Názory k článku Linux na desktopu roste nezměněným tempem

uz aby byly registry deprecated

Tak jednak registr je jen jeden, jinak by se to v angličtině jmenovalo "Registries", kdyby jich bylo víc. Dále je úsměvné, že by to měla být databáze. Cha, cha. A za třetí, když je to tak skvělý, tak proč od toho MS upustil a s .NETem začal zase většinu konfiguračních informací cpát do xml, tedy zpátky do texťáků?

ktere xml soubory mate na mysli?

Mnozne cislo tam bude asi proto, ze lide chteji vyjadrit nejak velikost toho zla a jeden registr by na to nestacil :)

Vidíte, ještě jsem ani nedopsal svůj příspěvek, až už je to tady. To je přece jedno, v kolika souborech je ten registr schovaný, nebo ne? To je, jako bych říkal, že si v Paradoxu vytvořím nové databáze, protože každá tabulka se skládá z mnoha souborů. Takže v Paradoxu prostě jedna databáze neexistuje, vždy je jich víc. Obdobně v Oracle či MSSQL, tam teda stačí 2 soubory, ale taky víc než jeden. Takže když někdo bude říkat, že má MS SQL databázi, opravíme ho, že jich má určitě víc.

No ono je to nakonec celkem jedno, jak se tomu nadává. Podle mě to je ten registr, ale klidně si tomu říkejte množně. Jinak s vámi celkem souhlasím. Co se týká těch souborů, tak jsem to právě vysvětloval tomu anonymovi výše, že to asi nebude 15 let OBSOLETE, jak tam psal, když se k tomu MS vrací. Myslím, že MS by rádi udělali OBSOLETE spíš ten registr, ale nemůžou jaksi z ničeho nic, kvůli zpětné kompatibilitě aplikací. Vypadá to, že si s tím pěkně nadělali do bot.

Pane Jindro, mě se moc líbí,jak jste hezky popsal, jak je registr Windows neskutečně hloupý nápad! Děkuji. Jinak musím se přiznat že jsem již dvakráte dával do kopy PC s rozpadlým systémem, kde právě registr byl poškozen. A editovat binárně různé kusy "software" "security" "user" a nevím co ještě, byla hnusná práce. Zajímavé je, že uživatelé Windows obecně méně zálohují a když už, tak nezálohují systémové soubory. Navíc ještě jejich záloha není snadná, sám Microsoft to znesnadnil. Jednak soubory jsou skryté a jedna ani nejdou za normálního stavu načíst. Fakt ulehčení práce!

Na XPéčkách mrkněte třeba do "C:\WINDOWS\Microsoft.NET\Framework\v2.0.50727" případně podadresáře jako "CONFIG" atd. Tam se to všude hemží konfiguračními soubory až hanba. Všechny soubory s příponou xml, config, targets, manifest atd. jsou xml konfigurační soubory. O .NETu se v registru uchovává jen minimální informace, zbytek je rozesetý po souborech na disku.

S množným číslem registru máte třeba pravdu. Viděl jsem taky někde názor, že lze používat množné číslo proto, že souborů, v kterých je ten registr schovaný, je spoustu, tedy víc než jeden. Od té doby zásadně pracuju s Oracle databázemi, protože tam je u každé instance souborů taky strašně moc :-)

.NET má Global Assemble Cache, což je věc binární. .NET sice umí využívat XML konfiguráky, neodstraňuje jejich problémy. To jsou: 0) pomalé vyhledávání (O(n) vs O(log n)), 1) pomalé zápisy (kvůli jediné hodnotě je třeba přepsat celý konfigurák); 2) nelze realizovat více současných zápisů do konfiguráku, 3) nelze číst, když někdo jiný zapisuje. Jediné, co XL opravdu řeší, je sjednocení té hromady formátů konfiguráků. Aplikace psané pro .NET typicky používají Rešgistry.

Všimněte si, že Gnome má GConf, KDE má KConfig, a kdosi další vyvíjí Elektru. To všechno jsou v podstatě opisy Windows Registry. Proč? Proto, aby autoři Gnome/KDE/... měli opravdovou příšernost z Windows? Kdepak. Proto, aby řešili výše nastíněné prolbémy.
http://elektra.g4ii.com/Screenshots_and_Key_Examples

Žvaníš z hladu jako vždycky. Elektra se objevila před mnoha lety, a neuspěla, neprosadila se, upadla v zapomění, žádná velká distribuce ji nepřijala ani význemné projekty, dál se jede na konfiguračních souborech. GConf je to samé jako editor registrů, tedy žádné registry, ale GUI aplikace na úpravu nastavení. Na rozdíl od editoru registů GConf nemá na pozadí registry, ale tunu xml konfiguračních souborů. To jest jasný důkaz toho, že nejen že nevíš o čem mluvíš, ale že konfigurační soubory se ukázaly ve volné soutěži jako životaschopnější. Není s nima tolik problémů jako s registry, typu windows jsou nestabilní a hrozně pomalé, stačí nainstalovat a odinstalovat pár pogramů a zasvinit registry. Právě proto od nich microsoft pomalu ale jistě upouští.

GConf používá vyjma XML také binární databázi. V XML jsou data asi proto, že si autoři netroufnou použít jen binární DB. Ne každý holt píše SW jako MS ;)

To by mě zajímalo, jaký je při odinstalaci programu prozdíl mezi Registry a konfiguráky. V Registry zbydou věci, které po sobě aplikace neodstraní. V konfigurácích je to úplně stejně. Když odinstalujete na Linuxu aplikaci X, dokonce se ani automaticky neodstraní balíčky, které si aplikace dotáhla jen pro sebe. Konfiguráky se mohou a nemusí odstranit, z profilu uživatele se pak téměř jistě neodstraní. A když nepoužíváte balíčky, je ještě hůř. Zkuste si někdy odinstalovat Oracle - zbudou po něm adresáře, v nich soubory, konfigurák/y v /etc, a kdo ví co ještě.

Njn.. asi neumíte odinstalovávat ..

Cache pro rychlý přístup, nebo konfiguráky jako backup DB, to je vcelku jedno. Prostě autoři té své DB asi moc nevěří ;)

Pokud provedete odinstalaci aplikace, typicky se odstraní jen věci, které byly součástí instalace. Například nastavení uživatelů v jejich home se typicky neodstraňuje (někdy to ani nejde - když mají šifrovaný home, mají ho na síťovém disku, nebo tam mají permissions jen oni). Navíc se podívejte, co zbyde v systému po odinstalaci Oracle. Předpokládám, že odinstalace Apache také zanechá řadu věcí (konfiguráky, logy). Další otázkou je, jestli dojde k odstranění balíčků, které byly nutné jen a pouze pro odinstalovávanou aplikaci.

Ještě upozorňuji, že APT je jen jeden z package management systémů.

Netykáme si.

Na ty "ubohý příšerně pomalý Active-X udělátka, o kterých jen opravdoví šťouralové ví, co nainstalovala" si vzpomeňte, až budete někdy tvrdit, že webové aplikace jsou super ;). Navíc Windows Update má u každého update link na podrobný popis aktualizace - typicky daleko podrobnější, než jsou třeba popisy u balíčků v distru (kde je mnohdy popisem jen název balíčku, fuj). A aby vašich nesmyslů nebylo vyjmenováno málo, tak vězte, že ve Windows některé aplikace aktualizují pomocí služeb Windows Installeru, InstallShieldu apod.

Pokud při odinstalaci odstraníte jen to, co bylo součástí instalace, pochopitelně na stroji zůstane nastavení, které si aplikace vytvořila později. Zajímavé ale je, že když nastavení úplně stejně zůstane ve Windows (což záleží na odinstalátoru aplikace), tak jsou to shity, a jen pomyšlení na to vám zvyšuje krevní tlak. Ještě jednou zdůrazňuji: nastavení zůstane v Linuxu, není to problém. Nastavení "bezostyšně" zůstane ve Windows, systém se "zanáší", a zvedá se vám z toho krevní tlak. Viz double standard.

Hm, na unixech je *standardně* konfigurace na dvou různých místech. V praxi je to ale mnohdy jinak. Například ji najdete v orahome/network/admin, nebo v home directory Lotus Domina. K tomu typicky zůstanou na disku logy.

Ve Windows najdete nastavení v HKLM\SW\vydavatel\app pro stroj, a v HKCU\SW\vydavatel\app pro uživatele. S podivem je to obdobou /etc a ~/.*, jenom je rychlejší čtení konfigurace, jsou rychlejší zápisy konfigurace, je možé zapisovat a číst ve více instancích, nemáme hromadů různých formátů konfiguráků... Prostě lepší, no.

HKLM\System\currentcontrolset\services je obdobou startovacích skriptů. Je tu ovšem pár rozdílů. Je to ve všech Windows (řady NT) stejné, ne každém unixu jiné. Servisy startují paralelně s ohledem na závislosti, servisu je možné v GUI nastavit kontext ve kterém startuje, akce co se má provést pokud havaruje, a hlavně existuje API, které vrátí seznam servisů, jejich popisů, umožní servisy zastavit či spustit, nebo modifikovat jejich nastavení. Srovnejte s unixy, kde takové věci neexistují. Ale zpět k odinstalaci: unistall musí *vždy* odstranit servis, jinak je to hrubá chyba autora. Obdobně aplikace pro unixy musejí odstranit spouštění svých deamonů.

Obdobu classes root máte samozřejmě na Linuxu také. Kde máte seznam KParts, případně Bonobo komponent? V případě Bonobo kdesi v ${prefix}/lib/bonobo/servers, akorát vy o tom (coby uživatel Linuxu) nevíte. KParts mají údajně registrace v /usr/share/kde4/services, kde je přebírá Sycoca (ve starších verzích možná Kregistry). Ty cesty mohou být samozřejmě na každé instalaci jiné, a navíc hovoříme jen o KParts a Bonobo.
http://library.gnome.org/devel/bonobo-activation/unstable/configuring.html
http://developer.kde.org/documentation/library/kdeqt/kde3arch/ksycoca.html
http://developer.kde.org/documentation/books/kde-2.0-development/ch12lev1sec3.html

Ještě nesmíme zapomenout, že odinstalovaná aplikace mohla být (i na Linuxu) registrovaná k nějakému mime typu, a to samozřejmě v každém prostředí jinak. Jo, to bude práce to najít...

Když to shrnu, tak aplikace na Linuxu "zaneřádí milion míst" úplně stejně, jako ve Windows. Zdá se ale, že toho o Linuxu nevíte dost, abyste tohle věděl. To není moje ostuda - já používám Windows, a znám je celkem dobře. Vy používáte Linux, ale asi ho moc neznáte.

Bohužel tahle chyba může mít řadu příčin. Například když selže vytvoření instance objektu, ve spoustě případů dostanete jako výsledek null. Když neotestujete návratovou hodnotu na chybu, a pokusíte se o přístup k instanci objektu, vede to k chybě "adresu 0x(něco malého) nelze číst".

Náhodné chyby bývají často způsobeny chybou HW, nejčastěji pamětí nebo chlazením. Toum napovídá i to, že problém přetrval po reinstalaci. Zkuste následující:
- Proveďte kontrolu počítače na viry (například Avastem Home). Můžete zkusit i AdAware od lavasoft.com (tu verzi zdarma). Upozorňuji, že "tracking cookies" v AdAware můžete naprosto ignorovat.
- V BIOSu natáhněte defaults, odstraňte veškeré přetaktování (pokud jste nějaké prováděl). Otevřete počítač, vyluxujte prach (i z chladičů), zkontrolujte jestli se po zapnutí poče plynule točí větráčky. Vyjměte paměťové moduly, očistěte kontakty lihem, a dejte paměti zase zpátky. Zkontrolujte, jestli jsou konektory od HDD správně zasunuté, a kabely nejsou ostře zalomené.
- Na jiném(!) počítači si stáhněte Memtest86+ z adresy: http://www.memtest.org/download/2.01/memtest86+-2.01.iso.zip , rozbalte ZIP, vypalte výsledné ISO na CD. Na testovaném počítači zabootujte toto CD, a nechte otestovat paměť - bude to trvat dlouhé hodiny. Pokud má paměť chyby (což je velmi pravděpodobné), zkuste paměti vyměnit za jiné, a test opakovat. Je také možné, že má problém základní deska, a výměna pamětí nepomůže. Pozn: proč na jiném počítači? Pokud má počítač vadnou paměť, stažený soubor může být zmršený, což nechceme.
- Pokud je paměť OK, odstraňte veškeré rozšiřující karty, které nejsou potřeba k nabootování systému. Pokud to nepomůže, zkuste nahradit grafickou kartu za nějaký starý kousek ze šuplíku, a zabootovat.

Jestli tohle nepomůže, asi nebude chyba v HW. Pak by bylo na místě zkusit vyměnit pevný disk za jakýkoliv ze šuplíku. Ten náhradní můžete přeformátovat, a zkusit nainstalovat Windows (připravte si poslední SP na klíčenku, odpojte počítač od sítě). Neinstalujte žádné dodatečně drivery ani SW, jen poslední SP. Pokud bude počítač po pár hodin stabilní, zkuste postupně instalovat drivery, dokud se problém neobjeví. Jestli už po instalaci Windows a SP stabilní nebude, je problém někde jinde v HW.

To bylo ve zkratce. Upozorňuji, že je to postup pro troubleshooting, a ne menu, ze kterého si můžete vybrat jeden či dva vhodné kroky.

Ještě bych doplnil, že si tazatel můžeušetřit hodně práce a kupování nových pamětí, když předem zkontroluje, zda mu na desce nevytekly kondenzátory - stává se to často starším (2002+-) a hlavně levnějším počítačům, a vykazuje to podobné příznaky, které se s časem zhoršují. Pak je jediným řešením bohužel výměna desky, nebo její oprava (ale to vám asi nikdo neudělá).

Vyteklé(nafouklé) kondíky lze jednoduše mikropájkou odpájet a použít z jiné desky kondíky stejných hodnot. Operace kterou zvládne snad opravdu každý.

Hm. Asi jste nepobral slušnost a vychování, takže běžte svou neslušnost předvádět někomu jinému.

Reinstalace je v naprosté většině případů řešení pro lidí bez znalostí a zkušeností. Bohužel většina lidí nemá ani ty znalosti. Těm nezbývá, než studovat, reinstalovat, nebo se obrátit na někoho, kdo ví/umí.

Ano reinstalovat - univerzalni reseni :-))) Nerikej, ze nedelas pro Bila :-))

inštalácia ovládačov? V zásade to nikdy nie je problém, pokiaľ je OS novší ako hardvér. Už Windows 95 poznal prakticky všetok (aspoň trochu normálny)hardvér, ktorý existoval v dobe jeho vzniku. U Linuxu je jediná výhoda - nová verzia každého pol roka. Inak taktiež musíte ovládače pracne zháňať, prípadne kompilovať.

Hehehe, to je pěkná podmínka "pokud je OS novější jako hardware"! Takže protože většina BFU uživatelů má okenice XP, které vyšly někdy v roce 2000, či dřív a další revize (myslím tím SP1 až SP3) žádné ovladače nedoplnila, tak kdo má počítač novější než 7 let, tak má často problémy s instalací. Třeba řešení instalace na raid, nebo na PC, které má SATA nepřemapované na PATA, je fakt veselá zábava, když jde o uživatele s jedním PC a nemá možnost si někde vytvořit disketu s driverem :-)

ach, ach,podmienka je to celkom normálna a platí aj pre Windows, aj pre Linux. Linux má "výhodu", že väčšina distier vychádza každého pol roka. Pokiaľ je OS starší ako hardvér, ovládače sa doinštalujú z iného zdroja. V prípade Windows s pribaleného CD, v prípade Linuxu si počkáte 1-2 roky, a ovládače niekto napíše a dostanú sa do repozitárov :-)

S Linuxem a nonkonkormismem snad možná máte pravdu, ale počítače od Apple si řada (neříkám, že všichni) lidí kupuje proto, že jsou stylové a mají šmrnc, ne kvůli samostatnému myšlení. Mám takhle jednu počítači nepolíbenou kamarádku, která si při pobytu v USA koupila MacBooka, protože jí všichni říkali, jak je to cool a in mašina, a doma pak splakala nad vejdělkem. Živí se totiž překladatelstvím - a většina překladatelského softu je jen pro Windows (dobře, rozhodně jednoznačně ten, na který ona měla licence - nebo i bez licence, ale měla ho k dispozici). Její šťastný sen o jablečném ráji se pak změnil v noční můru pro mě, protože jsem jí tam musel nějak rozchodit její staré slovníky. Darwine byl k nepotřebě, takže jsem tam pak blbnul s tehdejší betaverzí VirtualBoxu pro Mac. Čili uživatelský komfort nejen horší než pod Windows, ale i než pod Linuxem. Podotýkám, že tam měla Tigera, takže Boot Camp nepřipadal v úvahu (a stejně bych si s ním nevěděl rady), a žádné další řešení nešlo koupit i proto, že chtěla všechno jenom zadáčo z kamarádství.

Problém nastane ve chvíli, kdy nemáte k dispozici balíček pro správnou verzi srpávného distra (protože mít pro každou aplikaci desítky balíčků není cool). Nebo když chcete rozchodit WiFi. Nebo pokud chcete na počítači místo editace konfiguráků třeba účtovat, nebo dělat mzdy.

Jo, přesně ty samé problémy máš i ve windows :-).

Netykáme si.

Ve Windows není problém nainstalovat aplikaci, rozchodit WiFi, sehnat účto, mdzy, sklady, SW pro potápěče, pro základní školy, restaurace a hotely, nebo psí chovné stanice.

"Netykáme si."

Máš pravdu, netykáte si, on tyká tobě, nevím, proč by měl někdo vykat trollovi, jehož zábavou/povoláním/nebo obojím je oxidovat na linuxovém fóru.

Ono to souvisí s tím, že tykat někomu, kdo vám vyká, je velmi nevychované.

A to říkáte zrovna vy, který na věcné příspěvky k věci reaguje naprosto mimo, jak bylo vidět v diskuzi o výpadku LSE? Trollujete vy.

asi by vás /ťa (free riešenie) to nenapadlo, pretože na Windows fórach sa Linux rozoberá len veľmi málo. Na Rootovi je však takmer všetko vzťahované k Windows...

Tak schválne by ma zaujímal ten SW pre psie chovné stanice, máte nejaký link na komerčne predávaný soft, alebo zase hovoríte o veciach, o ktorých nič neviete ? Ja ako človek neskúsený a veci neznalý by som čakal, že taká stanica žiaden špeciálny soft potrebovať nebude a vystačí si s bežným účtovnístvom a nejakou databázou/office. Tak som zvedavý :) To isté soft pre potápačov, aký soft by si kúpil taký priemerný potápač, aby mohol robiť niečo, na čo nestačí generický software (office+databáza) ?

potapeci masi soft ktery dela matyku pro mixovani smesi podle planu sestupu/vystupu. Jednou jsme do nej delali vazbu na externi db.

Nemůžu vědět všechno o všem. Třeba o chování psů nevím skoro nic, a nezajímá mě. Přikládám link na dva SW, co jsem našel. Chcete také link na SW pro tetovací salóny, hotely, restaurace, základní školy, závodní jídelny, velkochovy dobytka atp.? ;)
http://www.breedmate.com/
http://www.breedingmaster.com/

K potápění se vyjadřoval kolega. Samozřejmě na vše stačí vždy generický software - konrétně vi a gcc, nebo ještě lépe kleště a drátové spojky ;). Problém je v tom, že většina lidí se nechce starat o počítač, nebo psát SW, ale chovat ty psy, učit děti, provozovat restauraci apod.

Mno práve, nemôžete vedieť všetko o všetkom. Potom je ale dobré netváriť sa, že všetko o všetkom viete, všakže. Pre každú problémovú doménu pokojne môže existovať software pre platformy iné než windows, lenže vy nám tu vnucujete názor, že software iný než OpenOffice, browser a gcc existuje jedine a výlučne na windows. Dosť naivná predstava o svete.

Pod generickým software samozrejme myslím office, browser, databázu, IM, plánovací software a podobne, mno a to všetko má pod linuxom hojné zastúpenie, open-source aj komerčné. A veľmi veľa vecí skutočne poriešite len s tým. Navyše web aplikácie sú na vzostupe, a tie fungujú všade. Okrem toho je tu vždy možnosť software na zakázku - čo je mimochodom prípad väčšiny SW čo sa vytvorí.

Jistě, na cokoliv *může* existovat SW na Linuxu, a na řadu věcí *může* existovat SW i na PDA či mobilu. Nebavme se ale, co existovat *může*, ale co existuje. A faktem je, že pro Linux po 10+ let nebylo ani české účetnictví, a i dnes je výběr naprosto minimální. O ostatních jmenovaných aplikacích nemluvě - většina jich prostě neexistuje. Důvody? Uživatelů Linuxu je málo, takže se je nevyplatí psát. Pro Linux se píše obtížněji, než pro Windows (API, dokumentace, nástroje). Aplikace se distribuují hůře, než pro Windows (je třeba je testovat a balíčkovat pro řadu dister, a dokonce pro více verzí každého distra). Aplikace se také hůře podporují, protože existuje řada dister, a nové verze vycházejí do pár měsíců.

HTML není vhodné na interface. Každá stupidní aplikace typu Notepad má menu, které se dá ovládat z klávesnice, a používá klávesové zkratky. Jak to uděláte u webové aplikace? Nijak. Nehledě na takové ty věci typu lokální ukládání, práce s lokálními soubory, tisk, drag and drop atd.

Samozřejmě možnost SW na zakázku je tu vždy. Bohužel je to VELMI drahé. Zákazník musí specifikovat co chce (zpravidla to neví), sehnat a zaplatit vývojáře, hlídat ho, testovat výsledek, a spoléhat, že bude aplikaci schopen a ochoten udržovat a podporovat. To jsou náklady na straně zákazníka, a k tomu musíte zaplatit vývojáře. Jinými slovy jako menší firma si můžete nechat napsat malý kousek SW, nebo si za stejné peníze koupit server, OS, aplikaci kterou budete potřebovat, a ještě si zajít na dobrý oběd ;)

Čiže problémom je hlavne nízka penetrácia. A ako nám tento článok hovorí, penetrácia sa zvyšuje. Takže všetko je na dobrej ceste. Samozrejme že pôjde o postupný proces, keďže prechádzať na linux nebudú ľudia, čo potrebujú veci, čo na linux-e nepobežia (aj keď malá firma nemusí potrebovať drahý špecializovaný soft, a niečo typu office+databáza jej skutočne stačiť bude - ale to už závisí na konkrétnej firme a obore činnosti).

Aby sme to zhrnuli, ľudia budú prechádzať postupne, a postupne bude stúpať dopyt po špecializovaných aplikáciách, a keď bude dostatočný, tak tieto špecializované aplikácie vzniknú alebo budú portované.

Sme na dobrej ceste. :)

Jestli po 17 letech jede Linux méně než 1% uživatelů desktopu, tak si nemyslím, že by šlo o dobrou cestu. Zjevně se někde něco zásadně nepovedlo. MS už vyvíjí Midori, tedy systém napsaný komplet na .NETu, což bude znamenat dramatické zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti. Až s ním přijde někdy v roce 2012 na trh, Linux bude mít možná už to 1%, ale nějak nebude mít co nabídnout.

Nějak mi nepřijde, že by MS měl podíl na trhu, protože přišel dříve. To by dnes trh PC musela ovládat společnost IBM, a trh automobilů pan Henry Ford. A ten zbytek si nechte na to živě.cz, ok? ;)

Nechci trollovat, ja se tu hojne pouziva, ale u vas mi to neda :-).

"A pak jste se probudil a mel ruku v nocniku" ... se u nas rika snilkum, kteri zjevne neumi cist v clanku (nazory autora pomijim, dulezita jsou fakta), pod kterym prispivaji.

Asi dělám něco blbě, ale mám k dispozici v repozitářích veškerý software, který na Linuxu běžně potřebuji + pár komerčních věcí, které instaluji mimo balíkovací systém. Abych nezapomněl, používám ještě 2 Windows aplikace pod wine - jejich instalace byla příšerně složitá: kliknout na setup.exe a ve "spustit pomocí" zadat 'wine'.
Dále dělám něco blbě v oblasti WiFi, protože vždy jede ihned po instalaci (prostě jsem si koupil podporovaný hardware a to byla ta chyba).
Nejsem účetní, ale u několika známých jsem v jejich malé firmě instaloval na OpenSUSE účetní program pro malou firmu. Asi to také dělám blbě, když nevím, že to nejde.
Dále dělám chybu v oblasti informačního systému, protože k tomu přistupuji přes Webové rozhraní (kombinované s Javou). Mzdy nepočítám, ale stejný systém v mém blízkém okolí používají i mzdoví účtaří.
---
Pracovní doba už končí, doufám, že tam nebudete do noci. I při marketingu si musíte odpočinout, abyste měl v pondělí hodně sil na další činnost na fórech. Odpočinutý pracovník marketingu ten pak pracuje za dva.

Nic neděláte špatně. Prostě jen vystačíte s málem.

O tom, jak instalujete programy pod wine kliknutím na setup.exe, vyprávějte třeba tady (link níže), kde autor zkouší rozchodit Office 2003 pod wine.
http://www.root.cz/diskuse/2996/

V oblasti WiFi možná máte jen štěstí. Já štěstí neměl - musel jsem stahovat, instalovat, zkoušet, editovat konfiguráky, jen abych zjistil, že nejdou "advanced features" typu WPA-PSK a AdHoc mode. Nakonec došlo na statickou kompilaci madwifi na jiném stroji. Za tu dobu bych vydělal na několik WiFI karet ;)

Jaký je výběr českých účetnictví pro Linux? Prakticky nulový. A když hovoříme o mzdách, skladech, SW pro potápěče, chovné stanice, velkochovy dobytka, základní školy, tetovací salóny, kadeřnické salony, a řadu dalších odvětví, máte prostě smůlu. U přehrávání BLuRay médií a hraní her máte také smůlu. Nakonec zjistíte, že můžete používat jen to minimum, co máte v distru, protože skoro nic jiného pro Linux neexistuje.
HTML rozhraní je hnus, a většina aplikací se přes něj používá velmi neefektivně.

Odpoved je jednoducha pouzivam to, co mi vyhovuje.. Konkretne ja pouzivam linux. Programujem a nastroje ktore poskytuje mi vyhovuju (ano existuje aj verzia Idea pre windows, ale tam je prikazovy riadok priserny teda radsej pouzivam linux).

Ano, su profesie a odbory, ktore si v Linuxe neskrtnu (AutoCAD, Adobe CS atd.).. Bohuzial, preto nema zmysel o linuxe uvazovat.

Ja som mal takisto pri Wifi mozno stastie, mozno som si dobre vybral. To je vedlajsie, ale mohli by ste mi vysvetlit kto vas do rozbehavania wifi nutil? Mam snad ja zacat nadavat, ze nova instalacia Visty mi vdaka ovladacom na sata disk v nepravidelnych (a dost kratkych) intervaloch vyhadzuje BSoD? Alebo snad ze ak nahodou system pracuje dlhsie bez BSoD tak zacne explorer.exe vytazovat procesor na 100% a je ho nutne kill-nut a znova spustit?

Samozřejmě používat to, co vám vyhovuje, je správně. Ještě doporučuji přijmout za své, že vaše IT potřeby jsou výrazně odlišné, než IT potřeby zbytku světa. Dovolím si odbočku. Děti údajně už v poměrně ranném věku pochopí rozdíl mezi sebou a okolím. Pochopí třeba, že zatím co jim připadá dětská výživa super, tak otci přijde odporná, protože má jiné potřeby.

Jási WiFi PC kartu vybíral tak, že jsem se podíval do MS Hardware Compatibility Listu, abych nekoupil nějaký šmejd. K tomu jsem otevřel nějaký netový obchod, a podíval se, které kusy jsou certifikované (v ČR se z nějakého důvodu ještě pořád certifikace pro Windows v shopu neuvádí). Vybral jsem pár kousků, které by měly být OK ve Windows, a jal se hledat, jak na tombudou v Linuxu. Konkrétně u D-Link DWL-G650 C2 jsem našel pozitivní reference v nějaké databázi HW. K tomu jsem zjistil, že D-Link podporuje Madwifi, a na Atheros chipset jsou dobré ohlasy. Výsledek byl ve Windows v pohodě, na Linuxu tragický. Mohl jsem tomu předejít? Bohužel ne, protože neexistuje žádná databáze HW, který by byl testovaný na Linuxu. MS má HCL, a tam uvedený HW byl postaven v souladu s MS guidelines, a důkladně testován (včetně driverů). Linux má úsměvnou DB HW na abclinuxu a řadě daších serverů, která říká "Franta to doma zkusil, a nějak mu to fungovalo".

Pokud vám instalace Visty neprochází díky driveru SATA řadiče, přepněte ho do PATA legacy mode, nebo použijte lepší driver, nebo lepší HW (nebo máte závadu HW - see memtest86). Mohl jste tomu předejít - základní desky jsou listované na MS Hardware Compatibility Listu. Osobně kupuji profi HW (prefereuji Dell). Když nejsou peníze, alespoň komponenty VŽDY kontroluji proti MS HCL, plus doporučení na konkrétní HW beru z ddworld.cz (ten člověk staví počítačů zřejmě více, než jsem svého času stavěl já). Výhodou Apple je, že jeho HW opravdu funguje, a člověku se nestane, že koupí polofunkční či nefunkční šmejd (což se možná stalo vám).

Já mám takovou teorii, že LO za psaní příspěvků neplatí MS, ale root.cz, aby si zvýšil sledovanost.

To naprosto popírám. Kdo to říkal? Přijde o prémie... ;)

V takovém případě nelze než říci "vážení přátelé, takový SW nechce nikdo ani zadarmo", a možná k tomu upřesnit, že "nikdo" zde značí "méně než 1% uživatelů".

Ukazte mi kde som povedal ze linux je vhodny pre kazdeho, alebo ze by ho mal pouzivat kazdy? Hovoril som len, ze mne vyhovuje z mnohych dovodov, bodka. Nie som z tych ktory ostatnych nasilu "evanjelizuju" a tvrdia ze linux je jedina a spravna cesta. Este raz, ak vas niekto nutil pouzivat linux, myslim ze sa to da kvalifikovat ako trestny cin a mali by ste podat trestne oznamenie.

K mojim potrebam.. Myslim ze nie som jediny, vacsina programatorov oceni fungujuci shell, na rozdiel od toho ktory sa nachadza vo Windows a mnozstvo dalsich nastrojov.

Vobec tu nejde o to, ze by zlyhavala instalacia, problem sa prejavuje na nainstalovanom Windows. Windows mi dokonca navrhol niekolko rieseni (novy driver - neuspesne, SP1 - neuspesne). Cize ak disk nefunguje vo Windows tak je to "nefunkcny smejd", hoci v Linuxe s tym nemam najmensie problemy. Ak Wifi funguje pod Windows a nie pod Linuxom je smejd zase Linux, divna logika ale budiz.

V tom nemáme sporu - každému dle jeho preferencí.

Většina programátorů ocení dobré IDE, kvalitní dokumentaci, stabilní platformu, možnost použít jeden balíček až pro stovky milionů zákazníků (počet počítačů s Windows), a funkčně bohaté API. Shell programátoři na Windows příliš nepoužívají - proč by to dělali? A když jsme u toho, ve Window smůžete provozovat bash. Tedy pokud nemáte raději PowerShell, který toho umí daleko více. Umí třeba získat seznam oken, nebo okno vytvořit, ježto je objektový, a nekončí tedy u spouštění utilit a parsování výstupů.

V případě WiFi karty a Linuxu vidím problém v tom, že neexistuje způsob, jak se ujistit, že karta bude fungovat (tedy vyjma vyzkoušení). Neexistuje žádný autoritativní seznam vyzkoušeného HW (seznam serverových sestav a diskových polí od RedHatu teď pomineme), a zbývá jen metoda koupit - zkoušet - patlat - nadávat.

Vámi popisovaný problém s diskem může být způsobený jak problémem HW, tak driverem. A popisoval jsem vám, jak postupovat správně, abyste se podobnému problému vyhnul (bohužel neexistuje možnost zakázat výrobcům vyrábět šmejdy - dělali to vždy, a zřejmě vždy dělat budou). V případě Linuxu bohužel neexistuje způsob, jak se problému vyhnout.

Myslím, že jsem k HW naspal více než dost. Rekapitulace: ve Windows exituje poměrně triviální postup, jak se ujistit, že váš HW bude fungovat. V Linuxu takový postup neexistuje. Ve Windows ani na Linuxu neexistuje způsob, jak se zajistit, že veškerý HW na trhu bude s daným systémem fungovat. Tedy pokud nebereme v úvahu postup společnosti Apple, kde pro Apple lze použít jen příslušenství Applem schválené (a nejlépe prodávané).

Např. opensuse: http://en.opensuse.org/Hardware . Něco podboného má RedHat. A asi i některé další distribuce.

Ano. Podívejte se na počet položek - je směšně krátký (byť lepší, než před 2 roky). A co znamená zápis v takové DB? Že nějaký dobrovolník konfiguraci otestoval. Jak otestoval? Zkusil nainstalovat, a ono to nějak jelo, tak to přidal. To opravdu není nic mic.

Srovnajte s MS HCL. HW musí být navržený s ohledem na specifikace, které vytváří MS a výrobci HW (viz http://www.microsoft.com/whdc/resources/respec/specs/default.mspx), i kritéria Windows logo programu. Hardware musí být poté důkladně otestován, včetně driverů, a teprve poté je mu certifikace udělena. Není to nesrovnatelné s DB, do které Franta napíše "tak chlapi, mě to doma funguje"?

HCL mi má zaručiť, že HW pod Windows pobeží a nezruší ho. Nezaručí (vlastná skúsenosť)

Jasně, já souhlasím. Vás netrápí, že pro Linux máte vlastně jen SW pro brouzdání po inetu, přehrávání MP3 a porna, a administraci počítače (OK, trochu přeháním, ale jistě rozumíte). V takovém případě můžete dělat na co máte aplikace, občas pošťourat nějaký konfigurák, nainstalovat novou verzi distra, a být spokojeným uživatelem Linuxu. Jenže většina lidí chce od počítače něco více, a chce se v něm méně šťourat. Doma lidé například hrají hry, v práci zase dělají takové ty produktivní věci typu řízení základní školy, chov psů, management projektů, a spoustu dalších věcí. Doporučil byste jim systém, který jim v jejich práci nepomůže, protože pro něj není správný SW, a navíc se v něm musí šťourat při trivialitách typuinstalaci WiFi karty? Já ne.

Což nás přivádí k tomu slonovi v místnosti, o kterém nikdo nechce mluvit. Po 17 letech vývoje Linuxu ho na desktopu používá méně než 1% uživatelů. Už 10 let čtu, jak je Linux skvělý pro náhradu Windows na desktopu, a cca 8-10 let skoro každý rok čtu, že letos bude Rok Linuxu (záměrně s velkými písmeny). Jenže ono nic, a oslavuje se to necelé procento. Nezdá se vám, že to moc nefunguje? Že se něco zásadním způsobem nepovedlo? Jak dlouho myslíte, že bude Microsoft získávat 1% trhu s Midori (OS postavený na .NETu), a co byste řekl, kdyby to bylo 17 let? Že je to správná cesta?

BluRay filmy jsou běžně v prodeji, dokonce i v ČR. Provás bude BluRay zřejmě hudba budoucnosti, dokud nepůjde přehrát na Linuxu.
http://www.dvdobchod.cz/hd-video-blu-ray-film

Ano, krom SW, který lidé používají k práci a pro zábavu, jsou i jiné zajímavé věci. Jenže zřejmě nejsou zajímavé pro zákazníky. Pokud jde o SW, který není dostupný pro Windows, toho je velmi málo. Vývojářské nástroje i dokumentace jsou ve Windows na špičkové úrovni - Visual Studio a MSDN je velmi silná kombinace. Navíc lze triviáně napsat věci,které by se v Linuxu psaly velmi špatně. Překladače ani nástroje pro hledání bych také neoznačil za problém.

Souhlasím, že Linuxse v některých věcech může ukázat jako snáze použitelný - třeba vpřípadě toho přimountování telefonu jako disku. Jenže... Počítače umí obrovskou spoustu věcí. Nemůže jí všechno snadno. Logicky by měly jít snadno především ty věci, které se nejvíce používají.
Když jsme u toho, WMP při synchronizaci se zařízením umí automaticky převádět formát a bitrate. Když se vám to nebude líbit, můžete si napsat skript (nebo aplikaci), přetáhnout soubory na jeho ikonu, a nechat je tak zkonvertovat. Nebude to úplně triviální, ale kdo se naučil skriptovat bash, ovládat vi, naučil se stovky příkazů a jejich syntaxi, umístění hromady konfiguráků a jejich obsah, ten se to musí být schopen naučit i po láhvi zelené.

Znovu připomínám, že si netykáme.

Cca před 10 lety padaly instalačky Linuxu z každého IT časopisu.

MSIE se dostal na téměř 100% trhu browserů proto, že si MS (stejně jako Netscape) myslel, že existuje něco jako trh browserů. Jenže takový trh neexistuje. MS by klidně mohl balit k Windows Firefox, a jeho tržby by nijak neutrpěly.

MS neztratil servery. V roce 1993 měl na trhu serverů téměř nulový podíl, a všude byly unixy. Webový hosting nikdy nebyl doménou Windows, podívejte se na Netcraft. V roce 1996 měl MS 0% hostingu, v roce 2008 35%. A to v situaci, kdy 1) konkurence nabízí OS a webový server zdarma, 2) web hosteři typicky používají nejlevnější HW, nejlevnější SW, a nejlevnější lidi. V takové situaci je 38% velmi dobré výsledek.
http://news.netcraft.com/archives/web_server_survey.html

Neznám žádné pole gadgets. MS se nikdy nesnažil o vstup na pole "HW" routerů, firewallů apod. Naopak na poli embedded systémů můžete Windows potkat velmi často (letiště, technologické provozy, benzínky, bankomaty, dokonce tiskárny a kopírky s XP Embedded).

Lidé, kteří jsou "nuceni" Windows používat - LOL. Alternativní Linux zdarma je pár kliků daleko, ale ani když je zdarma, nějak ho uživatelé nechtějí. A s těmi downgrady Visty na XP poněkud přeháníte.

Podíl Apple narostl poté, co Apple začal úspěšně vyrábět místo počítačů elektroniku. Je to zvláštní, ale je to tak. U Apple se jedná v nejlepším případě o návrat k normálnímu stavu - ta firma ještě před 12 lety téměř krachovala, a MS jí dával finanční injekci USD 150M.

Uživatelé Applu musejí všichni přejít. Kdo nepřejde, toho Apple s radostí hodí přes palubu. Viz co tu psal jiný diskutující:
http://www.root.cz/clanky/linux-na-desktopu-roste-nezmenenym-tempem/nazory/226447/

Kdopak se tu zase přejedl vtipné kaše?

Vista je major verze, XP byly minor verze. I proto je přechod o trochu obtížnější. Navíc Vistu těžko pirátit, a kupovat si upgrade OS za peníze, když ten současný dobře slouží, to nemá smysl. V praxi se tedy Vista dodává nejvíce k novým počítačům.

Pět let vývoje Visty přineslo mnoho nových a zajímavých technologií, které nikdo jiný nemá (.NET, WPF/XAML, ACID transakční FS, prioritizaci diskových operací, rezervaci přenosového pásma disku atd). Otázkou je, co komentátoři za těch 5 let očekávali. Bohužel se nějak nemají k tomu, aby řekli něco rozumného.
Ale když se podíváte do budoucnosti, MS pracuje na OS s kernelem napsaným v .NETu (Singularity, Midori). Takový systém bude řádově stabilnější a bezpečnější, než dnešní systémy, protože se mění zásadní prvky designu, které jsou společné dnešním Windows, unixům i pravěkému MULTICSu. Co v tomto kontextu nabídne Linux? KDE bude mít nové ikonky, KWord pár nových features, a kernel bude konečně preemptivní? To asi nebude stačit.

Pro MS je MSIE jednak věcí praktické potřeby (pro potřeby MS je daleko lepší, než single-threaded Firefox bez bezpečnostních zón, bez podory ActiveX a VBScriptu, a bez možnosti používání jednotlivých komponent), a pak i prestiže. Fakticky by MS mohl dodávat Firefox přejmenovaný na MSFE s přednastaveným vyhledáváním na live.com.

Samozřejmě pobaví, že lidé, kteří kritizovali "nebezpečné" ActiveX dnes adorují extensions pro Firefox :)

S kolegou Krčmářem se oba mýlíte v několika věcech.

1. Trendy jsou jistě důležité, ale primárně pro investory (a teprve zprostředkovaně pro média). Nárůst podílu na trhu bývá provázen nárůstem tržeb, ten nárůstem zisků, a to růstem akcií. Investoři jásají, a je jim úplně jedno, že vydělali velké peníze na něčem, co má třeba jen 0.1% trhu. Ovšem to je jediný případ, kdy jsou trendy tak zásadní.
2. Firefox ještě ve verzi 1.0 měl velikou spoustu problémů. Například (ve Windows) mu nefungovaly aktualizace (problikla ikona na systrayi a zmizela), jakákoliv aktualizace znamenala nutnost stažení celého nového Firefoxu, chyběla centralizovaná správa přes Group Policy, a velká spousta stránek se zobrazovala nesprávně (banky, úřady, firmy, údajně 10-15% stránek s chybami). Chyběly bezpečnostní zóny, a podpora ActiveX, takže nešly mnohé intranetové aplikace (a nejdou ani dnes). Tahákem na uživatele bylo "buď jiný", a "Firefox je bezpečný". Bohužel poté, co Firefox začali uživatelé používat, se v něm objevila spousta bezpečnostních chyb, srovnatelně s MSIE (jen ho používalo o řád méně lidí).
3. Snažíte se nesprávně generalizovat rozšíření Firefoxu. Browser a OS jsou dost jiné věci, a jejich rozšíření závisí na výrazně odlišných vlivech. Skoro by se chtělo říci, že Firefox je jako model pro rozšíření Linuxu stejně relevantní, jako rozšíření nějaké značky žrádla pro kočky - tedy irelevantní. Podívejte se na některé rozdíly:
a. Financování. Vývoj Firefoxu zaplatila do značné míry firma AOL, nyní jej platí Google. V případě Linuxu jsou třeba řádově větší investice, a dokud uživatel za Linux neplatí (a on neplatí), tak prostředků nebude dostatek.
b. Přejít z browseru A na browser B vás nijak zvlášť neomezí. Když ovšem provozujete SW na Windows, a neexistuje ekvivalentní SW pro Linux, nikam přecházet nebudete. Vy a kolega Krčmář možná toho SW moc nepotřebujete, ale zbytek uživatelů používá takové ty nesmysly jako účto, mzdy, sklady, SW pro psí chovné stanice, a stovky tisíc dalších (pro vás možná zbytečných) věcí, kvůli kterým ti lidé počítače používají.
c. Výše zmíněný software pro Linux jen tak nebude. Uživatelů Linuxu je málo, takže se vývoj nezaplatí. A protože se vývoj nezaplatí, není SW. A protože není SW, nejsou uživatelé. Dá se to rozseknout jen konkurenčními výhodami a masivní investicí. U browseru je takových problémů minimum (otestovat stránku ve FF a opravit jí je poněkud levnější, než portovat účto na Linux, a pak ho tam podporovat).
d. Jsou tu další problémy. Je to třeba podpora HW (nutnost uvolňovat zdrojáky driverů pro Linux; samozřejmě i kruh nepodpory Linuxu kvůli nezájmu zákazníků a nezájmu zákazníků kvůli nepodpoře HW), šíře a kvalita platformy (absence API pro správu systému, absence standardních služeb pro GUI a multimédia), roztříštěnost distribucí a související problémy s distribucí SW (balíček pro každou verzi každého distra) atd. U browseru tohle odpadá.
e. Linux je tu už 17 let. Pokud se zatím neprosadil ani u 1% uživatelů desktopu, proč myslíte, že se brzo prosadí?

Netykáme si.

Nevěří, že jste s Linuxem po instalaci na notebooku pracoval bez dalšího šťrouání v systému. Typicky nejdou štečky karet, sleep a hibernace, WiFi, a integrované grafické karty.

Pro domácí použití počítače jsou důležité hry a přehrávání multimédí. Pro Linux prakticky neexistují hry (vyjma vykopávek a freeware), neexistuje systém kodeků (každý přehrávač si dekompresi řeší po svém), a nelze přehrávat BluRay. Jestli vám to nepřijde jako recept na neúspěch, tak mě ano. Navíc nezáleží na nás, ale na těch lidech tam venku, kteří Linux neberou ani zadarmo.

Visual Studio je špičkový nástroj, a rozhodně není omezený na C/C++. Samozřejmě existuje řada dalších nástrojů.
MSDN je dokumentace, tedy popis interface, popsané koncepty, příklady a tutoriály. Zeptat se strýčka Google sice můžete, ale dokumentace to není.

Můžete popsat, co máte na mysli tím hledáním? Windows mají od verze 2000 vestavěný fulltextový indexer.

Máte holt jiné požadavky, než většina ostatních uživatelů. Samozřejmě ve Windows můžete dělat i ty méně obvyklé věci. Máte k dispozici obhaté skriptování (VBA a PowerShell), které vám dává možnosti, jaké na unixech prostě nejsou.

Zkuste se zamyslet, co vlastně na unixech můžete skriptovat. Typicky můžete spustit command line utilitu, naparsovat výsledek, a spustit s ním jinou utilitu. To není nic moc. Zkuste s takovým přístupem otevřít dokument OOo Calcu, vybrat pojmenovaný rozsah, zkopírovat ho, vložit do nového dokumentu OOo Writeru (nedej bože do KWordu), a vytisknout na dané tiskárně. Nebo založit dokument v DTP aplikaci podle template, doplnit do o data z databáze, a vytisknout či odexportovat. Nebo získat seznam oken s nějakým titulkem, případně vytvořit vlastní okno. Vaše skriptování začíná a končí na command line, parsování textů a správě systému. Ve Windows máte daleko širší možnosti. Jen o nich uživatelé nevědí, protože mají ty jednorázové nástroje, a skriptovat neumí. Nakonec proto existují ty GUI utility pro vypsání obsahu adresáře do okna - uživatelé nejsou ochotni spustit cmd.exe a napsat "dir > out.txt"

Je takovým obecně platným pravidlem lidem vykat, pokud si lidé vzájemně neodsouhlasí tykání. Tykat někomu, kdo vám vyká, je považováno za neslušné.

V diskusi na root.cz je otázka důvěryhodnosti obecně neřešitelná ;). Může být, že jste neměl problémy. Ale protože popsané problémy jsou na Linuxu zcela obvyklé, nechce se mi věřit, že byste byl šťastná výjimka. Další věcí je, že pro uživatele není nakonec tak důležitá vaše zkušenost, jako spíše ta jejich. A tam bych se obával...

Ano, kolegové hráli vykopávky, a některé možná pracně rozcházeli pod Wine. Zkuste se podívat na jrc.cz, nebo na Steam, kolik tam najdete her pro Windows. Na jrc i Steamu jsem jich našel na každém cca 800 (některé jsou samozřejmě duplicity). Spíše bych řekl, že z velblouda děláte komára.

Windows mají audio/video compression manager a Direct Show, tedy technologii pro kompresi audia a videa. Když nainstalujete kodek, mohou ho používat všechny aplikace (až na "sociální výjimky" typu mplayeru portovaného z Linuxu). Linux podobný framework nemá, o unixech nemluvě. Nakonec se podívejte tady na rootu, jaké problémy byly s psaním Flashe pro Linux. Blbý plugin do browseru, a takových problémů s multimédii (a dokonce i překladačem).

Vy intuitivně píšete příkazy? LOL. To by mělo někde vytesat ;)

Vás VS rozčilovalo, naprosté většině vývojářů vyhovuje. Nakonec ve VS je napsaná většina SW pro Windows. Qt má integraci s jedním IDE - hádejte s jakým?

Co mají společného konference s MSDN?

Skriptování ve Windows přináší jiné možnosti, než na unixech. Není omezené na spouštění utilit a parsování textových výstupů. Můžete tvrdit, že je to složité. Ovšem naučit se skriptovat bash, ovládat vi, a administrovat unixy, to také není triviální.

Qt má integraci s Visual Studiem. Integraces Eclipse je zřejmě novinka. Chápu, že bylo hloupé, když framework,na kterém stojí KDE, měl designer byl k dispozici pouze pro Windows/Visual Studio ;)
http://trolltech.com/products/qt/features/tools/ide

Zvláštní. Já neznám žádná obecně platné pravidlo, které by říkalo, že když jedna osoba druhé vyká, tak je slušné a vychované jí tykat. Ale je možné, že máme odlišný kulturní kontext, odlišnou výchovu. Takoví lidé spolu pak nemají společné téma, protože jejich etické normy jsou ve sporu.

Ze Mplayer sociální výjimka http://www.mplayerhq.hu/design7/projects.html#mplayer_frontends kukni kolko aplikacii cerpa z MPlayeru... Vsetki aplikacie MPC, Vlc SMplayer vychadzaju bud ciastovcne alebo uplne z Mplayeru...Lael Ophir ty si trochu pomateny vsak? Nic proti ale linux je na tom dalo by sa povedat natom lepsie s multimediami ako windows...

Správný postup: instalace Visty z DVD, instalace driveru síťové karty, automatická aktualizace, poté případně instalace dalších ovladačů. Když se instalace driverů ptá "chcete restartovat nyní", odpovězte "ne".

Špatný výběr HW :(. Základní desky Gigabyte nejsou v HCL. Měl jste si ověřit kompatibilitu v MS HCL, než jste HW kupoval. K vlastní instalaci viz o pír příspěvků níže.

Aha, Giga-Byte Technology vs Gigabyte...

Po instalaci driveru grafické karty není třeba restart. Restart během instalace proběhne automaticky, a nijak neobtěžuje. Těch údajných 5 restartů při aktualizaci je dost. Měl jsem za to, že nainstalujete SP1, což bude chtít restart, a poté případně jeden další restart. Samozřejmě dnes dodávaná média s Vistou by již měla mít SP1 integrovaný (a s ním i řadu dalších driverů), na DVD je to případně napsané.

Jak jsem psal, správná cesta je instalace z DVD, poté instalace driveru síťové karty (pokud je třeba), poté Windows Update, a až nakonec další drivery, pokud ještě budou potřeba. Další možností je DVD s integrovanými drivery, automatická instalace apod.

V případě Linuxu je situace taková, že buď instalace projde sama, a vše bude samo fungovat bez problémů, nebo v tom budete šťourat a šťourat.

Tři verze Catalystů, než začalo CCC co? Co je prosím CCC?

Jak říkám, instalujte z média obsahujícího poslední SP, a jako první věc proveďte Windows Update (po případné instalaci driveru síťovky).

Ano, OEM instalační médium, správně. To neobsahuje Norton Antivirus, ani další crippleware - ty obsahuje jen předinstalovaný počítač. To proto, že výrobce za to dostává zaplaceno, a vy pak máte o to levnější HW.

Instalace Windows obvykle sama projde. Ovladače certifikovaného HW jsou součástí instalace (či SP), nebo na Windows Update, nebo na instalačním médiu. Naopak rozchodit WiFi, čtečku karet, hibernaci a podobné věci na Linuxu je hromada experimentování. To mi přijde jako výrazný rozdíl.

Catalyst Control Center, obdoba těch nechutných rozšíření instalovaných s WiFi kartami apod. Uff. Fakt nechápu, proč výrobci tyhle příšernosi cpou do defaultní instalaci (nevím, jestli Catalyst Control Center je ten samý případ). Asi si fakt myslí, že je to konkurenční výhoda. Místo aby dodali HW a driver, které prostě fungují, tak nahradí pár dialogů, nastartují pár vlastních služeb při startu OS, umožní nastavit efekt jeskyně, karaoke a koncertní haly v dialogu mixéru zvukové karty připomínajícím nějakou hračku z lega, každá hra má "profily grafické karty" coby cestu k naprosté bažině v oblasti 3D akcelerace atd.

OEM instalační média už obsahují rovnou i crippleware? Proboha.

Scanner Canon Lide25 má mít drivery na instalačním CD. Pokud jste si koupil scanner vyrobený před tím, než výrobce začal u tohoto modelu Vistu podporovat (ten HW se vyráběl od roku 2005), máte staré CD, a driver je tedy jen na inetu (na Windows Update tenhle konkrétní scanner driver nemá). Bohužel Canon ještě neumí dodávat CDčka zpětně v čase, ale třeba to zvládne do konce vesmíru. To si pak dnes koupíte scanner, za týden poptáte driver, a už včera vám dojde CD. Jen nesmíte zapomenout driver za ten týden opravdu poptat ;)

Co to v případě Linuxu znamená, že existuje ovladač? On totiž může existovat, ale to neznamená, že je součástí kernelu či distra. A potom máte velké problémy. Navíc drivery na Linuxu zpravidla nejsou pro konkrétní HW, ale pro celou třídu HW (třeba chipset něco více chipsetů). Jestli s vaším HW bude fungovat, to nezjistíte jinak, než že to zkusíte :(. Navíc v mnoha případech přijdete o specifické funkce typu podavače papíru, duplektory, razítkovače, svorkovače apod.

Čtečku karet mám na mysli vestavěnou v notebooku. Hibernaci ve Windows (Vista) rozchodíte bez zásahu do Registry, i pokud je náhodou disabled.

Proč se nad nimi vůbec rozčilujete.
Hláškou o "stabilním jádru" se snad demaskovali naprosto dokonale ne ?
Proč ztrácet čas s lidmi, kteří vůbec nevědí o čem je řeč ?
Já jim také dříve radil, že na provozování konkrétního OS potřebují podporovaný hardware a že pro Linux holt není k dejaké exotice ovladač. Ale pak jsem pochopil, že pokud nejsou schopni to pochopit a před nákupem se podívat, zda pro daný hardware ovladače jsou, bude pro ně lepší OS, kde je podpora hardwaru širší. Tihle "experimentátoři", kteří očekávali, že Linux je Windows zdarma jsou zdaleka nejhorší a nejotravnější skupina.
Zajímavé je, že například uživatelé Applu (ač mnohdy typičtí netechnici) jsou daleko inteligentnější a rozumnější. Nikdy by je nenapadlo MacOS na nepodporovaném hardwaru provozovat.

Taky z části proto, že jim to Steve Jobs zakazuje v licenci.

Ale hlavní podíl na tomto jevu má skutečnost, že uživatelé Apple produktů jsou zvyklí na určitý styl techniky a na svou značku. Jobs si je prostě vychoval. Inteligence s tím nemá co dělat. To už spíše sociální cítění a pocit, že jsou členy jakési elity. (tím nechci říct, že snad nejsou inteligentní, jen že k nákupu hw je nevede hw kompatibilita s jejich OS)

Asi tak jako u nás Linuxáků. ;-)

Homosexuálů jsou 4%. Je to ještě dost inteligentní elita, nebo už plebs? ;)

Homosexuálové nejsou lidé, o kterých by se nemělo mluvit. Byli tu, jsou, a budou. A stejně jako nevidím problém si rýpnout do žen, mužů, feministek, šovinistů, křesťanů, muslimů, židů, černochů nebo romů, nevidím důvod se vyhýbat homosexuálům. Ta politická überkorektnost, kde se všichni tváří, že neexistují imigranti, feministky, homosexuálové, romové apod. mi nesedí. Zmínit někoho, klidně v narážce či humorném kontextu, není nic špatného. Šikanovat arabského kolegu je svinstvo, stejně jako obtěžovat kolegyni, nebo utlačovat homosexuály - ale to je mimo kontext diskuze.

Jinými slovy pokud narážíte na mou homofobii, narážíte zcela špatně.

Myslím, že to umím rozlišovat. Čeho z toho že jsem se kdy dopustil?

Hm, mezi čtenáři by mohl být homosexuál. Proboha, takto slovo raději nepoužívejme, co kdyby se cítil dotčený. Nedej bože, aby... sakra, co když je mezi čtenáři nějaký věřící? Proboha, to by bylo... jé, už zase.

Více viz http://www.root.cz/clanky/linux-na-desktopu-roste-nezmenenym-tempem/nazory/226648/

Právě že procento homosexuálů v populaci (podle všeho) nesouvisí s inteligencí vůbec nijak. Jsou to prostě lidé, kteří mají odlišné potřeby od zbytku populace. Podobně uživatelé Linuxu mají od zbytku uživatelů IT odlišné potřeby (byť důvody asi budou jiné). A odlišné potřeby nijak neimplikují, že je ve hře otázka elit či inteligence. Na to jsem se snažil poukázat. Jen jsem nevěděl, že je to tak nezjevné, že to bude nutné objasnit.

To je právě ten rozdíl pohledu. Homosexuálové NEJSOU kontroverzní téma, a NENÍ třeba se tvářit, že neexistují. Kde se tohle v lidech bere? Ta politická hyper-korektnost, kdy se menšiny za žádných okolností nezmiňují, jako kdyby neexistovaly (ale kde to jde, za zavřenými dveřmi se utlačují a pomlouvají)? Od kdy máme afroameričany místo černochů, nativní američany místo indiánů, a podobné novotvary? Já jsem levák, ale protože někdo může udělat levou, tak bychom měli vymyslet nějaký jiný termín, a hlavně o levácích proboha nemluvit, protože by to mohlo být kontroverzní... Nevidím se, že v takové atmosféře Sacha Noam Baron Cohen slaví takové úspěchy se svým lehce antisemitským humorem, který si může jako žid dovolit (jako ne-žid by byl zřejmě ukamenován - byť naštěstí jen obrazně).

Zkuste se někdy na chvíli smířit s tím, že když někdo řekne "on je žid", nebo "on je homosexuál", tak je to prosté konstatování faktu, a nijak to neimplikuje žádnou šikanu nebo útlak. Označujme šikanu a útlak jako společensky nepřijatelné, a za násilí proti menšinám trestejme. To preventivní mlčení o menšinách si ale odpustme.

Další problém je svoboda slova. Proč je problém, když někdo vydá Vaříme s konopím, nebo přetiskne Mein Kampf? Buď máme svobodu slova, a to i slova nevhodného, nevlídného či dokonce nenávistného, nebo nemáme svobodu slova. Jak můžeme tvrdit, že vypalování abmasád kvůli karikaturám Prokora je špatné, a odsouzení Salman Rushdieho je špatné, protože svoboda projevu je svatá (a ústavně zaručená), a zároveň odsuzovat (a v mnoha státech zakazovat) vydání Mein Kampf?

Faktem ale je, že boj o svobodu slova je v západních demokraciích běžný. Jako pěkný přílad viz http://en.wikipedia.org/wiki/Oz_(magazine)#UK_obscenity_trials

S tou svobodou slova souhlasim, nevidim duvod proc zakazovat vydavani nejakych kontraverznich knih. navic v dobe internetu je to uz smesne, vse se da sehnat v elektronicke podobe.

Trochu k tomu núti správanie sa väčšiny distribúcií typu "chcete novší FF či OOo, musíte si nainštalovať najnovšiu verziu, inak dúfajte, že niekto vyrobí backport alebo skúste kompilovať. Na Windows môžem browser upgradovať bez problémov celé roky.

Tak stejně používám starší jádro, ale problém je v tom, že používám VE VŠEM starší jádro. Např. nové ovladače jsou jen v novém jádře (teď nemyslím zrovna případ jader 25/26), které ač se příliš neliší, tak není se svým skoro stejným předchůdcem kompatibilní. Jak by to bylo krásné, kdyby se proprietární ovladače nahrály do special adresáře a od tam by si je tahaly všechny jádra a ovladač/modul by byl samozřejmě jeden a ne pro každou verzi jádra zvláštní.

Jako já používám ledasco, Fedoru jsem uváděl jen jako příklad. Jde o to, že verze jádra se vydávají velmi rychle a s minimálními změnami, přesto jsou vzájemně binárně nekompatibilní. Je sice hezké používat stabilní distribuci s programy, které jsou dávno zastaralé a s jádrem, které nepodporuje nový HW, ale asi to nemusí být ideál. Dle mého názoru by bylo lépe, kdyby jádro zůstávalo po delší dobu stejné, nebo alespoň binárně kompatibilní a přidávaly se do něj moduly s ovladači apod. Mimochodem v Ubuntu (myslím, že to byl Dapper) jsem měl přidaný ovladač na ADSL modem a pouhý bugfix ten ovladač zrušil (no zrušil, prostě se nainstalovalo nové jádro, kde ten modul pochopitelně nebyl). Vzhledem k tomu, že to nebyl můj počítač, ale známých, tak to bylo dost nepříjemné.

ACL na filesystem mas. Grouppolicy - grupy na linuxe tiez, zacinaju sa vyvijat aj role policy vselikde. Ak hovoris o grupach v AD tak tiez mozes mat spravu z jedneho bodu NIS/ldap....
Zas raz niekto porovnava a pinda na linux ked s nim nic nerobil.
Samozrejme ze je to zatial mensinovy OS a to ovplyvnuje aj mnozstvo aplikacii od liderskych firiem v roznych oblastiach.
Ale o zakladny uzivatelsky komfort a hromadnu spravu mu skratka nei co vytknut.

LOL. Vy vyčítáte předřečníkovi, že neví, o čem mluví, a z group policy uděláte user groups ;)

Představte si, že máte tisíce stanic na Linuxu, nejlépe každou na jiném distru :), a chcete například nastavit, že uživatel nebude mít na desktopu ikonu home folderu, cache browseru bude poloviční než je obvyklé, a že pokud chce uživatel přidat síťovou tiskárnu, tak si vybere z nějaké části seznamu tiskáren. Jak to uděláte? Na Linuxu asi těžko. Ve Windows síti na jednom místě nastavíte group policy pro vybrané uživatele či počítače, a je to hotovo. Podobně můžete zadat instalaci SW skupině uživatelů či počítačů, a udělat velikou spoustu dalších věcí.

Taky jsem v KDE4 moc inovativních věcí nenašel, a to ho používám pořád už od vydání verze 4.0.1. Líbí se mi ale například spouštěč (ALT+F2), který se dá použít i jako kalkulačka a bůhvíco ještě. Nevím, ale myslím, že v předchozích verzích nebyl a ve windows asi taky ne. A některé kompozitní efekty jsou docela užitečné, ale ty už asi taky byly předtím jinde.

Kravina. Na nasi skoli beylo nejake MSDNA(nebo jak se to jmenuje) a widle mohl mit kazdy zdarma (XP ve verzi professional a Vistu ve verzi business 32/64). Presto spousta lidi presla na Linux. Lidi z rizeni casto udrzovali dualboot kvuli specialnim windows aplikacim(navrh programovatelnych automatu apod), ale pro spoustu lidi na kybere a vypocetku(vetsinu oboru) byl Linux jasna volba. Slapou tam Netbeans a Matlab a to je tak vso co ten "studentik" potrebuje.

na univerzitach se zadny unixy nepouzivaj. vyjimkou jsou ajtacky skoly .... ale na normalnich skolach (pravo, technika, ekonomie ..) se takoveto bazmeky nevyskytuji

A neni tomu prave tak, ze na ajtackych skolach lide poznaji kvalitu a tak ma linux mnohem vetsi zastoupeni?

Tak to si, hochu, hodně vedle. Např. ekonomce - VŠE běží všechny hlavní síťové počítače na Unixech, klientské počítače jsou s XP a terminály v knihovnách na Debianu. A to se rozhodně nedá říct, že by VŠE byla nějaký antiMS škola, spíš naopak. Jenže jen blázen by na hlavní síťové počítače v tak rozsáhlé síti nasazoval WS.

sitove pocitace ani knihovnicke klikatka nejsou pocitace. pocitace na kteryh studenti delaji REALNOU praci maji Windowsy ... K cemu by jim byla znalost linuxu kdyz se s tim nikde nesetkaj ....

V cem spociva na ekonomce ta REALNA prace?

I na právnické fakultě jsou (nebo aspon ještě před nedávným časem byly) v počítačové studovně stroje s Fedorami.

A nepatrila tak náhodou firma NeXT computers Steve Jobsovi? A nie je, čisto náhodou, Steve Jobs jedným zo šéfov Applu?
A tie "funkčně chudé telefony"... už si niekedy držal v ruke iPhone?

Steve Jobs byl v roce 1985z Apple odejit pro neshody s širším vedením. Založil ne příliš uspěšnou společnost NeXT Inc., a Apple se zatím moc nedařilo. Pokusy napsat vlastní OS, nebo adoptovat jiný (BeOS) nějak nedopadly. V roce 1996 Apple zakoupil NeXT Inc., a s nimi i Jobse. Ten vyjednal pro téměř krachující společnost mír s MS, přinesl od MS finanční injekci USD 150M, vyjednal podporu MS Office pro Mac, a restrukturalizoval produktovou řadu.

iPhone neumí A2DP, takže nelze použít bluetooth sluchátka. Nemá IrDA port, neumí pracovat s MMS, nejde vypnout T9 (pro čechy zvláště vypečené), nelze jej použít jako modem k notebooku, má GPS modul ale neexistuje pro něj navigační SW, vyhledávání kontaktů přes T9 neběhá s českými znaky atd. Osobně nevidím důvod, proč by mě měl zajímat o iPhone, když je na světě HTC Touch Diamond, a hromada dalších lepších přístrojů.

Pardon, ale na to nemuzu rict nic jineho, nez jeden velky blabol. Nechapu, proc by mely byt aplikace kompatibilni s MacOS 9. To je jako byste rekl, ze aplikace pro Windows Vista nejsou kompatibilni s WIndows 95! A jak bylo receno, firmu NextSTEP vlastnil Steve Jobs, takze to bylo porad jaksi v "rodine" :-D

Jinak, iPhone jste v zivote nedrzel v ruce a co se tyce 30%, tak je jasne ze Apple chce taky nejak vydelavat. Rozhodne to ale neni nic strasneho a pokud jsou programatori sikovni a udelaji peknou aplikaci, pak je nejakych 30% nemuze rozhodit, protoze stejne ziskaji mnohem vic penez. A bez podobne sluzby by si ani neskrtli, protoze by se o te aplikace treba nikdo nedozvedel nebo by se sirila jenom velice pomalu. Takhle je vsechno na jednom miste, roztridene do kategorii. Ja myslim, ze tento system je vyborny.

Aplikace pro MacOS 9 by měly být kompatibilní s MacOS X. Tomu se říká zpětná kompatibilita, a je ve světě IT takovým dobrým zvykem. Dopředná kompatibilita (aplikace z MacOS X běžící na MacOS 9) je méně obvyklá, a typicky omezená.

Presne tak... a to este si pamatam, ako Apple vycural s uzivatelmi pri prvom prechode z Motorola 680x0 na PPC, to boli tiez kopy problemov - a ako vzdy, riesenie boli nove verzie programov a zakaznik plat!
To uz si nikto nepamata ten bastel MacOX 10.0 a 10.1 a problemy s tym (ked bozsky Apple zacal dodavat G3/G4 stroje, na ktore sa nedal nainstalovat starsi MacOS system, tomu hovorim ojeb na zakaznikov!)? Ved sa s tym nedalo robit! Ze vraj zvladnuty prechod, to moze napisat iba tupa Jobsova ovca.
Apple je stokrat horsi vo svojom arogantnom spravani a manipulacii ako MS.. a najlepsie na tom je, ze mu to Apple luseri a fanatici zeru aj s chlpami.