Profil distribuce
Na úvod si připomeňme pár základních charakteristik distribuce. Pokud jste znalí „minťáci“, klidně dva odstavce přeskočte. Linux Mint je vyvíjen pod taktovkou Clementa Lefebvreho už od první verze vydané roku 2006. Už od první verze také staví na Ubuntu, tentokrát na poslední stabilní verzi 13.10 Saucy Salamander.
Specialitou distribuce jsou dvě vlastní grafická prostředí: Cinnamon a MATE. Ve skutečnosti ovšem až tak „vlastní“ nejsou. Cinnamon vychází z GNOME 3 a MATE je v podstatě projekt udržující naživu staré GNOME 2, které už dnes není podporováno. Nové verze Mintu vychází každý půlrok a podporovány jsou zhruba 6–9 měsíců, což není mnoho. Zkrácení podpory jde ale na vrub Ubuntu. Krom toho Mint nabízí vydání s prodlouženou podporou, momentálně je jím 13. verze Maya, která bude dostávat aktualizace až do dubna 2017.
Instalace a upgrade
Linux Mint podporuje 32bitové a 64bitové procesory. Obrazy už nejsou tolik komprimované a od minula trochu nabobtnaly, mají cca 1,2 GB. Záměrem bylo zejména zrychlit fungování systému při běhu z USB flash disku. Menší posun k lepšímu jsem opravdu zaznamenal. Pokud používáte Linux Mint 15, můžete také provést upgrade. Ten je ale podstatně kostrbatější než např. u Ubuntu, a proto bych vám raději doporučil čerstvou instalaci.
ISO obrazy distribuce ke stažení:
Linux Mint 16 Cinnamon 32bit: HTTP, BitTorrent
Linux Mint 16 Cinnamon 64bit: HTTP, BitTorrent
Linux Mint 16 MATE 32bit: HTTP, BitTorrent
Linux Mint 16 MATE 64bit: HTTP, BitTorrent
Obecné novinky
Nejdříve se podívejme na novinky, které mají společné edice Cinnamon i MATE.
Přihlašovací obrazovka
Ano, nová přihlašovací obrazovka tu byla už minule, ale krásou zrovna neoplývala. Takže tu máme další redesign, který se vyvedl mnohem lépe. Přihlašovací obrazovka ladí se zbytkem systému a je intuitivnější. Rozvržením prvků je blízká obrazovce z Ubuntu.
Rychlejší Správce softwaru
Aplikace pro správu softwaru v linuxových distribucích často mívají ten problém, že jsou zkrátka dost pomalé. Centrum softwaru v Ubuntu na tom s rychlostí, respektive odezvou, bývalo tragicky. Dnes je to lepší, ale stále žádný zázrak. Správce softwaru v Mintu se v Petře dočkal vnitřních úprav a opravdu běhá podstatně rychleji. Stánka aplikace se načte zhruba za sekundu (při systému na SSD). Zlehka bylo upraveno také rozhraní, které nově zobrazuje více screenshotů.
Formátování flash disků
USB klíčenky jsou všude, ale většina distribucí bohužel nenabízí snadný způsob, jak je naformátovat nebo přejmenovat. Terminál ani GParted pro začátečníka nejsou úplně ideální. Mint v nové verzi přináší nástroj Formátovač USB disků, se kterým si poradí každý. Jen škoda, že je přístupný pouze z nabídky aplikací a ne z kontextové nabídky daného zařízení.
Steam v repozitářích
Herní platforma Steam sice oficiálně podporuje pouze Ubuntu, ale rozběhnout ji můžete téměř ve všech distribucích včetně Mintu. Instalátor už je k dispozici i v repozitářích. Aktualizace potom Steam řeší ve vlastní režii mimo balíčkovací systém.
Novinky v Cinnamonu
Hlavní novinkou prostředí Cinnamon je fakt, že se od verze 2.0, která je obsažena v Petře, osamostatnilo. To znamená, že už v Mintu nemusí být základ GNOME. Díky tomu by se měl Cinnamon také snadněji propracovat do dalších distribucí, protože se případně nebude „tlouci“ s jinou verzí GNOME.
Práce s okny
Přibylo několik možností práce s okny, převážně co se týče jejich skládání a připínání. A všechny jsou velmi šikovné. Když přesunete okno ke kraji, připne se a roztáhne se na polovinu obrazovky. To už tu bylo dříve. Jenže teď už s jeho okrajem můžete posouvat, aniž by se „odepnulo“. Fungují i klávesové zkratky Super (Windows) + směrová klávesa. Ještě před přilepením se vám navíc ukáže budoucí pozice okna.
Další novinkou je tzv. edge-snapping, který se Lefebvrovi zalíbil na herní konzoli Xbox One. V linuxovém světě poměrně neobvyklá inspirace, že? Jedná se o takovou striktnější verzi připínání z minulého odstavce. Pokud edge-snaping použijete (stejným způsobem jako v předchozím případě a navíc musíte držet Ctrl), okno bude vždy viditelné a jím obsazená část plochy vyhrazena. Když jiné okno maximalizujete, připíchnuté okno nezakryje.
Zvukové efekty
Cinnamon s verzí 2.0 také dostal systémové zvuky. Ty ale byly v módě tak před deseti lety, dnes už asi nikoho neoslní, spíš naopak. Ale proti gustu žádný dišputát. Výchozí zvuky zní dost akčně, ale samozřejmě si můžete nastavit vlastní. Nastavit lze i jejich hlasitost, případně je úplně či jednotlivě deaktivovat.
Správa uživatelů
Uživatele, jejich práva a příslušnost ke skupinám nově můžete spravovat pomocí hezkého klikátka Uživatelé a skupiny. Jedná se o úplně stejný nástroj, který je dostupný v Ubuntu pod označením Uživatelské účty. Do spodního panelu potom přibyl uživatelský applet, přes který se můžete odhlásit, přepnout uživatele, dostat se do nastavení atd. Klasika.
Souborový správce Nemo
Nemo, fork Nautila, se opět dočkal menších interních i designových změn. Stav kopírování souborů se nově zobrazuje ve spodním panelu. Krom toho byla vylepšena správa MIME, respektive přiřazení typů souborů k aplikacím. Na první pohled to opět vypadá jako v Ubuntu, ale možností je tu podstatně více. Můžete nastavit výchozí aplikaci/příkaz pro daný typ souboru, aplikace zobrazující se v kontextové nabídce a když to přeženete, celou konfiguraci vrátit do původního nastavení.
Novinky v MATE
Příznivce klasického prostředí MATE tentokrát musíme zklamat. Prostředí totiž zůstalo ve verzi 1.6, která byla dostupná už v minulém vydání. V mém případě MATE navíc nefungovalo správně a nechtěl se mi zobrazit panel. Podle reakcí ostatních uživatelů se však nejedná o rozšířenou chybu, takže se tím nenechte odradit.
Hodnocení
Svižný Správce softwaru si zaslouží velkou pochvalu, stejně tak nové možnosti práce s okny. I ta nová přihlašovací obrazovka je celkem fešná. Ale to je tak všechno. Šestnáctá verze distribuce Linux Mint je taková veskrze průměrná. Neberte to však jako hanění. Příznivci Mintu s Petrou budou nadmíru spokojeni. Pokud mezi ně ale nepatříte a Mint vás dosud nezaujal, nová verze to nezmění.
