Linux nebo Windows: multimédia

13. 2. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Mnoho uživatelů trápí hamletovská otázka: přejít, či nepřejít? V tomto seriálu si společně ukážeme rozdíly mezi systémy MS Windows a GNU/Linux z uživatelského hlediska. Dnes se podíváme na multimédia.

Náš nový seriál je určen především uživatelům, kteří by se rádi dozvěděli, co jim „ten Linux” přinese a jestli má cenu se jím zabývat. Jeho cílem není slepé odsuzování některého z operačních systémů. Chceme vám nabídnout ucelený pohled na obě platformy. Budeme se zabývat především uživatelským hlediskem, nabídkou aplikací a uživatelskou přívětivostí.

Audio

Snad každý uživatel počítače má dnes na svém disku nějakou tu sbírku .mp3 či .ogg souborů. Oba dva systémy, Linux i MS Windows, nabízejí nepřeberné množství programů pro přehrávání hudby.

Uživatelé MS Windows, kteří se nechtějí obtěžovat s instalací dalších programů, používají Windows Media Player. Jeho vývoj sahá již do verze Windows 95. Bohužel s novějšími a novějšimi verzemi přidával Microsoft více zbytečných funkcí, a tak nám program rychle rostl.

Funkce narůstaly se „zkrášlujícími” efekty přímou úměrností, bohužel však tím vzniklo mnoho funkcí, které zůstávají většinou uživatelů nepoužity. Uživateli tak nezbývá nic jiného než zápolit s oknem, které zabírá asi čtvrtinu obrazovky.

Jednou z dalších možností je program WinAmp. Ten má za sebou také velmi dlouhou cestu. Jeden čas byly vydávány dokonce 2 různé verze, řady 2.x a řady 3.x. Po neúspěchu řady 3.x vyšla verze 5. Je mnohem kompaktnější než zmíněný Windows Media Player a dnes zvládá stejné funkce. Umí ripovat, přehrávat video a dokonce i vaše hudební soubory vypálit.

Uživatelé Linuxu mají na výběr také ze spousty programů pro přehrávání hudby. Zaměřím se zde pouze na dva nejpoužívanější programy spouštěné pod X serverem. Stále větší oblibu si mezi uživateli získává program Amarok s vlkem ve znaku a pomalu si získává uživatele XMMS. Jeho „kouzlu” jsem propadl také, sice je jeho okno trochu větší, ale to mu po delší době odpustíte a zvyknete si, což se mi u MS Windows Media Player nestalo.

Vzhledově jej můžete jednoduše přeměnit na XMMS. Výše zmíněný program XMMS má stále také mnoho příznivců, je totiž velmi podobný WinAmpu, a tak si získává spoustu uživatelů, kteří z tohoto systému migrují. Dnes již není pod Linuxem problém ani poslech internetového rá­dia.

Hudbu ale nemusíte jen poslouchat. Pokud budete chtít upravit stavající skladby, oba systémy nabízejí také programy pro tuto činnost. V systému Microsoft Windows stojí za zmínku především programy GoldWave, Acoustica a uživatelsky přívětivý NGWave. Pokud by vás odradila cena těchto programů, můžete vyzkoušet Audacity, šířený pod licencí GNU GPL. Bohužel u tohoto programu zapomeňte z licenčních důvodů na DirectX a microsoftí audio formát wma.

U Linuxu je situace poněkud horší. Za zmínku stojí pouze zmíněný software Audacity. Ten však nabízí opravdu hodně a uspokojí i většinu běžných uživatelů. Program Audacity si vás také získá jednoduchým ovládáním, funkcemi a hlavně lokalizací do rodného jazyka. U zmíněných programů pro Windows můžete na češtinu zapomenout.

Aplikací pro editaci zvuku běžících pod Linuxem je samozřejmě více, ale jedná se spíše o programy specializované na určité konkrétní akce jako je střih, nahrávání hlasu či normalizace hlasitosti zvukové stopy.

Video

Popularita komprimovaného videa ve formátu MPEG-4 či dnes stále častěji používaného formátu Matroska neustále stoupá. Na to, abyste si takový soubor přehráli, potřebujete ale kromě kodeků také přehrávač. Výběr tohoto programu může celkem silně změnit váš zážitek z filmu. Dobrá je také podpora pro spustění titulků z externího souboru. Program VobSub pro OS Windows jde ještě dále a umožní spouštění titulků i u programů, které takovouto možnost nemají.

Výše popisovaný multimediální program Windows Media Player si s videem poradí také. Jediným důvodem, proč ho používat, je jeho integrace v základním systému. Pokud ovšem budete přehrávat s tímto programem nějaké DVD obsahující ochranu, tvrdě narazíte a budete muset sáhnout po jiné aplikaci.

Jedinou alternativní možností je nainstalovat FreeDVD Codec. WMP je však pro přehrávání DVD velmi neohrabaný. Pro pohodlnější používání je lepší zvolit program jiný. Dobrou volbou je určitě program RealPlayer. Ten si dokáže poradit i s poškozemými videosoubory, což ocení především lidé, kteří stahují videa z internetu a z nějakého důvodu není stahování dokončeno. Jeho okno je ale opět trošku přerostlé a celkově je program maličko nabubřelý. Pokud žádáte něco rozumnějšího, můžete zaměřit pozornost na program Bsplayer . K jeho používání však budete potřebovat DirectX 7 či novější. BS je také vhodný pro použití na pomalejších počítačích, kde vás potěší možnost změny rozlišení, ve kterém je video přehráváno.

bitcoin školení listopad 24

V Linuxu je situace mnohem jednodušší a odpadá zde mnoho problémů například s kodeky. Na linuxovém desktopu kraluje program MPlayer. Existuje sice i verze pro Windows, ale jen verze pro konzolu, což brání jeho většímu rozšíření. Díky integrovaným kodekům Win32 není problém ani přehrání souborů ve formátu wmv. Vlastně je téměř nemožné najít dnes formát, který by nebyl tímto programem podporován.

Dalším oblíbeným programem pro přehrávání videa v Linuxu je Xine. Velmi dobře si poradí s přehráváním DVD a to včetně DVD menu. Nastavení 5.1 zvuku je otázkou několika kliknutí a v nastavení se vyzná i naprostý začátečník.

Autor článku