.NET má Global Assemble Cache, což je věc binární. .NET sice umí využívat XML konfiguráky, neodstraňuje jejich problémy. To jsou: 0) pomalé vyhledávání (O(n) vs O(log n)), 1) pomalé zápisy (kvůli jediné hodnotě je třeba přepsat celý konfigurák); 2) nelze realizovat více současných zápisů do konfiguráku, 3) nelze číst, když někdo jiný zapisuje. Jediné, co XL opravdu řeší, je sjednocení té hromady formátů konfiguráků. Aplikace psané pro .NET typicky používají Rešgistry.
Všimněte si, že Gnome má GConf, KDE má KConfig, a kdosi další vyvíjí Elektru. To všechno jsou v podstatě opisy Windows Registry. Proč? Proto, aby autoři Gnome/KDE/... měli opravdovou příšernost z Windows? Kdepak. Proto, aby řešili výše nastíněné prolbémy. http://elektra.g4ii.com/Screenshots_and_Key_Examples