78, použitelnou Mozillu 0.9.4 (z uvedených ji mám nejraději), Galeon 0.12.1, v KDE samozřejmě nemůže chybět Konqueror a příznivci textových klientů si mohou vybrat mezi Lynxem a Linksem. Velmi mě potěšila přítomnost nástrojů pro tvorbu webových stránek. Distribuce obsahuje dva výborné HTML editory Bluefish a Quanta Plus, jen si vybrat (osobně mám raději Quantu). Některý z těchto editorů mi v Red Hatu silně chyběl. K editaci obrázků poslouží snad ve všech distribucích obsažený GIMP. Hotové stránky můžete publikovat s použitím serveru Apache ve verzi 1.3.20.
Programátorské nástroje nemohu objektivně posoudit. Sám si zatím stále vystačím s textovým editorem a překladačem gcc, který se hlásí (gcc –version) jako verze 2.96, ale instalační balíky mají označení 3.0.1. Jsou tu vývojová prostředí Glade 0.62, IDLE 0.8 (pro Python) a Kdevelop 2.0.1 a samozřejmě sada nezbytných dalších nástrojů.
Výraznou kapitolou jsou v Mandraku hry a zábava vůbec. Distribuce obsahuje několik desítek her od tradičních, jednoduchých, ale zábavných okenních her (karty, šachy) ke složitějším adventurám a 3D hrám. Bohužel se mi některé z nich vůbec nepodařilo spustit. Mám takové podezření, že se většinou jedná právě o 3D hry, ale nevím to jistě, protože je neznám. Ovšem nejen hrami se člověk baví, takže v systému naleznete řadu přehrávačů všemožných hudebních a videoformátů. Chyběla mi však možnost přehrávat video zkomprimované pomocí mpeg4 bez nutnosti instalovat další software. Vzhledem k tomu, že se celá distribuce snaží co nejvíce přiblížit běžnému domácímu použití, to vidím jako nedostatek.
Celkově se mi Mandrake velmi líbí a po několika dnech jsem jím definitivně nahradil svůj starý Red Hat 7.0. Nezlomní „hardcore“ zastánci Linuxu kvůli němu asi své Slackwary nebo Debiany nesmažou, ale pokud s Linuxem začínáte nebo chcete snadno a rychle nastavitelný systém, jde o dobrou volbu.
Odkazy:
ČLÁNKY DO MAILU