Ako čakateľ na rádioamatérsku skúšku len doplním, že s výkonom 750 W resp. 3 kW môže vysielať len rádioamatér vyšších tried. Do vyššej triedy sa dá dostať po zložení komplikovanejšej skúšky a dosiahnutí určitého počtu spojení.
V SR máme len dve N a E (treba minimálne 500 spojení), v ČR sú (ak sa nemýlim) až 4 - A, B, C, D (A je najvyššia). Začiatočník môže väčšinou pracovať len s výkonom 100 W a má aj obmedzené pásma, kde môže vysielať. (v SR je momentálne v schvaľovaní nový frekvenčný plán, ktorý ruší tieto pásmové obmedzenia pre triedu N, limit výkonu však ostáva).
Tohle jsou staré informace, které dávno neplatí. Třídy A-D byly zrušeny, dnes v Česku máme jen dvě třídy: N a A. Držitel oprávnění začátečnícké třídy N může vysílat do 10 W, plnohodnotná třída A pak umožňuje zmíněných 750 kW a 1000 kW při závodech. Více na stránkách Českého radioklubu.
Na Slovensku musí každý začínať ako N. Až po roku prevádzky a minimálne 500 spojeniach (okrem prevádzačov) môže urobiť skúšku na E. Od 1.9. ale platí nová vyhláška, ktorá zjednocuje pásma pre N a E (doteraz napríklad N nemohol pracovať na 20 a 40 m). Teda triedy sa už líšia len maximálnym výkonom - 100 W pre N a 750 W pre E. Tých 100 W pre väčšinu amatérov stačí. Hlavným dôvodom na E teda bude asi to, že ide o plnohodnotnú HAREC licenciu a bude sa dať bezproblémovo vysielať aj v zahraničí (v niektorých krajinách sa ale dá vysielať aj s N) .
Na konci části o Librem 5 došlo k výraznému posunu významu toho, co jsem řekl nebo minimálně chtěl říci. Požadavek na opravu jsem již zaslal, ale zatím alespoň přidávám opravu sem
Blýská se na lepší časy, protože většina akcelerovaných mobilních grafických karet má otevřený softwarový stack. Výjimkou je Nvidia, ale ta už teď je schopna na požádání vývojářům zrušit NDA. "To je významné, protože se mohou objevit lidé, kteří tomu rozumí."
Všichni výrobci (především firmy stojící za vývojem grafických akcelerátorů) přechází na otevřený vývoj ovladačů. Je to díky tomu, že komunita bez nebo s minimální dokumentací předvedla a položila lepší základy než jejich interní týmy a vývoj bez spolupráce plného využití práce komunity je i ekonomicky neúnosný a nestíhá sledovat vývoj.
Tedy všichni kromě Nvidia, která sice jadernou část otevřela, ale slouží k zavádění podepsaného binárního blobu do RISC-V procesoru v akcelerátorech a spolupracující část v uživatelském prostoru je též zavřená. Přitom otevřeným alternativám blokují přístup k použitelnému firmware pro Noveau s jasným API tím, že takový firmware pro aktuální akcelerátory nevydávají, a bez podpisového klíče ho nikdo jiný ani nemůže zkusit naslepo psát sám. Ale jsou již jediní.
I firma Imagination Technology stojící za rozšířeným akcelerátorem PowerVR/SGX pro nové verze IMG A-Series a IMG B-Series postupuje komunitním/otevřeným vývojem. Pro své starší technologie použité na Nokia 900, BegleBone, Apple A (všechny ARM před M1 a M2) pak ukončuje platnost NDA a všem vývojářům, kteří sami nebo ve firmách jejich NDA podepsali, na požádání zašle písemné potvrzení o ukončení jeho platnosti. Pokud je zde někdo, kdo by měl zájem firmu kontaktovat, tak mám na ně přímé vazby přes Roberta Owena (stojí za Imagination Univerzity programem a kurzy RVfpga a byl/je součástí anglické komunity kolem alternativního rádiového vysílání). Jinak naše materiály k výuce principů činnosti počítačů s RISC-V simulátorem jsou na https://comparch.edu.cvut.cz/.
Preznetace k příspěvku Telefon Librem 5 očima vývojáře automobilové, laboratorní, medicínské a robotické techniky jsou k dispozici v PDF. Nahrávka je zatím k dispozici jen v rámci celého nedělního záznamu z místnosti E112 v čase 2:43:12.
Film, který jsem po připojení Librem 5 na USB-C dock přehrával z desktopového VLC puštěného z Librem 5 Purism Posh na projektoru byl Niënor Níniel natočený jako balada k příběhu o Hůrinových dětech pod vedením Michala Káry, člena Falešného společenstva.
"Otevřený ekosystém měl výhodu, ale dneska v době malware už by bylo neúnosné, aby si každá aplikace mohla dělat v mobilu cokoliv."
a kousek dále
"Linuxový mobilní ekosystém je proti ostatním platformám velmi mladý a je zdarma. Ekosystém je neregulovaný, což znamená, že si s ním můžete dělat, co chcete."
Tak jsem to nepobral. Je dobře, že je ekosystém neregulovaný ale není dobře, že je otevřený? V čem spočívá výhoda linuxového systému proti těm původním? Jen použitém jiném kernelu, nebo je tam něco, co jsem nenašel?
"Je dobře, že je ekosystém neregulovaný ale není dobře, že je otevřený?"
Tohle je myšleno v jiném kontextu.
Neregulovaný je myšleno z pohledu dostupných aplikací, možnosti si nainstalovat cokoliv co zkompiluji nebo mi někdo dodá.
Ta otevřenost byla myšlena z pohledu aplikace. Pokud aplikace měla plný přístup do systému, ke všem datům atd., rozhodně to z dnešního pohledu není optimální (zejména pokud je aplikace proprietární, ale i open-source aplikace také mají zneužitelné chyby).
"V čem spočívá výhoda linuxového systému proti těm původním?"
Nevím které původní máte na mysli, každopádně, abych všeobecně přednesl "výhody" z mého pohledu.
Přirozený výběr: Komunita a uživatelé se drží kolem distribucí, které mají přidanou hodnotu. Není tu žádný centrální (korporace) prvek určující správné komponenty, knihovny, desktopové prostředí či aplikace. Tzn. není možné tlačit silou věci, které nejsou pro uživatele přínosné.
Nezkorumpovatelnost: Pokud se autor aplikace rozhodne udělat něco co komunita považuje za špatné přijde na řadu fork či záměna knihovny/aplikace za jinou. Když se stane něco podobného s distribucí.. viz. CentOS.
Flexibilita: Distribuce se dají dobře ohnout ke svým potřebám.
Právo na soukromí: Většina linuxových distribucí a jejich aplikací se nešpehuje uživatele. Dále distribuce jako Debian, Mobian a PureOS se chovají zvlášť opatrně co se týká soukromí.
"Jen použitém jiném kernelu, nebo je tam něco, co jsem nenašel?"
Výhoda Linuxu (tzn. konkrétně jádra vyvíjeného Linusem Torvaldsem) je v tom, že je komunitou i korporacemi udržovaný. Tzn. kvalita, stabilita a bezpečnost. To co je v Androidích telefonech ze své podstaty těchto kvalit dosahovat nemůže.
Z hlediska hardware byl první zajímavou vlaštovkou první PinePhone, na kterém byla odvedena velká část vývoje, ale dnes už je hardware poměrně slabý. "Stále je ještě ve vývoji, co se týče software a hardware stačí proto, abyste jej mohli používat jako telefon." Cena jeho následovníka PinePhone Pro se pohybuje okolo 14 600 Kč.
SailfishOS rozhodne mrtvy neni. Jolla pracuje stale na novych verzich a portuje ho na novejsi zarizeni. Je tam jenom spoustu ale:
- cast stacku je uzavrena (v porovnani s postmarketOS+phosh nebo plasma mobile)
- kvuli tomu, ze nechteji prejit na novejsi GPL zustavaji u casti stacku na pomerne starych verzich, do kterych backportuji opravy. Z tohoto duvodu zustavaji u stareho Qt (t.j. prestava se podobat desktopovemu linuxu co do knihoven a API)
- stavi zarizeni na downstream+android kernelech (halium), takze kdyz ho vyrobce prestane aktualizovat, tak oni to sami taky nedelaji (sice vydavaji aktualizace pro 7 let stare telefony, ale to neznamena, ze ty aplikace obsahuji opravy na zavazne CVE v kernelu)
- v porovnani s androidem tak nejak zmizel technologicky naskok. Android uz umi ovladani gesty. Naopak SailfishOS stale trpi "detskymi nemocemi", kde nejaka ta featura nefunguje dobre nebo vubec (napriklad podpora komercnich aplikaci nebo ruzne API Android aplikaci funguji ruzne kvalitne)