Linux Mint 17: cesta směrem ke stabilitě

6. 6. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Svěží linuxová distribuce Linux Mint je tu již se 17. verzí, která je do jisté míry přelomová. Velká vydání budou od nynějška vycházet po dvou letech. Půlroční vydání budou k dispozici i nadále, ale nabídnou pouze vylepšení prostředí bez aktualizace balíčků. Mint chce vytasit další eso – stabilitu.

Než se podíváme na samotné novinky v novém vydání zvaném Qiana, zastavme se ještě u změn nastíněných v perexu. Linux Mint 17 je vydáním s podporou prodlouženou na pět let. To už ale byla i verze 13 Maya. Zásadní rozdíl je v tom, že na něm, respektive na základu Ubuntu 14.04, budou postaveny ještě tři následující vydání. Ta tedy přinesou zejména aktualizace grafického prostředí, nic moc jiného. Balíčky zkrátka zůstanou ve stejných verzích, samozřejmě pokud nepočítáme bezpečnostní aktualizace apod.

Z toho důvodu by solidní stabilitu mělo nabídnout nejen sedmnácté vydání, ale i všechna následující. Těžko posoudit, zda je to rozumné rozhodnutí. Uživatelé Mintu, jak je znám, mnohdy prahnou po novinkách. Na druhou stranu pro většinu populárního softwaru jsou k dispozici repozitáře třetích stran, které poskytují jeho nejnovější verzi. A jak je zřejmé, Mint zkrátka chce ukousnout větší část trhu, na kterém se celkem daří Ubuntu. Poptávka po stabilním a uživatelsky přívětivém Linuxu tu zkrátka je.

Cinnamon i MATE v plné polní

Jak už se stalo tradicí, Linux Mint vychází ve dvou edicích. Jedné s modernějším prostředím Cinnamon 2.2, druhé s prostředím MATE 1.8, forkem letitého GNOME 2. Obě prostředí však mají podobnou filosofii a nabízejí známé rozhraní s panelem a nabídkou aplikací. MATE je však vzhledem ke svému stáří vhodnější i pro starší počítače. Obrazy distribuce jsou dostupné v 32bitové i 64bitové verzi a mají něco přes jeden gigabajt. Tady se nic nemění.

Obecné novinky: lepší správa balíčků

Největší novinky nového Mintu by se daly shrnout pod správu balíčků, která byla vylepšena hned na několika frontách. Už dávno je správce aktualizací v Mintu daleko před konkurencí a nyní svůj náskok ještě zvyšuje. Dočkal se optimalizace, díky které je procházení seznamu aktualizací o dost svižnější. Stále to není úplně ťip ťop, ale oproti předchozí verzi se jedná o značný pokrok. Také bylo zrychleno stahování changelogů, většina se zobrazí v mžiku. A do třetice byla odstraněna otravná nutnost zadávat heslo při spouštění správce aktualizací. Heslo stačí zadat až poté, co odklepnete instalaci aktualizací.

Řada uživatelů to neví, ale Mint má také grafické udělátko, které zobrazuje historie aktualizace balíčků (Zobrazit → Historie aktualizací). Každý záznam obsahuje čas, kdy byla aktualizace provedena, a označení původní a nové verze balíčku. To se hodí zejména v případě, kdy se systém začne vykazovat podivné chování a vy pátráte po příčině. Ale zpět k novinkám. Nástroj nově zaznamenává i akce, které jsou provedeny mimo něj, například v terminálu prostřednictvím aptitude.

Pokud nemáte k dispozici připojení k internetu, Mint dokáže nainstalovat proprietární ovladače z instalačního média (DVD nebo USB disk). Problém je v tom, že tato možnost je dost nešťastně skryta ve Správci ovladačů, který byl dosud užíván pro instalaci pouze grafických ovladačů. Nová funkce přitom zajistí instalaci především ovladačů bezdrátových sítí, aby nebylo třeba připojovat notebook přes ethernet. V základní instalaci totiž nejsou podporovány některé síťové karty, zejména Broadcom. Nápad dobrý, provedení o poznání horší.

Aby toho nebylo málo, tak Správce aktualizací dostal ještě správce linuxových jader. Dostupný je rovněž z nabídky Zobrazit. Screenshot vám poví vše. Při pohledu na podivně navržené rozhraní se nemohu zbavit dojmu, že by Mintu opravdu prospěla ruka zkušeného designéra. Systémové nabídky jsou tak trochu každý pes jiná ves a mnohdy od uživatele vyžadují úplně odlišný přístup.

Cinnamon: podpora vysokého rozlišení

Grafické prostředí Cinnamon se dočkalo řady menších vylepšení. Jedno však vyčnívá. Jedná se o podporu vysokého rozlišení ve smyslu přizpůsobení měřítka rozhraní. Pokud máte HiDPI displej, rozhraní se automaticky přizpůsobí a jeho prvky už nebudou maličké. Nastavení škálování potom můžete upravit v nabídce Obecné, ale to pouze volbou mezi automatickým škálováním, žádným, nebo pevným pro HiDPI.

Takové Ubuntu 14.04 to řeší lépe a umožňuje uživateli přímo zvolit měřítko. Nicméně za podporu HiDPI si Mint zaslouží pochvalu. A je fajn, že přišla právě v LTS vydání. V dalších dvou letech totiž HiDPI displeje čeká masivní rozšíření.

Poupravena byla citlivost u tzv. aktivních rohů. Ty fungují tak, že pokud do rohu najedete s kurzorem, provede se akce. Obvykle se zobrazí nějaký přehled, například otevřených oken nebo pracovních ploch. Dříve se uživatelům tyto nabídky údajně zobrazovaly nechtěně, což bylo důvodem pro úpravu citlivosti. Nyní už musíte kurzorem najet do úplného rohu, aby akce byla provedena. Přibyla také možnost provést akci pouze po kliknutí na ikonu v rohu. To však dle mého názoru trochu popírá původní přednosti aktivních rohů – rychle se k něčemu či někam dostat.

Dalšími, na první pohled neviditelnými, novinkami jsou podpora multimediálního API MPRIS a okenních dekorací GTK+. Aplikační rozhraní MPRIS zajišťuje spolupráci s multimediálními přehrávači, například jejich integraci do zvukového appletu nebo možnost ovládat je multimediálními klávesami. Řada přehrávačů už se takto integrovala jinými cestami, ale MPRIS používají například přehrávače Clementine a XMMS2. Plná podpora tzv. client-side dekorace z GTK+ zase umožňuje, aby aplikace byly vyvedeny v téměř libovolném vzhledu určeném vývojářem. Mint je ale moc nedoporučuje, neboť se nemusí ideálně integrovat do systému.

Také byl upraven systém zobrazování appletů, nově je každý z nich zařazen do kategorie podle své úlohy. Pokud přidáte nový applet s totožnou či obdobnou funkcionalitou, ten starý se schová. Potěší i drobné úpravy aplikačního menu, které spočívají ve zvýraznění nově nainstalovaných aplikací a možnosti odinstalace aplikace z kontextového menu.

MATE: pro konzervy

Starší prostředí MATE ve verzi 1.8 už těch novinek přináší pochopitelně méně. Z těch zajímavějších zmiňme:

ict ve školství 24

  • možnost ztlumit zvuky kliknutím kolečka myši na zvukový applet
  • zobrazení data a času ve spořiči obrazovky
  • mnoho úprav a oprav hlavní nabídky aplikací

Počátek nové éry

Nemusí se to zdát, ale Qiana pro Linux Mint zřejmě otvírá novou éru. Změna ve vydávání je opravdu významná a doufám, že Mintu dopomůže k většímu počtu spokojených uživatelů. Má totiž co nabídnout, jen mu to občas kazí ty nesrozumitelné nabídky. Co se týče nového vydání, průměrnému uživateli asi moc nepřinese. Vylepšená správa aktualizací je sice fajn, ale kolik z nás to opravdu řeší a kolik aktualizace prostě odklepne? Opravdu zásadní novinkou je tedy pouze podpora HiDPI v Cinnamonu.

Přesto vám doporučuji upgradovat. Základ Ubuntu 14.04 je stabilní, dostanete nové jádro 3.13 a Cinnamon se díky řadě drobných úprav posunul zas o kus dál. A hlavně si myslím, že odteď už bude Mint jenom lepší. Před instalací ale nezapomeňte mrknout na přehled známých problémů. Naštěstí jich není mnoho.

Autor článku

Bývalý redaktor serveru Root.cz, dnes produktový manažer a konzultant se zaměřením na Bitcoin a kryptoměny.